Český svaz ochránců přírody (ČSOP) Hořepník: Informace o činnosti a zaměření

Základní organizace ČSOP Hořepník se sídlem v Prostějově se v rámci své činnosti věnuje mimo jiné terénní mapovací práci. Je zaměřena především na botaniku a pracuje převážně v oblasti střední a jižní Moravy. Za dobu své patnáctileté činnosti realizovala celou řadu akcí.

Terénní mapovací práce a botanický průzkum

V roce 2009 se uskutečnilo sčítání mikropopulací jediné velké enklávy výskytu mochny jahodovité (Potentilla sterilis) v České republice, v přírodním parku Velký Kosíř. Sčítání počtu trsů rostlin a demografické vyhodnocení populací kostřavy ametystové (Festuca amethystina) ve Vojenském výcvikovém prostoru Březina v roce 2012 přineslo nález 416 trsů rostlin v šesti populacích. Metodiku sčítání řídil doc. ing. Radomír Řepka, Ph.D. Během mapování NPR Vývěry Punkvy bylo lokalizováno několik nových míst výskytu okrotice červené.

Hromadné akce a floristické exkurze

Postupně se ČSOP Hořepník dopracoval k mapování botanických lokalit prostřednictvím hromadných akcí pro odbornou veřejnost formou floristických exkurzí. Do samotné exkurzní činnosti je začleňována ochranářská tematika jako posuzování dalšího vývoje lokalit včetně populací významných druhů, zjišťování negativních vlivů na lokalitu, soupisy nalezených druhů a vytváření komentovaných závěrečných zpráv. Akce probíhají ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Brno. Vždy se pracuje v několika pracovních skupinách, zpravidla tři dny.

Jelikož členská základna ČSOP Hořepník není pro takovéto mapovací akce dostatečně velká, jsou do mapování zapojováni i další kolegové, kteří dokážou obětovat část svého osobního volna. Na těchto akcích se potkávají amatérští botanici, pracovníci a studenti univerzit, profesionální botanici pracující na soukromé bázi, botanici z muzeí i pracovníci státní ochrany přírody z krajských úřadů a AOPK ČR. Účastníkům bývá poskytováno zdarma zázemí ― ubytování a strava.

Významné mapovací projekty

Mapování biotopů na Pálavě (NPR Děvín, Kotel, Soutěska)

V roce 2015 vznikl námět na regionálním pracovišti AOPK ČR v Brně, které potřebovalo aktuální data využitelná pro další péči o tuto národní přírodní rezervaci. Akci významně finančně podpořil Krajský úřad Jihomoravského kraje. Na mapování se podílelo ― během roku i několikrát ― 44 účastníků. V území bylo vymezeno a detailně prozkoumáno 91 dílčích ploch, při mapování ve čtyřech vegetačních aspektech bylo pořízeno více než 11 000 záznamů.

Čtěte také: Český Těšín: Dopravní uzel

Nejvýznamnější nálezy:

• Nová populace violky nejmenší (Viola kitaibeliana)
• Nově pro NPR záraza šupinatá (Orobanche artemisiae campestris)
• Měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva)
• Bělolist žlutavý (Filago lutescens)

Díky této akci bylo poukázáno na nebezpečnou invazi borytu barvířského a navrženo opatření k likvidaci ručním vytrháváním, které v současné době probíhá.

Průzkum vytipovaných lokalit na Hustopečské pahorkatině

Ve spolupráci s Regionálním pracovištěm AOPK ČR v Brně v r. 2016 provádělo 32 účastníků. Mapové podklady a doporučení pro průzkum vypracovala AOPK ČR. Pracovalo sedm mapovacích skupin na 59 lokalitách. Byla zaznamenána celá řada ohrožených druhů a všechny navštívené lokality byly zdokumentovány.

Z nových zajímavých nálezů:

• Starček zlatý (Senecio doria) na lokalitě Šilinky u Hustopečí
• Srpice karbincolistá (Serratula lycopifolia) na lokalitě Nivky za Zeleným křížem
• Ostřice žitná (Carex secalina) na lokalitě Starovičky ― Rybníky

Zjišťování stavu subhalofytních a halofytních míst na jižní Moravě

Mapovací průzkum proběhl v letech 2017―2018, v jedné mapovací skupině devíti účastníků. Prozkoumalo se 22 lokalit. Závěrečná zpráva byla kritická k nadměrné pastvě některých lokalit. Téměř všechna navštívená místa měla narušený vodní režim odvodněním. Vzlínání solí pomocí vlhka v půdě je základní podmínka přežívání halofytních společenstev.

Čtěte také: Český Brod hledá vedoucího životního prostředí: Co obnáší tato role?

Nově nalezené výskyty kriticky ohrožených druhů při mapování:

• Merlík městský (Chenopodium urbicum)
• Lněnka Dollinerova (Thesium dollineri)
• Ibišek rolní (Hibiscus trionium)
• Merlík slanomilný (Chenopodium chenopodioides) 2x
• Sítina Gerardova (Juncus gerardii) 2x
• Solenka Valerandova (Samolus valerandi)
• Blešník úplavičný (Pulicaria disenterica)

Ochranářské mapování NPR Vývěry Punkvy v Moravském krasu

Cílem akce bylo získání co největšího množství aktuálních floristických dat z vybraných částí NPR Vývěry Punkvy použitelných pro zlepšení další ochranářské práce. Iniciátorem akce bylo vedení Správy CHKO Moravský kras. Vývěry Punkvy se staly zvláště chráněným územím již 31. 12. 1933 a nyní se rozprostírají na rozloze více než 555 hektarů.

Mapování NPR vývěry Punkvy, proběhlo ve dvouletém období, účastnilo se ho průběžně třicet účastníků, tři pracovní skupiny 2017, jedna 2018. Mapovalo se v 26 segmentech a podsegmentech shodných se segmenty Natura 2000. Do nálezové databáze NDOP se uložilo téměř 3500 zápisů s poznámkami o početnosti populací jednotlivých rostlinných druhů v rámci vymapovaného segmentu. Bylo nalezeno pro národní přírodní rezervaci 79 nových rostlinných druhů.

Z významnějších nálezů:

• Růže drobnokvětá (Rosa micrantha)
• Růže Sherardova (Rosa sherardii)
• Výskyt lípy velkolisté červenavé (Tilia platyphyllos subsp. pseudorubra) rostoucí výhradně na vápenci teplých oblastí
• Nalezena byla také nová populace endemitu Moravského krasu jeřábu moravského (Sorbus moravica)
• Posunuta byla hranice výskytu ostřice Micheliho (Carex michelii) na samý sever Moravského krasu, objevena byla nová populace sasanky lesní (Anemone sylvestris) a v pořadí druhá populace kociánku dvoudomého (Antennaria dioica) pro Moravský kras
• Lokalizovala se další místa výskytu orchideje okrotice červené (Cephalanthera rubra)

Analyzaly se sběry jeřábů (Sorbus sp.) a sleziníků (Asplenium sp.). Zkoumání plevelné vegetace na okraji pole u Nových Dvorů přineslo překvapení v podobě nálezu nepatrnce rolního (Aphanes arvensis), kozlíčku zubatého pravého (Valerianella dentata subsp.

Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat

Účinnost hromadných mapovacích akcí

Hlavní zkušeností z hromadných mapovacích akcí je jejich účinnost. Za krátkou dobu několika dní lze prozkoumat a zdokumentovat velký prostor terénu a nasbírat objemný soubor aktuálních dat. Je to cesta, jak se v některých případech vyhnout dlouhotrvajícímu, drahému mapování velkých přírodních rezervací. Větší skupina lidí obsáhne daleko větší plochu terénu. Dalším poznatkem je, že i na přes sto let botaniky navštěvovaných místech, jako jsou Pálava nebo Moravský kras, lze nalézt nové, pro lokality dosud neuvedené rostlinné druhy.

Financování

Většina z výše uvedených projektů byla financována či spolufinancována z programu Českého svazu ochránců přírody Ochrany biodiverzity. Tento program je významným příspěvkem pro podchycení problematiky ochrany přírody v celé šíři. Umožňuje žadatelům z menších organizací získat finanční prostředky k financování nákladů na monitorovací, propagační a publikační projekty menšího rozsahu v rámci problematiky ochrany přírody. V menší míře se zde najdou i prostředky na zrealizování drobných managementových zásahů na přírodních lokalitách.

Další aktivity ČSOP

Jednou z významných činností Českého svazu ochránců přírody je práce s dětmi a mládeží. Pro vlastní členy a především pro různé kroužky, organizace a školy jsou určeny přírodovědné soutěže Zlatý list (pro děti ze základních škol) a Ekologická olympiáda (pro studenty středních škol). Dlouhodobá činnost s dětmi pak probíhá v kolektivech mladých ochránců přírody (MOP, mopíci). Základní organizace ČSOP zřizují kolem 65 oddílů MOP po celé republice, do jejichž činnosti je zapojeno přes 1600 dětí.

Dvanáctileté partnerství Českého svazu ochránců přírody se společností NET4GAS považujeme za výjimečné. Začalo v roce 2007, kdy na svět přišly první lokality Blíž přírodě. Vznikly za účelem přiblížení přírodně cenných míst veřejnosti. Naučné stezky, vyhlídky, pozorovatelny, studánky, posezení… To jsou příklady návštěvnické infrastruktury, kterou se podařilo vybudovat, nyní již na 92 lokalitách po celé republice. Program NET4GAS Blíž přírodě se ale postupem času stává pestřejším. Třetím rokem běží také podpora managementových projektů zaměřených na jednorázové zásahy obnovního charakteru.

Projekt Národní sítě záchranných stanic přináší kromě tisíců zachráněných životů volně žijících živočichů a účinné osvěty a výchovy obyvatel také zajímavé statistické údaje. Centrální evidence všech přijímaných zvířat umožňuje sledovat nejenom počty druhů a jedinců handicapovaných zvířat a data a místa jejich nálezu, ale také jejich osudy - příčiny, proč k handicapu došlo, období příjmu, počty dní strávených ve stanici apod. O každém přijatém zvířeti může být v evidenci zaznamenáno až 57 údajů.

Titulem Pták roku, který uděluje Česká společnost ornitologická už od roku 1992, se v letošním roce honosí symbolický, a přesto opomíjený druh, hrdlička divoká (Streptopelia turtur). Leckoho možná překvapí, že u nás kromě běžné a obecně známé hrdličky zahradní žije ještě nějaký další druh hrdličky, navíc „divoké“. Je to však právě ona, o které veršuje Karel Hynek Mácha v básni Máj a která je po mnoho staletí uznávána jako symbol lásky. Hrdlička divoká má však i další symbolické významy, které jsou o poznání smutnější. Je to jeden z nejrychleji mizejících ptačích druhů evropské krajiny a svědek toho, že současná „péče“ o krajinu způsobuje bezprecedentní pokles biodiverzity.

V zákonodárství ČR postupuje trend omezování práva spolků na účastenství ve správních řízeních dotýkajících se zájmů ochrany přírody či životního prostředí. Účelem tohoto trendu je urychlení výstavby. Jeho rysy jsou nepromyšlenost a ovládnutí legislativního procesu podnikatelskými svazy. Zmíněný trend má čtyři fáze. Dvě již máme za sebou a dvě se chystají. Na konci tohoto procesu se rýsuje model, v němž budou mít spolky právo účastnit se správních řízení již jen o úzké množině těch největších záměrů podléhajících posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), a to jen za velmi přísných podmínek.

tags: #cesky #svaz #ochrancu #prirody #csop #horepnik

Oblíbené příspěvky:

• Životní prostředí na Zemi
• Jak na správné odvětrání odpadu?
• Znečištění podzemních vod v ČR
• Problémy se sběrem odpadků u sousedů
• Iluze obnovitelných zdrojů