Hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) je euroasijský druh rostoucí v širokém pásu zhruba od střední Sibiře po Španělsko. Ve střední Evropě je to typický průvodce střídavě vlhkých bezkolencových luk a pastvin, případně světlých vlhkých lesů a jejich lemů na minerálně bohatých slabě zásaditých až neutrálních půdách s kolísající hladinou spodní vody.
V České republice se v minulosti vyskytoval roztroušeně až místy hojně především v jižních, jihozápadních a západních Čechách, na střední Moravě a v Bílých Karpatech, jinde rostl spíše vzácněji nebo zcela chyběl. Na Vysočině je extrémně vzácný, známý pouze z jedné lokality (PP Pod Kazbalem u Uhelné Příbrami) na úpatí Železných hor, kde roste dodnes a ze dvou lokalit na Třebíčsku. Zatímco výskyt nedaleko Balounova rybníka u Podklášteří u Třebíče pochází z první poloviny 20. století a dnes již neexistuje, tak lokalita z údolí Rokytné nedaleko obce Příštpo je známá recentně. Aktuální stav a velikost populace není ale známá.
Gentiana pneumonanthe patří do skupiny druhů, které z naší krajiny celkově zmizely v důsledku ústupu hospodaření na produkčně nezajímavých pozemcích, ale především kvůli velkoplošnému odvodnění a zkulturnění původních druhově bohatých lučních společenstev. Ochrana přeživších populací hořce hořepníku spočívá v zajištění každoroční seče a pečlivého výhrabu pokosených luk.
Našich osm domácích hořců jsou většinou druhy v přírodě ohrožené a přísně chráněné. Většina z nich - hořec panonský (Gentiana panonica), hořec tolitový (Gentiana asclepiadea), hořec tečkovaný (Gentiana punctata), hořec křížatý (Gentiana cruciata), hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) jsou druhy z horských luk.
Hořce se ze zahrádek pomalu vytratily, ale to nevadí. Po letech si můžete opět nějaké pořídit a nejen ty, které si odkopkem přinesete z volné přírody, jak se to dělalo dřív. Dnes si můžete vybrat mezi množstvím variant, které jsou zajímavé, ale hlavě určené k pěstování v zahrádkách bez toho, abyste ničili přírodu, jak se to dříve dělalo z nouze.
Čtěte také: Ochrana hořce panonského v ČR
Hořce jsou nenáročné a dobře se hodí do skalky. Tvoří nízký porost, který kvete nejčastěji modře, ale i bíle. Modré hořce jako hořec jarní či bezlodyžný jsou typické velké zvonky na nízkém podrostu. Vyšší a modře kvetoucí je hořec křížatý, hořepník či tolitovitý. Hořce žluté se liší nejen barvou květů, samotným květenstvím, ale také vzrůstem.
Hořce patří ke kyselomilným rostlinám, vyhovuje jim vzdušná vlhkost a dostatek slunce. Nedá se říct, že by hořec odolával suchu či přemokření. Je to rostlina, která zálivku potřebuje a vyhovuje jí tak akorát. Nicméně dobrá propustnost skalky většinou zajistí právě ideální podmínky pro pěstění těchto typicky horských květin. Hořce u nás původní i zplanělé přivezené druhy dobře rostou na úbočích hor.
Slunce, polostín, stín. Stín - plocha, na kterou slunce svítí méně než tři hodiny denně (ne přes poledne).
Trvale vlhká až zamokřená stanoviště například v pobřežních zónách.
Hořce jsou velmi citlivé na zimní vlhkost, nesmí na nich zůstat ležet spadané listí.
Čtěte také: Hořce: Jak vybrat správné místo
Hořce se pěstují především jako okrasné rostliny. Hořec žlutý je však léčivka, který se používá v lidové medicíně i u nás. Různé druhy modrých hořců se naopak používají k léčení v Indii, ale i dalších asijských zemích.
Pokud byste si chtěli vyzkoušet pěstování hořce žlutého, který je také léčivý budete mu muset dát dost prostoru. Zatímco jemnější modré druhy jsou často půdokryvné, hořec žlutý je vysoká bylina, která můžete dorůst až jednoho metru a také její konstituce je mohutná.
Hořec žlutý (Gentiana lutea) se používá ve farmakologii, ale i bylinkářství pro podporu funkce jater, žlučníku a slinivky.
Hořec je trvalka patřící do čeledi Gentianaceae- hořcovité. V mnohých krajinách je chráněný.
Je to trsnatě rostoucí hořec, který vyrůstá do výšky 60cm, má přízemní růžicí elipsovitých listů kvete od dubna do května jasně modrými květy vyrůstajícími v paždí listenů uspořádaných ve svazečcích.
Čtěte také: Learn about CSOP Hořepník
Uplatní se ve smíšených trvalkových záhonech. Ideální do přírodních zahrad.
Hořec není náročný na pěstování. Má rád jílovitou, hlubokou a vápenatou půdu s dostatkem vláhy. Taky má rád bezvětří a místo bez přímého slunečního záření.
Modrásek hořcový (Phengaris alcon) patří bohužel do široké podmnožiny denních druhů motýlů, kteří u nás balancují na hranici přežití. V roce 2020 proběhlo komplexní mapování druhu financované z prostředků Programu péče o krajinu, konkrétně jeho ekologické formy P. alcon f. alcon, která je vázaná svým vývojem na hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) a jejíž výskyt je omezen na posledních několik lokalit v jihozápadních Čechách.
Nedílnou součástí studie byl sběr doprovodných dat, tj. počet živných rostlin a odhad počtu vajíček na každé z monitorovaných lokalit včetně průzkumu lokalit potenciálních. Hodnocen byl celkový stav lokalit, především ve vztahu k životaschopnosti populace živné rostliny, a identifikovány byly hlavní ohrožující faktory.
Studovaný druh patří k ekologicky nejzajímavějším a zároveň k nejohroženějším živočichům naší přírody. Jeho vazba na mravence (obligátní myrmekofilie) je všeobecně známá. Dospělci žijí jen několik málo dní až týdnů. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na květy, respektive spíše poupata živných rostlin. Housenky se ihned po vylíhnutí prokousávají do semeníků, kde se zhruba po tři týdny živí nezralými semeny hořců. V jednom semeníku přitom nemůže žít více housenek, jsou kanibalistické.
Po svléknutí do třetího instaru se housenka prokouše ze semeníku ven a padá na zem. Zde čeká na konkrétní druhy mravenců, které housenka přelstí chemickými mimikry - svým pachem totiž dokonale napodobuje jejich larvy. Poté, co ji mravenci adoptují do svých hnízd, krmí ji spolu se svými larvami až do další sezony, někdy se vývojový cyklus protáhne na dva roky. Housenky dokončují svůj vývoj a kuklí se v mraveništích blízko jejich povrchu. Líhnoucí se motýl sice již neumí mravence ošálit pachovým maskováním, ale je vybaven zvláštními chloupky, kterými jednoduše mravencům při jejich ataku zacpe kusadla.
Modrásek hořcový má u nás dvě ekologické formy dříve považované za poddruhy, či dokonce samostatné druhy. Mnou studovaná forma modráska hořcového f. alcon je vázaná spíše na vlhké až podmáčené louky s letem dospělců v druhé polovině července, vývojem housenek vázaným na hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) a primárního hostitele mravence Myrmica scabrinodis. Druhá forma nazývaná v ČR tradičně f. rebeli je vázaná na suché stepi s výskytem živné rostliny, hořce křížatého (Gentiana cruciata).
V rámci studie bylo navštíveno celkem 17 vytipovaných lokalit ve středních, jižních a západních Čechách - buď s recentně doloženým výskytem modráska, nebo lokalit s výskytem hořce a dříve doloženým výskytem modráska. Lokality byly procházeny v celé rozloze v liniových transektech, přičemž byly zaznamenávány všechny kvetoucí trsy hořce do vzdálenosti 3 m od linie na obě strany. Na modelových transektech byl pak odhadován počet vajíček modráska na jednotlivých rostlinách.
Z celkového počtu 17 monitorovaných lokalit byl hořec hořepník (Gentiana pneumonanthe) potvrzen na čtrnácti z nich. V EVL Hrachoviště v CHKO Brdy a PP Smyslov se hořec skoro jistě nevyskytuje. Zajímavá je situace v PR Kovašínské louky. Přes veliké úsilí v letech 2015-2016 a v r. 2020 zde opakovaně hořec nebyl nalezen, natož rozumné množství rostlin schopných hostit životaschopnou populaci modráska. Přesto zde byl v r. 2015 modrásek hořcový v několika jedincích pozorován.
Další soubor lokalit tvoří ty, na nichž byl potvrzen výskyt hořce, ale modráska nikoliv. Studované lokality se ale do budoucna jeví jako vhodné pro úvahy reintrodukce modráska. V PP Kounické louky v CHKO Slavkovský les probíhá velmi dobře nastavený management a populace hořce vzkvétá. Několik set kvetoucích rostlin již nyní vybízí k reintrodukčnímu pokusu.
Rychle se zotavuje populace hořce mezi rybníky Klobása a Jelito u Prosenické Lhoty, a to díky nově nastavené péči v režii spolku Bělozářka, z. s., spočívající v jarní seči a velmi pozdní pastvě dobytka. Ta může zajistit i bodové disturbance v podobě narušení půdního povrchu kopyty krav. Naopak jakákoliv péče dosud chybí na lokalitě u Kozárovic, kde hořec postupně prohrává s konkurenčně silnými trávami v čele s třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos). V rámci mapování zde byl nalezen i vzácný hvozdík pyšný pravý (Dianthus superbus ssp. superbus). Lokalita je významná především tím, že se nachází blízko silné populace modráska hořcového na Placech.
O populaci hořce pak nelze hovořit v případě PP Kaliště, kde byla nalezena jediná rostlina hořce hořepníku. A za katastrofální lze pak označit situaci v PR Andělské schody v okrese Příbram. Strojní sečení většiny plochy PR v červenci, tedy v době letu hlavního předmětu ochrany (modrásek očkovaný, Phengaris teleius) a kvetení hořepníku musí nutně vést k jejich vymizení.
V současné době máme potvrzeno osm lokalit modráska hořcového formy alcon v ČR. Tradičně nejsilnější populace tohoto motýla na Placech u Příbrami se vyvíjí slibným způsobem. Od roku 2015 se zdvojnásobila jak populace hořce (465 vs. 1150 jedinců), tak populace modráska (odhad 12 000 vs. 28 000 vajíček). Důvodem je zjevně nejen termínově vhodné mozaikovité kosení, ale i provádění řízených disturbancí spočívajících v narušení travního drnu bránováním a kultivátorem po podzimní seči. Lokalitu však stále ohrožují rozsáhlé porosty třtiny křovištní a ostřice třeslicovité (Carex brizoides). Pozitivní výsledky přineslo i překrývání takových ploch černými plachtami v letních měsících. Zdaleka nejlepších výsledků pak bylo dosaženo při narušení půdy jednorázovým řízeným motokrosem s následným výsevem semínek hořce.
Vůbec nejsilnější populaci má v současné době modrásek hořcový na místě reintrodukce v lokalitě Lhota pod Horami u Protivína, kde byl vysazen v letech 2016-2018 autorem této studie. V letošním roce tam byla velikost populace odhadnuta na bezmála 50 000 ks vajíček, což odpovídá minimálně několika stům kladoucích samic. Nevýhodou lokality je její malá rozloha - je tak náchylná k náhodným managementovým přešlapům.
Doslova šokující byla návštěva lokality mezi obcemi Hůrky a Zahrádka u Plzně. Vajíčka modráska hořcového tu byla dokladována na pěti trsech hořce teprve v r. 2017. Tyto trsy sice nebyly dle lokace nalezeny, ovšem na sousední louce bylo objeveno obrovské množství rostlin - populace byla odhadnuta na min. 10 000 jedinců. Kupodivu nejpočetnější byla populace hořce v sušších částech louky, kde se vyskytovala např. v sousedství suchomilných hvozdíků. Naopak vajíčka modráska hořcového se v největším počtu nacházela v zamokřenějších částech lokality blíže k silnici, směrem do sušších partií k lesu se jejich početnost snižovala. Vzhledem k množství živné rostliny nebylo možné provést přesnější odhad počtu vajíček, avšak v r. 2020 jich zde bylo minimálně třicet tisíc. Jedná se tedy pravděpodobně o největší populaci hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe) v ČR.
Poměrně stabilní jsou populace hořce i modráska na dalších dvou západočeských lokalitách - v PP Hvožďanská louka v CHKO Český les a PP V Morávkách v okrese Klatovy. Na Hvožďanské louce probíhá podzimní pastva ovcí, V Morávkách péče spočívá v mozaikovitém kosení. Bohužel v r. 2020 byla zhruba polovina plochy druhé jmenované PP pokosena v době, kdy již byly hořce narostlé a nestihly vykvést během letu modráska. K podobné chybě došlo i v PP Pastvina u Zahorčic. Remontující hořce kvetly v pozdním létě a modrásek už je nemohl využít ke svému vývoji. Na nepokosených plochách pak bujely expanzivní druhy trav a nálet krušiny olšové (Frangula alnus). Tyto plochy je nutné vyřezávat na podzim a po odstranění náletu sanovat cíleně použitým herbicidem.
Poměrně záhadná je situace v PP Ohrazení, kde se přes intenzivní snahu hořci nedaří. Přežití modráska na několika málo desítkách jedinců živné rostliny nemůže trvat dlouho.
| Lokalita | Výskyt hořce hořepníku (Gentiana pneumonanthe) |
|---|---|
| EVL Hrachoviště v CHKO Brdy | Skoro jistě se nevyskytuje |
| PP Smyslov | Skoro jistě se nevyskytuje |
| PR Kovašínské louky | Opakovaně nenalezen |
| PP Kounické louky v CHKO Slavkovský les | Vzkvétající populace |
| Rybníky Klobása a Jelito u Prosenické Lhoty | Rychle se zotavující populace |
| Lokalita u Kozárovic | Postupně prohrává s konkurenčně silnými trávami |
| PP Kaliště | Nalezena jediná rostlina |
| PR Andělské schody v okrese Příbram | Katastrofální situace, vymizení v důsledku sečení |
| Placy u Příbrami | Slibný vývoj, zdvojnásobení populace |
| Lokalita Lhota pod Horami u Protivína | Nejsilnější populace modráska hořcového |
| Lokalita mezi obcemi Hůrky a Zahrádka u Plzně | Obrovské množství rostlin, pravděpodobně největší populace v ČR |
| PP Hvožďanská louka v CHKO Český les | Poměrně stabilní populace |
| PP V Morávkách v okrese Klatovy | Poměrně stabilní populace, ale nevhodné kosení |
| PP Pastvina u Zahorčic | Nevhodné kosení |
| PP Ohrazení | Hořci se nedaří, ohroženo přežití modráska |
tags: #hořec #hořepník #pěstování