Horní Jiřetín, Greenpeace a boj za budoucnost

Horní Jiřetín, malebné městečko ležící v severozápadních Čechách na úpatí Krušných hor, se stalo symbolem boje proti bezohledné těžbě uhlí. Jeho osud se prolíná s historií organizace Greenpeace, která se aktivně zapojila do snahy o jeho záchranu.

Historie a současnost Horního Jiřetína

Obec je poprvé písemně připomínána roku 1263 v listině upravující poddanské povinnosti. Majitelem vsi byl tehdy Protiva (zřejmě z rodu pánů z Rýzmburku). Již roku 1828 byl v Mariánském údolí postaven bavlnářský podnik (Triola). Fungovaly zde také další podnikatelské aktivity spojené s parním mlýnem, hračkářskou firmou Kohler a synové, elektrárnou, koželužnou apod. Od roku 1872 byla v provozu železniční dráha, která umožnila další rozvoj obce i celé oblasti. Významným pro obec se stal rok 1914, kdy císař František Josef l. povýšil Horní Jiřetín na město a přidělil mu také městský znak.

Oblast je totiž bohatá na uhlí a v polovině 20. století se tehdejší komunistický režim rozhodl vytvořit z ní obří povrchový důl, jemuž padla za obět nejen krajina, ale i desítky měst a obcí. Rypadla těsně před Horním Jiřetínem zastavila až sametová revoluce a poté ekologické limity těžby, které stanovila vláda v roce 1991. Jenže tlak uhlobaronů i některých politiků na prolomení limitů neustával, takže Horní Jiřetín musel celá léta bojovat o svou existenci.

Kolem téhle obce v Ústeckém kraji leží ale mnohem víc hranic, než jsou jen ty mezistátní. Lámou se tu hranice mezi nečekaně krásnou přírodou a průmyslovou krajinou severních Čech. Střetávají se zde často vyostřené názory ekologů a zastánců průmyslu. Osudem Horního Jiřetína se nejen v předvolebních vypjatých dobách vymezovali vůči sobě i politici. Nepřátelská hranice tu však často leží i pár metrů mezi nejbližšími sousedy. To je obvyklé i v jiných městech a vesnicích - tady mívají třenice ale společný základ. Je to boj o uhlí. To říkají jedni, další to nazývají ochranou přírody, jiní zase obranou domova. Jde přitom o jedno. Zda je možné prolomit hranici, za kterou mohou začít uhelné společnosti v tomto regionu dál těžit povrchovým způsobem uhlí.

Za takzvanými limity těžby se skrývá něco, co si jen těžko může představit člověk, který osobně do oblasti nevyrazí… nebo ten, kdo si neprostuduje ekonomické kalkulace firem, které stojí o uhlí, ukryté těsně pod povrchem zdejší krajiny.

Čtěte také: Jak probíhá svoz velkoobjemového odpadu v Horní Libchavě?

Stačí ale vyrazit jen trochu dál od městečka a zkusit si nenápadnou cestu mezi stromy s cedulí „Pozemek MUS“. Člověk se po pár desítkách metrů dostane do jiné reality. Za zády stromy, ptáci, říčka a svítící slunce. Před vámi leží plochá krajina neurčité barvy s mnoha stroji a zvířeným prachem. Tam dole asi o svítícím slunci moc nevědí.

Historie a aktivity Greenpeace

Greenpeace oslaví 15. září 50 let od svého založení a od vyplutí jejich prvního plavidla proti jaderným testům na ostrově Amčitka v USA. Zároveň v roce 1991, tedy před 30 lety, byla založena kancelář Greenpeace v tehdejším Československu.

Organizace Greenpeace vznikla v kanadském Vancouveru, kde se uvnitř mírového hnutí začala utvářet skupina lidí, kteří chtěli kromě kampaně proti válkám usilovat i o ochranu životního prostředí. Vznikla iniciativa Don’t Make a Wave Committee (komise Nedělejte vlny), která se stavěla proti plánovanému testu jaderné bomby na ostrově Amčitka v Aljašce. Její členové a členky sehnali starou loď Phyllis Cormack, kterou přejmenovali na Greenpeace a na které vyplula dvanáctičlenná posádka přímo na místo plánovaného výbuchu, aby mu zabránila. Do svého cíle loď Greenpeace nedoplula, protože ji zastavila bitevní loď amerického námořnictva. Po jejím návratu jí však i přesto vítaly tisíce lidí.

I další ikonické kampaně Greenpeace se odehrávaly na mořích. Lodě Greenpeace konfrontovaly velrybářské flotily, které dostaly populace některých druhů velryb na pokraj vyhynutí. Podle odhadů dosahoval počet plejtváků obrovských sotva šesti tisíc kusů. Svět obletěly záběry velrybářů střílejících harpuny přes protestující aktivisty, kteří bránili destruktivnímu lovy vlastními těly.

Testy amerických jaderných zbraní v Tichomoří v okolí atolu Rongelap měly nezpochybnitelný negativní vliv na místní domorodé obyvatele, na které se snesl radioaktivní spad. Marshallovy ostrovy se obrátily na Greenpeace, aby evakuovala lidi z atolu do bezpečí.

Čtěte také: Odpad Levin Horni

Organizace Greenpeace prosazovala, aby byla unikátní panenská příroda Antarktidy přísně chráněna. Vzhledem k tomu, že k budoucnosti Antarktidy se mohly vyjadřovat jen subjekty, které zde prováděly výzkum, organizace Greenpeace zde založila svou vlastní vědeckou stanici World Park Base.

V 90. letech vědci zjistili, že používání freonů vede k ničení ozonové vrstvy a že je potřeba tyto chemické látky používané ve sprejích a při chlazení nahradit. Kancelář Greenpeace v Německu se spojila s vědci z Dortmundu, s nimiž dala dohromady plán na technické řešení bez freonů. Následně našla starou továrnu na ledničky, která byla před krachem a přesvědčila vedení, aby začalo s výrobou testovacích prototypů. S rozjezdem projektu pomohly příspěvky dárců Greenpeace. Technologie se osvědčila a patent byl dán celosvětově volně k užití.

Greenpeace je nezávislá globální organizace, která své kampaně zaměřuje na celosvětové problémy, jako jsou například globální oteplování, odlesňování, nadměrný rybolov nebo třeba komerční lov velryb a podporuje energetickou revoluci jakožto řešení největší hrozby, které naše planeta čelí - změny klimatu.

Greenpeace a Horní Jiřetín

V ČR se Greenpeace dlouhodobě věnuje především uhelné energetice, která je největším zdrojem znečištění ovzduší a skleníkových plynů. Po dlouholeté kampani Greenpeace, místních lidí a mnoha dalších spojenců se v roce 2015 podařilo zachránit město Horní Jiřetín před rozšířením dolu ČSA. Vláda ovšem posvětila prolomení na dole Bílina.

První polistopadová vláda Petra Pitharta schválila územní ekologické limity povrchové těžby uhlí, které měly ochránit lidská sídla před rozšiřováním dolů. Těžaři se však rozhodli zničit další vesnici - Libkovice - s tím, že zde budou těžit hlubinně. I přes občanské protesty a blokády Greenpeace Libkovice padly a staly se mementem bezohlednosti uhelného průmyslu.

Čtěte také: Odpadové hospodářství Horní Jelení

Uhelné společnosti chtěly prolomit limity těžby prakticky od chvíle, kdy vešly v platnost. Od té doby se organizace Greenpeace aktivně zapojuje do diskuze o konci uhlí v České republice, například v Uhelné komisi prosazovala nejprogresivnější scénář, který byl na stole.

Zbourání kvůli těžbě uhlí se Horní Jiřetín na Mostecku ubránil. Teď se vedení tamní radnice obává o osud zalesněných svahů nad obcí. Podle hnutí Greenpeace by se s těžbou mělo přestat. Rozhodnout o tom může Ústecký kraj, věcí se zabývá i Česká inspekce životního prostředí.

„Pro nás místní, kteří na ty lesy koukáme celý život, je to nesmírně smutný pohled, jak ty lesy po hektarech mizí. Ten pohled se mění z měsíce na měsíc,“ konstatuje starosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt ze Strany Zelených.

Podle ochránců přírody jde navíc o území vzácné výskytem hmyzu i rostlin. „Jsou to původní listnaté lesy. Takových lokalit najdeme v České republice minimální množství. Tyto bučiny jsou součástí Natury 2000 - nejcennější evropské přírody,“ říká Nikol Krejčová z Greenpeace.

Hnutí Greenpeace proto dalo podnět na Ústecký kraj, Českou inspekci životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí s požadavkem na vydání okamžitého zákazu kácení.

Ústecký kraj určuje, kde a kolik dřeva se na území kraje vytěží. Jedná přitom s firmou, která těžbu dřeva nad Horním Jiřetínem na pronajatých pozemcích provádí. Výsledkem by měla být smlouva, která kácení dřeva úplně nezakáže, ale omezí.

„V letošním roce vydal krajský úřad rozhodnutí, kterým tu těžbu o jednu třetinu omezil. Ústecký kraj je připraven, kdyby náhodou nějaká ta jednání ztroskotala, dát tam návrh na vyhlášení chráněné krajinné oblasti,“ doplňuje mluvčí krajského úřadu Martin Volf.

Omezení kácení ale nestačí - na tom se shodují jak zástupci hnutí Greenpeace, tak vedení Horního Jiřetína.

Lesní hospodářský plán jsme nenaplnili, brání se těžaři. Pozemky s těžbou dřeva vlastní společnost IH Farm. Ta je ale pronajímá společnosti Fine Dream, která na nich hospodaří. Podle vedoucího lesní divize společnosti Jiřího Hoštičky provedená těžba dřeva ani nenaplnila platný lesní hospodářský plán, daný Ústeckým krajem v této lokalitě.

„Lesní hospodářský plán stanovuje, kolik se smí maximálně vykácet, a my jsme ten objem nenaplnili. Mohli bychom kácet i víc, ale nekáceli jsme. Veškeré těžby projednáváme s krajským úřadem a on se nám vyjádří. Například tady ne, tady ano a tady trochu jinak,“ shrnuje Hoštička.

Česká inspekce životního prostředí podle mluvčí Radky Nastoupilové kácení stromů u Horního Jiřetína šetří.

A u všech těchto bojů byl i Vladimír Buřt. Nejdřív jako místostarosta, od roku 2014 coby starosta Horního Jiřetína, jímž je doposud. Jeho boj ale nekončí, v souvislosti s energetickou krizí se opět objevily hlasy, že by bylo dobré utlumené povrchové doly opět zprovoznit a navíc řeší kolem Horního Jiřetína další problém: plošné kácení až 200 let starých bučin, které provádějí jak firmy napojené na uhlobarona Pavla Tykače, tak Státní lesy.

Jak se ze stavebního inženýra stane ekolog a díky čemu Vladimír Buřt dokázal po celá léta odolávat obrovským tlakům uhlobaronů i politiků?

Horní Jiřetín se svými zásobami uhlí provokuje podnikatele, politiky i místní obyvatele. Čí zájmy nakonec zvítězí? Pokud ale budou hranice těžby uhlí prolomeny, vydělají možná i kameníci. Je těžké si představit, že by město s pouhými zhruba dvěma tisícovkami obyvatel mohlo zásadně zasáhnout do celostátní politiky, a dokonce ovlivnit volby. Přesto u nás takové místo je. A nejde o historické ohlédnutí za významem pražského Vyšehradu, středočeského Libušína či moravského Velehradu. Řeč je o napohled nenápadném, až ospalém městečku téměř na pomezí s německými hranicemi - Horním Jiřetíně.

tags: #horni #jiretin #greenpeace #historie

Oblíbené příspěvky:

• Co jsou Stanice Měření Emisí?
• Ochrana přírody
• Kompostování s žížalami
• Ohrožené jazyky a jejich zánik
• Zajímavosti o labutích