Obaly, obaly a zase obaly. Kdybychom se o ně patřičně nestarali poté, co je využijeme, byli bychom jimi úplně zahlceni. A protože je jich tolik a z různých materiálů, může být pro některé náročné poradit si, kam vlastně daný druh obalu vyhodit. Nejste si jisti, kam vyhodit plato od vajec, tašku z bioplastu, krabici od džusu nebo obal od deodorantu?
Je důležité vědět, jaké druhy odpadu patří do jednotlivých nádob. Podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, je každý povinen zbavovat se odpadů předepsaným způsobem. Zákon o odpadech stanovuje povinnost třídění pro domácnosti i firmy a podnikatele.
Nejprve si řekněme, že v domácnostech se odpady nerecyklují, ale třídí. Teprve vytříděné materiály prochází recyklačním procesem, který má svá přísná pravidla. Sběr tříděného odpadu má v gesci každá obec samostatně, je třeba se řídit danými vyhláškami obce, ve které se chystáte odpady vyhodit.
Bioodpad (biologicky rozložitelný odpad rostlinného původu) pocházející především z kuchyně patří do hnědé popelnice.
Patří sem: kuchyňské zbytky (slupky, jádřince, pecky, odřezky ovoce a zeleniny), pokojové rostliny, zemina z květináčů, popel z dřevěného uhlí, kávová sedlina.
Čtěte také: Igelitové sáčky a kompostování
Nepatří sem: rostliny napadené plísní, živočišné zbytky (maso, kosti, kůže), skořápky od vajíček, mléčné zbytky (sýry, jogurty, mléko), oleje ze smažení, exkrementy, uhynulá zvířata, cigaretové nedopalky.
Bioodpad je nutné vyhazovat bez sáčků, i když jsou kompostovatelné.
Zahradní odpad, jako je listí, tráva, spadané ovoce, posekané větve či plevel vkládejte do černých kontejnerů s hnědým víkem o objemu 1100 l. V případě, že tento kontejner nemáte poblíž, prosím odevzdejte zahradní odpad na sběrná střediska odpadu.
Sklo se vhazuje do zelenobílého DUO kontejneru či popelnic. Třídíme podle barev: barevné sklo do zeleného kontejneru, čiré do bílého.
Vhodit do zeleného kontejneru můžete také tabulové sklo z oken a ze dveří. Autosklo už do něj ale nepatří. Ani zlacená a pokovená skla, a tedy ani zrcadla. Pokovení dělá při tavení skla problémy.
Čtěte také: Igelitové sáčky a ekologie
Také s keramikou a porcelánem si při recyklaci ve sklárnách neporadí. Takže rozbitou keramickou mísu a slepé zrcadlo vyhoďte do směsného odpadu.
Kovy patří na sběrná střediska odpadu, která nejsou výkupnami druhotných surovin.
Kontejnery na kovy mají zpravidla šedou barvu. Patří do nich plechovky od nápojů, konzervy, hliníková víčka od jogurtů, alobal, běžné drobné kovové předměty (hřebíky, šroubky atp.). Lze vhazovat i zcela vyprázdněné kovové nádobky od deodorantů, pěny na holení a jiných tlakových nádob.
Nevhazují se do nich plechovky od barev, spreje a jiné tlakové nádoby se zbytky nebezpečných látek, součástky z automobilů a elektrospotřebičů. Takové odpady odevzdávejte na místa k tomu určená (např. sběrné dvory).
Nebezpečné odpady nebo obaly jimi znečištěné mají nebezpečné vlastnosti, které mohou ohrozit zdraví lidí a životní prostředí. Patří sem: barvy, kyseliny, zásady, laky, lepidla, rozpouštědla, pesticidy, motorové a jiné minerální oleje, domácí chemikálie a podobně.
Čtěte také: Pytle na odpad pro včelaře
Nepatří sem: munice a další.
Nepoužitelná léčiva včetně jejich obalů jsou nebezpečným odpadem.
Pokud je na obalu nebo výrobku symbol přeškrtnuté popelnice, obal nepatří do žádného kontejneru, ani do toho na směsný odpad. Jedná se totiž o nebezpečný odpad, jeho konkrétní nebezpečné vlastnosti popisují další grafické symboly v oranžovém poli, například lebka nebo symbol ohně.
K takovým a v domácnostech běžně se vyskytujícím nebezpečným odpadům patří třeba elektroodpad nebo nedobrané či prošlé léky všeho druhu. Pokud skončí v koši nebo v záchodové míse, mohou kontaminovat vodu či půdu. Ani čistírny odpadních vod si totiž s kontaminovanou vodou nemusejí stoprocentně poradit. Léky je nejsnazší odnést zpátky do lékárny, v některých od vás převezmou i použitý zdravotnický materiál.
Nebezpečným odpadem jsou také zbytky syntetických barev, ředidel, lepidel, laků, nátěrů a mořidel i jejich obaly. Často mají hned několik nebezpečných vlastností. Dráždivé či jedovaté látky obsahují i některé čisticí a úklidové prostředky.
Nejčastějším doporučením je odložení na místo sběru nebezpečného odpadu. Tím jsou především sběrné dvory. Nebezpečné odpady ale můžete odevzdat i v rámci mobilního sběru, pokud je ve vaší obci organizován.
Do sběrných středisek odpadu můžete zdarma odložit baterie, zářivky a malé i velké domácí elektrospotřebiče - vše, co lze zapojit do elektrické zásuvky nebo co funguje na baterie. Jedná se výhradně o celé kusy bez vyjmutých částí.
Patří sem: elektrozařízení (chladničky, pračky, myčky, sušičky, sporáky, mikrovlnné trouby, vysavače, topinkovače, fény, holicí strojky, televize, rádia, mobilní telefony, počítače, pily, vrtačky, elektrické hračky aj.), baterie, „obyčejné“ žárovky, reflektorové a halogenové žárovky, výbojky, trubicové zářivky (lineární, kruhové), úsporné zářivky, LED žárovky.
Nepatří sem: velká chladicí průmyslová zařízení (vitríny apod.) - ty je možné odevzdat na sběrném dvoru Jedovnická 4.
Další místa zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení, zářivek, výbojek a baterií:
Jistě víte, že ne vše, co je z plastu, patří do žlutého kontejneru. Například bioplasty - rozhodně je do sběrných nádob na plasty nevhazujte. Při recyklaci by totiž znečišťovaly výsledný produkt. Také je nedoporučujeme kompostovat.
Do kontejnerů na směs plastů je možné kromě PET láhví vhazovat často také fólie, sáčky, plastové tašky, obaly od CD disků a mnoho dalších výrobků z plastů. Včetně obalů od potravin, pokud v nich nejsou zbytky jídla.
Častým omylem je, že tyto plastové odpady musí být dokonale čisté. Drobné znečištění plastových obalů nevadí. Je však dobré mít na paměti, že mastnota a zbytky obsahu omezují recyklaci vytříděných obalů.
Problém ale je mastnota. Plastovou lahev od rostlinného oleje je potřeba pořádně vymýt. „Do plastů patří tento obal až po pečlivém vymytí teplou vodou a přípravkem na mytí nádobí. Pokud někdo nechce lahev od oleje vymývat, ať ji raději dá do směsného odpadu,“ doporučuje Lucie Paseková, zastupující odpadovou společnost REMA Systém.
Proto je lepší před vhozením do žlutého kontejneru vymýt nebo alespoň pořádně vyškrábat i plastový kelímek od jogurtu. Naopak se není třeba bát do tříděného odpadu vyhodit prázdné obaly od mýdel nebo šamponů a dalšího běžného drogistického zboží.
Obaly od žíravin, barev a jiných nebezpečných látek do žlutého kontejneru nepatří vůbec.
Ať už jde o termoobaly, do kterých vám v restauraci zabalí jídlo, nebo o výplně krabic pro spotřební elektroniku. Pozor ale na polystyren, který byl použit jako stavební izolace. Pokud je na něm omítka, pak do plastů nepatří a měl by se vyhodit jako stavební odpad.
Vlnitá lepenka je v přírodě plně rozložitelná (skládá se z papírových vláken a organického škrobového lepidla), recyklovatelná, tvárná a univerzální.
Nejistotu při třídění papírového materiálu může působit nasávaná kartonáž (plata od vajec aj.) nebo roličky od toaletních papírů. Platilo totiž, že tyto materiály obsahují natolik znehodnocená papírová vlákna, že jejich další zpracování již není možné.
Jenže recyklační technologie jsou dnes na takové úrovni, že výše zmíněné materiály lze třídit do modrých kontejnerů na papír (plata od vajec je možno při zachování správného postupu i kompostovat. Pozor - i zde sledujte informace ze samolepky a legislativu dané obce. Ne vždy je totiž třídění nasávané kartonáže a roliček umožněno.)
Můžete vhazovat také papíry s kancelářskými sponkami, letáky, časopisy a knihy. Pozor na papírové obaly, znečištěné mastnotou (např. krabice od pizzy).
V případě obalu od vajíček a ruliček od papíru proto nemusíme být ve třídění tak svědomití. Podobné je to s roličkami od toaletního papíru. Papír lze totiž recyklovat pouze sedmkrát. Poté už je jeho vlákno příliš krátké a nelze z něj papír opět vyrobit.
Papírové kapesníčky jsou sice z kvalitního papíru, po jejich použití ale do do kontejneru na papír z hygienických důvodů nepatří. Recyklaci papíru navíc ztěžuje jakékoli znečištění, a proto není vhodné do modrého kontejneru obecně vhazovat mastné nebo jinak zašpiněné papírové obaly. Nepatří do něj ani laminovaný a voskovaný papír.
Papírové pleny většinou kromě papíru obsahují také plast. Proto do kontejneru na papír nepatří ani ty nepoužité.
Naopak, sběru papíru nijak nevadí obálky s fóliovými okénky ani papír s kancelářskými sponkami, během dalšího zpracování vytříděného papíru dojde k jejich oddělení. Akorát z bublinkové obálky je dobré odstranit plastový vnitřek.
Kombinované obaly se skládají z více druhů materiálů. Recyklace není možná, a proto se vyhazují do kontejnerů na směsný odpad. Poznáme je podle recyklačních značek, které začíná písmenem C (z angl. composite = kompozitní). Např. Nápojové kartony
Specifickým druhem kombinovaného obalu je nápojový karton (obal od mléka, džusu, krabicového vína atp.) - pokud se na sběrném místě nachází kontejner opatřený oranžovou nálepkou, vhazují se tyto obaly do něj. Pokud ne, sledujte nálepky na kontejnerech na plasty či papír. Mohou se totiž na některých místech třídit spolu s těmito materiály. Nápojové kartony se skládají ze 75 % z papíru a obsahují velmi kvalitní papírová vlákna. Jejich recyklací tedy vzniká kvalitní papír.
Klíčová pro udržitelnost plastových obalů je jejich recyklovatelnost, tedy opětovné využití i poté, co se stanou odpadem. To však nemůže fungovat bez těch, kteří obal správně vytřídí a nasměrují k recyklaci. Způsob třídění mohou usnadnit informace na obalech a tzv. recyklační symboly. Poznáte je?
Obal, zejména potravin, neplní jen přepravní a ochrannou funkci, ale je i významným nosičem informací směrem ke spotřebitelům jeho obsahu.
Přesto většina výrobců materiál a tzv. recyklační symboly na obalech uvádí. Nejznámější je asi postavička odhazující něco do koše.
Dalším obecným symbolem je kruh s šipkami tzv.
V případě materiálu, ze kterého je obal vyrobený, se nejčastěji setkáváme s grafickým symbolem recyklačního trojúhelníku doplněného buď číslem nebo zkratkou materiálu nebo obojím.
Obrazec sestávající ze tří plných šipek ve tvaru rovnostranného trojúhelníku je tzv.
V případě, že naleznete označení např. C/PET, jedná se o obal z kompozitního materiálu. Za písmenem C a lomítkem je identifikační kód materiálu, který ve složení převažuje, zde PET. Tyto obaly však nepatří do žlutého kontejneru, ale do směsného odpadu.
Ale pozor, i v případě jednodruhových kódů bývá vyznačen jen materiál, ze kterého je vyrobená jeho nosná část. Právě v těchto případech přichází na řadu uvědomělost spotřebitelů, jak s takovým obalem naložit. Ideální je oddělit etiketu nebo přebal a vyhodit je do žlutého (resp. modrého v případě papírového přebalu) kontejneru.
Ideálně by měli využívat jen jeden materiál pro celý výrobek. Z hlediska udržitelnosti ale může být ku prospěchu i vhodně zvolená kombinace materiálů. Při designu udržitelného obalu třeba právě kombinace plastu s papírovým přebalem umožňuje snížit množství plastu na minimum a přesto zachovat jeho ochrannou funkci.
tags: #igelitovy #pytlik #recyklace #jak #recyklovat