Informační Systém Kvality Ovzduší: Definice a Řízení

Kvalita ovzduší závisí na stupni znečištění látkami, které jsou škodlivé lidskému zdraví a kvalitě života a které mají negativní vliv na přírodní ekosystémy, pokud překročí rizikové či prahové hodnoty. Abychom omezili riziko akutních případů znečištění a snížili dlouhodobé vystavování těmto škodlivinám, Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje a pravidelně reviduje pomocné doporučené hodnoty pro každou znečišťující látku na základě epidemiologických studií a studií řízené expozice.

Normy kvality ovzduší, které by se neměly překračovat, stanoví Evropská směrnice nebo národní a/či místní orgány. Evropské směrnice uvádějí, že se pro zóny a aglomerace, kde jsou překračovány mezní hodnoty jedné či více škodlivin, musí vypracovat plán či program k dosažení stanovených mezních hodnot.

Tento indikátor se soustředí na hlavní zdroje znečištění ovzduší v městských oblastech, zejména na ty spojené s procesy spalování v dopravě, vytápění a průmyslu. Hlavními škodlivinami, které jsou vypouštěny přímo nebo jako vedlejší produkt následných chemických reakcí, jsou oxid siřičitý; oxid dusičitý; oxid uhelnatý; těkavé organické látky (např. benzen); prachové částice, ozón a olovo. Ty mají negativní vliv na lidi, kulturní památky a ekosystémy.

Dýchání zamořeného vzduchu může způsobit celou škálu zdravotních problémů, od astma až po rakovinu. Nepřímo mohou škodliviny v ovzduší zapříčinit ztrátu místní pracovní síly a zvýšené lékařské výdaje, stejně jako ztrátu produktivních a ochranných ekosystémů.

Řízení Kvality Ovzduší

Řízení kvality ovzduší zahrnuje hodnocení jeho kvality a přípravu a zavádění plánu či programu, který určí opatření nebo projekty, jenž je potřebné přijmout k dosažení mezních hodnot v oblastech, kde jsou překračovány. Plán nebo program řízení musí obsahovat opatření pro hlavní zdroje škodlivin.

Čtěte také: Legislativa třídění odpadu v ČR

Opatření se mohou vztahovat přímo k řízení mobility (včetně opatření týkající se přepravy cestujících a zboží, individuálního využití automobilů, hromadné přepravy, zavádění alternativních dopravních prostředků), topných systémů (ve vhodných případech propagace alternativních zdrojů energie jako sluneční, tepelná energie nebo využití dálkového vytápění) nebo průmyslové výroby. Plány nebo programy řízení poskytují kontrolní údaje a podle potřeby mohou až omezit činnosti přispívající k překračování mezních hodnot, např.

Podle Rámcové směrnice o kvalitě ovzduší (Community Framework Directive on Ambient Air Quality, 96/62/EC), související dceřiné směrnice zavádějí mezní hodnoty pro odstranění, prevenci či snížení škodlivých vlivů na lidské zdraví a životní prostředí jako celek. První dceřiná směrnice (1999/30/EC) definuje mezní hodnoty koncentrací oxidu siřičitého, oxidu dusičitého a oxidů dusíku, prachových částic a olova v ovzduší. Směrnice 2000/69/EC zavádí mezní hodnoty oxidu uhelnatého a benzenu. Směrnice 96/62/EC vyžaduje stanovení mezních hodnot pro ozón (vyjednává se v Evropské komisi), poly-aromatické uhlovodíky; kadmium; arzén; nikl a rtuť.

Mezní hodnoty stanovené ve výše uvedených směrnicích jsou minimální požadavky, které umožňují členským státům zavést přísnější limitní hodnoty a ochranná opatření.

Indikátory Kvality Ovzduší

Počet případů, kdy byly překročeny limitní hodnoty vybraných látek znečišťujících ovzduší: základním údajem je počet případů překročení mezní hodnoty jednotlivých látek znečišťujících ovzduší. Počet případů se vypočítá podle časového období určeného mezní hodnotou: denní (pokud je mezní hodnota založena na denní koncentraci), 8-hodinové (pokud je založena na průměrné 8-hodinové koncentraci) a hodinové (pokud je založena na hodinové koncentraci).

Stálá místa odběru vzorků s minimálním sběrem dat a metody hodnocení odchylky musí odpovídat dceřiným směrnicím směrnice 96/62/EC. Pokud je v dané zóně či aglomeraci k dispozici více než jedno stálé místo odběru vzorků jedné znečišťující látky, musí se použít výsledky z toho, které během roku vykazuje nejvíce případů překročení mezních hodnot.

Čtěte také: Komunikační systém ochrany přírody

Indikátor pro každou vybranou látku znečišťující ovzduší vypočítáme jako počet případů překročení mezních hodnot mínus počet případů připuštěných dceřinými směrnicemi 96/62/EC za kalendářní rok. Pro měření a) jsou vybrané látky znečišťující ovzduší měřeny každou hodinu na stálých místech odběru vzorků a výsledky jsou vykazovány jednou ročně.

Směrnice 96/62/EC definovala na evropské úrovni základní principy společné strategie dosažení cílů kvality ovzduší v Evropském společenství. Strategie má za cíl "zabránit, předcházet či snížit škodlivé vlivy na lidské zdraví a životní prostředí jako celek". Směrnice zjišťuje kvalitu okolního ovzduší na základě společných metod a kritérií, získává příslušné informace o kvalitě ovzduší a zajišťuje, že tyto informace jsou dostupné veřejnosti.

Udržuje dobrou kvalitu ovzduší a zlepšuje ji v místech, kde je ovzduší znečištěno. Existují různé způsoby hodnocení kvality ovzduší v závislosti na hustotě obyvatel a/nebo hustotě a existujících úrovních jednotlivých škodlivin. V prostředí České republiky měří kvalitu ovzduší zejména ČHMÚ a další státní organizace (např. ČGS, SZÚ, HS ...).

Počet případů překročení mezních hodnot vybraných škodlivin v ovzduší: údaje se zpracovávají do sloupcového diagramu, kde každý sloupec představuje počet případů překročení mezních hodnot (mínus počet případů povolený směrnicemi) pro jednotlivé škodliviny za rok.

Plány a Programy Řízení Kvality Ovzduší

V prvním roce postačí hodnocení: "ano, plán řízení kvality ovzduší existuje" nebo "ne, neexistuje žádný plán řízení kvality ovzduší". Informační systém řízení ovzduší (Air Management Information System) vytvořený v rámci programu WHO Zdravá města umožňuje výměnu informací o kontrole kvality ovzduší mezi městy a státy.

Čtěte také: Mapování a inventarizace přírody

Mechanismus podávání zpráv z oblasti dopravy a životního prostředí (Evropská agentura pro životní prostředí a Evropská komise) a Evropská iniciativa srovnávacích testů místní dopravy (Evropská komise, Generální ředitelství pro dopravu a energetiku) - obě studie využívají hodnocení překračování norem kvality ovzduší jako indikátor na městské úrovni.

Hlavní indikátory životního prostředí (společná iniciativa členských států, Evropské komise a Evropské agentury pro životní prostředí) zavádí indikátor kvality ovzduší jako: "průměrný počet dnů, kdy byly překročeny vybrané škodliviny v ovzduší v městských oblastech".

Smogová situace je stav mimořádně znečištěného ovzduší ohrožující lidské zdraví, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým, oxidem dusičitým, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí informativní, regulační nebo varovnou prahovou hodnotu uvedenou v příloze č. 6 k tomuto zákonu a jsou splněny podmínky uvedené v této příloze. Podmínky vzniku a ukončení smogové situace jsou uvedeny v příloze č.

Vznik smogové situace a její ukončení vyhlašuje ministerstvo neprodleně způsobem umožňujícím dálkový přístup a v médiích. Současně neprodleně informuje inspekci, dotčené kraje, dotčené obce, které mají vydaný regulační řád, dále obce, které mají stanovenu nízkoemisní zónu, a dotčené provozovatele stacionárních zdrojů, kterým byly uloženy zvláštní podmínky provozu podle odstavce 5.

Index kvality ovzduší slouží k hodnocení stavu ovzduší na základě výsledku měření hmotnostních koncentrací látek v ovzduší. Hodnocení zohledňuje možný vliv na zdravotní stav obyvatelstva. Index kvality ovzduší používá jak přímé numerické vyjádření, tak slovní popis (key words). Je koncipován jako otevřený systém lineárních nespojitých závislostí, jehož hodnotící škála je nezávislá na počtu a druhu zahrnutých látek, je možno ho využit k hodnocení delších časových řad.

tags: #informační #systém #kvality #ovzduší #definice

Oblíbené příspěvky:

• Tichí zabijáci
• Co je dvojí zhodnocování ohrožení?
• Vysoké Mýto a kvalita ovzduší
• Vše o Ostnokožcích
• Program rozvoje obce Chorušice