Svobodné ekologické farmaření v České republice

V České republice se rozvíjí hnutí svobodného ekologického farmaření, které klade důraz na udržitelnost, harmonické soužití s přírodou a produkci kvalitních potravin. Tyto farmy se často zaměřují na přímý prodej zákazníkům a budování vztahů s komunitou.

Příklady ekologických farem

Farma Kateřina

Rodinná Farma Kateřina se nachází na kraji obce Hora Svaté Kateřiny na Mostecku nedaleko německých hranic. Hospodářství je unikátní svojí polohou - leží v nadmořské výšce od 730 do 910 metrů nad mořem. Založili ho v roce 1995 manželé Adolf a Kateřina Loosovi s jednou krávou a malým pozemkem. O tři roky později se jejich farma rozrostla na malé stádo deseti zvířat. V současnosti se zde prohání okolo 150 kusů dobytka, které má k dispozici 300 hektarů pastvin a luk.

Na farmě chovají masný skot plemen Limousine a Salers. Prioritou jsou plemenná zvířata. Ta končí zde i v jiných chovech v tuzemsku i zahraničí. Ročně odtud do dalších chovů zamíří necelých dvacet plemenných býků a pětadvacet plemenných jalovic. Kromě dobytka na oceněné farmě chovají králíky.

Nemalé úspěchy slaví Loosovi na výstavách a soutěžích. Ocenění sbírají od roku 2010 v tuzemsku i zahraničí. Pravidelně se účastní například Národní výstavy hospodářských zvířat, loni si z této soutěže přivezli hned osm cen. Uspěli mimo jiné s býkem Goliášem, který se stal Národním vítězem v kategorii mladí býci nebo obhájili vítězství v kategorii Chovatelská skupina Limousine, což patří k jejich největším chovatelským zdarům.

Do budoucna se připravuje rozšíření aktivit farmy o bourárnu a prodej masa ze dvora. Budoucí odběratelé si pro kvalitní maso mohou začít jezdit už za pár týdnů. Práce na stavbě a následné kolaudaci bourárny finišují.

Čtěte také: Inspirace pro motivační dopis v odpadovém hospodářství

Široká veřejnost může na farmu zavítat v rámci Dne otevřených faremních vrat. Loosovým zde bude slavnostně předáno ocenění Nejlepší ekofarma roku. Celodenní akce nabídne program pro děti i dospělé - komentované prohlídky farmy, kuchařskou show, farmářský trh nebo hudební kapelu. Návštěvníci budou moci ochutnat celou řadu potravin v kvalitě BIO - maso, sýry, mošty, vína, zeleninu, nebo třeba regionální pivo.

Farma Otročín

Farma Otročín (Karlovarský kraj) má ambici „dělat biomléko nejlépe ze všech“. Pořizují proto nové technologie, nebojí se investovat, a přitom chtějí dosahovat srovnatelných výnosů jako ti, kteří hospodaří konvenčně. Na podzim tady otevřou novou robotickou stáj pro 700 dojnic. Nově se budou krávy dojeny na 12 dojicích robotech Lely Astronaut A5. Jsme rádi, že se Farma Otročín přidává do naší Lely rodiny.

Na Farmě Otročín se snaží zavést do praxe tu nejmodernější technologii. Hlavním motivem pro postavení robotizované stáje ale nebylo to, že by se potýkali s nedostatkem lidských zdrojů, ačkoliv kvalitních pracovníků do živočišné výroby je obecně nedostatek. Hlavním motivem byla touha po technologickém řešení získávání ekologického mléka.

„S novou robotickou stájí očekávám, že technologie produkce mléka bude úplně jinde, než když musíte dojit člověkem. Nejde jenom o dojicí roboty samotné, ale o novou koncepci celé stáje včetně pastvy zvířat. Jde o víc než o samotné podojení. Zautomatizuje se nám mnoho dalších procesů od inseminace, přes kontrolu zdravotního stavu, otelení, zaprahnutí až po dojení a pastvu. V robotické stáji si zvíře po celý den dělá, co samo chce. A co chce, to nám řekne skrze technologii,“ vysvětluje ředitel Farmy Otročín.

Ve stáji budou sice jen dva ošetřovatelé místo šesti, zato jejich práce bude daleko atraktivnější a zajímavější. Pro zdraví, pohodu a komfort zvířete není nic pohodlnějšího. Jde totiž o to, že technologie zvíře podojí pokaždé stejně. „Rozumějte pokaždé stejně dobře,“ zdůrazňuje Richard Tintěra. Robotická stáj v kombinaci s ekologickým zemědělstvím pak vypadá tak, že zvíře má naprostou svobodu pohybu. Pastevní branka pustí zvíře na pastvu, pokud už dojilo. Zvíře si dojde samo na pastvu nebo se napít, stejně tak se samo dojde podojit se nebo se nažrat. Má absolutní svobodu pohybu!

Čtěte také: Přínos Michala Kadlece

Farma Moulisových

V agroturistický areál a centrum poznávání života na statku a vůbec na venkově pro děti i dospělé se v několika posledních letech proměnila Farma Moulisových v Milínově na Plzeňsku. Ekologické hospodaření na 150 hektarech půdy, chov skotu plemene masný simentál, péče o koně vlastní i ustájené, provoz jezdeckého klubu a pořádání množství akcí včetně dětských táborů - tomu všemu se věnuje pedagog České zemědělské univerzity v Praze Pavel Moulis se svou ženou Hanou a dětmi Ondřejem a Barborou.

Aktivity pro děti na farmě začaly před patnácti lety formou jednodenních zážitkových programů určených školkám a školám a setkaly se s takovým ohlasem, že s různými obměnami fungují dodnes. Nabízíme čtyři typy zážitkových programů, během nichž dětem představujeme život na farmářské usedlosti.

Na farmě se konají i školy a školky v přírodě pro menší skupiny dětí, kterým pro tyto účely slouží tři apartmány v selském stylu, jež nesou jména po bývalých hospodářích - Josef, František a Jaroslav. Využívány jsou však, stejně jako další dva moderní apartmány, které přibyly v roce 2018 v jiné části obce Milínov, i rodinami s dětmi, které tu tráví dovolenou, nebo třeba svatebními hosty. I takové akce se na Moulisovic farmě konají, neboť je tu pro ně vhodné zázemí.

Úplnou novinkou, která byla zrealizována až po návštěvě hodnotitelské komise u Moulisových, je Útulnoff - nádherná útulna v polích určená k odpočinku a načerpání sil. Celá řada faremních aktivit se točí kolem koní, kteří jsou srdeční záležitostí paní Moulisové. Svou lásku k nim zhmotnila v založení jezdeckého klubu, který na farmě funguje již deset let, a má 70 členů.

K hospodářství Moulisových náleží 148 hektarů půdy, a to převážně trvalých travních porostů, které jsou využívány především pro chov koní a také skotu plemene masný simentál o počtu 30 matek. Milínovská farma je zároveň vyhlášená produkcí velmi kvalitních plemenných zvířat, zdejší odchovy masných simentálů se nachází i na řadě farem ostatních členů ASZ ČR.

Čtěte také: Povinnosti v oblasti odpadového hospodářství Bzenec

„Plzeňský kraj zároveň zvažuje myšlenku „venkovského domu“, který by mohl nabídnout nejen selské produkty pro veřejnost, ale také koordinaci témat z různých spolků, MAS či environmentálních kroužků a přispět k osvětě a propagaci zemědělství a venkova,“ informuje Pavel Moulis. O osvětu a propagaci zemědělství a venkova se všemi možnými způsoby už roky na své farmě snaží právě Moulisovi. Dělají to s velkým elánem a nadšením, práce s lidmi je baví a ti to dokáží ocenit.

Svobodný statek na soutoku

Svobodný statek na soutoku je obecně prospěšná společnost, která se kromě provozování bio-dynamického zemědělství snaží naplnit i svou neziskovou činnost a to zejména osvětu v obnově postavení zemědělce ve společnosti. V roce 2012 byl založen Svobodný statek na soutoku o.p.s., kterému byly polnosti a další nezbytnosti poskytnuty do výpůjčky, aby pod sebe mohl převzít rozvoj jedno ze záměru spolku, a to Ekologické zemědělství a ekovýchovu.

Od roku 2016 jsme nanovo uchopili fungování Správní radu statku a ta zformovala krátkodobé i dlouhodobé cíle v duchu záměru, jenž nese Zákládací listininina o.p.s. Tento záměr se daří naplňovat a v současnosti se pod Svobodným statkem na soutoku staráme o plnou výměru nám svěřené půdy, kde pěstujeme cca 50 druhů zeleniny (200 odrůd), květiny, byliny, ovoce.

Odbyt probíhá skrze Komunitou podporované zemědělství (cca 450 členů), vlastní eshopy, velkoobchodní partnery. Máme krávu, koně a drobné domácí zvířectvo. Stále se snažíme zachovávat vysoký podíl ruční práce a přesahovat do sociálního zemědělství a ekovýchovy.

Vnímání statku jako jednoho organismu, do sebe uzavřeného celku, kde půda, rostliny, zvířata a člověk tvoří jakoby samostatnou duchovní individualitu, nás vede k takovému utváření našeho statku, které k takovémuto cíli může vést. Zemědělec je z tohoto pohledu někdo, kdo má možnost stát se léčitelem země, rostlin i zvířat a lidí v krajině žijících.

Od roku 2020 bylo zemědělství rozvinuto na další úroveň a to na zpracování vlastních výpěstků v certifikovaném potravinářském prostoru BIO Zpracovna. Také je založeno na částečném či úplném dobrovolnictví stálých spolupracovníků. V tomto podniku jsou mimo jiné částečně zaměstnání někteří naši uživatelé sociálních služeb. Hospodaření Svobodného statku na soutoku a konceptu ekologického zemědělství je tedy výsledkem dlouhodobé práce v rámci Camphillu České Kopisty a hlavně pomoci lidí, ať už fyzické, či odběratelské nebo dárcovské.

Svobodné Hory

„Zelináři v konvenčním zemědělství většinou obhospodařují velkou plochu - jednu plodinu pěstují na několika hektarech, a tak se neobejdou bez těžké techniky. My jsme se rozhodli jít jinou cestou,“ přibližuje nám Jakub vizi Svobodných Hor. Pozemky na svém hospodářství nedaleko Vodňan obhospodařují formou market gardeningu.

„Na relativně malé ploše okolo dvou tisíc metrů čtverečních pěstujeme zeleninu a květiny k řezu. Naším hlavním odbytem je komunitou podporované zemědělství, takzvaná „kápézetka“, vysvětluje Jakub. Do systému KPZ se rozhodli vstoupit postupně. „První rok jsme měli 15 pravidelných odběratelů na zeleninové bedýnky, oba jsme si přitom nechali svoji původní práci.

„Komunitou podporované zemědělství má z pohledu zemědělce tu výhodu, že my někdy v dubnu, květnu máme odbyt zajištěný na celý zbytek sezóny. Kdybychom prodávali na farmářských trzích, může být špatné počasí, nebo lidé nepřijdou z nějakého jiného důvodu… Na druhou stranu to, že je to nasmlouvané na celou sezónu dopředu, znamená taky obrovskou zodpovědnost.

Farmář, který se věnuje komunitou podporovanému zemědělství, by měl být hodně komunikativní, nejen vůči svým podílníkům, ale i k širšímu okolí. „Z hlediska získávání nových zákazníků je dobré prezentovat se na sociálních sítích. Je s tím hodně práce, ale když na to jde člověk chytře, dá se to dělat udržitelně. Na internetu je spousta online kurzů, není to žádná raketová věda,“ zamýšlí se Jakub.

Hospodářství Svobodné Hory spolupracuje také se třemi místními restauracemi. V rámci rozšíření spolupráce se postupně zrodily „večeře v zahradě“. Letos jsme měli tři takové večeře. Koncipovali jsme to jako jarní, letní a podzimní večeři, každá byla úplně jiná jak z hlediska toho, co se uvařilo, protože rostla jiná zelenina, i z hlediska lidí, kteří na tu večeři přišli. Všichni jsme si to moc užili, myslím, že i šéfkuchaři.

Aby podpořili růst hnutí malých lokálních farem, rozhodli se Jakub s Terezou založit e-shop s nářadím pro market gardening. „V našem hospodářství používáme spoustu jednoduchých nářadí, která nám hodně usnadňují práci. Je to například ruční plečka, speciální vidle pro přípravu půdy nebo mřížkovač. Než jsme založili náš e-shop, bylo u nás nářadí pro market gardening jen těžko dostupné a lidi s ním neměli moc zkušeností.

„Na KPZ je krásné, že to není jednorázový obchod, jako když prodáváte na farmářských trzích. Je to trvalý vztah, kterému člověk musí věnovat spoustu energie a úsilí. Nedoporučil bych to člověku, který nerad komunikuje s lidmi. Náročné je KPZ taky z pohledu zelinářského: „Člověk musí pěstovat hodně druhů zeleniny, aby ta bedýnka byla pestrá. Pestrost je ale něco, co nás hodně baví.

Pilíře zdravotní nezávislosti

Hledali jsme nástroje pro tvorbu životní síly, mládí a vitality, abychom byli zdravotně nezávislí. Pěstujeme všechno, co podporuje životní energii, zdravé tělo a současně podporuje a rozvíjí naši osobnost a naplňuje duši.

• Bylinky, ořechy a houby
• Ovoce, zelenina a semena
• Léčivky a superfoods

Kroky k udržitelnosti

1. Ekologická domácnost
2. Udržitelná domácí výroba
3. Pěstování vlastních surovin a tvorba soběstačnosti

Co to je vlastně „bio“?

Bio znamená celý souhrn procesů a činností na farmě, které jsou odlišné od konvenčního způsobu zemědělství, kde v centru dění je půda a život v půdě, zvíře, skutečná udržitelnost nebo výhradně organické zdroje. Právě v tom spočívá ten základní rozdíl. I potraviny vyprodukované v konvenčním zemědělství mohou být zdravé.

„Nevidím jako správné komunikovat bio jako něco, co je zdravější. Pod značkou, resp. přístupem bio bychom měli vnímat především jeho konkrétní specifika, jako jsou například pastva a svobodný pohyb zvířat, nepoužívání růstových nebo reprodukčních hormonů u zvířat, absolutní absence pesticidů nebo anorganických hnojiv, pestré a druhově bohaté osevní postupy, hojné využívání vhodných zlepšujících meziplodin a stálá pokryvnost půdy, resp. celá další řada konkrétních opatření, které jsou v souladu s životním prostředím a vedou tak k celkově udržitelnému zemědělskému hospodaření člověka v krajině a s krajinou v souladu,“ vysvětluje ředitel Farmy Otročín.

„Jako zemědělci jsme ,správci‘ svěřené půdy. Lidský život je z pohledu Země a životního prostředí velice krátký, a půdu bychom tedy měli odevzdat dalším generacím v ideálně lepším stavu, než jsme ji převzali. K tomu je myslím ekologické zemědělství v rámci svých přístupů výborným nástrojem. Jsem si jistý, že už brzy i v našich podmínkách (700 m n. m.) budeme mít stejnou užitkovost z polí i na zvířatech, jako kdybychom byli v konvenci.

tags: #svobodná #ekologická #farma #hospodaření

Oblíbené příspěvky:

• Jak třídit odpad v ČR: Směsný odpad
• Závěsné WC - výška instalace
• Stanoviště lukostřelby: Skautský manuál
• Malešice: Bezpečná likvidace odpadu
• Ochrana přírody na známkách