Voda je základní tekutinou a potřebujeme ji k životu. I když na první pohled může vaše voda vypadat čistě a zdravě, nemusí tomu tak vždy být. Je totiž ideálním prostředím pro množení mikroorganismů, bakterií, kolonií a virů různých druhů od méně nebezpečných až po ty, které nám dokáží způsobit vážné zdravotní potíže a nemoci.
Koliformní bakterie
Koliformní bakterie jsou skupinou bakterií, které jsou přítomny ve střevech teplomilných živočichů, včetně lidí, a mohou být přítomny také v prostředí. Tato skupina bakterií je často používána jako ukazatel znečištění vody fekálním materiálem.
Přítomnost koliformních bakterií ve vodě většinou naznačuje možnou přítomnost patogenních organismů, které mohou způsobit nemoci.
Nejběžnější koliformní bakterií je Escherichia coli (zkráceně E. coli). Ačkoli většina kmenů E. coli je neškodná a žije v trávicím traktu zdravých lidí a zvířat, některé mohou způsobit vážná onemocnění. Patogenní kmeny E. coli mohou vyvolat střevní infekce, které se mohou projevit průjmy, bolestmi břicha a horečkami.
Způsoby proniknutí koliformních bakterií do vodního zdroje:
- Netěsnící septiky nebo kanalizační systémy.
- Splachy z pole po dešti, které mohou obsahovat zvířecí exkrementy.
- Odtok z chovů zvířat.
- Nedostatečně upravená nebo zpracovaná voda.
Rizika spojená s kontaminovanou vodou
Když voda obsahuje koliformní bakterie nad stanovenými limity, může to znamenat riziko vystavení patogenním mikroorganismům. Pití takovéto vody může způsobit gastrointestinální problémy, průjmy, nevolnost a jiné zdravotní komplikace.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Pokud se zjistí vysoké hladiny koliformních bakterií ve vodě, je důležité nepít tuto vodu ani ji nepoužívat k vaření, dokud není problém vyřešen. Voda by měla být správně dezinfikována, buď vařením, chemickou dezinfekcí nebo UV zářením. Je také důležité identifikovat a odstranit zdroj kontaminace, aby se zabránilo opětovné kontaminaci v budoucnu.
Jste-li majitelem studny, nebo jakéhokoliv jiného zdroje pitné vody a chcete znát její kvalitu, či ověřit, zda jde opravdu o vodu pitnou, je zejména tento rozbor určený pro vás.
Další mikroorganismy, které mohou kontaminovat vodu
- Enterokoky (bakterie Enterococcus): Způsobují infekční průjmy často doprovázené nevolností a zvracením, bolestí břicha a také horečkou.
- Viry: Třeba střevní chřipky vyvolané rotaviry nebo noroviry mohou mít původ ve znečištěné vodě.
- Mikroskopičtí parazité - prvoci: Patří mezi ně Giardia lamblia nebo Cryptosporodium.
- Clostridia: Např. Clostridium botulinum, Bacillus cereus, zlatý stafylokok (Staphylococcus aureus) a mnohé další.
- Pseudomonas aeruginosa: Je schopná vyvolat záněty v prakticky všech tkáních. Například infekce kůže, pokud se dostane do rány, popáleniny nebo bércového vředu. Dále infekce močových cest nebo i zápal plic.
- Legionella: Způsobují tzv. legionářskou nemoc neboli legionelózu. Jde o druh zápalu plic. Mírnější forma legionelové infekce je tzv. pontiatická horečka (příznaky obvykle připomínají chřipku).
Jak zabránit znečištění vody
I když na první pohled může vaše voda vypadat čistě a zdravě, nemusí tomu tak vždy být. Je totiž ideálním prostředím pro množení mikroorganismů, bakterií, kolonií a virů různých druhů od méně nebezpečných až po ty, které nám dokáží způsobit vážné zdravotní potíže a nemoci. Tímto problémem jsou nejčastěji ohroženy domácí studny, zejména ty, které jsou v blízkosti nesprávně uzavřených septiků či hospodářských objektů.
Opatření a řešení
- Dezinfekce: V případech, kde je kontaminována podzemní voda nejen ve studni, ale v celé zvodni, je řešením pouze průběžné dávkování dezinfekčního činidla nebo desinfekce ultrafialovým světlem.
- Převaření vody: Nouzovým krátkodobým řešením může být převaření vody, doba varu minimálně 5 minut.
- Filtrace: Zařazení filtrace přes vrstvu zachytávající organické látky - např. písek, aktivní uhlí.
Ukazatele kvality vody
Kvalitu vody lze posuzovat podle různých ukazatelů, které zahrnují:
- Pach a chuť: Voda má mít pach a chuť přijatelnou pro odběratele.
- Celková mineralizace: Vyjadřuje obsah rozpuštěných anorganických solí. Voda zcela bez rozpuštěných solí (např. destilovaná voda) není vhodná k pití, vyplavuje z těla potřebné minerály. Pro snížení obsahu minerálů lze využít reversní osmózu.
- Barevnost: Spíše senzorický parametr, pokud není splněn snižuje spotřebitelskou kvalitu vody. Barevnost vody může být způsobena rozkladem rostlin, organickými látkami (huminové látky z půdy) nebo i sloučeninami kovů (např. železem).
- pH: Míra kyselosti či zásaditosti vody. Závisí zejména na geologických vlastnostech hornin v místě zdroje vody. Dávkovací zařízení pro zvýšení/snížení hodnoty pH.
- Zákal: Snížení průhlednosti může být způsobeno jemnými organickými a anorganickými částicemi.
- Chemická spotřeba kyslíku (CHSK): Míra organického znečištění vody. Pokud jde o kvalitní zdroj podzemní vody, bývá hodnota pod 1 mg/l.
- Dusičnany: Ukazuje na možnost ovlivnění zdroje pitné vody fekálním znečištěním. Původcem zvýšeného množství bývá zejména zemědělská činnost, znečištění vod dusíkatými hnojivy. Hlavním rizikem je možnost jejich redukce v trávícím traktu na dusitany, z nichž se mohou následně tvořit některé rakovinotvorné látky (např. nitrosaminy). Nebezpečné zejména pro kojence a malé děti. Pro snížení obsahu dusičnanů se nejčastěji využívá iontová výměna (iontoměniče) a reverzní osmóza. Při reverzní osmóze se však z vody odstraní velké množství minerálních látek, které se musí někdy zpětně dodávat.
- Dusitany: Viz. výše - zpravidla vznikají redukcí dusičnanů, případně doprovázení znečištění amonnými ionty. Samy o sobě jsou nestabilní a relativně rychle se oxidují. Pokud se vyskytují ve větší míře jsou známkou nedostatku kyslíku ve vodě.
- Železo: Zdrojem vyššího obsahu železa je zpravidla horninové podloží v okolí zdroje vody. Na vzduchu rychle oxiduje a tvoří sraženiny - rezavý zákal. Vyšší obsah železa nepředstavuje zdravotní riziko. Po oxidaci se tvoří sraženiny železa, čehož se využívá i při jeho odstranění jednoduchou filtrací s předřazenou oxidací.
- Mangan: Zpravidla je zdrojem vyššího obsahu manganu horninové podloží v okolí zdroje vody. Ve styku se vzdušným kyslíkem tvoří tmavé sraženiny, barví vodu a zakaluje ji.
- Vápník: Přirozeně se vyskytující prvek, pocházející z minerálů na bázi uhličitanů a hlinitokřemičitanů. Vzhledem k tomu, že správný obsah vápníku má příznivý vliv na cévní systém včetně funkce srdeční a působí preventivně proti vzniku některých dalších chorob je jeho výskyt ve vodě žádoucí.
- Tvrdost vody: Vápenaté a hořečnaté soli ve vodě určují také tzv. „tvrdost vody“. Stejně jako u vápníku a hořčíku, doporučuje ze zdravotního hlediska vyhláška optimální rozmezí. Pro snížení tvrdosti se používá např. iontová výměna (iontoměniče), při níž se ionty vápníku a hořčíku nahrazují sodíkem. Je důležité správné nastavení systému iontové výměny, aby po úpravě voda neměla například slanou příchuť. Druhou metodou je reversní osmóza, při které se však odstraní z vody téměř všechny minerální látky.
Pitná voda na cestách
Častým trápením cestovatelů v cizích zemích je tzv. cestovatelský průjem. Pozor si dávejte na vodu kohoutkovou a z přírodních zdrojů. Ne ve všech zemích je voda z kohoutku pitná.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Způsobem, jak můžeme bakterie likvidovat na cestách je mít s sebou dezinfekci, která vodu čistí. Vhodné jsou dezinfekční přípravky založené na chloru či chlorioxidu. Další variantou zejména na cesty jsou praktické filtry na vodu.
Neriskujte - nepijte v zahraničí kohoutkovou vodu. V mnoha zemích ani taková voda není určená ke konzumaci. Dávejte si pozor i na led, protože zpravidla není možnost zkontrolovat, z jaké vody byl připraven. Na výlet si s sebou berte dostatek balené pitné vody. Voda ze studny je také častým zdrojem výskytu nežádoucích mikroorganismů - ani tuto vodu tedy nepijte, není-li pravidelně kontrolovaná certifikovanou laboratoří.
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
tags:
#bakterialni #znecisteni #ve #vode #priciny #a
Oblíbené příspěvky: