Indikátor Produkce Komunálního Odpadu: Definice a Souvislosti

Produkce, nakládání s odpady a jejich využívání jsou úzce propojené skupiny činností, které na sebe vzájemně navazují a závisejí na sobě. Znovuvyužití odpadů je v současnosti frekventované téma a to zejména v souvislosti s problematikou obnovitelnosti zdrojů. Produkce odpadů pak také souvisí s odpovědnou spotřebou.

Definice Komunálního Odpadu

Komunálním odpadem se rozumí veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a jemu podobné odpady ze živností, úřadů apod., včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů. Komunální odpad je definován jako veškerý odpad vznikající při činnosti fyzických osob na území obce. Tato definice odkazuje na Katalog odpadů, který skupinu 20 vymezuje jako komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek odděleného sběru.

Směsný komunální odpad je zbylá (nevyužitelná) část komunálního odpadu vzniklá po vytřídění využitelných a nebezpečných druhů odpadů. Má katalogové číslo samostatného druhu odpadu 20 03 01.

Zajímavé je, že evropská směrnice o odpadech (2008/98/ES), stejně jako nařízení o statistice odpadů (č. 2150/2002) odpad komunální ani odpad jemu podobný nedefinuje. Ve směrnici o skládkách se však jednoznačně uvádí, že se "...komunálním odpadem rozumějí odpady z domácností a rovněž ostatní odpady obdobné povahy nebo složení jako odpady z domácností ..." (1999/31/ES, čl. 2 písm. b).

Katalog odpadů stanoví v § 2 odst. 1 písm. Do produkce komunálního odpadu je tedy započítávána také podskupina 15 01 pocházející z obcí. V souladu s předpisy Evropského společenství se však do produkce komunálních odpadů nezapočítávají kaly ze septiků a žump, tedy odpad s katalogovým číslem 20 03 04. Hmotnostně se jedná zejména o vodu, v níž je odpad obsažen, a která je vzhledem k platným právním předpisům předávána k dalšímu nakládání na čistírnám odpadních vod.

Čtěte také: Potraviny a fekální znečištění

V českém zákonodárství je komunální odpad definován v zákoně o odpadech. Komunální odpad je "veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání" (zákon č. 185/2001 Sb. v § 4 odst. 1 písm.

Odpad podobný komunálnímu je "veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů" (zákon č. 185/2001 Sb. v § 4 odst. 1 písm.

Pokud fyzická osoba - zaměstnanec - vyprodukuje v pracovní době na pracovišti svého zaměstnavatele směsný komunální odpad, např. obal od svačiny silně znečištěný zbytkem potraviny, vznikl tento odpad u zaměstnavatele - právnické osoby. Byl označen katalogovým číslem 200301 podle vyhl. č. 381/2001 Sb.

Produkce Komunálního Odpadu

Produkce komunálního odpadu je úměrná počtu obyvatel - v souvislosti se vzrůstajícím počtem obyvatel vzrůstá produkce odpadu. Problematická je také nerovnost mezi počtem trvale bydlících obyvatel a fakticky bydlícím obyvatelstvem, která může očekávanou produkci odpadu vycházející z počtu trvale bydlících obyvatel výrazně změnit.

Komunální odpad se podílí na celkové produkci odpadů v ČR asi 16 %. Obyvatelé ČR jich v roce 2016 vyprodukovali 5,6 milionů tun (o cca 300 tisíc tun více než v roce 2015). Každý občan ČR tedy v průměru ročně vyprodukuje 531 kg komunálního odpadu. Protože jde hlavně o odpady z domácností, objevují se v kontejnerech a popelnicích zbytky jídla, papír, plasty, sklo, textil, kovy a obalový materiál.

Čtěte také: Význam environmentálního prostoru

Spousta těchto materiálů je ale znovu použitelná (recyklovatelná). Proto byl zaveden sběr a třídění odpadu. Na skládkách skončilo 45 % komunálních odpadů, což je neuspokojivé (směsný komunální odpad tedy tvoří cca 55 % odpadu komunálního). Podíl vytříděného odpadu na celkové produkci komunálního odpadu představuje v ČR cca 50 %. Zbylý odpad (tedy SKO) představuje zbytkovou směs komunálních odpadů, kterou již není možno třídit a následně využít a vyhazujeme ji do běžných kontejnerů.

Data o produkci odpadů jsou ohlašována zařízeními k nakládání s odpady a původci odpadů, kteří v daném roce produkovali nebo nakládali s více než 100 kg nebezpečných nebo 100 tunami ostatních odpadů. Limit představuje součet množství odpadů všech provozoven dané společnosti. Limity pro původce byly z důvodu snížení administrativní zátěže v roce 2009 zdvojnásobeny.

Aby se předešlo výpadku odpadů ohlášených podlimitními původci, zjišťuje se od tohoto roku při zpracování dat, zda původci, kteří své odpady na zařízení předali, rovněž podali hlášení. Odpady původců, u kterých se zjistí, že hlášení nepodali, jsou započítány podle údajů zařízení, která jejich odpady převzala. Tím je zajištěno, že se eviduje veškerá produkce odpadů v České republice.

V roce 2009 činil rozdíl mezi ohlášenou a veškerou produkcí komunálních odpadů 1,6 mil. tun, tedy téměř 30 % veškeré produkce. To odpovídá podílu obyvatel žijících v obcích, jejichž produkce odpadů nedosáhne ohlašovacích limitů, přičemž se tato produkce získá vynásobením počtu obyvatel průměrnou produkcí komunálního odpadu.

Situace v Praze

Značná je přeprava odpadu mezi Prahou a Středočeským krajem, Praha má také poměrně málo ploch k nakládání s odpady. Na území Prahy je provozovaná jediná skládka firmy A.S.A. spol. s r.o. v Praze - Ďáblicích a 2 spalovny (včetně spalovny Fakultní nemocnice Motol, která byla v roce 2005 ve zkušebním provozu). V Praze je přes 4100 stanovišť nádob pro tříděný odpad (k 31.3.2006) a 10 sběrných dvorů zdarma pro občany Prahy. Dále městské části přistavují kontejnery na velkoobjemový odpad a na území Prahy je 22 stabilních sběren nebezpečného odpadu (k říjnu 2006).

Čtěte také: Indikace ovzduší pomocí mechu

Praha má také jako ostatní kraje zpracován Plán odpadového hospodářství, který navazuje na POH České republiky. Hlavními cíli vytyčenými v závazné části pražského plánu jsou především: do roku 2010 materiálově využívat 50 % komunálních odpadů, snížit do roku 2010 (oproti 2000) měrnou produkci nebezpečných odpadů o 20 %, do roku 2012 využívat 75 % hmotnostních vznikajících stavebních odpadů a demoličních odpadů, do roku 2010 snížit podíl skládkování o 20 % a postupně vytvořit integrovaný systém nakládání s odpady a vybranými výrobky a případně i s dalšími odpady na regionální úrovni.

V celkovém objemu komunálního odpadu v roce 2006 stála Praha mezi kraji ČR na třetí pozici (za kraji Středočeským a Moravskoslezským. Avšak v přepočtu na 1 obyvatele stojí hlavní město v posledních 4 letech i pod celorepublikovou hodnotou a méně odpadu než každý obyvatel Prahy produkují obyvatelé jen v několika málo regionech.

Produkce komunálního odpadu v roce 2006 v Praze je o 5,6 % nižší než republikový průměr. Což je druhá nejlepší hodnota hned po Libereckém (o 6,4 % pod republikovým průměrem) a Královéhradeckém kraji (5,7 % pod republikovým průměrem). Nejvyšší produkci komunálního odpadu měli v tomto roce obyvatelé Středočeského kraje, kde na každého ročně připadlo téměř 350 kg komunálního odpadu.

Vývoj produkce odpadu komunálního v hl. m. Praze kopíruje vývoj v celé ČR. Celková produkce komunálního odpadu má v Praze mírně rostoucí tendenci. Výjimku tvoří rok 2002, kdy došlo k mimořádnému navýšení v souvislosti s katastrofickými povodněmi. Ve srovnání rok 2001 a rok 2006 v Praze vzrostla produkce komunálního odpadu o 22 %. K nárůstu došlo i v přepočtu na bydlící obyvatelstvo.

Podle Evropské unie jsou způsoby nakládání rozděleny do dvou skupin: využívání a odstraňování odpadu. Nakládáním s odpady se rozumí jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování. Je zde zahrnut vytříděný papír, plasty, barevné a čiré sklo. Od roku 2004 je zahrnut také sběr nápojových kartonů.

Jedním ze způsobů odstraňování komunálního odpadu je v Praze skládkování. Podíl skládkovaného odpadu z celkového množství komunálního odpadu v Praze, se kterým bylo nakládáno, tvořil v roce 2006 více než 16 %. To je o 24,4 p. b. méně než v roce 1998.

Termické využití odpadu je jedním ze způsobů využívání odpadů, avšak v případě energetického využívání je ohroženo ovzduší emisemi znečišťujících látek. V energetickém zařízení na využití odpadu v Malešicích (ZEVO Malešice, nazývaná též Spalovna Malešice) byla 17.10.2007 zahájena činnost dioxinového katalytického reaktoru, který snižuje emise dioxinů a furanů na tomto zařízení. V Praze je tímto využitím komunálního odpadu likvidována jeho největší část.

Dalším využitím odpadu je jeho recyklace, které ale musí předcházet jeho vytřídění na použitelné složky. Následující indikátor vytříděného komunálního odpadu je měřen v kilogramech na obyvatele Prahy a zaznamenal pozitivní vývoj. Ve sledovaném období se objem vytříděného odpadu v přepočtu na 1 obyvatele zvýšil téměř 6 krát. Co se týče podílu jednotlivých druhů vytříděného odpadu zaujímal v roce 2006 jednoznačně největší podíl vytříděný papír (54,6 %), dále sklo 24,4 %), plasty (19,9 %) a nápojové kartony (1 %).

Papír je jedním z nejdéle tříděných odpadů, je možné jej recyklovat pětkrát až sedmkrát. Hmotnost vytříděného papíru na obyvatele se také ve sledovaném období zvýšila. Nárůst byl obdobný jako u vytříděného odpadu celkem, vytříděného papíru v roce 2006 bylo 6 krát více než v roce 1998.

Celkově v Praze dochází k významnému zvyšování celkového objemu využitého odpadu a jeho podíl také roste. V roce 2006 se využilo 277 tun odpadu a v roce 1998 to bylo pouze 138 tun, což je dvojnásobný nárůst.

Je možné, že množství tříděného odpadu a tím i následná recyklace se bude nadále zvyšovat, je to dáno zejména počtem sběrných nádob a jejich objemem. Svůj význam má i frekvence vyprazdňování plných nádob.

Tab. 3.3.4.1: Nakládání s komunálním odpadem

tags: #indikátor #produkce #komunálního #odpadu #definice

Oblíbené příspěvky:

• Poplatky za komunální odpad v ČR
• Jak fotit erotiku venku?
• Tipy pro pěstování popínavek v suchu
• Vše o emisích vozidel
• Recepty pro čistou domácnost