Hormonální antikoncepce a její vliv na životní prostředí

Hormonální antikoncepce obsahuje látky hormonální povahy, které mohou negativně ovlivňovat životní prostředí. Není jednoduché zjistit, jaký je podíl přímo vlastní hormonům pocházejícím z hormonální antikoncepce - to je předmětem vědeckých studií.

Ptala se nás čtenářka Radka Pivoňková, jestli může mít hormonální antikoncepce nepříznivý vliv na přírodu a životní prostředí. Ano, může. Důkazů je k dispozici celá řada.

Dopady na vodní ekosystémy

Vliv hormonální antikoncepce na životní prostředí je spíš negativní. Látky obsažené v antikoncepčních přípravcích obsahují syntetický hormon etinylestradiol, který je účinný i v nízkých koncentracích a působí jako tzv. endokrinní disruptor - má vliv na hormonální systém vodních živočichů a způsobuje mimo jiné změny pohlavních funkcí, někdy dokonce změnu pohlaví ryb.

Účinná látka etinylestradiol (typ estrogenu) se z hormonální antikoncepce skrz moč a odpadní vody dostává do vodních toků a postupně i do zdrojů pitné vody. Kvůli stále vyššímu počtu žen, které užívají hormonální antikoncepci se dá očekávat, že obsah těchto látek se bude dál zvyšovat a kvalita vody zhoršovat.

Do vodního prostředí se tato látka dostává z moči žen, které antikoncepci užívají. Negativní účinek etinylestradiolu na vodní organismy byl dokázán i v extrémním zředění.

Čtěte také: Rizika hormonálních disruptorů

Poprvé se vědci s tímto problémem střetli v 80. letech minulého století ve Velké Británii, kde narazili v jedné řece na samce ryb plotic, kteří měli varlata prosycená žloutkem, jako kdyby se nepřipravovali na produkci spermií, ale chystali se klást jikry. Tito samci nebyli s to plnit při tření otcovské povinnosti. Vědci usilovně pátrali po příčině.

Zdrojem hormonů byla hormonální antikoncepce, kterou ženy vylučovaly s močí. Ta se se splašky dostává do čističek odpadních vod, kde je vystavena intenzivní činnosti masy bakterií. Mikrobi hrají při čištění odpadních vod významnou roli, protože rozkládají celou řadu škodlivých látek. Pokoušejí se rozložit i hormony z antikoncepce. Daří se jim to jen částečně. Jejich činností vznikají látky, které mají na ryby ještě silnější účinky než původní hormony z antikoncepce.

Zvrat pohlaví pod vlivem hormonů z antikoncepce byl zcela nedávno prokázán švédskými vědci z university v Uppsale i u žab. Tým vedený Cecilií Bergovou uvádí ve studii, jež je právě v tisku, že choval pulce skokana hnědého ve vodě, která obsahovala hormon z antikoncepce v koncentracích, v jakých se tato látka běžně vyskytuje v přírodě. Výsledek byl šokující. U všech žab se začaly vyvíjet samičí pohlavní žlázy a z pulců vyrůstaly samice. V čisté vodě se polovina pulců vyvíjela v samce s varlaty.

Zvrat pohlaví vyvolaný znečištěním životního prostředí představuje obrovský problém, který už dosáhl globálního měřítka. Vědci například zjistili, že drtivá většina samic lososů připlouvajících ke tření na trdlištích na horních tocích řek Britské Kolumbie, jsou ve skutečnosti samci, kteří prodělali přeměnu pohlaví.

Tyto hormony působí na živočichy jako endokrinní disruptory - tedy látky, měnící hormonální nastavení organismů různých živočišných druhů. Kvůli němu se už někteří rybí samci mění v hermafrodity a totéž se objevuje u ledních medvědů a dalších živočišných druhů. Určité náznaky existují už i u lidí - celkově se rodí méně chlapců než dřív, a když dospějí, ještě ke všemu mají stále častěji problémy s plodností a početím.

Čtěte také: Dopad antikoncepce na vodní ekosystémy

U mužské populace živočichů docházelo ke změnám, které měly vliv na jejich reprodukční systém. Toto „poženštění“ se týkalo více lokalit a neomezovalo se jen na sladkovodní toky, ale byly popsány i případy živočichů v oblastech, kde se řeky vlévaly do moře.

Ovlivnění pohlaví a reprodukce obecně působením hormonů bylo prokázáno například ve Švédsku, kde studovanou skupinou živočichů byly žáby, které jsou pravděpodobně velice citlivé na přítomnost hormonálních látek (Pettersson I., Berg C. 2007, Säfholm M, Norder, A, Fick J, Berg, C., 2012).

Vědci také zjistili, že například lososí samice táhnoucí z moře do sladkovodních „trdlišť“ v oblasti Britské Kolumbie byly pravděpodobně z velké většiny původně samci. Vědci se zabývají otázkou, zda ke styku s hormonální látkou došlo ve sladkovodních tocích, kde se lososi rodili, nebo až v moři během dospívání (Petr J. 2007).

Endokrinní disruptory a jejich vliv

Situaci komplikuje skutečnost, že se v přírodě chovají jako hormony i látky, do kterých bychom to na základě jejich chemického složení nikdy neřekli. Souhrnně je označujeme jako endokrinní disruptory. Za tímto učeným názvem se skrývá fakt, že tyto chemikálie jsou s to rozvrátit v těle živočichů křehkou rovnováhu hormonů. Endokrinní disruptory jsou tedy jakési „hormonální buldozery“.

Lidským přičiněním se dostává do životního prostředí asi 55 tisíc chemikálií. Vědci odhadují, že plná tisícovka může mít účinky „hormonálních buldozerů“. K silným endokrinním disruptorům patří například donedávna hojně užívaný herbicid atrazin. Jeho účinky jsou patrné na samcích žab. Působí i v nepatrném množství. Ve Spojených státech naměřili vědci dostatečně vysoké koncentrace atrazinu dokonce i v dešťové vodě.

Čtěte také: Životní prostředí Petrohradu

Další zdroje znečištění

Problémy vyvolává i široké spektrum produktů farmaceutického průmyslu. Do odpadních vod se dostávají z moči pacientů ve velkém množství například účinné látky léků proti depresím. Ty můžou měnit chování živočichů, například je uvést do letargického stavu nebo je naopak ponoukat k horečné činnosti. Na bezobratlé živočichy, například měkkýše, ale působí jako antikoncepce a narušují jejich rozmnožování.

Děsivá jsou zjištění, že některé látky vykazují překvapivé hormonální účinky v koncentracích, které jsme považovali za bezpečné, protože v takto malých množstvích už tyto látky nepůsobí jako jedy. Příkladem může být toxický těžký kov kadmium. V koncentracích, které jsou uváděny v oficiálních pramenech jako „bezpečné“, mají ionty kadmia účinek samičích hormonů a zvyšují u samic laboratorních potkanů riziko nádorového onemocnění dělohy a mléčné žlázy.

Velkou neznámou je vzájemná souhra některých chemikálií, z nichž každá sama o sobě na živočichy významný efekt nemá.

V této souvislosti bychom neměli zapomínat ani na některé plazy (např. želvy nebo krokodýly), u nichž pohlaví určuje teplota, jíž jsou vystaveny zárodky během vývoje ve vajíčku. I malé zvýšení teploty (o necelý stupeň Celsia) může mít za následek, že se ze všech vajec vylíhnou samci. Především mořské druhy želv jsou věrné místům, kam připlouvají klást vejce. Nedokážou se „přestěhovat“ na chladnější lokalitu, kde by se z vajec líhly opět jak samci tak i samice.

Hormonální antikoncepce v České republice a Evropské unii

Nežádoucí zvýšený výskyt estrogenních látek ve vodních zdrojích je problémem globálního měřítka a týká se tedy i České republiky. Studie zpracovávaná mezinárodním týmem na Vltavě a jejích přítocích ukázala, že voda procházející čističkami sice ztrácí jistou část estrogenního obsahu, ale i u výpustí z čističek byly detekovány poměrně vysoké hodnoty (Morteani G., Möller P., Fuganti A., Paces T. 2006).

Průtokem vody vodními řečišti se pak koncentrace snižují, což je připisováno částečně rozkladu látek a částečně adsorpci na říční sediment. Příkladem byla centrální čistička na Císařském ostrově v Tróji, kde na vtoku z kanalizace do čističky bylo detekováno 466 ng/l estrogenů, na hlavní a bočních výpustích z ČOV se hodnoty estrogenů pohybovaly v rozmezí 72-100 ng/l. Hodnoty mimo výpusti se pohybovaly řádově v jednotkách nanogramů na litr vody.

Estrogenní látky nejsou jediným rizikem. Hormony z antikoncepčních pilulek jsou řazeny mezi endokrinní disruptory (EDC) - často přezdívané hormonální buldozery. Jsou to látky, které mohou, ale nemusí být hormony, ale v organizmu vyvolávají hormonální chaos. Obecně tyto látky mohou i při nízkých koncentracích (a hlavně při nízkých koncentracích) při dlouhodobém působení poškozovat zdraví vodních živočichů, ale i člověka.

Etinylestradiol a dva další lidské pohlavní hormony (estron a beta­‑estradiol) byly Evropskou komisí zařazeny na seznam sledovaných látek pro monitorování v rámci celé Unie v oblasti vodní politiky (Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/495). To znamená, že v Evropě se pravidelně monitoruje výskyt těchto látek v povrchových a pobřežních vodách.

Možnosti řešení

Zatím se jen sleduje, kde a v jakém rozsahu jsou ve vodách překračovány hladiny těchto látek, které mohou negativně působit na vodní ekosystémy. Zatím se nepřistoupilo k zařazení těchto látek mezi tzv. prioritní znečišťující látky. Pokud se tak stane, budou muset členské státy EU navrhnout opatření, aby se koncentrace snížila na bezpečné hodnoty.

Toho lze dosáhnout např. omezením jejich používání nebo zavedením efektivnějších technologií čištění odpadních vod. Oba přístupy budou představovat pro státy značné náklady. K omezení použití antikoncepce se asi nepřistoupí, protože se používá pro terapeutické účely - přestože to jsou spojené nádoby, lidské zdraví se většinou staví nad zdraví vodních ekosystémů.

Zůstává tedy zavedení nových metod čištění odpadních vod, což by ale významně zvýšilo energetickou náročnost procesu čištění. V ČR jsou tyto technologie dosud jen ve stádiu pokusného testování.

Na tato zjištění zareagovala Evropská unie návrhem zapracovaným do rámcové směrnice o vodě na vylepšení čističek odpadních vod tak, aby nově odstraňovaly hormony a jim podobné látky. Jenže toto plošné čištění odpadních vod je natolik nákladné, že nemůžeme v příštích letech očekávat skutečnou nápravu.

Zatím jako nejrozumnějším řešením se jeví zařazení filtrace vody již při stavbě případně rekonstrukci domu/bytu. Ani dodatečné přidání filtrace však není větší problém, vyžaduje jen rozbočení potrubí, zpravidla přímo za vodovodní přípojkou a včlenění filtrační jednotky. Filtrováním vody neodstraníte jen hormony, ale také většinu mechanických nečistot. Případně je možné zařadit i změkčovač. Tím můžete zastavit jak usazování vodního kamene v potrubí a spotřebičích, tak i zamezit vstupu manganu, železa nebo dusičnanů do pitné vody.

Historie a vývoj hormonální antikoncepce

V roce 1960 americká FDA schválila úplně první antikoncepční pilulku na světě s názvem Enovid a způsobila tak doslova revoluci. Užívání hormonální antikoncepce v Česku vyvrcholilo v roce 2007, kdy tyto přípravky užívalo 52 % žen ve fertilním věku. Tento úspěch se přisuzuje marketingovému tahu firmy Schering, která je dnes vlastněná farmaceutickým gigantem Bayer. Kdo v té době nezobal pilulky, jako by nebyl!

Zajímavé je, že i přes přesvědčivé reklamy se výrobcům hormonální antikoncepce nikdy nepodařilo prorazit na asijský trh. V Japonsku v době české hormonální revoluce bralo pilulky pouze 1,1 % žen.

Masová obliba původní hormonální antikoncepce s vysokými dávkami hormonů dostala na frak už o 15 let později. V roce 1975 byl u žen užívajících tyto přípravky zaznamenán nárůst případů rakoviny dělohy o 600 % a za to svobodná sexualita bez starostí nikomu nestála. Zpátky na výsluní se tak pilulky vrátily až v 80. I tak ale nezůstala bez rizik.

Ženy, které začaly užívat antikoncepční pilulky jako teenagerky, měly o 130 % vyšší výskyt deprese oproti jejich vrstevnicím. Má také ničivý vliv na životní prostředí: U. S. Environmental Protection Agency (EPA) dává její užívání do souvislosti se vznikem nemocí, jako je karcinom varlat a prostaty, poruchy tvorby spermatu, nebo předčasná menstruace u dívek. Limity endogenních disruptorů, kam hormonální antikoncepci řadíme, jsou přitom překročeny ve 40 % zdrojích pitné vody v USA.

Výsledky? Ženy, které začaly užívat antikoncepční pilulky jako teenagerky, měly o 130 % vyšší výskyt deprese oproti jejich vrstevnicím. Silný vliv antikoncepčních pilulek na dospívající lze přičíst hormonálním změnám způsobeným pubertou.

„Silný vliv antikoncepčních pilulek na dospívající lze přičíst hormonálním změnám způsobeným pubertou. Neměli bychom však podle ní přehlížet rapidně zvýšené riziko depresí, které uživatelkám hrozí.

tags: #hormonalni #antikoncepce #vliv #na #životní #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické čištění Chrudim
• Kdo nese odpovědnost?
• Ceník likvidace odpadu Adamov
• Význam základny pro pevné stanoviště
• Ekologický význam střední průřezové rychlosti