Cordyceps sinensis (housenice čínská) je parazitická houba, která pro svůj vývoj potřebuje cizího hostitele - v tomto případě se jedná o některé druhy motýlů, jež svými spory napadne, pohltí je a na samém konci vznikne medicinální houba už léta využívaná nejen v tradiční čínské medicíně.
Byla ceněna již dříve v císařském paláci, postupně se její užívání rozšířilo i do zbytku světa a zůstala oblíbená až dodnes. Sběr ve volné přírodě je ale dnes již docela omezený, tak se přistoupilo i k umělému pěstování, kde i tak rostou houby s úžasnými látkami, pro něž je cordyceps sinensis tak hodnotný.
Cordyceps sinensis, neboli housenice čínská, je klenot tradiční čínské medicíny, o kterém se datují zkušenosti v užívání již po staletí. Je to zázračná houba s blahodárnými účinky na organismus, která byla hojně konzumována i královskou rodinou a dalšími významnými lidmi ve společnosti.
V přírodě je parazitem, jenže její blahodárné účinky to vše vynahrazují. Housenice čínská neboli cordyceps je čím dál oblíbenější i u nás. Má spoustu benefitů včetně zpomalení stárnutí či potlačení únavy.
Už název svádí myslet si, že je houba vlastně housenkou. Ve skutečnosti to není tak daleko od pravdy, protože spojení s housenkami tu opravdu je. Houba totiž roste tak, že parazituje na housenkách některých druhů motýlů či larev hmyzu.
Čtěte také: C
Cordyceps sinensis je parazitární houba napadající nejčastěji larvy hmyzu či jiné členovce. Původem se nachází ve vysokohorských nadmořských výškách Himálájské oblasti na území Číny, Tibetu, Bhútánu a Nepálu. Je zařazená na červený seznam ohrožených druhů.
V přírodě se jedná o unikátní jev, kdy se výtrusy těchto hub šíří větrem a později se dostávají do půdy, kde čekají na svého hostitele v podobě housenek. Spory těchto hub se zejména v teplém období dostávají z půdy dostávají do těla housenek, které se zavrtávají do půdy a živí se okolní vegetací.
Housenka slouží houbě jako ochranná schránka, zároveň jako poskytovatel životně důležitých živin. Ta se posléze připravuje na své poslední vývojové stádium, kdy v půdě zaujme hlavovou částí polohu vzhůru a je to zároveň její konec.
Cordyceps sinensis se vyskytuje v přírodě pouze ve vysokohorských oblastech Himálaje, zejména v Tibetu, Bhútánu, Nepálu a čínských provinciích Sichuan, Gansu, Qinghai a Yunnan. V důsledku nadměrného sběru a klimatických změn se přirozené zdroje Cordycepsu v posledních desetiletích snížily na minimum.
Tato skutečnost vedla k prudkému nárůstu ceny na trhu a také k hledání alternativních metod pěstování, aby se uspokojila rostoucí poptávka.
Čtěte také: Dětské omalovánky: Čínská příroda
Larvy těchto motýlů žijí v půdě a živí se kořeny trav. Vývojový cyklus larvy trvá přibližně 5-6 let, přičemž většinu této doby larva přežívá v půdě.
Spóry Cordycepsu se přenášejí půdou a pronikají do larev buď dýchacími cestami, nebo ústy. Po infikování larvy houba začne růst uvnitř jejího těla, kde se postupně rozrůstá a parazituje na vnitřních orgánech.
V posledním roce larválního stádia Cordyceps larvu usmrtí pomocí mykotoxinů a začne růst směrem k povrchu půdy. Na jaře z hlavy mrtvé larvy vyrůstá zvláštní černohnědý útvar, zvaný stromat, který může dosahovat délky až 10 cm.
Sběr Cordycepsu začíná v dubnu a pokračuje až do června, kdy je houba nejlépe viditelná na povrchu půdy. Tento krátký časový rámec představuje pro místní obyvatele jedinou příležitost, jak si z této činnosti zajistit živobytí.
V himálajských oblastech, zejména v Tibetu, je sběr Cordycepsu jedním z hlavních zdrojů příjmů. Lidé pátrají po Cordycepsu v předklonu, po kolenou nebo na rukou, protože houba má velmi malou výšku a je v terénu těžko rozpoznatelná. V horách se nachází na svazích orientovaných k severu, kde je chladněji, což houba vyžaduje pro svůj růst.
Čtěte také: Diskuze o kotlech Viaflames
Sběrači používají malé motyky nebo nože, kterými houbu opatrně vyhrabávají, aby ji nepoškodili a zůstala ve své typické podobě.
Cordyceps obsahuje cca 25% bílkovin, 8% tuku, 29% sacharidů, 18% vlákniny a 4% minerálních látek. Cordyceps obsahuje asi 29 % sacharidů, 25 % bílkovin, 18 % vlákniny, 8 % tuků a 4 % minerálních látek.
Z řady dalších sloučeniny to jsou aminokyseliny, např. histidin, který je mimo jiné důležitý pro růst dětí. Dále obsahuje nukleosid adenosin a cordycepin s protinádorovými a antimikrobiálními účinky, peptid cordycepsin, kyselina cordycepsová (asi d-mannitol) zlepšují jaterní funkce.
Mastné kyseliny jsou zastoupeny linolenovou a olejovou, dále je obsažen vitamin B12.
Všechny tyto zmíněné složky jsou nezbytné pro správné funkce našeho organismu a tělo se bez nich neobejde. Cordyceps však skrývá bioaktivní sloučeniny, které jsou poněkud zajímavější. V cordycepsu se nachází přibližně 10 druhů nukleosidů, složených z dusíkaté báze a sacharidu, a jejich sloučenin jako je adenin, adenosin, guanin, cytidin, cytosin, inosin, kordycepin a další.
Mezi ty hlavní patří především adenosin, který má vliv na řadu fyziologických procesů. Podílí se na stavbě nukleových kyselin a váže se na receptory v tělních buňkách, přenáší energii a reguluje buněčné pochody - například vnitrobuněčný a membránový transport, cytoprotekce a regulace nervové aktivity.
Dalším zajímavým nukleosidem je pak kordycepin. Ten má na starost třeba ochranu kardiovaskulárního systému a boj proti ateroskleróze. Jsou také stavebními kameny nukleových kyselin a na rozdíl od nukleosidů obsahují navíc kyselinu fosforečnou. V buňce přenášejí energii, účastní se procesů biologických syntéz a buněčné komunikace.
Jejich přínos spočívá v metabolismu mastných kyselin, hojení a obnovy tkání, posilování imunitního systému nebo mají vliv při vstřebávání železa z trávicího ústrojí.
Polysacharidy jsou jednou z nejdůležitějších látek v cordycepsu. Jde o složené cukry jako jsou manany, mananové polymery a zejména o glukany (betaglukany), které se vyznačují antioxidační aktivitou, regulací cukrů a tuků v krvi a nejvíce pak harmonizací imunitního systému. Zesilují fagocytózu a aktivitu buněk podílející se na tomto procesu - pohlcení a zničení cizorodých bakterií čí vlastních odumřelých buněk.
Betaglukany však sami o sobě nic nelikvidují, ale podporují vlastní obranné mechanismy těla tak, aby si s bakteriální či virovou infekcí poradilo samo. U polysacharidů velmi záleží na jejich obsaženém množství - zde neplatí, že čím větší koncentrace, tím větší prospěch pro jeho uživatele. Nemělo by jich být ani málo, jinak není užitek tak velký.
Z bílkovin se v cordycepsu sinensis nachází především enzymy, které příznivě působí proti krevním sraženinám. Dále pak nalezneme aminokyseliny (histidin), peptidy (myriocin) a polypeptidy (cyklosporin). Ze sterolů můžeme zmínit ergosterol, jenž je prekurzorem vitaminu D2.
Mastné kyseliny jsou důležité stavební prvky, jež se účastní regulace cukrů a tuků, imunitním systému a v cordycepsu se nachází třeba kyselina palmitová posilující syntézu inzulinu.
Cordyceps je houba přímo nabitá aktivními látkami, co mohou prospět našemu tělu po více stránkách, a proto i jeho využití je velice rozsáhlé. Každá z látek má svůj určitý přínos a jejich komplexní spojení je ještě významnější. V první řadě obsahuje některé důležité vitaminy, minerály a stopové prvky.
Jak můžeme vidět, cordyceps sinensis v sobě nese opravdu nepřeberné množství skvělých látek, a proto může být velmi užitečným pomocníkem při řešení neduhů, dlouhodobých zdravotních obtížích, infekcích nebo při podpoře naší imunity.
Jaké má Cordyceps potenciální účinky?
Studie naznačují i další zdravotní benefity. Zázračná houba může také pomáhat potlačit příznaky stárnutí a má protinádorové účinky.
Byly do dnešní doby prezentovány nežádoucí účinky při správném užívání této houby?
Nedoporučuje se užívat mužům, kteří mají androgen dependetní nádory prostaty, a také lidem, kteří užívají imunosupresiva. Pozor by si také měli dávat všichni, kteří berou léky na krevní cukr a inzulin - může to mít aditivní vliv k hypoglykemickému účinku.
tags: #housenice #čínská #sběr #v #přírodě