Legislativa týkající se hospodářských zvířat a odpadu v České republice

Ministerstvo zemědělství, lesního a vodního hospodářství v dohodě s ministerstvem zdravotnictví, ministerstvem financí a ostatními zúčastněnými ústředními úřady stanoví podle § 18 zákona č.

Definice pojmů:

• "Jiné hromadné onemocnění zvířat" - onemocnění více zvířat za týchž nebo obdobných příznaků, způsobující hromadné hynutí zvířat nebo jiné hospodářsky významné ztráty (např. snížení produkce).
• "Odborně způsobilý veterinární pracovník" - veterinář nebo veterinární technik okresního veterinárního zařízení, pověřený okresním národním výborem činit opatření podle § 13 odst. 2 zákona č.

Opatření a povinnosti

Okresní národní výbory, popřípadě místní národní výbory zajišťují, aby při řízení o přípustnosti stavby objektů a zařízení pro zvířata bylo dbáno požadavků veterinární péče.

Místa pro konání svodů, trhů a výstav zvířat určuje okresní národní výbor; přitom stanoví, jaká opatření při nich musí být provedena z hlediska ochrany zdraví zvířat.

Je nutné důsledné dodržování předpisů o zacházení s jedy a s látkami škodlivými zdraví.

Čtěte také: Chov hospodářských zvířat a jeho vliv na klima

Závadná krmiva (např. zapařená, nahnilá) nesmějí být zkrmována.

Vstupovat do objektů a zařízení pro zvířata mohou pouze chovatelé a osoby chovatelem určené, popřípadě osoby pověřené v nich zvláštními úkoly.

Určení pracovníci jsou povinni osvojit si znalosti k plnění úkolů veterinární péče.

K přemístění skotu, prasat, ovcí, koz a koní mimo obec je třeba kromě souhlasu veterináře průvodního listu. Průvodní listy vydává místní národní výbor.

Je třeba písemného veterinárního osvědčení okresního veterinárního zařízení.

Čtěte také: EU ETS: Pohled Hospodářské komory

Průvodní list osvědčuje původ a totožnost zvířete a opravňuje k přemístění zvířete jen do místa určení v něm uvedeného, popřípadě i zpět.

Přemísťuje-li se zvíře mimo obec a mění-li se zároveň chovatel, odevzdá dosavadní chovatel průvodní list novému chovateli, který je povinen průvodní list bezodkladně odevzdat příslušnému místnímu národnímu výboru, do jehož obvodu bylo zvíře přemístěno; průvodní listy a veterinární osvědčení zvířat dodaných na jatky odevzdá provozovatel jatek veterináři pověřenému prohlídkou masa na jatkách, kde se uschovají po dobu 1 roku.

Veterinární osvědčení osvědčuje nákazovou situaci v místě dosavadního ustájení zvířete, jeho zdravotní stav a údaje důležité z hlediska ochrany zdraví.

Přemísťují-li se hospodářská zvířata určená k dalšímu chovu, je chovatel povinen dočasně je ustájit do stavebně a provozně odděleného ustájovacího prostoru (karanténa) po dobu 1 měsíce po přemístění.

Dovoz, průvoz a vývoz zvířat

K dovozu, průvozu a vývozu zvířat, potravin a surovin živočišného původu a krmiv, popřípadě předmětů, které mohou obsahovat zárodky nákaz, jsou organizace zahraničního obchodu i ostatní dovozci, průvozci i vývozci povinni si včas vyžádat od ministerstva zemědělství a výživy republiky veterinární povolení.

Čtěte také: Živočišné odpady: Nakládání a likvidace

Dovážená, provážená a vyvážená zvířata, potraviny a suroviny živočišného původu a krmiva, popřípadě předměty, které mohou obsahovat zárodky nákaz, podléhají veterinární kontrole v pohraničních vstupních (výstupních) místech; kontrolu provádí veterinář pohraniční veterinární stanice. Provádění veterinárních kontrol organizuje, řídí a usměrňuje ministerstvo zemědělství a výživy republiky, které také určí, kdy se provádí veterinární vyšetření při vývozu.

Ochrana zdraví zvířat a lidí

Osoby, které vylučují zárodky nebezpečných nebo velmi nebezpečných nákaz přenosných na příslušný druh zvířat, nesmějí být ošetřovateli těchto zvířat a ani jinak s nimi přicházet do styku.

Chovatel je povinen pro pracovníky přicházející do styku se zvířaty opatřit ochrannou obuv, oděv a ochranné pracovní pomůcky, jakož i hygienická zařízení v potřebném rozsahu.

Provedení dezinfekce v ohniscích nákaz organizuje okresní národní výbor. Dezinfekci před prohlášením nákazy za zdolanou (závěrečná dezinfekce) zajišťuje okresní národní výbor na vlastní náklad.

Veterinární pracovníci projednávají výsledky preventivních prohlídek a závady zjištěné při provádění veterinárního dozoru s chovatelem a stanoví způsob odstranění závad.

Vznik nákaz a jiných hromadných onemocnění zvířat a podezření z nich je chovatel, popřípadě každý, kdo při výkonu svého povolání, oprávnění nebo funkce (např. veterinář), povinen neprodleně hlásit místnímu národnímu výboru a okresnímu veterinárnímu zařízení.

Při vzniku nebezpečných nebo velmi nebezpečných nákaz a podezření z nich nařídí místní národní výbor neprodleně po hlášení prozatímní uzávěru objektu (jeho části), v němž nákaza, popřípadě podezření z ní vznikly.

Kromě opatření podle odstavce 4 může místní národní výbor nařídit další neodkladná prozatímní opatření uvedená v § 18 odst. 1 písm.

K soustavnému provádění ochranných a zdolávacích opatření proti nebezpečným nebo velmi nebezpečným nákazám, popřípadě jiným hromadným onemocněním zvířat, vypracovávají chovatelé ozdravovací plán, a to v součinnosti s veterinárními pracovníky. Tyto plány schvaluje okresní národní výbor.

S masem nepoživatelným se naloží jako s konfiskátem (§ 32). Podniky, které zpracovávají, skladují nebo uvádějí do oběhu zvěř, zvěřinu, ryby, korýše a měkkýše, jakož i jejich části, určené pro veřejné zásobování (k výživě lidí a ke krmení zvířat), jsou povinny vyžádat si jejich veterinární vyšetření před uvedením do oběhu.

Potraviny a suroviny živočišného původu, vyžadující zvláštní péče při jejich dopravě, musí být veterinářem vyšetřeny v místě odeslání i v místě určení a doloženy veterinárním osvědčením o zdravotní nezávadnosti.

Okresní národní výbor ukládá podle zásad stanovených ministerstvem zemědělství, lesního a vodního hospodářství společně s ministerstvem zdravotnictví a v dohodě s ostatními zúčastněnými ústředními úřady zpracovatelským podnikům, aby činily opatření k zajištění zdravotní nezávadnosti potravin a surovin živočišného původu při jejich zpracování, ošetřování, uchovávání, přepravě a skladování, a to až do jejich uvolnění do oběhu. Okresní národní výbory, popřípadě místní národní výbory zajišťují, aby při řízení o přípustnosti stavby zpracovatelských podniků bylo dbáno požadavků veterinární péče a péče o hygienu potravin a surovin živočišného původu a ochrany proti nemocem přenosným ze zvířat na lidi.

K veřejnému zásobování a k výrobě mlékárenských výrobků lze používat jen mléka mlékárensky ošetřeného nebo syrového zaručeně zdravotně nezávadného.

Za mléko mlékárensky ošetřené, se považuje mléko, které bylo mlékárnou vytříděno, vyčištěno, pasterováno a pokud není dále zpracováváno, zchlazeno.

Kotouč nebo pás registračních zařízení pasterů musí být předem okresním národním výborem ověřen a označen datem ověření. Odpovědný pracovník mlékárny ihned po provedení pasterace vyznačí na kotouči nebo pásu množství pasterovaného mléka; zdůvodní výkyvy předepsaných ukazatelů činnosti pasterů a záznam potvrdí.

Je zakázáno porážet zvířata nemocná snětí slezinnou, snětí šelestivou, vozhřivkou, morem skotu, vzteklinou, maligním edémem, brucelózou ovcí a koz, nakažlivou chudokrevností jednokopytníků, tularemií a myxomatózou.

Nakládání s vedlejšími živočišnými produkty (VŽP)

Co si zaslouží „zahodit“ tj. zlikvidovat či neškodně odstranit, tak to se v ČR činí předepsaným způsobem. Při zmíněné kontrolní misi orgánů EU šlo o to prověřit, jak se u nás likvidují, tzv. vedlejší živočišné produkty, neboli VŽP. Laik si možná představí, že VŽP se rozumí především výkaly, moč, ale třeba i odpad z jatek.

Nicméně je dobré dodat, že hlavními VŽP - vedlejšími živočišnými produkty - rozumíme především odpady z jatek, kosti, krev, odřezky kůží, odpad z mlékáren a všech potravinářských provozů, kadávery zvířat nebo prošlé potraviny. Veškerý tento odpad může být potenciálně nebezpečný, protože může být živnou půdou pro řadu i nebezpečných mikroorganismů. Proto se kontrolám likvidace tohoto odpadu věnují i orgány státního veterinárního dozoru. Veškerý odpad je rozdělován do kategorií nebezpečnosti a podle toho je tzv. neškodně odstraňován.

Tři inspektoři z FVO navštívili ve čtyřech krajích asanační podniky, výrobu krmiv pro zájmová zvířata, chov kožešinových zvířat, drůbeží jatka, jatka, kde se poráží skot a prasata, závod na výrobu bioplynu, sklad kůží, mlékárnu, výrobnu organických hnojiv i zemědělská hospodářství. Kontrolovali jak samotný způsob nakládání s odpady, tak i způsoby dokladování, tj. evidence.

Neshledali prakticky žádná pochybení, vše se činí v souladu s veterinární legislativou. Technologické způsoby zpracovávání v asanačních podnicích jsou bezpečné a riziko zde nehrozí, všechny živé struktury, tj. zejména bílkoviny, jsou destruovány za dostatečných teplot a tlaku.

Lze tedy spolu s ústředním ředitelem Státní veterinární správy, Milanem Malenou, vyjádřit opět velké uspokojení z výsledků další mise z Bruselu.

Podmínky pro provozovatele chovů

Pro provozovatele chovů platí následující podmínky:

• Zpracovat odborný posudek k řízení o vydání závazného stanoviska k umístění zdroje, ke stavbě a změně stavby (ke stavebnímu řízení), dále pak k řízení o vydání nebo změně povolení provozu
• Provozovat zdroj pouze na základě a v souladu s povolením provozu
• Zpracovat provozní řád
• Splňovat technickou podmínku provozu dle vyhlášky č. 415/2012 Sb.: na všech částech technologie, tzn. ustájení, skladování a aplikace statkových hnojiv, realizovat opatření k předcházení emisí znečišťujících látek obtěžujících zápachem
• Provádět hlášení do Integrovaného registru znečišťování (pokud jsou emise amoniaku větší než 10 t /rok)

Provozovatelé nemají povinnost:

• Vést provozní evidenci ani ohlašovat souhrnnou provozní evidenci prostřednictvím ISPOP
• Zjišťovat úroveň znečišťování

Metodické pokyny a dokumenty

"Nový" metodický pokyn k chovům hospodářských zvířat Obsahuje postup výpočtu potenciálních ročních emisí amoniaku pro účely zařazení zdroje dle přílohy č. 2 zákona, postup výpočtu skutečných ročních emisí amoniaku a výčet technologií ke snižování emisí amoniaku/zápachu pro chovy hospodářských zvířat.

Referenční dokument o nejlepších dostupných technikách u stacionárních zdrojů nespadajících pod BREF; Chovy dojeného skotu, králíků, drůbeže a prasat Obsahuje informace pro chovy dojeného skotu, králíků, drůbeže a prasat a doporučované technologie ke snižování emisí amoniaku a zápachu. Svým obsahem se blíží referenčním dokumentům o nejlepších dostupných technikách (BAT), ale jsou určeny pro chovy nižší kapacity, které nespadají pod integrovanou prevenci.

Přeprava hospodářských zvířat a ochrana zvířat

Společnost pro zvířata upozorňuje, že dálková dlouhotrvající přeprava je pro hospodářská zvířata problém a působí jim utrpení.

Obchodní firma podnikající se zemědělskými komoditami po Česku nebo i jinde v EU skoupí zvířata. Od malé farmy tři kusy, od většího dodavatele víc kusů. A ty si shromáždí na jednom místě. To samo o sobě je už pro zvířata stres, manipulace s nimi, nakládání, přeprava, vykládání, do toho neznámí lidé, zvířata se vzájemně neznají a mají potřebu si utvořit mezi sebou novou hierarchii, to vše je již pro ně náročné.

Odesílatel připraví doklady, aby zvířata mohla být přepravena do místa. Najme se přepravce zvířat, většinou je to zahraniční firma, například z Chorvatska, Maďarska, Itálie, Rumunska.

Je to pro ně velký stres a utrpení. Většinu svého života žila například na pastvině. Najednou jsou nahnána na uzavřený návěs. Tam se tísní s dalšími zvířaty, která neznají a se kterými si znovu musí vytvořit hierarchii. A do toho hluk, vibrace, zatáčky, v létě vedro, v zimě zima, minimální ventilace. Stropy jsou nízké, zvířata často ve velké hustotě i namačkána na sebe. Při dlouhé cestě se podestýlka nasákne zvířecími výkaly, zvířata pak ve svých výkalech stojí. A dýchají přitom amoniak, který se z výkalů uvolňuje.

Velmi často se stává, že cestou dojde voda. Nebo je tak teplá, že ji zvířata nepijí. Dokonce jsou případy, že dobytek má k dispozici napájecí systém určený prasatům. Prasata pijí z napájecího kolíku. Tlakem jazyka na kolík se pustí voda a oni ji sají. Skot ale pije jiným způsobem. Potřebuje napáječky miskové, aby se napil. Napáječky, pokud fungují a je v nich voda, jsou po pár hodinách jízdy špinavé od výkalů…

Zvířata u napáječek také mohou bránit ostatním se napít, nebo se zvířata dál od napáječek jednoduše nedostanou k vodě, prostě se neprocpou. Při jízdě je každý pohyb obtížný. Za jízdy zvířata musí neustále vyvažovat svoji rovnováhu. Mladší zvířata by dala přednost lehnutí si, na to však není místo, naopak, pokud zvíře upadne, hrozí mu pošlapání zvířaty okolo. Po dlouhých hodinách, a bohužel, i dnech cesty jsou zvířata fyzicky tak vyčerpaná, že se jim klepou nohy. V létě jsou ještě více vyčerpaná i kvůli vedru a žízni. Často se stane, že zemřou už cestou. Mláďata, například telata, ještě nemusí umět pít vodu, protože jsou zvyklá na mléčné směsi. Takže se vůbec nenapijí.

Ve velkém se od nás transportují i březí jalovice nebo krávy. Je sice zakázáno přepravovat vysokobřezí samice, ale děje se tak… Jalovičky nebo krávy pak rodí během cesty, při čekání na hranicích… Telátka jsou likvidována jako odpad. Nevíme, jestli jsou pak krávy pravidelně vydojovány, ale nejspíš ne. Ale pokud se nepodojí, vytvoří se vemeni velmi bolestivý zánět.

To je další věc, dlouhé čekání vozidel se zvířaty na hranicích mezi unií a sousední zemí, často několik hodin až dnů. A zvířata jsou stále naložená ve vozidle. Konkrétní příklad z tohoto července je, že 57 býčků, kteří byli vypraveni z Česka, tři až čtyři dny čekalo na bulharské straně hranice, než se dostali k odbavení. Pak je Bulharsko odbavilo, ale Turecko je z důvodu nejasných potvrzení o jejich beznákazovosti odmítlo vpustit a poslalo je zpět k Bulharsku. Bulharsko začalo situaci řešit, kontaktovalo i ČR, zda-li je ČR přijme zpět. Bulharští úředníci i řidič se snažili získat souhlas tureckého majitele krav s nutnou porážkou zvířat, aby již dále netrpěla. Ale celou tu dobu zůstával kamion v zemi nikoho mezi Bulharskem a Tureckem, kde není možnost zvířata napojit. Po deseti dnech v meziprostoru, bez vyložení a odpočinku, byla zvířata vpuštěna do Turecka. Takže zvířata cestovala minimálně tři dny na hranici Bulharska s Tureckem a pak čtrnáct dní v úděsném vedru čekala na hranici. A pak je čekala další cesta po Turecku a možná i dál. To už nezjistíme.

Sledujeme v Evropě transporty se zvířaty celá desetiletí. Jsou z toho stovky videí a tisíce fotek, tisíce záznamů. Rozsáhlé analytické zprávy, popisy a konkrétní svědectví o strádání zvířat a nedodržování předpisů EU a Světové organizace pro zdraví zvířat. Není to tak, že by se jednalo o dva tři případy selhání do roka. Je to systémové selhání, dokumentované občanskými iniciativami minimálně od 80. let minulého století. Jde o mnoho milionů hospodářských zvířat, a vezmeme-li v úvahu i drůbež, tak o miliardy, které ročně křižují silnice EU, o tři až čtyři miliony hospodářských zvířat ročně vyvážených ven z EU do zemí mimo EU. Spolupracujeme s kolegy z evropských organizací jako jsou Animals Angels, Animal Welfare Foundation, Eyes on Animals. Jsou to organizace, které mají kapacity ve větším rozsahu monitorovat transporty zvířat v EU a směrem z EU, sledují kamiony během cesty a hlavně při zastavení a čekání. A pokud je to možné, zjišťují stav zvířat, mluví s řidiči a kontrolními orgány. Vlastně nahrazují úplně nedostatečnou činnost kontrolních orgánů EU, na rozdíl od nich ale nemají pravomoci.

Země mimo EU, kam se zvířata hojně vyvážejí, jsou většinou země muslimské a porážení zvířat zde většinou probíhá halal způsobem. Velmi často jsou před tím ještě krutě bita a mučena. Podle svědectví kolegů je nejbrutálnější zacházení se zvířaty v Egyptě. Viděli, jak muži zvířatům před podříznutím píchali do očí a podřezávali jim šlachy! Turisté z EU pak letí do Egypta na dovolenou a pojídají maso z umučených unijních zvířat.

Na krutost přepravy zvířat na dlouhé vzdálenosti upozorňují ochránci zvířat od 80. let minulého století. V minulosti přepravu zvířat ošetřovala směrnice z roku 1991, která měla vadu v tom, že si ji jako směrnici jednotlivé státy vykládaly různě. Usilovali jsme o přísnější a jednotnou úpravu. Po mnoha kampaních a jednáních v EU bylo v roce 2004 přijato Nařízení rady č. 1/2005 o ochraně zvířat během přepravy, které platí od roku 2005, respektive 2007 a 2009, a které je coby nařízení pro všechny státy povinné.

tags: #hospodářská #zvířata #odpad #legislativa #Česká #republika

Oblíbené příspěvky:

• Inspirace pro váš domov: Přírodní závěsy
• Greenpeace a zálohování v ČR
• Bionomie a Ochrana Sypavky
• Co je akční malba v přírodě?
• Průvodce odpadem z hovězí porážky