Dramatický přechod silného hurikánu Ian přes Floridu a o týden dřív ničivý úder hurikánu Fiona na Portoriku a následně ve východní Kanadě vyvolaly opět otázky, jak moc může změna klimatu, způsobená z výrazné většiny činností člověka, ovlivnit sílu a dopady hurikánů.
Tropické cyklóny jsou velmi složitá záležitost, které pro svůj život potřebují celou řadu faktorů - od teplého moře přes vlhký vzduch v atmosféře, nepříliš velký vertikální střih větru (tedy malou změnu rychlosti a směru větru s výškou) až po vhodný spouštěcí mechanismus, který „roztočí“ cirkulaci tropických bouří. Proto je poměrně složité odpovědět na otázku, co lze v měnícím se klimatu přesně čekat.
Cyklona neboli tlaková níže je oblast se sníženým tlakem vzduchu oproti svému okolí. Pro tropické cyklony se užívá název hurikán, tajfun a cyklon. Slovo hurikán se používá v USA a Kanadě, tajfun v Asii. Pro středomořské cyklony podobné hurikánům se používá název medikán.
Růst průměrné globální teploty mění a ovlivňuje počasí v mnoha ohledech. Například v České republice od roku 1960 stoupla průměrná teplota o dva stupně Celsia. A protože množství srážek zůstává zhruba stejné, roste v českých podmínkách pravděpodobnost sucha.
Ovlivňuje klimatická změna ale i tropické cyklóny? Paradoxně se počet tropických cyklón na světě nemění. Roste ale jejich intenzita. Hlavní hnací silou tropických cyklón je totiž teplota samotného oceánu. V jedné ze svých přednášek klimatolog Michael E. Mann uvádí, že pokud vzroste teplota hladiny oceánu o jeden stupeň Celsia, maximální rychlost větru tropické cyklóny vzroste o celých sedm procent, což zvyšuje jeho ničivý potenciál (škody) o celých 23 procent.
Čtěte také: Dopady změny klimatu na hurikány
Teplejší atmosféra pojme „více vody“, což dokazují i pozorování a data, dle kterých sledujeme nárůst úhrnu extrémních srážek v tropických cyklónách. Úhrn srážek, které způsobil například hurikán Harvey v Texasu, by byl bez vlivu rekordně teplé vody v Mexickém zálivu téměř nemožný. Teplejší moře také znamená, že se tropické cyklóny mohou dostat dále od rovníku. Tedy dostávat se tam, kde doposud nikdy nebývaly.
Změna klimatu způsobuje nárůst počtu rychle zesilujících cyklón. Přibývá takových, které rychle nabývají na intenzitě v důsledku extrémně teplých oceánských vod. Takováto rychle zesilující cyklóna je potenciálně mnohem nebezpečnější než ta, jejíž intenzita stoupá zvolna a lze se na ni dobře připravit.
Hodnocení vlivu růstu průměrné globální teploty na tropické cyklóny je ale obtížnější a vyžaduje podrobnou atribuční analýzu. Oblast zaplavená hurikánem Sandy byla vlivem změny klimatu větší, a zaplaveno tak bylo o 71 tisíc domů více, což způsobilo další škody ve výši 8,1 miliardy amerických dolarů. A ničivé storm surge způsobené tajfunem Haiyan bylo zhruba o pětinu vyšší ve srovnání s tím, jak by podobná událost proběhla bez změny klimatu.
S rostoucí teplotou naší planety se ale každopádně zvyšuje množství vodní páry obsažené v atmosféře. Teplejší vzduch pojme více vlhkosti. Tato vlhkost ale zase někde vypadne a když jí je více, znamená to riziko intenzivnějších srážek, obzvláště těch s extrémní intenzitou. To platí i o srážkách v hurikánech.
V případě nárůstu globální teploty o 2 °C (v současnosti se pohybujeme kolem 1,1 - 1,2 °C) lze čekat zvýšení intenzity dešťů minimálně o 10 až 15 procent, a to podle modelových projekcí. Jenže současná pozorování odhalují nepříjemnou skutečnost, že reálný nárůst srážek může být nakonec ještě citelně vyšší - družicová pozorování totiž indikují zesílení srážek už o 20 procent při oteplení o pouhé dvě desetiny stupně.
Čtěte také: Hurikány: pohled z BBC
Už teď pozorujeme častější výskyt extrémních intenzit dešťů - to, co se dříve jevilo jako naprosto výjimečná událost s teoretickou dobou opakování jednou za 500 let, se v měnícím se klimatu stává mnohem pravděpodobnější a častější. Například obyvatelé Portorika zažili extrémní deště při přechodu hurikánu Maria v roce 2017, letos je ale deště z Fiony někde i překonaly.
Dalším důležitým faktorem je rostoucí teplota mořské vody - oproti minulému století přibývá oblastí s teplotou vody přes 26 °C, což je obecně udávaný práh potřebný pro vznik tropických cyklón. Teplejší voda a víc vodní páry v atmosféře, tedy vlhčí vzduch, jsou kombinací napomáhající výraznějšímu zesilování tropických cyklón. Už několik dekád lze pozorovat trend nárůstu výskytu velmi silných (tedy u hurikánů kategorie 4 a 5 z pětidílné Saffirovy a Simpsonovy stupnice) cyklón, které mají největší ničivý potenciál.
Velmi pravděpodobně se zásadně nebude měnit celkový počet tropických systémů, kterých je v průměru kolem devadesáti za rok na celé planetě. Poroste ale pravděpodobnost, že daná bouře dosáhne stádia silného hurikánu, případně supertajfunu nebo silného cyklónu.
Navíc se zřejmě zvýší i pravděpodobnost, že daný systém prodělá rychlé zesilování, kdy během několika málo desítek hodin může rychlost větru vzrůst o více než 100 km/h, což zásadně zvyšuje ničivý potenciál cyklóny. Navíc tyto epizody rychlého zesilování jsou poměrně obtížně předpověditelné a zvyšují tedy riziko nedostatečného varování pro obyvatele v zasažené oblasti.
Poměrně negativní zprávou je rostoucí tendence ke zpomalování postupu tropických systémů, zejména v pobřežních oblastech. Typickou ukázkou jsou hurikán Harvey v Texasu v roce 2017 a Dorian na Bahamách o dva roky později.
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Oba systémy dramaticky zpomalily svůj postup nad souší, což znamenalo jednak delší dobu, po kterou byly dané oblasti vystaveny ničivému větru, jednak delší období s intenzivními srážkami, což pak vedlo k naprosto bezprecedentním povodním. U této pozorované vlastnosti hurikánů není ale ještě úplně patrné, jak moc to souvisí se změnou klimatu, respektive s lidskou činností.
Důležitým faktorem rostoucích škod je konečně i zvyšující se hladina moře - například na Floridě stoupla asi o třicet centimetrů za sedmdesát let. Toto zvýšení je přitom jasně spojeno s oteplením moře a táním pevninských ledovců. A za obojím stojí lidská činnost.
Zvýšená hladina moře pak znamená podstatně vetší riziko zaplavení pobřežních oblastí vzdutým mořem při přechodu hurikánu, respektive tropické cyklóny. Výsledkem jsou pak masivní škody a někdy i nemalý počet obětí.
Vědci se v poslední době přou o tom, zda má na sílu hurikánů nějaký vliv změna klimatu. Zatím o tom neexistuje přesvědčivý a uznávaný důkaz, ale je jasné, že hurikány jsou součástí většího vzorce. A právě extrémní pomalost pohybu hurikánu Harvey je pro experty úžasnou ukázkou toho, jak se „něco“ mění.
Nová studie, která vyšla 6. června v odborném časopise Nature, ukazuje, že tropické cyklóny (včetně hurikánů) za posledních 70 let zpomalily o přibližně 10 procent. Tato práce vychází z údajů amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA): autoři práce prostudovali data o 7585 tropických cyklónách v letech 1949-2016 a spočítali jejich rychlost předtím a poté, co se bouře dostaly na pevninu.
Výsledek: Roku 2016 se tyto bouře, k nimž patří i hurikány, pohybovaly průměrně o dva kilometry za hodinu pomaleji než v roce 1949. Jde tedy o desetiprocentní pokles za období, kdy se Země ohřála o 0,5 procenta. Jde ale o výsledky průměrné, takže v některých oblastech bylo zpomalení ještě mnohem výraznější.
Podle článku v časopisu Nature jsou největší extrémy ve třech oblastech: v Austrálii bouře zpomalily o 19 procent, na východě Severní Ameriky o 20 procent a ve východní Asii dokonce o 30 procent.
Toto zpomalení neznamená, že by měly bouře menší sílu nebo že by se rychlost větru v hurikánu zmenšila. Jedná se o to, že se hurikán jen pomaleji přesouvá z místa A na místo B. Desítky lidských obětí a škody v miliardách amerických dolarů. Taková je zatím smutná bilance hurikánu Harvey, který zasáhl jihovýchodní pobřeží Spojených států, především pak státy Louisiana a Texas.
Roku 2017 se hurikán Harvey udržel nad jižní částí amerického státu Texas po dobu čtyř dní. Za tu dobu přinesl na pevninu víc než metr deště a způsobil nevídané škody ve výši přes 125 miliard dolarů.
Americký server Vox shrnuje závěry a postřehy expertů. „Hurikány a záplavy Texas postihovaly vždy, bez ohledu na měnící se klima. Nicméně by bylo neodpovědné o klimatických změnách nemluvit. Právě měnící se klima má potenciál dopady přírodních katastrof výrazně zhoršovat,“ zahajuje text a pak v bodech nastiňuje, v jakém duchu diskuse probíhá a v čem se názory liší.
Jejich poznatky o tom, jak globální oteplování zhoršilo dopady hurikánu, lze stručně shrnout do tří kategorií. Zaprvé, během posledních několika desetiletí stoupla hladina oceánů o více než půl stopy (0,15 metru) - což přispělo k vyšším záplavovým vlnám mořské vody, kterou během hurikánu silný vítr vytlačuje do vnitrozemí. Zadruhé, rostoucí teplota moře v oblasti vede k většímu vypařování, větší vlhkosti vzduchu i k vyšším srážkám. A do třetice: k extrémnímu průběhu hurikánu nejvíc přispělo, že se bouře zastavila nad Houstonem a přilehlou aglomerací, na kterou se několik dní snášely extrémní srážky.
Během poslední dekády se četnost intenzivních lijáků v oblasti Houstonu zvýšila o 167 %. Toto zjištění potvrzuje jeden ze závěrů klimatické debaty, kolem kterého panuje největší vědecký konsenzus: měnící se klima povede v budoucnu k častějším extrémně silným srážkám. Kvůli stoupajícím mořským hladinám a rostoucí vlhkosti vzduchu budou právě záplavy pravděpodobně nejviditelnějším následkem klimatických změn.
Globální oteplování také zvedá hladinu oceánů, což zhoršuje záplavy v deštěm postižených oblastech. V neposlední řadě pak utichly větry na Houstonem a veškeré srážky tak spadly na poměrně omezeném území.
Měnící se klima hraje roli ve všech příbězích dneška včetně toho o hurikánu Harvey: Vše, co jako lidé děláme, se odehrává v nějakém prostředí. Naše klima bylo relativně v rovnováze během posledních 10 000 let, nicméně dnes se mění - a ačkoliv nevíme s jistotou, co přesně nastane, víme, že rostoucí teploty povedou k extrémním výkyvům počasí od sucha po záplavy. Klimatické změny se stávají součástí každodenních příběhů. Ten o hurikánu Harvey zůstane především souborem lokálních narativů; příběhů lidí, které bouře zasáhla. Zároveň je součástí i většího příběhu, v němž je v sázce mnohé.
Kvůli globálním změnám klimatu budou hurikány a tajfuny stále silnější, varují vědci z amerického Národního centra pro výzkum atmosféry (NOAA). Letos způsobily tyto ničivé přírodní bouře obrovské škody ve Spojených státech i Asii.
Vědci se shodují, že hurikány, tajfuny a tropické bouře jsou mnohem ničivější, než byly v předchozích desetiletích. Od roku 1981 vzrostla podle klimatologa Jima Elsnera z Floridské státní univerzity maximální rychlost větru nejsilnějších hurikánů.
Změna klimatu může také zvýšit množství dešťových srážek. Důkazem jsou rozsáhlé povodně v oblasti Houstonu, které letos v srpnu způsobil hurikán Harvey. A zaplavené oblasti na pobřeží Floridy a Jižní Karolíny při hurikánu Irma.
Experti rovněž předpokládají, že bouře, které zasáhnou pobřeží, budou doprovázené vyššími vlnami a intenzivnějšími údery na pevninu. Pokud bude například hladina moře o půl metru výš, než je dnes, dosáhnou vlny způsobené bouří ještě o půl metru výš.
Podle některých vědců je těžké předvídat intenzitu hurikánů, protože podle nich není k dispozici dostatek dat. Klimatolog Elsner si ale myslí, že intenzita hurikánů je zřejmá už nyní.
Kevin Trenberth z amerického Národního centra pro výzkum atmosféry shrnuje, že "prostředí, v němž se vyskytují všechny bouře, je teplejší a vlhčí. A víme, že to má dopady.
V tabulce níže jsou shrnuty klíčové faktory ovlivňující intenzitu hurikánů v souvislosti se změnou klimatu:
| Faktor | Vliv na hurikány |
|---|---|
| Teplota oceánů | Vyšší teplota zvyšuje maximální rychlost větru a ničivý potenciál |
| Množství vodní páry | Teplejší atmosféra pojme více vody, což vede k intenzivnějším srážkám |
| Rychlost postupu | Zpomalování postupu zvyšuje dobu vystavení ničivému větru a srážkám |
| Hladina moře | Zvýšená hladina moře zvyšuje riziko zaplavení pobřežních oblastí |
V případě hurikánů respektive Atlantiku je nejlepší zdroj NOAA, pro Indický a Tichý oceán poté JTWC Tropical Warning.
tags: #hurikán #Harvey #a #změna #klimatu #dopad