Svět mechů je plný fascinujících a tajemných bytostí, které nás mohou překvapit svou krásou i jejich důležitou roli v ekosystémech po celém světě. Mechy jsou příslušníky skupiny rostlin známé jako mechorosty a jsou výjimeční svou schopností růst a přežívat na místech, kde jiné rostliny nemohou.
Pod pojmem „rostlina“ si mechy představí málokdo, neboť postrádají takřka všechny typické charakteristiky říše flóry: Nekvetou, a chybí jim dokonce i kořeny nebo žilní systém rozvádějící vodu či živiny. Podkladu se drží pomocí tzv. rhizoidů neboli pakořínků a namísto do výšky se rozšiřují plošně - s výjimkou australského druhu Dawsonia superba, který dorůstá až k 60 centimetrům. Bryologové, kteří je studují, již popsali přes 12 tisíc druhů.
Stamiliony roků se jim dařilo prosperovat mimo jiné díky flexibilní rozmnožovací strategii. Spoléhají totiž nejen na výtrusy, ale dovedou se také „klonovat“: Stačí od většího celku oddělit menší a oba si porostou vlastním životem. Zdaleka nejvíc jim ovšem pomohla jejich odolnost. Během nepříznivých období mohou ztratit až 98 % vlhkosti a po vyschnutí se jejich životní funkce pozastaví. Jakmile se však závlaha obnoví, opět ožijí. V laboratoři se takto povedlo probudit vzorky staré čtyři dekády.
Podle bryoložky Robin Kimmererové z New York State University mohly mechy právě díky zmíněné adaptaci prosperovat už v době, kdy na Zemi ještě neexistovala půda, z níž by se dala kořenovým systémem čerpat vláha. I v dobách hojnosti si mechy vystačí s málem. K životu potřebují jen nepatrné množství slunečního svitu, a kupříkladu v jeskyních severní polokoule se tak vyskytuje dřípovičník zpeřený, přezdívaný „skřetovo zlato“ - jediný známý světélkující mech.
Obecně s výjimkou oceánů nenajdeme na Zemi místo, které by mechům nevyhovovalo. Fotosyntéza v jejich stélkách probíhá v teplotním rozmezí od −15 °C až do 40 °C. Většina z nich sice preferuje vlhkost, ale najdou se i takové, jež prosperují pod přímým sluncem ve vyprahlé půdě. Podobně nelehké podmínky k životu panují v nadmořských výškách zhruba přes dva tisíce metrů, kde kvůli sněhové pokrývce a nízkým teplotám nedokáže vegetace přežít. Výjimku tvoří právě mechy, které mohou v arktických regionech reprezentovat až 90 % veškeré biomasy, a navíc tam slouží jako jeden z mála zdrojů potravy pro některé živočichy. Největším „nezmarem“ se stal zřejmě rohozub nachový, zdárně prospívající v deštných pralesech stejně jako v nehostinné Antarktidě.
Čtěte také: Výhody domácího kompostování
Lidstvo se mechy naučilo zpracovávat podobně jako kterékoliv jiné druhy rostlin, přestože mají omezené spektrum využití. Protože jsou tuhé a obtížně stravitelné, nehodí se ke konzumaci. Severské národy je používaly jako vycpávku do bot, palčáků nebo polštářů a v minulosti mechy sloužily rovněž coby dětské plenky či ubrousky - a to díky své měkkosti, hebkému povrchu, a především savosti. Naprostým rekordmanem v dané kategorii je rašeliník, který pojme až 22krát víc vody, než sám váží. Jeho stélku totiž tvoří převážně mrtvé, a tedy prázdné buňky, jež se mohou tekutinou naplnit.
„Mechy vyprávějí příběhy,“ líčí Kimmererová, která je s oblibou přirovnává ke korálovým útesům. V lese totiž také vytvářejí unikátní ekosystém, na němž závisejí stovky živočišných druhů, od želvušek až po mravence. Mechy se jako jedny z prvních uchytí na místě vyhaslých lesních požárů či vykácených plochách, a díky schopnosti vázat vlhkost pak rychle zajistí optimální podmínky pro další rostliny. Slouží dokonce jako pomyslná klimatizace: Zatímco v létě chladí zachycenou vláhou kořenový systém stromů, v zimě naopak zpomalují tání sněhu. Symbióza však může dojít ještě dál: Na Nové Guineji nosí někteří brouci z čeledi nosatcovitých malou mechovou zahrádku přímo na zádech.
Protože mechy postrádají kořeny, jež ostatním rostlinám slouží ke vstřebávání vody a živin, získávají potřebné látky jednoduše ze vzduchu. Fungují proto jako poměrně spolehlivý indikátor stavu životního prostředí. Jinými slovy, čím zdravější mechový porost, tím kvalitnější je v dané lokalitě ovzduší.
Rašeliniště sice globálně pokrývají jen 3 % pevnin, ale podle odhadů obsahují celou třetinu půdního uhlíku, jenž se v nich nashromáždil za uplynulé stamiliony let. Mechy, které CO2 absorbují, se při úhynu stávají součástí rašeliny a zadržují látku v sobě - což dělá ekologům vrásky na čele. Riziko vznícení velkých rašelinových polí je zcela reálné a občas k němu viditelně dochází při masivních požárech tajgy. Rašeliniště však mohou v podzemí doutnat ještě celé měsíce poté, co zmizí plameny z povrchu, a ohnisko je těžké detekovat. Podle odhadů kanadských vědců se z hořících rašelin uvolňuje celá čtvrtina emisí, jež při globálních požárech vzniknou.
První použití mechů k ošetření ran se datuje již do starověku, zmíněnou metodu nicméně plně docenili až vojáci za první světové války, kdy panoval nedostatek obvazů. Z rašeliníku se tak stalo ceněné zboží, a v některých státech se k jeho sběru dokonce organizovaly dobrovolnické iniciativy. Uvedená přírodní obinadla mají oproti bavlně až dvojnásobnou savost a díky antiseptickým účinkům zmírňují zápach otevřených ran. „Buněčné stěny rašeliníku tvoří speciální sacharidové molekuly, které vytvářejí záporný elektrochemický potenciál,“ vysvětluje bryoložka Robin Kimmererová.
Čtěte také: Jak kompostovat
Mechy se k různým účelům používají už od starověku. Staří Laponci používali mech jako výplň polštářů a matrací. Používal se na těsnění dřevěných staveb či člunů. Dnes se kromě kuriózních využití, jako je například výroba whiskey, mechy používají v aranžování a interiérovém květinářství a mají nezastupitelné místo v japonském zahradním umění.
Oblíbeným využitím je výroba kokedam - mechových koulí pro pěstování pokojových rostlin. Na to se hodí například travník Schreberův. Kvůli náročnosti na vzdušnou vlhkost se v interiéru spíše používá mech mumifikovaný, stabilizovaný.
Proč nepodpořit mech? Na stinných místech, kde se nedaří trávníku, lze vytvořit mechový pokryv, zelený koberec. Mech snese střední pěší provoz a lze jej využít i na cestičkách.
Mechové střechy jsou lehké a mohou být levné. Mechové rohože, které lze koupit, jsou snadné na manipulaci a instalaci. Pro nejextenzivnější střešní zahrady se používají mecho-rozchodníková společenstva. Mechová střešní zahrada není náročná na údržbu, nevyžaduje hnojení, pesticidy ani zálivku, protože se na ně používají druhy skalních mechů, které vydrží velké extrémy. Přínosem je velká retenční schopnost mechů, zadrží velké množství vody, a je proto potřeba počítat s nárůstem hmotnosti mechové střechy.
Pro mechové zahrady jsou vhodná stinná místa, severní svahy či místa u vody, kde lze použít vlhkomilné, stínomilné lesní druhy mechů. Mech je možné vysazovat, nejlépe od října do dubna kvůli vlhkosti. Mech lze koupit nebo nasbírat se souhlasem majitele pozemku. Při sběru se uřízne od povrchu ideálně s trochou hlíny. Stanoviště i mech před sázením navlhčíme a mech přitlačíme k povrchu. Ze začátku je nutné mech zalévat až dvakrát denně.
Čtěte také: Zbavte se mechu efektivně
Mech se nesmí sbírat v místech chráněných území. Jde o zdlouhavou metodu, kdy na stanovišti, kde chceme mech, odstraňujeme všechny potenciální konkurenty mechu. Takové stanoviště mech přirozeně osídlí za několik měsíců až roků. Růst mechů podpoříme udržováním vlhkosti. Na plochu můžeme umístit několik útržků mechů, které se postupně rozrostou. Mech lze vyset ze spor.
V mechových zahradách lze použít například dvouhrotec čeřitý. Vyskytuje se po celé ČR nejčastěji v borových lesích a vytváří rozsáhlé volné trsy o výšce až 12 cm. Dalším běžným druhem je u nás kostrbatec zelený. Roste v trávnících, na okrajích cest a u vodních toků. Snadno se šíří a tvoří velké plochy. Na slunná, suchá stanoviště jsou vhodné skalní druhy jako děrkavka poduškovitá. Tvoří kompaktní polštáře a často se s ní setkáme na střechách. Krásně barevný prutník stříbřitý je velmi odolný antropické zátěži a snese častý sešlap.
Mechové dekorace jsou stále populárnější způsob, jak přinést přírodní a rustikální vzhled do interiéru i exteriéru. Mechové dekorace vytvářejí příjemnou atmosféru a přidávají do prostoru zajímavý texturový prvek. Zde je několik nápadů, jak můžete využít mech v dekoraci:
Stabilizovaný mech je moderním řešením v interiérovém designu, které přináší do prostor svěžest přírody bez nutnosti péče. Díky své měkkosti, přírodnímu vzhledu a schopnosti tlumit zvuk je ideálním doplňkem do bytů, kanceláří či komerčních prostor. Stabilizovaný mech je přírodní mech, který prošel procesem stabilizace, aby si zachoval svůj vzhled a strukturu po mnoho let.
Druhy stabilizovaného mechu:
Veškeré mechy jsou stabilizovány a speciálně ošetřeny tak, aby nepotřebovaly vodu ani sluneční záření. Dlouhou životnost a původní vzhled zajistíte jednoduše tím, že obraz umístíte tak, aby se vyhnul přímému slunečnímu záření (není odolný vůči UV záření), topení, klimatizaci, krbu apod. Velmi důležité je dodržet v místnosti přirozenou vlhkost vzduchu, v běžném interiéru (běžná domácnost, kde se pere, vaří a větrá) je vlhkost vzduchu 40% - 60%.
Mechové obrazy a dekorace se hodí do každého interiéru, ať už do domácnosti, kanceláře, či velkých komerčních prostor.
tags: #mech #indikátor #ovzduší #využití