Hvězda Ruska v ohrožení: Co to znamená?

Víkendová vzpoura ruských žoldnéřů, známých jako wagnerovci, která postupně nabrala - navenek - až kabaretních rysů, stále zaměstnává svým nejasným průběhem a výsledkem ruské, ukrajinské i západní vojenské experty či politology.

Západní novináři si pak všímají přístupu ruských propagandistů. Ti po počátečním překvapení a nejistotě začali s postupem času význam událostí bagatelizovat. V jejich podání tak nešlo o puč či vzpouru, ale spíše jen o banální spor mezi vysoce postavenými lidmi. A postupně též snižovali roli běloruského vůdce Alexandra Lukašenka a zdůrazňovali uklidňující i rozhodné vystoupení ruského prezidenta Vladimira Putina.

Průběh a reakce na vzpouru

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin v pátek přiměl tisíce svých bojovníků, aby se na znamení nesouhlasu s ruským armádním velením vydali z Ukrajiny přes Rostov na Donu na jihu Ruska směrem na Moskvu. Už v sobotu ale tažení odvolal na základě mlhavé dohody s Kremlem, kterou podle zveřejněných informací zprostředkoval právě Lukašenko.

Dohodu, která umožnila spiklencům odejít na svobodu (podle vyjádření oficiálních představitelů v Minsku a Moskvě dostali na výběr mezi odchodem do Běloruska, či se připojit k pravidelné ruské armádě - pozn. redakce), kritizovali zpočátku i ti nejoddanější kremelští propagandisté, uvedla novinářka Julia Davisová, která pracuje pro americký zpravodajský web Daily Beast a pravidelně sleduje ruskou státní televizi.

Počáteční reakce: Rusko jako slaboch

Rusko tak podle těchto propagandistů vypadalo jako slaboch. Běloruský samozvaný vůdce Lukašenko se navíc k ruskému národnímu ponížení přidal tím, že sám sebe vykreslil jako hrdinu, který sám dojednal ukončení vzpoury, zatímco kremelští představitelé nedokázali přimět Prigožina, ani aby zvedl telefon.

Čtěte také: Příroda v Oboře Hvězda

Bezprostředně po zahájení Prigožinova „pochodu za spravedlnost“ zaujali ruští propagandisté vyčkávací postoj a vyjadřovali pouze oficiální prohlášení ruského ministerstva obrany a Federální bezpečnostní služby (FSB), napsala pro web Eurasia Daily Monitor (vydává ho americký konzervativní think-tank Jamestown Foundation) Ksenija Kirillovová. Po Putinově projevu, v němž označil organizátory vzpoury za „zrádce“ a „zrádce vlasti“, však prokremelská média a vojenští zpravodajové začali Prigožina stigmatizovat.

Šlo přitom o muže, který přes dříve téměř každodenní, veřejně přetřásané spory s vedením ruského ministerstva, mohl jako jeden z mála ruských velitelů vykázat úspěchy na ukrajinské frontě. Právě Wagnerova skupina totiž stála za dobytím města Bachmut, byť to trvalo řadu měsíců a přineslo obrovské ztráty. Tuto roli ostatně po pádu dlouhé měsíce obléhaného sídla ocenil i sám Putin.

Prigožin jako zrádce

První články o vzpouře v oficiálních ruských médiích tak byly poměrně rezervované, všímá si Kirillovová. Hovořily o tom, jak je „Prigožin infikován bonapartismem“ a jak jeho činy „nahrávají nepřátelům Ruska“. V sobotu, 24. června se pak na internetových stránkách jedné ze dvou velkých státních tiskových agentur RIA Novosti objevil článek, v němž se tvrdí, že se Prigožin „stal státním zrádcem a komplicem nepřítele a zrádcem vlastních vojsk“. To se stalo hlavním propagandistickým komentářem až do konce vzpoury, uvádí americká analytička.

Ta si všímá i toho, že ruské tiskové agentury zveřejnily články s takovými názvy jako „Cesta zrádce“, které pojednávaly o možných vazbách mezi Prigožinem a „nepřáteli Ruska“, zejména s opozičním politikem Michailem Chodorkovským, který podle nich podporoval „pseudopřevrat“. Analytici ruského televizního kanálu Tsargrad dokonce tvrdili, že Chodorkovskij a další opozičníci byli organizátory vzpoury spolu se západními zpravodajskými službami.

Zajímavé je, píše Kirillovová, že ruští vojenští analytici přistupovali k situaci mírněji a označili Prigožinovy činy pouze za „hrubou sílu“ a poznamenali, že takto „se problémy řešit nedají“.

Čtěte také: Vánoční Hvězda: Dlouhodobá Krása

Zmírnění kritiky Prigožina

Poté, co Putinův tiskový mluvčí Dmitrij Peskov v neděli 25. června oznámil, že trestní řízení proti Prigožinovi bude zastaveno, většina propagandistů silně zmírnila kritiku rebela.

Někteří autoři provládních kanálů Telegramu dokonce prohlásili, že k žádnému pokusu o převrat vůbec nedošlo, zmiňuje Kirillovová. Uvedli například, že Prigožin pouze plnil „archaický rituál podání petice v hlavním městě“ v plném souladu s ruskými tradicemi. I ruská „válečná zpravodajka“ a propandistka Anna Dolgarevová upozornila na extrémní změnu názoru u některých svých kolegů v náhledu na Prigožina. Pravdou však také je, že někteří i nadále označovali Prigožina za zrádce. To ostatně korespondovalo s pondělními zprávami o tom, že FSB stále oficiálně vyšetřuje Prigožina kvůli podezření z organizování ozbrojené vzpoury. I nadále se vyskytují hlasy, že vůdce wagnerovců by měl dostat kulku do hlavy. Například od poslance Státní dumy generála Andreje Guruleva.

Proměna příběhu: Lukašenko už není za hvězdu

Několik dní po neúspěšné vzpouře přišli Putinovi propagandisté s novým příběhem, který se od toho původního výrazně liší, uvedla novinářka Julia Davisová. Konstatovala to například na základě vysílání ruské státní televize a pořadu televizního moderátora Vladimíra Solovjova. Hlavním rysem tohoto příběhu je zmenšovaná nejen role Lukašenka, ale i významu/síly samotné vzpoury. A v neposlední řadě rostoucí chvála na vystupování Putina během napjatých událostí.

Lukašenkovo angažmá, které bylo zpočátku oslavováno jako moudré a zásadní, je nyní bagatelizováno, protože se příliš přiblížilo k tomu, aby zastínilo Putina. „A to je kardinální hřích, který státní média nedovolují,“ soudí Davisová.

Člen Státní dumy Michail Deljagin v pořadu Večer s Vladimirem Solovjovem mezi jiným řekl, že prezident Běloruska Lukašenko zachránil Rusko, protože vystupoval jako klíčový vyjednávač. Toto prohlášení se setkalo s nevěřícnými pohledy ostatních diskutérů. Například zástupce děkana světové politiky na Moskevské státní univerzitě Andrej Sidorov se nevěřícně zeptal: „Zachránil?“ Deljagin pochopil a opravil se: „Tak dobře. Významně přispěl k řešení krize.“

Čtěte také: Biotopy v České republice

Svár mezi bojary

Politolog Jevgenij Satanovskij ve stejném pořadu řekl: „Ohledně situace, kterou někteří označují za puč nebo vzpouru. Jaký puč? Jaká vzpoura?“ Vysvětlil, že ozbrojené povstání bylo pouze obyčejnou vnitřní turbulencí, přičemž použil ruské slovo „smuta“, které se překládá jako svár nebo vřava.

„Na tom není nic výjimečného,“ tvrdil Satanovskij. „Je to pouze obvyklá potyčka mezi bojary (příslušníky vládnoucí šlechty ve středověku), která je v Rusku tradiční - a nic víc!“ Význam událostí, které byly zpočátku označovány jinými státními televizními propagandisty za historické, pak odbyl slovy: „Něco takového se stalo už stokrát.“

Prezident Putin vystupoval vzorně

Důležité místo měla v Solovjovově pořadu chvála ruského prezidenta Vladimira Putina. Expert na vztahy Rusko-Turecko Ivan Starodubcev řekl, že zachráncem není Lukašenko, ale Putin sám. Deljagin přímo hovořil o tom, že ruský prezident dal každému lekci, jak se v těchto chvílích chovat, jak jednat.

Podle Solovjova byl Putin ve svém vystoupení jasný, tvrdý a jednoznačný, když zdůraznil, že vláda pracuje a nikdo nedělá „náhlé pohyby.“ Moderátor pochválil i jeho klidnou sebedůvěru. Diskutující také zdůrazňovali, že Prigožin byl překvapen, že se mu při jeho ruském tažení nedostalo od veřejnosti široké podpory. Snažili se i zlehčit zprávy západních médií opřené o videa z Rostova o tom, že ho obyvatelé města vítali jásotem. Politolog Vladimir Kornilov v pořadu v rozporu s natočenými obrázky tvrdil, že obyvatelé v tu chvíli oslavovali, že Wagnerova skupina opouští město.

Dopad na mezinárodní spolupráci v kosmu

Současná situace má dopad i na mezinárodní spolupráci v kosmickém prostoru. Provoz ISS společně zajišťují Spojené státy (prostřednictvím NASA), Rusko (Roskosmos), Evropa (ESA), Japonsko (JAXA) a Kanada (CSA). Financování provozu ISS je aktuálně smluvně dohodnuto do roku 2024. Rusko prostřednictvím generálního ředitele Ruské kosmické agentury Roskosmos Dmitrije Rogozina na začátku válečného konfliktu potvrdilo, že tento závazek dodrží.

Momentálně se neoficiálně diskutuje o variantách další spolupráce USA a ostatních „západních“ partnerů s Ruskem při provozu ISS. Druhou možností je odchod Rusů z ISS a přenechání celé stanice zbývajícím čtyřem partnerům - USA, Evropě, Kanadě a Japonsku. V případě fatální roztržky mezi partnery se tak jako nejpravděpodobnější jeví varianta rozdělení ISS na dvě samostatné menší orbitální stanice.

Rozdělení ISS

Rozdělení ISS na ruskou a mezinárodní (americkou) část prakticky možné je. Mezinárodní segment disponuje drtivou většinou energetických zdrojů ISS. Solární panely, baterie, distribuční pole, veškerá elektronika potřebná k fungování energetického systému ISS je na mezinárodní části ISS, včetně většiny dalšího potřebného zařízení, umístěného na centrálním nosníku ISS, který je také ukotven na americkém modulu. V mezinárodním segmentu jsou i silové setrvačníky sloužící ke stabilizaci ISS v prostoru.

Ruský segment slouží především k udržování ISS na potřebné dráze pomocí motorů ruských modulů a vždy připojené minimálně jedné kosmické lodi Progress. Úpravy dráhy mezinárodní části ISS by ale bylo možné provádět motory připojených nákladních lodí Cygnus (společnost Northrop Grumman) a Dragon (společnost SpaceX).

Aktuálně od 21. 2. 2022 u ISS připojený Cygnus NG-17 má - shodou okolností - tuto korekci dráhy ISS svými motory opravdu provést. Pro NASA by to znamenalo plánovat lety nákladních lodí Dragon a Cygnus tak, aby byla vždy některá z nich u ISS připojena. To ale není až tak nezvládnutelný problém. Krátký pokus s drobnou úpravou dráhy pomocí lodě Cygnus si NASA úspěšně vyzkoušela již v roce 2018.

Pro lodě Dragon by toto využití znamenalo drobnou úpravu jejich konstrukce a umístění motoru a nejspíše i další palivové nádrže do nehermetizovaného nákladního prostoru v jejich spodní části.

Ruský segment by po případném rozdělení ISS zůstal takřka bez zdrojů energie. Malé množství energie by nová malá stanice mohla získat ze solárních panelů na připojených lodích Sojuz a Progress a z panelů na jejích modulech. Ale to je jen část energie, kterou komplex potřebuje. Vývoj, doprava, instalace a zprovoznění případných nových výkonných solárních panelů je pro Roskosmos činnost technicky velmi náročná a v potřebném čase nejspíše nezvládnutelná.

Rusko má k dispozici i nadále třímístný Sojuz určený k dopravě posádky na ISS. Určitě by skončila dlouhodobá zavedená spolupráce Roskosmosu a NASA v tom, že na palubě Sojuzu letí většinou i jeden zahraniční (neruský) kosmonaut. Naopak by ale ani žádný ruský kosmonaut nebyl členem posádky americké lodě.

Shodou okolností právě příští Sojuz MS-21, který má startovat 18. 3. 2022, bude mít po téměř 20 letech na palubě poprvé čistě ruskou tříčlennou posádku Artemjev, Matvejev, Korsakov.

ExoMars 2022

Jedná se o dlouhodobě připravovanou vědeckou misi na planetu Mars, realizovanou společně Evropskou kosmickou agenturou ESA a Roskosmosem. Start je naplánován ruskou nosnou raketou Proton na 20. 9. 2022 z kazašského kosmodromu Bajkonur.

Ruský přistávací modul Kazačok s evropským planetárním roverem Rosalind Franklin by měl na povrch Marsu dosednout 10. 6. Hlavním úkolem této mise je hledání stop života na Marsu. Rover je pojmenován po Rosalind Elsie Franklinové (1920-1958), anglické biofyzičce, chemičce a bioložce, která se zabývala především rentgenovou krystalografií.

Většina komponentů všech částí přistávacího modulu i roveru je již hotova, odzkoušena a připravena k letu. Pro tuto misi připravili evropští inženýři základní nosný modul a většinu součástek roveru a také zhruba 20 % vybavení přistávacího modulu Kazačok - především složitou avioniku, navigační systémy, přistávací radar a další. Ruská strana dodává pro tuto misi nosnou raketu Proton a zajišťuje kompletně vše kolem vlastního startu.

Úkolem povrchového modulu Kazačok bude fotodokumentace místa přistání, monitoring marťanského klimatu, zkoumání atmosféry v místě přistání, analýza radiace okolního prostředí, hledání podpovrchové vody v místě přistání a geofyzikální měření vnitřní struktury Marsu. Jeho součástí jsou dva evropské přístroje a čtyři evropské součástky v ruských přístrojích, které připravila Belgie, Švédsko, Španělsko a Česká republika.

Komunikace s planetárním roverem Rosalind Franklin a jeho provoz se budou řídit z Operačního kontrolního střediska Altec Italské vesmírné agentury ASI.

Mezi jeho hlavní vybavení patří vrtná souprava schopná vrtat až do hloubky 2 metrů s odběrem vzorků, automatická paže pro odběr vzorků na povrchu, panoramatický kamerový systém, infračervený spektrometr, podzemní radar, sonda a neutronový analyzátor k hledání podpovrchové vody a ledu, či přístroje zkoumající povrch a horniny přímým kontaktem.

Uvnitř roveru je laboratorní zařízení na zkoumání získaných vzorků - mikroskop, spektrometr, detektor organického materiálu, detektor produktů minulého či přítomného života, senzor oxidovaných materiálů a rentgenový difraktometr.

Aktuálně není možné ani odhadnout, jak bude spolupráce ESA a Ruska na ExoMars 2022 pokračovat. V případě rozluky agentur by pro Rusko ztratilo absolutně význam povrchovou platformu Kazačok vypouštět, protože mise bez roveru by neměla dostatečný vědecký dosah.

Lze tedy předpokládat, že mise ExoMars2022 bude buď úplně zrušena nebo odsunuta na případný start v některém z pozdějších přeletových okem k Marsu (ty přicházejí zhruba po 26 měsících). Z vědeckého pohledu by nejlepší variantou bylo misi k Marsu vyslat v plánovaném letošním termínu, protože vše je téměř na 100% připravené a náklady do mise ExoMars2022 vložené všemi partnery jsou mimořádně vysoké. Jedná se o velice prestižní misi k Marsu nejenom pro Rusko, ale i pro ESA!

Podle vyjádření generálního ředitele ESA Josefa Aschbachera z 25. 2. V sobotu 26. 2. 2022 oznámil Roskosmos, že s okamžitou platností pozastavuje spolupráci s evropskými partnery při vypouštění ruských nosných raket Sojuz z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně a stahuje odsud všechny své pracovníky. Na ruských nosičích jsou odsud například vypouštěny družice Evropského navigačního systému Galileo. Další dvě družice měl ruský Sojuz z Kourou vynést již 6. 4. 2022.

Dopad na komerční lety

Jedním z významných zahraničních zákazníků, využívajících služeb nosných raket Sojuz, je britský satelitní operátor OneWeb. Pomocí svých družic, vynášených právě ruskými raketami Sojuz, buduje OneWeb síť širokopásmového vysokorychlostního internetu. Společnost má již několik roků značné problémy s financováním svých aktivit a současná situace může znamenat její definitivní konec. Ztráta zakázek od OneWeb by byla pro ruský raketový sektor velikou komplikací. Další start satelitů OneWeb je z Bajkonuru naplánován na 4. 3.

Závislost na ruských motorech

Inženýři a technici v Rusku a na Ukrajině vyrábějí jedny z nejlepších raketových motorů na světě a již dlouho mají mnoho západních zákazníků. Až do vstupu společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska na trh s nosnými raketami, který používá vlastní motory, byl mimořádně velký počet amerických startů realizován pomocí raketových motorů ruské výroby!

Raketa Atlas V společnosti United Launch Alliance (ULA) tyto motory RD-180 využívá stále. Rakety Atlas V budou za několik roků vyřazeny z provozu a společnost ULA potvrdila, že na zbývajících několik desítek plánovaných startů má motory RD-180 již nakoupené.

Nosná raketa Antares, kterou provozuje společnost Northrop Grumman a která vynáší například nákladní lodě Cygnus k ISS, využívá nádrže a další vybavení prvního stupně rakety postavené z velké většiny ve spolupráci s ukrajinskými společnostmi Južnoje a Južmaš ve městě Dněpr, a raketové motory RD-181 vyrobené v Rusku. V pátek 25. 2. Na základě toho společnost Northrop Grumman oznámila, že aktuálně má k dispozici všechny potřebné komponenty pro dva další zásobovací lety lodě Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici ISS.

Současnou Ukrajinskou krizí bude velice pravděpodobně dotčena i připravovaná ruská planetární sonda Venera-D, jejíž start je plánován na rok 2029. Na vlajkové misi nové generace sond k Venuši, která bude zahrnovat lander a orbiter, měly s Ruskem spolupracovat i vědci ze Spojených států.

Kosmická válka?

A zatím úplně šeptem se začíná mluvit o možné další eskalaci konfliktu - o kosmické válce, kdy si znepřátelené strany, přesněji tedy Rusko a světové demokratické společenství, začnou vzájemně rušit nebo dokonce „vypínat“ špionážní a GPS družice.

Současný válečný konflikt na Ukrajině nepřináší pouze utrpení místnímu civilnímu obyvatelstvu, ale zasahuje Rusko i Ukrajinu velice citelně i v oblasti ekonomiky či vědy.

Kvadrobik jako nástroj propagandy

Dvanáctiletá Jana se, stejně jako čím dál více mladých Rusů, ve volném čase věnuje nevšednímu koníčku. S maskou na tváři skáče, běhá či kluše, jako by byla čtyřnohé zvíře. Populární kvadrobik, jak se aktivitě říká, se stal trnem v oku kremelského režimu i tamních duchovních.

Sociální sítě plní videa mladých lidí a dětí v maskách s chlupatými plyšovými tlapkami, jak běhají po čtyřech, vrčí, mňoukají a předstírají, že jsou čtyřnozí tvorové. Počínání členů poměrně nové subkultury, známé jako kvadrobik, vyvolalo ostré reakce ze stran ruských úřadů, tamních duchovních i kremelských propagandistů.

Aktivitě se věnuje i dospívající dívka Jana. Podle ní jde o skvělou zábavu, která jí pomáhá ve zlepšování fyzického zdraví. "Tělesně jsem zesílila, dokážu chodit po rukou," říká.

Ačkoli se jedná o hobby, které stále zahrnuje poměrně malý okruh lidí, pro Kreml jde o čím dál důležitější téma. Obavy z kvadrobiku zaznívají v propagandistických televizních rozhovorech a reportážích. K tématu se podle agentury AFP vyjádřila například úřední zmocněnkyně pro práva dětí v ruském Tatarstánu Irina Volecová. Podle ní si na koníček stěžuje mnoho občanů, kteří mají strach z "odlidšťování" mladé generace. Riziko vidí také ve furries, subkultuře dětí i dospělých, kteří se převlékají za zvířecí postavy, jež mohou mluvit, chodit po dvou a nosit oblečení.

"Nařídí nám, kolik máme mít dětí a jak si mají hrát? To jako vážně?" vyjádřila se podle AFP Janina matka, která si s ohledem k represím v zemi přála nepublikovat své příjmení.

"Věděli jste, že mezi kvadrobiky je desetkrát víc lidí, kteří se ztotožňují s LGBT?" pokládá řečnickou otázku oscarový režisér a propagandista Kremlu Nikita Michalkov.

tags: #Hvězda #Ruska #v #ohrožení #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výcvikem psa na sběr odpadků
• Petice proti recyklaci stavebních odpadů
• Ekologická likvidace v průmyslové zóně
• Recenze Tierra Verde pracího prášku
• Detailní informace o velevrubu tupém