Znečištění Indického oceánu: Závažný problém a jeho zdroje

Indický oceán, stejně jako ostatní světové oceány, čelí závažnému problému znečištění, které ohrožuje mořský život, ekosystémy a v konečném důsledku i lidské zdraví. Znečištění oceánů pochází z různých zdrojů, ať už jde o plasty, odpadní vody nebo zemědělské splachy. Je proto důležité pochopit zdroje a dopady tohoto znečištění, abychom mohli efektivně bojovat proti tomuto globálnímu problému.

Plastové znečištění: Hlavní hrozba pro Indický oceán

Plasty nás dnes obklopují úplně všude, a to jak na suchu, tak ve vodě. Plasty znečišťují životní prostředí a je to každým rokem větší a vážnější problém. V oceánech skončí až 12 miliónů tun plastu za rok.

Na jižní polokouli je nejznečištěnějším místem Indický oceán. Zde nalezneme více plastů než v jižní části Atlantiku a Pacifiku dohromady.

Více než polovina všech plastů, které skončí v mořích, pochází z Číny, Indonésie, Filipín, Thajska či Vietnamu. Tři čtvrtiny plastu pocházejícího z těchto zemí je odpad, který lidé jen tak vyhodí ven. Většina lidí totiž nemá možnost využívat komplexní systém pro zpětný odběr obalů, jako je tomu v ČR.

Ostrovy z plastového odpadu

Celé ostrovy volně plujících plastů hyzdí světové oceány. Celkem se jedná o více než 268 000 tun plastového odpadu. A to jde pouze o váhu plastů plovoucích na hladině, celkové množství plastů včetně těch na dně moře, je odhadem 150 milionů tun!

Čtěte také: Proč je gaviál indický ohrožený?

Co do velikosti následuje ostrov v Indickém oceánu (59 130 tun, 1 300 mld. kusů), těsně stíhaný ostrovem v severním Atlantiku (56 470 tun, 930 mld. kusů). Další ostrovy nalezneme ve Středozemním moři (23 150 tun, 247 mld. kusů), v jižní části Tichého oceánu (21 020 tun, 491 mld. kusů) a v jižním Atlantiku (12 780 tun, 297 mld. kusů).

Mikroplasty: Neviditelná hrozba

Mikroplasty, malé plastové částice o velikosti menší než 5 mm, potažmo nanoplasty, menší než 1 µm, se staly významným globálním problémem v důsledku rostoucí výroby a používání plastů od poloviny 20. století. Mikroplasty jsou poslední dobou čím dál častěji zmiňovaným termínem.

Jsou o to nebezpečnější, o co jsou menší - tyto malé plastové částice jsou menší než 5 milimetrů! Jsou tak malé, že je konzumují mořští živočichové, čímž se dostávají do potravního řetězce.

Mikroplasty se dnes nacházejí nejen v mořských plodech, ale i v pitné vodě, v tkáních živočichů i lidí a i ve vzduchu. Jsou tak drobné a lehké, že mohou být přenášeny vzduchem a dostat se i do oblastí, kde je přítomnost plastových produktů nulová. Mikroplasty jsou všude - a dostávají se i do lidského těla!

U větších kusů se pak jedná o zubní kartáčky, skákací míče, plastové láhve a pantofle. Mikroplasty tvoří celých 92 % z více než pěti bilionů kusů plastového odpadu. Tragédií je, že mikroplasty jsou všude. Dokonce i v tělech mořských živočichů, kteří pak končí na našich talířích.

Čtěte také: Život Slona Indického

V roce 2022 překročila celosvětová produkce plastů 400 milionů metrických tun. Čína byla s podílem 32 % největším výrobcem, následoval zbytek Asie s 19 %, Severní Amerika se 17 % a Evropa se 14 % celosvětové produkce plastů. Celkově se odhaduje, že se v EU/EHP každý rok vyprodukuje přibližně 145 000 tun mikroplastů.

Studie ukazují, že vysoké koncentrace některých nanoplastů a mikroplastů mohou vyvolat biochemické reakce, jako je oxidativní stres a zánět, přičemž tyto efekty mohou být způsobeny jak fyzikálními vlastnostmi částic, tak chemickými přísadami, které obsahují. Výzkum také naznačuje, že tyto částice mohou fungovat jako nosiče chemických kontaminantů a mikroorganismů, což přidává další vrstvu rizika.

Znečištění korálových útesů mikroplasty

Západní Indický oceán je oblastí s velkou biodiverzitou a mnoha korálovými útesy. Je však také vystaven velkému riziku způsobenému změnou klimatu, znečištěním a dalšími antropogenními aktivitami.

V roce 2014 vyrazila vědecká expedice na tři z vnějších mauricijských ostrovů, Rodrigues, atol St. Brandon a ostrov Agalega, kde zkoumala chemické znečištění v těchto odlehlých útesových systémech. Mimo jiné byly v korálech zjištěny také mikroplasty.

Mikroplasty byly nalezeny ve všech šesti vzorcích korálů, s koncentracemi v průměru 0,78 částic na gram korálu. Tyto částice zahrnovaly vlákna (53 %) a fragmenty (47 %), převážně vyrobené z polypropylenu (PP; 78 %) a polyethylenu (PET; 18 %).

Čtěte také: Více o slonech indických

Měkké korály, které se spoléhají na aktivnější krmné strategie, vykazovaly vyšší hladiny mikroplastů než tvrdé korály, které jsou závislé na symbióze s řasami zooxanthellae. Požití mikroplastů korály může poškodit jejich růst, reprodukci a odolnost, což ohrožuje křehké ekosystémy dále ovlivněné změnou klimatu a nadměrným rybolovem.

Řeka Ganga: Symbol znečištění v Indickém oceánu

Řeka Ganga je po čínské řece Jang-c’-ťiang druhým největším zdrojem znečištění světového oceánu umělými hmotami. Vědci popsali změny řeky, na které je závislý průmysl, zemědělství i náboženství v nejlidnatější zemi světa. Jde o Gangu v Indii. Za vysychání podle nich mohou změny klimatu i znečištění.

Životodárná tepna, kterou proudí voda pro přibližně 600 milionů lidí v Indii i sousedních zemích, teď ale vysychá. Podle mezinárodní studie zažívá nejhorší období sucha za posledních třináct set let a hlavním viníkem je člověk. Autoři tvrdí, že vysychání řeky Gangy v letech 1991 až 2020 je o 76 procent horší než předchozí nejhorší zaznamenané sucho, ke kterému došlo v šestnáctém století. Řeka je totiž nejen celkově sušší, ale sucha jsou nyní častější a trvají déle.

Negativní vliv má rovnou několik lidských aktivit: těmi hlavními jsou oteplování Indického oceánu a také znečištění ovzduší antropogenními aerosoly. Jedná se o drobné kapičky a jemné pevné částice, které pocházejí mimo jiné z továren, automobilů a uhelných elektráren a které mohou snižovat množství srážek.

„Nedávné vysychání daleko přesahuje rámec klimatických výkyvů minulého tisíciletí a většina globálních klimatických modelů jej nedokáže zachytit,“ konstatuje studie. „Naše zjištění podtrhují naléhavou potřebu prozkoumat interakce mezi faktory, které ovlivňují letní monzunové srážky, včetně rozsáhlých klimatických výkyvů a antropogenních vlivů.“

Další zdroje znečištění vody

Znečištění oceánů pochází z různých zdrojů, nejen z plastů. Mezi další významné příčiny patří:

• Zemědělství: Zemědělský sektor je největším spotřebitelem globálních sladkovodních zdrojů a také vážným znečišťovatelem vody. Hnojiva, pesticidy a živočišný odpad se splachují do vodních toků.
• Kanalizace a odpadní vody: Více než 80 procent světových odpadních vod proudí zpět do životního prostředí, aniž by byly čištěny nebo znovu použity.
• Znečištění ropou: Spotřebitelé představují drtivou většinu znečištění ropou v našich mořích, včetně ropy a benzínu, které denně kapají z milionů osobních a nákladních automobilů.
• Radioaktivní látky: Radioaktivní odpad je jakékoli znečištění, které emituje záření nad rámec toho, co je přirozeně uvolňováno prostředím.

Podle odhadů pochází 80 % znečištění moří a oceánů ze země. Zpráva také poukazuje na nárůst znečištění z takových zdrojů, jako jsou zemědělská hnojiva, hnůj hospodářských zvířat, splašky a produkty z pálení fosilních paliv, spolu s tím, že se tyto problémy přenášejí z rozvinutých zemí do chudších. Všechny tyto druhy znečištění vedly k nárůstu plochy „mrtvých zón“, oblastí pobřežních vod s nedostatkem kyslíku. Ty se zdvojnásobují každých deset let od roku 1960.

Následky znečištění vod

Znečištění vody má dalekosáhlé následky pro lidské zdraví a životní prostředí.

• Lidské zdraví: Znečištěná voda způsobuje nemoci a úmrtí. Vodou přenosné patogeny jsou hlavní příčinou nemocí z kontaminované pitné vody. Zamořené ovzduší je ročně důvodem 12,5 procenta veškerých úmrtí v Indii včetně smrti 100 tisíc dětí ve věku do pěti let.
• Životní prostředí: Znečištění vody narušuje ekosystémy a ohrožuje mořský život. Může způsobovat eutrofizaci, vytvářet „mrtvé zóny“ a kontaminovat vodní toky chemickými látkami a těžkými kovy. Plastovým odpadem je ohroženo více než 700 druhů mořských živočichů.

Jak proti znečištění bojovat?

Jednoduchá rovnice: velký vliv má omezení používání plastů. Mnoho zemí a společností již přistoupilo k regulaci některých jednorázových plastových výrobků, případně k jejich naprostému nahrazení šetrnější variantou.

Ať už mají země přímý přístup k mořím, nebo ne, mohou přispět ke globálnímu řešení prostřednictvím udržitelnějšího zacházení s plasty, recyklací plastového odpadu i používáním alternativních materiálů a postupů.

Snížení množství odpadu z plastů je zásadní pro omezení znečištění moří. To vyžaduje zvýšení povědomí spotřebitelů, podporu cirkulární ekonomiky a zavedení předpisů zakazujících jednorázové plasty. Recyklace a vývoj alternativních biologicky rozložitelných materiálů jsou také možnosti, které je třeba prozkoumat.

Je třeba zlepšit čištění odpadních vod z domácností, průmyslu a zemědělství, aby se snížil jejich dopad na oceány.

Autoři studie vysychání Gangy navrhují dva hlavní postupy, pomocí nichž by chtěli situaci alespoň částečně řešit. Tím nejjednodušším by mělo být zlepšení klimatických modelů, které selhávají v tomto konkrétním předvídání daného problému.

Současně volají po zavedení adaptivních strategií hospodaření s vodou, které by měly dokázat zmírnit dopady nedostatku vody.

Shrnutí

Znečištění Indického oceánu je komplexní problém, který vyžaduje koordinované úsilí na globální, národní i lokální úrovni. Omezení používání plastů, zlepšení nakládání s odpady, čištění odpadních vod a podpora udržitelných zemědělských postupů jsou klíčové kroky k ochraně tohoto cenného ekosystému.

tags: #Indický #oceán #znečištění #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Jaroslava Reitmannová a její zobrazení přírody
• Vintage kompostování
• Moderní likvidace odpadu v ČR
• Jak nainstalovat drtič
• Informace o Davidu Jašovi