Hormonální disruptory v odpadech a jejich dopad na lidské zdraví

Plasty jsou prostřednictvím každodenně používaných předmětů součástí našeho života. Často však obsahují příměsy, tvořené nebezpečnými látkami. Najdeme je i ve výrobcích citlivého použití, jako jsou dětské hračky a kuchyňské náčiní, které mohou představovat významnou příležitost, jak se dostat do lidského těla.

Organizace Arnika provedla průzkum, jehož výsledky ukazují na přítomnost látek narušujících fungování soustavy regulující hormony v lidském těle. Tyto látky nás obklopují téměř na každém kroku, a ani v České republice tomu není jinak. Z Integrovaného registru znečišťování bylo zjištěno, že je vypouštějí ve velkém průmyslové podniky. Analýzy PVC obalů na potraviny zase ukázaly, že jsou přítomné i v nich.

Nebezpečné látky v plastech

Ve většině spotřebních produktů, které testovali, včetně hraček a kuchyňského náčiní, byla nalezena látka TBBPA (tetrabrombisfenol A). Ta velmi pravděpodobně už v minimálním množství přispívá ke vzniku rakoviny a narušuje funkci hormonálního systému. Testovaly se také produkty českého původu a koncentrace v nich zjištěné patřily k těm nejvyšším v Evropě.

Hlavním předmětem zájmu byly výrobky, které byly vyrobeny z recyklovaného plastu, konkrétně se jednalo o dětské hračky, doplňky do vlasů, kuchyňské náčiní a kancelářské potřeby. "Výsledky jsou velmi znepokojivé, zejména kvůli tomu, že téměř nejvyšší hodnoty TBBPA byly naměřeny právě ve vzorcích hraček. TBBPA je známý endokrinní disruptor a potenciální karcinogen, na endokrinní disruptory jsou přitom nejcitlivější právě děti do pěti let a těhotné ženy.

TBBPA patří do skupiny látek, které fungují jako zpomalovače hoření. Do plastů se přidávají jako příměsi, nejsou v nich pevně vázány a proto se z nich uvolňují v průběhu celého životního cyklu, včetně likvidace. TBBPA je problematický i z hlediska recyklace (plastů), protože je pro člověka toxický už ve velice nízkých koncentracích. Podle autorů studie takové příměsi do plastů nepatří, protože mimo jiné také "otravují" cirkulární nakládání s touto surovinou.

Čtěte také: Životní prostředí a antikoncepce

Apelují proto, aby součástí nově připravované mezinárodní úmluvy o plastech bylo omezení toxických látek, které je přípustné do plastů přidávat. TBBPA totiž není zdaleka jediné nebezpečné aditivum, které se do plastů přidává. "Je jasné, že se musíme zbavit toxických látek v plastech a zároveň omezit samotnou výrobu plastů. Současná podoba nakládání s plasty je dlouhodobě neudržitelná, a právě vznikající mezinárodní úmluva o plastech může přinést potřebné řešení.

PFAS a další nebezpečné látky

Mezi další nebezpečnou látku přidávanou do plastů patří skupina látek označovaných jako PFAS (perfluorované a polyfluorované látky), které narušují funkce hormonálního a reprodukčního systému a jsou spojovány se vznikem některých druhů rakoviny. PFAS jsou vzhledem ke své struktuře nerozložitelné, proto se označují jako ,,věčné chemikálie".

Nelikviduje je ani spalování, byly naopak nalezeny ve směsi popela a popílku, pocházejícího ze spalovny odpadů, která byla použita ve Frýdlantu k zasypávání terénu. PFAS byly nalezeny i v mechu nebo jehličí v okolí spalovacích zařízení v Evropě i Asii. Byly však zjištěny i ve vejcích (určených ke konzumaci) z okolí cementárny CEMEX v Prachovicích, která spoluspaluje TAP (tuhé alternativní palivo, které se vyrábí z plastů).

PFAS se ve vstupech do spaloven v České republice, v emisích, a dokonce ani v reziduích ze spaloven odpadů nesledují, což je zásadní problém, protože z největší části končí právě v popelu, kterého zůstává po spalování odpadu největší podíl, kolem 30 % hmotnosti. Uvolňují se však i přímo do ovzduší. Při použití pro terénní úpravy nebo stavbu silnic se tak mohou dostávat do životního prostředí, jak bylo v minulosti zjištěno například v Nizozemsku a nově také v České republice, což v kombinaci s tím, že se jedná o prakticky nerozložitelné látky, přispívá k překračování limitů chemického znečištění planety.

K největším průmyslovým zdrojům těchto látek v České republice patří především provozy Spolchemie v Ústí nad Labem, Nová Mosilana, a.s. Brno či Hobas CZ, s.r.o. V České republice tuto kategorii zatím nelze najít v běžných statistikách ani v zákonech o chemických látkách.

Čtěte také: Nebezpečí endokrinních disruptorů

Dopady na zdraví a potřeba regulace

Evropská komise se látkami narušujícími hormonální systém, čili tzv. „Působení látek narušujících endokrinní systém člověka se může zdát na první pohled nedůležité, ale ve svých důsledcích má mnohdy nepříjemné následky v podobě neplodnosti anebo počátku rakovinného bujení. Většinu z látek narušujících fungování endokrinní soustavy sami vyrábíme a zatěžujeme jimi své životní prostředí zcela vědomě,“ vysvětlil Petrlík. K takovým látkám patří například bisfenol A.

Bisfenol A se v České republice dlouhodobě sleduje především v konzervách, zatímco plastové obaly zůstávají stranou, anebo nejsou výsledky jejich analýz alespoň veřejně dostupné. Bylo proto analyzováno 21 obalů z PVC na přítomnost bisfenolu A.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

tags: #hormonalni #disruptory #v #odpadech

Oblíbené příspěvky:

• Hlavní principy
• Metody a technologie úpravy vody
• Tvoření z darů přírody
• Design z udržitelných materiálů
• Teplo a spalování