Hurikán Harvey, který koncem srpna zasáhl Spojené státy, byl pravděpodobně nejničivějším hurikánem novodobé historie (v prostoru Atlantského oceánu). Způsobené škody a ekonomické ztráty se předběžně odhadují na 70 až 190 miliard dolarů. Texaský guvernér Greg Abbott škody odhadl na 150 až 180 miliard dolarů, čímž by byly překonány i následky hurikánu Katrina z roku 2005. Tehdy byly škody vyčísleny na 120 miliard dolarů. Nejhůře dopadla východní část Texasu včetně města Houston, kde během několika dnů napršelo přes 1000 litrů vody na metr čtvereční a katastrofální záplavy zcela zničily 9 tisíc a poškodily 185 tisíc domů. V texaském Cedar Bayou meteorologové naměřili 1318 milimetrů srážek, což je texaský rekord a největší množství srážek spojené s tropickou cyklónou v USA.
Kromě jiných faktorů sílu bouře a množství srážek ovlivnily nadprůměrně vysoké teploty a vlhkost vzduchu. Povrchová teplota moře v okolí Houstonu stoupla v posledních desetiletích zhruba o 0,5 stupně Celsia a vlhkost v atmosféře se zvýšila o 3 až 5 procent. Hurikán postupoval přes Texas velmi pomalu, což zapříčinila stabilní oblast vysokého tlaku vzduchu nad Spojenými státy a slabý vítr ve vyšších vrstvách atmosféry.
Nejméně 30 mrtvých, 30 tisíc lidí bez domova, pojistné škody přesahující 100 miliard dolarů; tolik toho do středy napáchal Harvey. Tento živel, který z hurikánu zeslábnul na tropickou bouři a ustupuje Louisianou k severu a východu, vyvolal i ekologicko-politickou bouři.
Smrtelné monzunové záplavy v jihovýchodní Asii, tajfuny v Pacifiku nebo bezprecedentně silné hurikány v Atlantiku - rok 2017 se zřejmě díky extrémním projevům počasí po celé planetě zapíše do historie jako jeden z nejkatastrofičtějších. Hongkong například nedávno zasáhl v plné síle tajfun Hato. A je to jen pár dní, co se přes pobřeží Texasu přehnal hurikán Harvey, který zaplavil Houston a způsobil škody přesahující 125 miliard dolarů. To je mimochodem víc než náklady na odstranění následků hurikánu Katrina, jež udeřil na Louisianu a zejména na New Orleans v roce 2005. Obyvatelé Karibiku se ještě ani nestihli vzpamatovat z jedné tropické bouře, a už se na ně řítí hned tři další - hurikány Irma, José a Katia.
Irma je navíc prokazatelně nejsilnějším hurikánem v historii měření v Atlantiku: nejen že dosahuje nejvyššího stupně 5 na Saffirově-Simpsonově škále, ale navíc překonala představy meteorologů o tom, jaké maximální síly může hurikán hypoteticky vůbec dosáhnout. A co je ještě horší, Irma nadále zesiluje a poté, co zdevastovala ostrovy Barbuda, Svatý Martin a Svatý Bartoloměj, míří dále na Kubu a pravděpodobně o víkendu dorazí i na Floridu.
Čtěte také: Hurikány: pohled z BBC
Jak nedávno upozorňoval v rozhovoru pro Alarm ekolog Alexander Ač, klimatická změna sama o sobě tyto procesy nezpůsobuje, ale spíše je urychluje, zmnožuje a stupňuje. Proto souvislost mezi klimatickou změnou a tropickými cyklóny není jednoduchá. Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPPC) například předpokládá, že se v důsledku klimatické změny nemusí celkový počet těchto supersilných bouřek vůbec stupňovat. To však není nijak utěšující, dáme-li tuto hypotézu do souvislosti s dalšími poznatky. IPPC se totiž dále domnívá, že intenzita a celkový úhrn srážek bude kvůli klimatické změně rozhodně stoupat - což znamená více hurikánů kategorie 4 a 5 v Atlantiku a více tajfunů v západním Pacifiku, doprovázených intenzivnějšími záplavami.
Z hlediska fyziky hurikánů a tajfunů je negativní vliv klimatické změny očividný. Za tvorbou těchto tropických bouří stojí sezónní ohřívání povrchu oceánů a více oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v atmosféře a následné stoupání teploty ovzduší vede k vyšším teplotám oceánů do hloubky jednoho metru. Hurikány se zpravidla tvoří při teplotách vody nad 26 °C a nakumulované teplo se vypařuje spolu s vodou z oceánů do nižších vrstev atmosféry, kde se mění v energii pohánějící bouřky. Čím teplejší oceán je, tím více energie může tropickým cyklónům dodat. Vzhledem k tomu, že v důsledku antropogenní klimatické změny můžeme pozorovat nárůst průměrných teplot, je současná sezóna extrémních tropických bouřek zčásti naším dílem. Setrvačnost klimatické změny povede k dalšímu oteplování planety i v budoucnosti, je tedy velice pravděpodobné, že nás budou podobné katastrofické události provázet už navždy.
Pro představu: poslední velké oteplení planety (tzv. paleocénní-eocénní termální maximum) před 56 miliony let trvalo zhruba 20 tisíc let a návrat planetárního klimatu do stavu před touto epochou trval dalších 200 tisíc let.
Smutným paradoxem proto je, že zrovna ti, kdo mají na klimatické změně největší podíl, se dlouhodobě snaží vztah mezi extrémním počasím a oteplováním planety popírat. Například společnost ExxonMobil (jejíž bývalý ředitel Rex Tillerson je nyní Trumpovým ministrem zahraničních věcí) se aktivně účastnil popírání dopadů klimatické změny financováním „institutu“ Cooler Heads Coalition (doslova „Koalice chladnějších hlav“), který organizoval od roku 1998 konference za účasti pochybných vědců, již měli prokázat, že sílící hurikány a klimatická změna spolu rozhodně nesouvisí. Tyto aktivity měly vzbuzovat ve veřejnosti pochyby o vědeckém výzkumu, jenž přesvědčivě dokazuje náš vliv na globální oteplování.
Je proto na místě, abychom ExxonMobil, ale i další korporace z fosilního průmyslu jako Shell, Lukoil, RWE či BP začali přímo obviňovat ze sabotáže snah změny klimatu zpomalit a adekvátně se na ně adaptovat.
Čtěte také: Klimatická změna a Harvey
Když v roce 2013 zasáhl v průběhů rokování COP19 ve Varšavě tajfun Haiyan území Filipín (kde za sebou nechal tisíce obětí a zdemolovanou infrastrukturu), šéf diplomatické delegace této ostrovní země Naderev Saño zahájil svou protestní hladovku prohlášením, že takovéto katastrofální události musíme přestat nazývat přírodními. Doslova řekl: „Takové události už nemůžeme dále nazývat přírodními katastrofami. Je vědecky prokázáno, že globální oteplování způsobuje silnější bouřky - to ale není věc přírody. Na tom, že lidský druh mění globální klima, totiž není nic přírodního.“ Jinými slovy, extrémní počasí je výsostně politickou otázkou. Její řešení si vyžaduje politické kroky a neobejde se bez otevřeného konfliktu s ekonomickou mocí dneška.
Po zásahu hurikánu se objevily různé reakce, včetně těch, které zpochybňovaly souvislost mezi hurikánem Harvey a změnou klimatu. Například, "Hurikány jako Harvey nemají žádnou souvislost s objemem skleníkových plynů v atmosféře," tvrdí Trumpovi blízký think tank Competitive Enterprise. Profesor Mann reaguje: "Fyzikální zákonitosti jsou více než ideologie Competitive Enterprise." Competitive Enterprise, který je spolufinancovaný ropným gigantem Exxon Mobil, si přesto stojí na svém.
Podle Los Angeles Times je hurikán důkazem, že změna klimatu není výmysl. Novinářům by někdo už měl říci, že hurikány nejsou produktem ani dokladem poslední změny klimatu. Existovaly odjakživa. Oni asi nikdy neslyšeli třeba o „hurikánu nezávislosti“, který v roce 1775 potopil britskou flotilu během americké války o nezávislost. (článek „To, co způsobuje katastrofické záplavy není výmysl, pane presidente“).
Český rozhlas tvrdí lidem, že při oteplení klimatu „se dá čekat, že bouře budou silnější a že jich bude víc“. Převzali tuto „informaci“ od agentury Bloomberg. Jenže i klimatický panel OSN by s nimi nesouhlasil. Při oteplení sice bouře budou nepatrně silnější (asi o 1-2 % za sto let zesílí), ale bude jich méně. Ne více. (článek „Kvůli změně klimatu se zvýší počet i intenzita ničivých hurikánů“).
Ekonom Roger Pielke, odborník na pojistné škody při živelných pohromách, uvádí ve Wall Street Journal: „Před hurikánem Harvey (který dopadl na pevninu jako bouře kategorie 4) zažily Spojené státy mimořádné období 12 let, kdy je nezasáhl žádný hurikán kategorie 3 ani silnější. Od roku 1970 USA zažily pouze čtyři hurikány síly 4 a 5. Přitom za předchozích 47 let takových hurikánů bylo hned 14. President Obama tedy vládl v nejdelším období hurikánového klidu od roku cca 1900.“
Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně
Bouře Harvey má sice neobvyklou intenzitu, ale sama o sobě není příčinou tak mohutné katastrofy, jakou v těchto dnech zažívá texaský Houston. Problémem je rychlá výstavba a nedostatečná infrastruktura, k čemuž je nutné přičíst také nevýhodné podloží a polohu, uvedl list The Guardian, který se obrátil s dotazy na odborníky.
Spojené státy zasáhl nejhorší hurikán za posledních 12 let. Harvey zanechal 316 tisíc lidí bez elektřiny a mnozí stále čekají na střechách svých domů na záchranu před záplavami. Evakuovat se museli vězni i pečovatelské domy, kde nemohoucí senioři trpělivě čekali na pomoc.
Úřady v Texasu bojují se záplavami způsobenými hurikánem Harvey. Očekává se, že do poloviny týdne by mohl napršet až metr. Živel nad texaské pobřeží dorazil v noci na sobotu a byl nejsilnějším za více než půl století. Nejméně šest lidí zemřelo. V úterý Texas navštíví prezident Donald Trump.
Americký prezident Donald Trump požádal kvůli hurikánu Kongres o uvolnění 7,85 miliardy USD (192,4 miliardy Kč) jako počáteční pomoc na obnovu poškozených území. Na neděli také vyhlásil celoamerický den modliteb.
Řádění bouře Harvey na jihu USA se může stát nejdražší přírodní katastrofou v historii země. Co do HDP by ekonomický dopad živlu mohl v přepočtu dosáhnout částky 4,2 bilionu korun. To představuje celé jedno procento hrubého domácího produktu USA. Počet obětí hurikánu mezitím vzrostl už na 39. Dosud udávaný počet mrtvých byl 31.
Guvernér Texasu Greg Abbott řekl, že k nápravě bude třeba 125 miliard dolarů (2,7, bilionu korun).
| Hurikán | Rok | Odhadované Škody (miliardy USD) |
|---|---|---|
| Katrina | 2005 | 120 |
| Harvey (odhad) | 2017 | 70-190 |
tags: #souvislost #hurikán #Harvey #změna #klimatu