Úložiště radioaktivního odpadu Hostim u Berouna

V České republice se nachází jedno již uzavřené úložiště radioaktivního odpadu. Je to vápencový lom Alkazar v Hostimi u Berouna.

Historie a provoz úložiště Alkazar

Úložiště se nachází asi tři kilometry východně od Berouna, v opuštěném vápencovém lomu Hostim I, zvaném též Alkazar. Samotný provoz úložiště trval velmi krátkou dobu. Radioaktivní odpady se ve štolách ukládaly od roku 1958 až do roku 1964.

Těžba vápence v lomu Alkazar probíhala v první polovině 20. století. Vápenec byl z lomů Hostim I a II dopravován do Berouna po úzkokolejné dráze, jejíž zbytky se dochovaly podél cesty do Berouna dodnes.

Lom Alkazar začal vznikat na břehu Berounky v roce 1908. Až do příchodu nacistů to byl obyčejný vápencový lom pražsko-železářské společnosti. Říkalo se mu V Kozle, Hradiště, nebo také Hostím 1. Z Berouna sem byla postavena úzkorozchodná vlečka z Berouna-Závodí až do u lomu Alkazar. Trať měla být později upravena na běžný rozchod.

Jako první chtěla v lomu Alkazar vybudovat podzemní továrnu firma Škoda werke z Plzně. Vyprojektovala tu podzemní továrnu Sigma III. Ještě před začátkem prací z projektu sešlo, nicméně jen o měsíc později lokalitu převzala firma Avia. Nakonec zde byla zahájena ražba podzemních sálů pro výrobu leteckých motorů pod krycím názvem Kainit.

Čtěte také: Berounské ekologické květinářství

Jediné využití, které zdejší podzemí nalezlo, bylo v případě dvou štol, které byly po válce proměněny v nejstarší úložiště radioaktivního odpadu u nás. Do tajného neoznačeného úložiště se v 70. a 80. letech prokopávali dobrodruzi a výzkumníci. V devadesátých letech bylo proto celé zalito betonem. Celkem zde bylo umístěno 4 100 sudů s radioaktivním odpadem.

Lom se dělí na levý amfiteátr, který zleva ohraničuje výrazná trojúhelníková stěna nazývaná Matterhorn. Vpravo od něj je takzvaná Homole, oddělující levý amfiteátr od pravého. Matterhorn je proražen v úrovni paty horní a střední etáže štolami.

Je to právě lom Alkazar, do kterého nacisté plánovali vykopat štolu z mnohem známějšího podzemního komplexu Mořina. Přestože se dochovaly její velmi podrobné plány, nikdy se na ni nepodařilo narazit. Podle všeho ale nacisté bájnou štolu jednoduše nestihli vybudovat.

V lomu byly v 50. letech 20. století ukládány radioaktivní odpady. Radioaktivních odpadů vznikla v tehdejším Československu už v 50. minulého století. První úložiště radioaktivních odpadů vzniklo v 50. letech minulého století v nevyužívaném vápencovém dole u obce Hostim u Berouna. Ukládaly se sem zejména odpady z výzkumu v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži.

Uzavření úložiště a inventarizace

V 90. letech 20. století zde byla provedena inventarizace odpadů a bylo rozhodnuto lokalitu definitivně uzavřít. Stalo se tak v roce 1997. Celkový objem obou chodeb s odpady je zhruba 1 690 m3.

Čtěte také: Zpětný odběr autobaterií v ČR

Po privatizaci v letech 1991-1994 provedla soukromá společnost inventarizaci uložených odpadů a radiační a báňský průzkum uvnitř obou štol. Potvrdilo se, že zářiče a obaly obsahující odpady s vyšší aktivitou byly v roce 1964 převezeny do úložiště Richard v Litoměřicích.

Z těchto kontrol také vyplynulo, že rizika spojená s přepracováním a přepravou zbylých odpadů do jiné lokality by byla podstatně vyšší, než rizika spojená s existencí úložiště. Nejlepší variantou proto bylo vyplnění obou chodeb betonovou směsí. Samotné uzavření proběhlo v roce 1997.

Současnost

Toto úložiště bylo v roce 1964 uzavřeno, avšak díky své atraktivní poloze ve skalách nad Berounkou čelilo „nájezdům“ různých dobrodruhů. V současné době je lom využíván horolezci pro sportovní lezení.

Další úložiště v České republice

Další úložiště pro nízko a středněaktivní odpady vznikla postupně u Litoměřic (1964), Jáchymova (1974) a Dukovan (1995). V dolu Richard u Litoměřic a Bratrství u Jáchymova se ukládají tzv. institucionální odpady, např. z nemocnic, výzkumných zařízení nebo průmyslových podniků. Použité palivo tvoří mezi všemi radioaktivními odpady objemově jen asi 1 % a zatím se ukládá v meziskladech v areálech obou jaderných elektráren.

V současné době Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) provozuje úložiště ve čtyřech lokalitách. Jde o úložiště Richard nedaleko Litoměřic, Bratrství u města Jáchymov, v lomu Hostim nedaleko Berouna a poblíž jaderné elektrárny Dukovany.

Čtěte také: Nakládání s radioaktivním odpadem

Kromě toho připravuje vybudování hlubinného úložiště. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) k tomu nedávno povolilo průzkum na třech zvažovaných místech. Jde o lokality Horka na Třebíčsku, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku.

Finanční kompenzace obcím

Obce, v nichž je úložiště radioaktivního odpadu nebo bylo vymezeno průzkumné území pro hlubinné úložiště, dostanou vyšší kompenzace. Vláda schválila valorizaci příspěvků z tzv. jaderného účtu o 43,3 procenta. Zohlednila přitom inflaci z posledních pěti let.

Výše ročního příspěvku je odvozena od velikosti území a objemu uloženého odpadu. Obce s průzkumným územím pro úložiště nebo ty, na nichž se úložiště už nachází, mají nárok na příspěvek. Peníze mají obcím kompenzovat rizika a omezení spojená s úložištěm či vymezeným průzkumným územím. Navýšení příspěvků bude platné od začátku příštího roku.

Příspěvky pro obce se nyní dělí do několika kategorií. Každá obec, u níž bylo vymezeno průzkumné území má nárok na 600.000 Kč ročně a dále 400.000 Kč ročně za zasažený kilometr čtvereční. Při stanovení chráněného území pro zásah do zemské kůry dostanou obce jednorázově 60 milionů Kč a následně dalších 600.000 Kč každý rok a 600.000 Kč za zasažený kilometr čtvereční.

tags: #hostim #u #berouna #radioaktivní #odpad

Oblíbené příspěvky:

• OZV o odpadech Cheb
• Identifikace zdrojů znečištění vody
• Prevence ekologických havárií
• Pozvánka na Oslavu
• Czech Society for Ecology Statutes