Nakládání s živočišnými odpady a jejich likvidace

Živočišný odpad zahrnuje veškeré zbytky a produkty pocházející z chovu a zpracování zvířat. Pro všechny odpady platí, že správné nakládání je klíčové pro ochranu životního prostředí i veřejného zdraví. Tyto odpady pochází z více zdrojů a společně s tím existuje i několik možností, jak s nimi můžeme nakládat.

Zdroje živočišných odpadů

Obecně lze říci, že existují dva hlavní zdroje živočišného odpadu: na jedné straně průmyslové zdroje a na straně druhé to jsou domácnosti a gastroprovozy.

• Průmyslové zdroje: Masné výroby a jatka produkují velké množství vedlejších produktů, jako jsou kosti, krev, tuky, vnitřnosti a podobné odpady. Zdrojem je i živočišná zemědělská výroba, odkud pochází uhynulá zvířata, vedlejší produkty z chovu a mléčných farem.
• Domácnosti a gastroprovozy: Domácnosti produkují běžné kuchyňské zbytky zahrnující kosti, zbytky masa, ryb a drůbeže, vnitřnosti a další živočišné produkty. Jídelny a restaurace vytvářejí odpad z nespotřebovaných potravin, kuchyňských zbytků a vedlejších produktů z přípravy pokrmů. Z hotelů, nemocnic, školních jídelen, cateringových služeb a dalších podobných zařízení, která poskytují stravování, putuje do systému odpadů podobný typ jako z jídelen a restaurací, často ale ve větším objemu.

Důležitost správného nakládání s odpady

Nesprávné nakládání s živočišným odpadem může vést k šíření nemocí, jako je salmonelóza nebo ptačí chřipka. Dále může docházet ke znečištění půdy, vody a ovzduší, což má negativní dopad na životní prostředí. Kromě toho tento typ odpadu při nesprávném skladování přitahuje škůdce, jako jsou krysy a hmyz, a způsobuje nepříjemný zápach.

Proto je klíčové živočišný odpad oddělovat od ostatních odpadů, a to již v místě vzniku, tedy v domácnostech, jídelnách a dalších gastroprovozech. Umožňuje to jeho snadnější a efektivnější zpracování a likvidaci. Pro živočišné odpady bychom měli využívat speciální kontejnery, které jsou dobře uzavíratelné, pravidelně je vyvážet a důsledně a dostatečně často hygienizovat a čištit, aby se zabránilo šíření zápachu a přístupu škůdců.

Pravidelné čištění a dezinfekce kontejnerů a skladovacích prostor je nezbytné i kvůli prevenci šíření nemocí. Obyvatelé a zaměstnanci gastroprovozů by měli být informováni o správných postupech nakládání s živočišným odpadem a o rizicích spojených s nesprávným nakládáním.

Čtěte také: Předpisy pro chov hospodářských zvířat a nakládání s odpady v ČR

Metody likvidace živočišného odpadu

Existuje několik metod, které se používají při likvidaci živočišného odpadu:

• Spalování: Důležitá je dostatečně vysoká teplota, která minimalizuje objem a dokáže zničit všechny patogeny. Takový proces je účinný, nicméně vyžaduje specializované vybavení a infrastrukturu.
• Kompostování: V některých zemích lze všechny živočišné odpady kompostovat přímo, u nás je to možné až po hygienizaci, kdy odpad prochází tepelnou úpravou. Tento proces je ekologický, ale vyžaduje pečlivé řízení, které zabraňuje šíření patogenů.
• Anaerobní digesce: Využívá živočišné odpady v bioplynových stanicích. Rozklad organického materiálu bez přístupu kyslíku produkuje bioplyn, který může být použit jako obnovitelný zdroj energie. Zbylým produktem z anaerobní digesce je digestát a fugát, který lze uplatnit jako velmi zajímavé a účinné hnojivo v zemědělské výrobě.
• Zpracování do krmiv: Zajímavým využitím živočišného odpadu je jeho zpracování do krmiv pro hospodářská zvířata nebo domácí mazlíčky. Tento proces však musí být přísně kontrolován, aby se zajistila bezpečnost a kvalita výsledného produktu.

Legislativa a veterinární péče

Nakládání s vedlejšími živočišnými produkty (VŽP) v ČR se řídí předepsanými postupy. Mezi VŽP patří odpady z jatek, kosti, krev, odřezky kůží, odpad z mlékáren a všech potravinářských provozů, kadávery zvířat nebo prošlé potraviny. Veškerý tento odpad může být potenciálně nebezpečný, protože může být živnou půdou pro řadu i nebezpečných mikroorganismů. Proto se kontrolám likvidace tohoto odpadu věnují i orgány státního veterinárního dozoru. Veškerý odpad je rozdělován do kategorií nebezpečnosti a podle toho je tzv. neškodně odstraňován.

S uhynulými zvířaty, tedy s kadávery, stejně jako s konfiskáty z jatek (hlavy, kosti, krev, vnitřnosti) se nakládá odpovídajícím způsobem podle zákona o veterinární péči č. 166/1999 Sb. Sběr, svoz, neškodné odstraňování a další zpracování konfiskátů živočišného původu je hlavní náplní tzv. veterinární asanace. Podle § 39 veterinárního zákona (č. 166/1999) sem patří ještě dezinfenkce, deratizace, popřípadě i dezodorizace, odchyt toulavých zvířat a jejich umístění do karantény.

Zákon ve zmíněném § 39, odstavci 2 říká, že "konfiskáty živočišného původu, které nejsou vhodné ke krmení zvířat nebo k dalšímu zpracování, musí být bez průtahů neškodně odstraněny (zahrabány na určeném místě anebo spáleny)". Konfiskáty, kadávery se neškodně likvidují v asanačních podnicích, dříve v kafilériích. Zde se ze svezené kafilerní suroviny vyrábí kafilerní tuky a moučky, které se používají jako krmný doplněk, a kůže.

Nebezpečný odpad

Nebezpečný odpad obsahuje látky škodlivé pro zdraví lidí, zvířat i životní prostředí, a proto vyžaduje speciální likvidaci dle přísných legislativních norem. Odpady se rozřazují do kategorie nebezpečných odpadů na základě zákona § 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Čtěte také: Chov hospodářských zvířat a jeho vliv na klima

Likvidace probíhá ve spalovnách nebezpečných odpadů. S nebezpečným odpadem mohou nakládat také specializované firmy. Využít můžete také speciálního mobilního sběru, který bývá zpravidla organizovaný obcí. Pokud máte doma staré léky, pak navštivte lékárnu, do které můžete nespotřebované léčivo vrátit. Informace o třídění odpadu najdete také v obecní vyhlášce. Vysloužilé elektrické spotřebiče podléhají zpětnému odběru, který je řízen speciálními firmami.

Přeprava hospodářských zvířat

Dálková dlouhotrvající přeprava je pro hospodářská zvířata problém a působí jim utrpení. Je to pro ně velký stres a utrpení. Většinu svého života žila například na pastvině. Najednou jsou nahnána na uzavřený návěs. Tam se tísní s dalšími zvířaty, která neznají a se kterými si znovu musí vytvořit hierarchii. A do toho hluk, vibrace, zatáčky, v létě vedro, v zimě zima, minimální ventilace. Stropy jsou nízké, zvířata často ve velké hustotě i namačkána na sebe. Při dlouhé cestě se podestýlka nasákne zvířecími výkaly, zvířata pak ve svých výkalech stojí. A dýchají přitom amoniak, který se z výkalů uvolňuje.

Velmi často se stává, že cestou dojde voda. Nebo je tak teplá, že ji zvířata nepijí. Dokonce jsou případy, že dobytek má k dispozici napájecí systém určený prasatům. Prasata pijí z napájecího kolíku. Tlakem jazyka na kolík se pustí voda a oni ji sají. Skot ale pije jiným způsobem. Potřebuje napáječky miskové, aby se napil. Napáječky, pokud fungují a je v nich voda, jsou po pár hodinách jízdy špinavé od výkalů…

Při jízdě je každý pohyb obtížný. Za jízdy zvířata musí neustále vyvažovat svoji rovnováhu. Mladší zvířata by dala přednost lehnutí si, na to však není místo, naopak, pokud zvíře upadne, hrozí mu pošlapání zvířaty okolo. Po dlouhých hodinách, a bohužel, i dnech cesty jsou zvířata fyzicky tak vyčerpaná, že se jim klepou nohy. V létě jsou ještě více vyčerpaná i kvůli vedru a žízni. Často se stane, že zemřou už cestou. Mláďata, například telata, ještě nemusí umět pít vodu, protože jsou zvyklá na mléčné směsi. Takže se vůbec nenapijí.

Ve velkém se od nás transportují i březí jalovice nebo krávy. Je sice zakázáno přepravovat vysokobřezí samice, ale děje se tak… Jalovičky nebo krávy pak rodí během cesty, při čekání na hranicích… Telátka jsou likvidována jako odpad. Nevíme, jestli jsou pak krávy pravidelně vydojovány, ale nejspíš ne. Ale pokud se nepodojí, vytvoří se vemeni velmi bolestivý zánět.

Čtěte také: EU ETS: Pohled Hospodářské komory

To je další věc, dlouhé čekání vozidel se zvířaty na hranicích mezi unií a sousední zemí, často několik hodin až dnů. A zvířata jsou stále naložená ve vozidle.

Podmínky pro provozovatele chovů

Pro provozovatele chovů platí následující podmínky:

• Zpracovat odborný posudek k řízení o vydání závazného stanoviska k umístění zdroje, ke stavbě a změně stavby (ke stavebnímu řízení), dále pak k řízení o vydání nebo změně povolení provozu
• Provozovat zdroj pouze na základě a v souladu s povolením provozu
• Zpracovat provozní řád
• Splňovat technickou podmínku provozu dle vyhlášky č. 415/2012 Sb.: na všech částech technologie, tzn. ustájení, skladování a aplikace statkových hnojiv, realizovat opatření k předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem
• Provádět hlášení do Integrovaného registru znečišťování (pokud jsou emise amoniaku větší než 10 t /rok)

Provozovatelé nemají povinnost:

• Vést provozní evidenci ani ohlašovat souhrnnou provozní evidenci prostřednictvím ISPOP
• Zjišťovat úroveň znečišťování

Krematoria pro zvířata

Krematorium zvířat či specializovaný hřbitov zvířat, představují etický a důstojný způsob, jak se rozloučit se svým zvířecím kamarádem a naposledy mu poděkovat za jeho přítomnost ve vašem životě.

tags: #hospodářská #zvířata #odpad #likvidace

Oblíbené příspěvky:

• Komunální odpad Podivín
• Drtiče odpadu Slavkov: Podrobná recenze
• Kurzy pro lektory environmentální výchovy
• Tipy na výlety v ČR
• Přírodě blízké hospodaření: základní principy