Hromadění odpadu v České republice: Průvodce legislativou a povinnostmi

Odpadová legislativa stanovuje podrobné požadavky na shromažďování odpadů. Tyto požadavky se původně vztahovaly pouze na zařízení k využívání a odstraňování, sběru a výkupu odpadů. Od 1. Vyhláškou č. 351/2008 Sb. byla platnost těchto požadavků rozšířena i na shromažďování odpadů původcem, který není provozovatelem zařízení k nakládání s odpady, tj. na všechny původce odpadů!

Požadavky na shromažďování odpadů

Požadavky na shromažďování a soustřeďování odpadů stanovuje v § 5 a 6 vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Původce odpadů je povinen shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií.

Shromažďovací prostředky a jejich požadavky

Shromažďovací prostředky odpadů musí splňovat základní technické požadavky stanovené vyhláškou. Pro nebezpečné odpady mohou jako shromažďovací prostředky sloužit speciální nádoby, kontejnery, obaly, jímky a nádrže. Podmínkou je, aby splňovaly požadavky legislativy, kterých není málo. Hlavní je § 13 zákona o odpadech (na balení nebezpečných odpadů), dále jsou to zvláštní právní předpisy (například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami) a také technické požadavky na shromažďovací prostředky odpadů (§ 5 odst. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb.).

• (§ 5 odst. 2 vyhlášky č. - v případě, že shromažďovací prostředky slouží i jako přepravní obaly, musí splňovat požadavky zvláštních právních předpisů upravujících přepravu nebezpečných věcí a zboží (například zákon č.
• - umožní svým provedením bezpečnost při obsluze a čištění a dezinfekci po svém vyprázdnění, zejména u odpadů ze zdravotnických zařízení.
• (§ 7 odst. 2 vyhlášky č. - svým provedením a organizací provozu musí zabezpečit, že nedojde k ohrožení zdraví člověka a poškození žádné ze složek životního prostředí podle zvláštních právních předpisů (například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č.
• - místa, na nichž jsou odpady skladovány v přímém kontaktu s terénem nebo podlahou (bez využití skladovacích prostředků), musí svým technickým zabezpečením odpovídat těsnění příslušných skupin skládek určených k odstraňování skladovaných odpadů.

Bezpečnost a označování

Při volbě shromažďovacího místa nebo umístění shromažďovacího prostředku se musí brát v úvahu bezpečnost při obsluze, požární bezpečnost a dostupnost mechanizačními a dopravními prostředky. V blízkosti shromažďovacího prostředku nebezpečného odpadu nebo shromažďovacího místa nebezpečného odpadu nebo na nich musí být umístěn identifikační list shromažďovaného odpadu (příloha č. 3 vyhlášky č. 383/2001 Sb.). Na shromažďovacím prostředku nebezpečného odpadu musí být uvedeno katalogové číslo a název shromažďovaného nebezpečného odpadu a jméno a příjmení osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku. Shromažďovací prostředek může být vyprázdněn pouze do přepravního obalu určeného pro nakládání se shromažďovaným druhem odpadu. Může také sám být přepravním obalem nebo být použit jako skladovací prostředek. Po vyprázdnění musí umožňovat čištění a desinfekci.

Nebezpečné vlastnosti odpadů

Na odpady, které mají nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze č. 2 zákona, popřípadě stejné nebezpečné vlastnosti jako chemické látky nebo přípravky klasifikované jako nebezpečné (podle zákona č. 356/2003 Sb) se také vztahují obdobné požadavky jako na tyto chemické látky (zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích, zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky).

Čtěte také: Chorobné hromadění odpadu: Příznaky a léčba

Upuštění od třídění

Pokud vzhledem ke způsobu využití nebo odstranění odpadů není nutné třídění nebo oddělené shromažďování, může od něj původce upustit. MUsí však k tomu mít souhlas místně příslušného orgánu státní správy (obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad). Krajský úřad uděluje souhlas k upuštění od třídění nebo odděleného shromažďování odpadů podle § 16 odst. 2 původci, který nakládá s odpady v množství větším než 100 tun nebezpečného odpadu za rok nebo pokud je žadatelem provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů. V ostatních případech uděluje tento souhlas obecní úřad obce s rozšířenou působností.

Zabezpečení odpadů

Legislativa říká, že odpady musí být zabezpečeny před nežádoucím znehodnocením, zneužitím, odcizením nebo únikem. Venku stojící nádoby by měly být chráněny před povětrnostními vlivy a uzamčeny, popř. umístěny v uzamčeném nebo hlídaném prostoru. Kapalné odpady (např. odpadní oleje) musí být uchovány v nádobách na záchytných vanách obecně ve vodohospodářsky zabezpečeném prostoru. Těkavé odpady (např. odpadní ředidla nebo barvy) musí být shromažďovány v těsně uzavřených nádobách. Pozornost je nutné věnovat také pevným odpadům kontaminovaných nebezpečnými látkami - např. odpady z obrábění kovů. Tyto odpady jsou často ukládány v běžných kontejnerech, ze kterých mohou nebezpečné látky unikat netěsnostmi. Obdobě to platí pro prašné odpady.

Plnění povinností v oblasti shromažďování a zabezpečení odpadů je častým předmětem kontrol správních orgánů. Věnujte jim tedy dostatečnou pozornost, protože v praxi není zabezpečení příliš dodržováno a hrozí zbytečné pokuty.

Sklady odpadů

Jako sklady odpadů mohou sloužit volné plochy, přístřešky, budovy, podzemní a nadzemní nádrže apod., které splňují stanovené požadavky a byly zřízeny k tomuto účelu v souladu se stavebním zákonem. Sklad nebezpečných odpadů musí být vybaven identifikačními listy nebezpečných odpadů v nich skladovaných. Sklady, ve kterých jsou skladovány odpady určené k odstranění po dobu delší než 1 rok, a sklady, ve kterých jsou skladovány odpady určené k využití po dobu delší než 3 roky, musí svým technickým zabezpečením odpovídat ve vztahu ke skladovaným odpadům příslušné skupině skládek. Takové skladování se považuje za dlouhodobé. Sklad odpadů musí být provozován podle provozního řádu, jehož obsah je shodný s obsahem provozního řádu zařízení pro nakládání s odpady skupiny A, uvedeného v příloze č. 1 vyhlášky č. 383/2001 Sb.

Povinnosti firem v oblasti odpadového hospodářství

Je vhodné podotknout, že při nakládání s odpady může podnikatel vystupovat ve dvou pozicích. Zaprvé může být podnikatel v postavení původce odpadu a za druhé v postavení oprávněné osoby, která podniká v oblasti odpadového hospodářství. Zákon o odpadech zařazuje mezi původce odpadů mj. Jednu ze základních povinností původců odpadů představuje zajištění přednostního využití odpadu v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. jiné využití odpadů, např. Jak vyplývá z výše uvedeného, podnikatel je vždy povinen vzniku odpadů předcházet. Pokud odpady vznikly a nelze je připravit k opětovnému použití, musí právnická osoba či fyzická osoba oprávněná k podnikání zajistit recyklaci těchto odpadů. Na předposledním místě v hierarchii způsobů nakládání s odpady je zařazeno jejich energetické, popř. jiné využití. Došlo-li tedy při činnosti podnikatele ke vzniku odpadů, má takový podnikatel povinnost zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním. I v rámci využívání odpadů existuje jistá posloupnost, kdy přednost má materiálové využití odpadů před využitím jiným, např. PříkladNěkteré výzkumy ukazují, že v určitých situacích je pouhé prodloužení životnosti výrobku, tedy jeho opětovné použití, méně efektivní než zvýšení účinnosti recyklace.

Čtěte také: Ekologičtější život: Jak omezit odpad

Zařazování odpadů

Původce odpadu je pro účely nakládání s odpady vždy povinen správně zařadit vyprodukované odpady pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů, jež jsou uvedená v Katalogu odpadů. je uveden v Katalogu odpadů jako nebezpečný odpad (např. Původce odpadu je povinen zajistit, aby nebezpečné odpady byly zabaleny v souladu se zvláštními právními předpisy a označeny písemně způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem a grafickým symbolem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Pokud se původce domnívá, že se nejedná o nebezpečný odpad, může podat žádost o vydání osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu. Žádost se podává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě žádosti původce.

Shromažďování a třídění

Zákon o odpadech ukládá původcům odpadů povinnost shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií. Primárně se má na mysli oddělené shromažďování nebezpečného odpadu od odpadů ostatních. Z ostatních odpadů lze poté vytřídit papír, sklo nebo plast. Zákon o odpadech rozlišuje odpad, jehož původci jsou nepodnikající fyzické osoby, tedy odpad komunální, a ten, který produkují právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání. Podle Katalogu odpadů je komunálním odpadem odpad z domácnosti a podobné živnostenské, průmyslové odpady, ale také odpady z úřadů. Z toho důvodu, že odpad pocházející z činnosti podnikatelů je odpadem podobným komunálnímu, nelze tento odpad bez dalšího odkládat do popelnic, popř. Převedení odpadu do vlastnictví této osoby lze provést buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby. Příklad Původce odpadu uzavře se společností zajišťující odvoz a likvidaci odpadu smlouvu o odběru odpadů vznikajících při podnikatelské činnosti původce, jejímž předmětem bude odběr odpadu produkovaného původcem odpadu, jeho převedení do vlastnictví společnosti a zajištění jeho dalšího využití, příp. Lze jen doporučit, aby ve smlouvě bylo sjednáno, že součástí ceny za odběr jednotlivých druhů odpadů, které budou zneškodňovány skládkováním, jsou i příslušné poplatky za ukládání na skládky. V takovém případě je pro právnickou osobu či fyzickou osobu oprávněnou k podnikání výhodné uzavřít smlouvu se samotným vlastníkem budovy, na základě které bude moci osoba, která v této budově podniká, odkládat odpad do sběrných nádob, jež patří vlastníkovi domu. Zákon o odpadech však dává podnikatelům ještě druhou variantu, jak s odpadem podobným komunálnímu naložit. Problém může nastat tehdy, pokud podnikající fyzická osoba v jedné budově bydlí a zároveň zde i podniká. Při činnosti právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání může dojít ke vzniku i jiného odpadu než podobného komunálnímu.

Evidence a hlášení

Mezi povinnosti, které zákon o odpadech původcům odpadů ukládá, patří také vedení průběžné evidence o odpadech a způsobech nakládání s nimi. Původce odpadů je povinen vést evidenci za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu samostatně. Průběžná evidence musí obsahovat datum a číslo zápisu evidence a jméno a příjmení osoby, jež je za vedení evidence odpovědná. PříkladPro vedení průběžné evidence není předepsána jednotná forma, a proto ji lze vést např. zápisy do sešitu, tabulkou v počítači či jiným vhodným způsobem. Jelikož je ale průběžná evidence podkladem pro sestavení ročního hlášení o produkci a nakládání s odpady, je vhodné pro její vedení použít formulář uvedený v příloze č. 20 vyhlášky č. Další povinností původců odpadů je zaslání hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý kalendářní rok obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podle přílohy č. 20 vyhlášky č. Toto hlášení je podnikatel povinen zasílat každoročně vždy do 15.

Odpadový hospodář

Zákon o odpadech stanoví pro původce odpadu, který v posledních dvou letech nakládal s nebezpečnými odpady v množství větším než 100 tun nebezpečného odpadu za rok, povinnost zajišťovat odborné nakládání s odpady prostřednictvím odborně způsobilé osoby, tedy odpadového hospodáře. Funkci odpadového hospodáře nemůže vykonávat kdokoli, může jím být pouze fyzická osoba s dokončeným vysokoškolským vzděláním, která má v posledních 10 letech minimálně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářství.

Zpětný odběr výrobků

Zvláštní povinnost je stanovena i pro právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, které výrobky uvádí na trh. Tato povinnost se týká právnických osob a fyzických osob oprávněných podnikání, jež uvádí na trh v České republice výrobky uvedené v zákoně o odpadech. Při prodeji výrobků, na něž se vztahuje povinnost zpětného odběru, je jejich poslední prodejce povinen písemně informovat konečného uživatele prostřednictvím komunikace na dálku o způsobu zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků. Na požádání je provozovatel místa zpětného odběru povinen vystavit potvrzení o zpětném odběru výrobku, přičemž místa zpětného odběru musí být pro konečné uživatele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na něž se povinnost zpětného odběru vztahuje. Osoba uvádějící na trh tyto výrobky je dále povinna zajistit využití či odstranění zpětně odebraných použitých výrobků v souladu se zákonem o odpadech a prováděcími předpisy do konce kalendářního roku následujícím po roce, v němž byly odebrány. O plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok tato osoba zpracuje zprávu, jež do 31.

Čtěte také: Postup při hlášení černých skládek

Zákon o obalech a EKO-KOM

Prodáváte svoje výrobky ve vlastních obalech? Nebo jste e-shop, který rozesílá zboží v krabicích a obálkách? A víte, že Zákon o odpadech vám stanoví povinnost zpětného odběru těchto obalů z trhu? Podle Zákona č. 477/2001 Sb. o obalech každého, kdo na trh nebo do oběhu uvádí obaly nebo balené výrobky. Taková osoba je povinna se registrovat do 60 dnů od vzniku povinnosti a postarat se o zpětný odběr odpadu. Výjimka však platí pro ty, kdo uvedou na trh méně než 300 kg obalů/rok a zároveň roční obrat nepřesáhne 25 mil. Jste-li tedy e-shop s obratem nad 25 mil. Kč a prodáváte například boty, budete muset zaplatit poplatek za každý obal, ve kterém zákazníkům krabici s botami pošlete. Neplatíte tedy za krabice, ve kterých vám boty přijdou od výrobce, ale za obalový materiál, do kterého tyto krabice s botami zabalíte. Nesplnění povinnosti stát trestá pokutami do výše až 1 nebo 10 mil. Zákon o obalech je nakonec velice potřebný.

Možnosti řešení zpětného odběru

Existují hned tři způsoby, jak se o odpad postarat.

• Registrace do sdružení EKO-KOM - nejčastěji volené a také nejjednodušší řešení.
• Ostatní odpadová sdružení - spolehnout se ale technicky můžete na jakákoliv jiná zájmová sdružení, která se zabývají likvidací odpadů.
• Řešení “ve vlastní režii”- a nakonec můžete přijít i s vlastním řešením. Představte si to tak, že nakoupíte vlastní kontejnery po celé ČR, zajistíte jejich odvoz, likvidaci nebo recyklaci.

Jak se zapojit do systému EKO-KOM?

Zjistili jste, že se vás povinnost týká? Vstupní formulář EKO-KOM. Poté budete vyzváni k zaplacení administrativního poplatku ve výši 1 600 Kč bez DPH a poplatku jako odměny za zajištění zpětného odběru odpadů EKO-KOMem. Nyní jste zapojeni do EKO-KOMu. Pravidelně evidujete, kolik obalů jste použili. Zjednodušit práci vám může i schopnější účetní software, který vám umožní odepisovat obalový materiál v průběhu roku.

• Obaly ke zpoplatnění - nové obaly, do kterých balíte svoje zboží a pošlete jej do světa.
• Obaly již evidované - použité obaly, ve kterých vám zboží již přišlo od distributora nebo výrobce.

Co je to obal? Výše pokuty se odvíjí vždy od povinnosti, která je porušena. Pokud budete jen špatně vést evidenci a uvedete špatné množství použitých odpadů, můžete dostat pokutu až 1 milion. Jestliže ale budete zákon úplně ignorovat, může se výše pokuty vyšplhat až na 10 milionů. Budete-li spolupracovat s EKO-KOMem, seznámíte se se dvěma formuláři. Ten první - registrační formulář - vyplníte jen jednou. Výše poplatku je vždy individuální a určuje se podle množství vyprodukovaných obalů v tunách podle druhu obalu. Za tunu vlnité lepenky tak například zaplatíte 3 820 Kč bez DPH.

Zákon o obalech říká, že je nutné zaplatit za obaly uvedené na český trh. Obaly dodané se zbožím do zahraničí stačí jen evidovat, platit je nemusíte.

• evidence po nákupu - je jednodušší, méně náročná a využijí ji zejména ti, kteří prodávají pouze na území ČR.
• evidence při prodeji - pokud ale dodáváte zboží i do zahraničí, bylo by zbytečné za něj EKO-KOMu platit, a proto je tu i druhá varianta evidence: evidence při prodeji. Díky ní, dokážete snadno rozlišit, které zboží na který trh pošlete a platíte skutečně jen za ty obaly, které uvedete na český trh.

Obecní systém odpadového hospodářství (Bruntál)

Je odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob. Nakládání s komunálním odpadem je v našem městě upraveno OZV č. 6/2024 - stanovení obecního systému odpadového hospodářství s platností od 01.01.2025.Dle čl. 7 OZV č. 6/2024 mohou právnické a podnikající fyzické osoby odkládat komunální odpady (papír, sklo, plast) do sběrných nádob na místa uvedená na internetových stránkách města www.mubruntal.cz.

Vyřizuje: Městský úřad Bruntál, Nádražní 20, 792 01, Ing.

Poplatky za popelnice

(poplatek za obecní systém odpadového hospodářství)Provoz obecního systému odpadového hospodářství je hrazen z výnosu místního poplatku, který je stanoven OZV č. Poplatek za odpady je stanoven na osobu a rok, je splatný vždy do 30.9.

• a) fyzická osoba přihlášená ve městě nebo
• b) vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášená žádná fyzická osoba a která je umístěna na území města.

(2) Spoluvlastníci nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci jsou povinni plnit poplatkovou povinnost společně a nerozdílně. Za fyzické osoby tvořící domácnost může poplatek platit jedna osoba. Za fyzické osoby žijící v rodinném nebo bytovém domě může poplatek platit vlastník nebo správce.

• e) na základě zákona omezena na osobní svobodě s výjimkou osoby vykonávající trest domácího vězení.

Pro nárokování osvobození nebo úlevy je stanovená lhůta do konce měsíce ledna následujícího roku, ve kterém vznikla poplatková povinnost.

• a) v pokladně Městského úřadu Bruntál
• b) převodem na účet KB Bruntál 19-525771/0100, dle variabilních symbolů
• c) složenkou (k vyzvednutí na finančním odboru, kancelář č. 325 budova

Splatnost poplatku je do 30. 9. příslušného kalendářního roku. Poplatek lze uhradit i ve splátkách, nejpozději však do 30. 9. Po splatnosti - tedy v říjnu jsou rozesílány složenky s upozorněním na nedoplatek. Složenky jsou zasílány na společného zástupce (např.

Sběr velkoobjemového odpadu a objednání kontejneru

Město přistavuje po celém území města pro občany minimálně 1x do roka kontejnery na velkoobjemový odpad. Také občan má možnost objednat si kontejner pro vlastní potřebu u TS Bruntál, s.r.o.

Nebezpečné odpady

• absorbční činidla, filtrační materiály
• olejové filtry, brzdové a nemrznoucí kapaliny
• laboratorní chem.

Černé skládky

Černá skládka je neoprávněně založená skládka, odložené odpady mimo místa k tomu vyhrazená (mimo popelnice, kontejnery, sběrný dvůr a řízenou skládku). 158. V případě přistižení založení černé skládky právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání je uložena sankce dle druhu porušení zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech až do výše 1 mil. Fyzické osobě za porušení zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, v platném znění (dále jen “zákon o odpadech“), za neoprávněné založení skládky a za odložení odpadů mimo vyhrazená místa, lze uložit pokutu až do výše 50.000,- Kč a to dle ust. § 117 odst. 3 písm.

Předávání odpadů a povinnosti firem

Daná problematika je upravena zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, a vyhláškou číslo 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.Pokud jde o možné porušení povinností na straně vaší firmy, podle § 12 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., máte povinnost jako prvotní původce odpadů zjistit, zda osoba, které předáváte odpady, je k jejich převzetí podle výše uvedeného zákona oprávněna. V případě, že se tato osoba neprokáže potřebným povolením, nesmí jí být odpad předán.Dle ustanovení § 66 odst. 3 písm. b) vám může Česká inspekce životního prostředí uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč, jestliže předáte odpad fyzické nebo právnické osobě, která k jeho převzetí není podle zákona č. 185/2001 Sb. oprávněna. Žádným certifikátem se prokazovat nemusíte, pro případ řízení o uložení pokuty však doporučujeme opatřit si průkazný dokument, ze kterého vyplývá, že jste se mohli důvodně domnívat, že daná firma potřebná povolení má.

Při posuzování, zda došlo k porušení zákona ze strany firmy A., je třeba zjistit, zda se jedná o firmu provozující zařízení k využívání a odstraňování odpadů nebo o firmu, která odpady pouze užívá jako vstupní surovinu, tudíž je vůbec nepřejímá jako odpad. V ust. § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb. je stanoveno, že zařízení k odstraňování nebo využívání odpadů může být provozováno pouze na základě souhlasu krajského úřadu k provozování tohoto zařízení a v souladu s jeho provozním řádem.

Souhlas krajského úřadu však není potřeba v případech, kdy odpady zde využívané splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny (§ 14 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb.). Provozovatelé zařízení na využívání odpadů nejsou sice povinni získat souhlas krajského úřadu, jsou však povinni podle § 39 odst. 3 zákona o odpadech zaslat údaje o tomto zařízení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, a to do 2 měsíců od zahájení nebo ukončení provozu tohoto zařízení. Podrobnosti tohoto ohlášení stanoví § 23 vyhlášky č. 383/2001 Sb.

V § 39 odst. 10 zákona č. 185/2001 Sb. 1, tak podle § 14 odst.2 zákona o odpadech. Odběratel vámi produkovaného odpadu tedy je buďto provozovatelem dle § 14 odst. 1 nebo § 14 odst. 2; v obou případech by toto zařízení mělo být zapsáno na portálu veřejné správy.

Doporučujeme vám proto překontrolovat tento aktuální seznam, a jestliže budete mít jakékoli pochybnosti, obrátit se telefonicky na krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností. Jestliže vám daný orgán informace neposkytne, můžete požadovat informace na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím nebo zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. Podrobnosti o tom, jak žádat o informace, najdete například na webu Ekologického právního servisu v sekci "Právo na informace".

V případě, že by firma A. na žádném z těchto seznamů nebyla uvedena a zjistili byste, že neplní povinnosti uložené pro provozovatele dle § 14 odst. 1 nebo odst. 2 (tzn. nemá souhlas krajského úřadu ani nepodala oznámení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností), může Česká inspekce životního prostředí uložit firmě A. pokutu do výše 10 000 000 Kč, a to podle ust. § 66 odst. 3 písm. c) a d) zákona o odpadech.

Váš dotaz směřoval k tomu, zda se firma A. musí prokazovat nějakým certifikátem. V případě, že by se jednalo o provozovatele zařízení podle § 14 odst. 1, může se prokázat souhlasem vydaným krajským úřadem. V případě, že se jedná o provozovatele zařízení dle § 14 odst.

tags: #hromadeni #odpadu #kde #prihlasit

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu v ČR
• Klimatické indexy v Česku
• Pražské ovzduší
• Podnebí okresu Benešov
• Podrobný Přehled Druhy Odpadu Vyhláška