Infografika: Jak třídíme odpad v České republice

01.12.2025

Třídění odpadu má smysl. Každý správně vytříděný kus odpadu pomáhá chránit životní prostředí, šetří přírodní zdroje a snižuje množství odpadu na skládkách.

Třídění papíru v ČR

Každý rok se v České republice podaří díky třídění a recyklaci papíru zachránit spousty stromů, značně snížit množství odpadu a ušetřit obrovské množství vody. Jak si Češi vedou ve třídění papíru a co se s ním děje po vhození do modrého kontejneru? To prozradí nová infografika na Samosebou.cz!

Papír používá lidstvo téměř dva tisíce let. Jeho výroba se začala rozvíjet ve starověké Číně kolem roku 105 n. l., což jej činí mnohem starším materiálem než například plasty, které byly vyrobeny až na přelomu 18. a 19. století.

Popularita papíru spočívá především v jeho snadné dostupnosti, nízké hmotnosti a ekologické rozložitelnosti. Papír je lehký, dobře tvarovatelný, pevný a porézní, což mu umožňuje využití nejen pro psaní a tisk, ale také v obalovém průmyslu, umění či stavebnictví.

Podle posledních výsledků třídění a recyklace odpadů v ČR se uvádí, že každý z nás vytřídil cca 22,5 kg papíru. V ČR tak třídí již ¾ obyvatel a díky nim se v roce 2023 podařilo vytřídit a předat k dalšímu využití téměř 565 000 tun papírového odpadu. Díky tomu šetříme přírodní zdroje a hlavně snižujeme množství odpadu ukládaného na skládkách.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Více než 90 % papírových výrobků, které denně používáme, obsahuje alespoň část recyklovaného materiálu, což svědčí o kvalitě našeho recyklačního systému. A co víc, neuvěřitelných 98 % novin vyrobených v ČR obsahuje podíl recyklovaného papíru.

Každým cyklem recyklace se papírová vlákna zkracují a slábnou, což snižuje pevnost a kvalitu recyklátu. Než se vlákna stanou příliš krátkými na další využití, lze papír recyklovat 5-7krát.

Recyklace papíru má významný ekologický přínos. Každý rok tímto způsobem ušetříme více než 2,2 milionu stromů. Vytříděním jedné tuny odpadu z papíru je možné ušetřit až 2 tuny dřeva a 31 000 litrů vody. Tento proces zároveň přispívá ke snížení emisí oxidu uhličitého - recyklací papíru se zabrání vypuštění více než 517 000 tun CO2 ekv.

Cesta papíru od modrého kontejneru na papír k novému výrobku zahrnuje několik fází. Po vytřídění je papír svezen na dotřiďovací linky, kde se podle typu rozdělí a přepraví k dalšímu zpracování. Dále dochází k jeho rozvlákňování ve vodě a k hrubému a jemnému čištění, kdy jsou odstraněny kovové sponky, plastová okénka z obálek, barviva apod.

Co patří do modrého kontejneru na papír?

Pro bezchybné třídění papírového odpadu lze využít praktické recyklační symboly ke stažení, které pomáhají lépe se orientovat v tom, kam patří nejen papír.

Čtěte také: Tipy pro Udržitelnou Kuchyni

Třídění plastů v ČR

Svět a náš život bez plastů si umí představit asi jen málokdo. Byť patří tento materiál mezi jedny z nejmladších, stal se běžnou součástí našich životů. S plasty se setkáme hojně v automotive, obalovém průmyslu, zdravotnictví, ale také například při výrobě hraček či vybavení domácností. Vlastnosti různých druhů plastů z nich učinily nepostradatelný materiál. Jak jsme na tom s tříděním a recyklací plastů v ČR prozradí tento článek a infografika na Samosebou.cz!

Plasty patří mezi „nové materiály“, jejich rozmach začal přibližně v polovině 20. století (například sklářské řemeslo se začalo rozvíjet cca 3000 let př. n. l.). Přestože je používáme poměrně krátkou dobu, našly široké uplatnění a začaly nahrazovat tradiční materiály, jako je sklo či třeba dřevo.

Základní a jedinečnou vlastností je jejich plasticita - odtud také název plasty. Díky ní jsou perfektně tvarovatelné, pružné, mají pevnost v tahu, tvarovou paměť, různou tvrdost a lze je barvit či snadno zpracovávat.

Podle dostupných výsledků třídění a recyklace odpadů v ČR se uvádí, že každý z nás vytřídil v loňském roce cca 17,1 kg odpadu z plastů.

Zajímavosti o plastech:

Plasty jsou nejvíce používány v obalovém průmyslu (cca 40 %), následuje stavebnictví (cca 20 %), pak v automobilovém průmyslu (cca 10 %), dále v elektrotechnice a v elektronice (cca 6 %).
Obecně je největší poptávka po tzv. termoplastech, konkrétně po polypropylenu, nízkohustotním polyethylenu (LDPE), vysokohustotním polyethylenu (HDPE), polyvinylchloridu (PVC), polyuretanu (PU) a polyethylentereftalátu (PET).
Se správným tříděním plastů nám pomohou tzv. recyklační značky plastů. Některé plasty ale nelze recyklovat - například PVC či EVA. Například ani stavební polystyren nepatří do kontejnerů označených žlutou samolepkou (patří do sběrného dvora), výplňový polystyren se ale do barevných kontejnerů třídí.
Mikrotenové sáčky netřeba představovat, zajímavostí ale je, že se tímto názvem označují sáčky vyrobené z HDPE 2, nejedná se však o oficiální název tohoto druhu plastu, nýbrž o zlidovělý název obchodní značky.
Plasty se vyrábějí z ropy, která je primární surovinou pro jejich výrobu. Mnohé plasty lze třídit a recyklovat - díky tomu šetříme životní prostředí; primární suroviny, kterých je omezené množství, můžeme totiž při výrobě nových produktů z plastů nahrazovat tzv. druhotnými surovinami.
Z vytříděných recyklovaných plastů se vyrábějí například podlahy, nábytek, dětské pleny, koberce či oblečení, více v Plastografice.

Jak správně třídit plastový odpad?

Plastový odpad označený recyklačními značkami je možné třídit do sběrných nádob označených žlutou samolepkou. V některých obcích se třídí v rámci tzv. multikomoditního sběru odpadu, například společně s nápojovými kartony, nebo také v rámci tzv. pytlového sběru odpadu. Odpady z plastů je možné vytřídit také ve sběrných dvorech.

Čtěte také: Více o třídění odpadu v básních

Obecně platí, že bychom vždy měli maximálně zmenšit objem odpadu, aby bylo možné do barevného kontejneru vytřídit co nejvíce odpadu a snížila se tak frekvence svozu. Současně plastový odpad nesmí být znečištěný či mastný.

Třídění kovů v ČR

Třídění odpadů je potřeba, to se ví, a tentokrát budou hrát hlavní roli KOVY! Pozor, neplést s influencerem Kovym, protože tady jde fakt o odpad z kovů.

Většina Čechů třídí odpad, podle oficiálních statistik se jedná o 73 % obyvatel ČR. Každý Čech vytřídil za rok 2019 průměrně 65,5 kilogramů odpadu. Nejběžnějšími materiály k takovému tomu „domácímu třídění“ jsou samozřejmě papír, plast a sklo, to se ví.

Každý Čech vytřídil podle nejaktuálnějších údajů za rok 2019 průměrně 13,9 kg kovového odpadu. Z vytříděných kovů pak 99 % putuje k recyklaci. A další zajímavé číslo - míra recyklace kovových obalových odpadů je za rok 2019 bezmála 60 %.

Dobrou zprávou je, že v Česku je k dispozici čím dál větší množství nádob pro třídění kovového odpadu. Kovy nepatří nutně pouze do šedých kontejnerů. Někde je lze třídit i do plastu či sběrných nádob na nápojové kartony - proto je vždy důležité sledovat samolepky umístěné na kontejnerech, které nám říkají, jak třídit odpad v dané obci.

Nádoby na třídění kovů slouží ke sběru drobnějšího kovového odpadu, jako jsou plechovky a konzervy, kovové tuby, alobal, vyprázdněné nádoby od aerosolů, víčka od jogurtů, hřebíky, šrouby a další kovový odpad. Objemné kovové odpady patří do sběrných dvorů.

Proč kovy třídit?

Důvodů je celá řada, uvedeme si alespoň některé. Začneme tím, že kovy jsou v mnoha případech cennou surovinou, kterou lze navíc recyklovat donekonečna.

Recyklací šetříme primární suroviny a snižujeme tak energetickou zátěž pro životní prostředí.
Tříděním a recyklací kovů výrazně šetříme životní prostředí. až 95 % energie oproti výrobě nového.
Tříděním odpadů zásadním způsobem snižujeme množství odpadů ukládaných na skládky.

Doba rozkladu odpadu

Zatímco my si život usnadňujeme jednorázovými obaly a rychlými řešeními, příroda si s našimi nevítanými „dary“ v podobě odhozených odpadků dává načas. A někdy jí to trvá dlouho, s některými odpady si neporadí vůbec.

Pohozený odpad ale není jen estetický problém, který naruší naši procházku čistou přírodou - takový odpad totiž přírodě řádně zatápí. Pohazování odpadu je celosvětový problém s dalekosáhlými důsledky.

Doba rozkladu některých odpadů:

Ohryzek od jablka: Přibližně 14 dní.
Papírový kapesník: Dlouho.
Plastový kelímek: 70 let.
Igelitový sáček: 25 let.
PET láhev: 100 let.
Konzerva: 50 let.
Tužkové baterie: 200-500 let.
Skleněná láhev: 1000 let, možná navždy!

Odpady bychom proto měli vždy vytřídit tam, kam patří! Pohozený odpad je nejen neestetickou záležitostí, jeho odstranění ale stojí nemalé finanční prostředky a takový odpad už nelze recyklovat.