Když se řekne Německo, vybaví se nám preciznost, kvalita a inovace. Německo, země s bohatou historií a kulturou, je také lídrem v oblasti zemědělství. Od malebných alpských pastvin v Bavorsku, kde se pasou stáda krav produkujících nejlepší mléko, až po moderní zemědělské techniky v Dolním Sasku.
Německo má rozmanité a dobře rozvinuté zemědělství, které zahrnuje různé typy farmaření od tradičních rodinných farem po velké komerční podniky. Klíčové oblasti zemědělství zahrnují produkci obilovin, brambor, cukrové řepy, mléka a masa. Německo je také významným producentem ekologických potravin, což odráží rostoucí zájem spotřebitelů o udržitelné a zdravé produkty.
Německo má přibližně 16,7 milionů hektarů zemědělské půdy, což představuje zhruba 47 % celkové rozlohy země. Z tohoto množství je zhruba 71 % využíváno pro orné půdy a 28 % pro pastviny a trvalé travní porosty. Rozdělení zemědělské půdy umožňuje produkci širokého spektra plodin a chov zvířat.
Jedním z klíčových prvků úspěšného farmaření je systém dotací, který farmářům poskytuje finanční podporu a stabilitu. Německo je součástí Společné zemědělské politiky Evropské unie (CAP), která zajišťuje dotace a podporu pro zemědělce. Dotace jsou rozděleny do několika kategorií:
V roce 2022 bylo německým farmářům přiděleno přibližně 6,3 miliardy EUR v rámci přímých plateb.
Čtěte také: Inovace v energetice a ekologii
Německo je známé širokou škálou tradičních zemědělských výrobků, které se liší podle regionů. Mezi nejvýznamnější produkty patří různé druhy masa, mléčné výrobky, obiloviny a pivo.
Skot je v Německu chován hlavně pro mléčnou a masnou produkci. Některá plemena skotu jsou v Německu obzvláště populární. V roce 2023 bylo v Německu registrováno přibližně 11,2 milionu kusů skotu. Mezi nejrozšířenější plemena patří:
Bohaté zemědělské tradice, prolínající se napříč regiony po celém Německu, nabízí své jedinečné produkty, které jsou často zakořeněny hluboko v historii.
Vinařství v Německu má hluboké kořeny a je synonymem pro eleganci a kvalitu. Je domovem některých z nejlepších bílých vín na světě, především díky svým unikátním vinařským oblastem a tradičním odrůdám. Německé víno je známé svou svěžestí, komplexní chutí a výjimečnou schopností zrání. Nejznámější vinařské oblasti zahrnují Rýnsko (Rheingau), Moselskou oblast (Mosel), Pfalz a Francko (Franken).
Typická německá farma je směsicí tradice a moderních technologií, což vytváří efektivní a udržitelný zemědělský systém. V celé zemi je přibližně 275 000 farem, které se liší velikostí, specializací a metodami hospodaření.
Čtěte také: Recyklace v českém průmyslu
Průměrná velikost německé farmy je kolem 60 hektarů, ale existují značné rozdíly mezi jednotlivými regiony. Například farmy v Dolním Sasku a Braniborsku často přesahují 100 hektarů, zatímco v Bavorsku jsou farmy menší, často kolem 30 hektarů. Rozdíly ve velikosti jsou dány historickými, ekonomickými a geografickými faktory.
Německo je domovem mnoha významných farem, které se proslavily díky své velikosti, kvalitě produkce a inovativním přístupům k zemědělství. Jednou z nejznámějších farem je Gut Darß, nacházející se v Meklenbursku-Předním Pomořansku. Další významnou farmou je Demeter-Hofgut Rengoldshausen v Bádensko-Württembersku. Tento biodynamický statek je součástí sdružení Demeter, které se řídí přísnými ekologickými standardy.
Jedním z fascinujících aspektů německého zemědělství je důraz na technologické inovace. Německé farmy často využívají pokročilé technologie, jako jsou drony pro sledování stavu plodin, GPS řízené traktory a systémy přesného zemědělství, které optimalizují využití hnojiv a vody. Tyto technologie nejen zvyšují výnosy, ale také přispívají k udržitelnosti a ochraně životního prostředí.
Automatizované řídicí systémy, dávkování hnojiv a herbicidů, polní roboti a drony, senzory pro rozbor půdy, autonomní řízení - tak vypadá zemědělství budoucnosti, které má v Německu pomoci zemědělcům s aktuálními problémy. V různých spolkových zemích se nyní vede debata, zda je smart farming pro zemědělce prokletí či požehnání. Aktuální vývoj nejen v technologiích ukazuje především na pozitiva spojená s ochranou klimatu, ekologie a také lidských zdrojů.
Zatímco nové technologie v zemědělství používalo v roce 2015 pouze 30 % německých zemědělských farem, a to především v severním Německu a v bývalém východním Německu, nyní je to zhruba 65 %. A trend ukazuje na strmý růst. Inovativní proces nabízí potenciál efektivního a udržitelného zemědělství, které šetří zdroje. Používání nových technologií navíc vede ke zvýšení plošných výnosů a výrazně se přitom snižují výrobní náklady.
Čtěte také: Asociace environmentální inovace: Inovace pro životní prostředí
Z hlediska investičních nákladů nabývá na významu mezipodniková spolupráce v různých spolkových zemích podle vzoru „sharing is caring“. Jednotlivé zemědělské firmy a farmy si půjčují navzájem stroje, spolu je i nakupují a nabízí k pronájmu také soukromým osobám. Například ve spolkové zemi Bádensko - Virtembersko mají i zastřešující svaz Landesverband der Maschinenringe e.V., který nabízí firmám i administrativní zázemí při sdílení.
Vývoj nových produktů je nepřetržitý i v odvětví zemědělské techniky. Inovativní řešení by měla nabídnout zemědělcům příležitosti, aby i v budoucnu živili svět, pracovali ekonomicky životaschopným způsobem a dosáhli dalších úspor při aplikaci hnojiv a pesticidů. Nové zcela bateriové, bezemisní a téměř nehlučné traktory by měly nabídnout zemědělcům možnost vyrábět vlastní energii. Jiné modely nabízejí systémovou zátěž a úpravu tlaku v pneumatikách pro úsporu zdrojů a ochranu půdy.
Moderní produkty zemědělské techniky v současnosti umožňují zemědělství hrát průkopnickou roli, zejména v oblastech senzorů, digitálního určování polohy, systémů optického rozpoznávání a vizualizace dat. V SRN stoupá poptávka po zahraničních inovačních systémech právě pro „chytré zemědělství“.
Plocha ekologicky obhospodařované půdy loni v Německu mírně vzrostla o 1,3 % na 1,91 milionu hektarů. Zaujímá tak 11,5 % celkové zemědělsky obhospodařované plochy. I v minulém roce využily zemědělské podniky možnosti přechodu na ekologické zemědělství.
Německo je také známé svou podporou mladých farmářů. Programy jako "Junge Landwirte" (Mladí zemědělci) poskytují finanční podporu a vzdělávací příležitosti pro nové generace zemědělců, což zajišťuje kontinuitu a inovace v tomto odvětví.
Po ročnímu odkladu se od 1. ledna 2022 začala používat nová legislativa o ekologické produkci, která je reakcí na proměnu podmínek v tomto rychle rostoucím odvětví. Účelem nového nařízení je zajistit zemědělcům spravedlivé podmínky hospodářské soutěže, předcházet podvodům a udržet důvěru spotřebitelů prostřednictvím:
Nařízení EU 2018/848 ze dne 30. 05. Tak tomu bylo i u nových právních předpisů o ekologickém zemědělství. Výzkum a inovace jsou jednou z předních priorit Komise. To se týká i výzkumu a inovací v zemědělství.
V rámci programu Horizont 2020 a Horizont Evropa financuje EU různé výzkumné projekty. Cílem víceletých pracovních programů, které Komise ve spolupráci se zúčastněnými stranami připravila na podporu růstu a tvorby nových pracovních míst, je kombinovat soukromé investice s financováním výzkumu z prostředků EU, což přinese hmatatelné výsledky.
Program Horizont 2020 pro zemědělství se zaměřoval zejména na zvýšení účinnosti produkce a zároveň na prevenci škod na životním prostředí. Několik z projektů programu se přímo týká ekologické produkce a stále probíhá.
Evropské inovační partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (EIP-AGRI) propojuje v rámci sítě SZP EU zemědělce a výzkumné pracovníky, aby se urychlil vývoj a zavádění inovací. Součástí EIP-AGRI je pracovní skupina, která se soustředí na nové přístupy k ekologickému zemědělství. Jedním z úkolů, kterým se věnovala, byla optimalizace výnosů z orné půdy. Ve své závěrečné zprávě shrnuje osvědčené postupy v této oblasti.
K rozvoji inovací také přispívá Unií založený Evropský inovační a technologický institut (EIT).
Klimatická krize se dotýká také ekologického zemědělství. Ukazuje se sice, že je odolnější než zemědělství konvenční, i tak se ale ekologičtí zemědělci stále častěji setkávají s neúrodou způsobenou extrémními výkyvy počasí. Ekologické zemědělství je jednou z forem aktivní ochrany klimatu a jeho postupy mohou zemědělcům pomoci lépe se vyrovnat s dopady klimatické změny.
„Obecně jsou ztráty na úrodě v ekologických podnicích při extrémních povětrnostních podmínkách nižší než v konvenčních podnicích. Nízký úhrn srážek, mírné a vlhké zimy a předletní sucho jsou výzvou pro konvenční i ekologické zemědělce. K tomu se přidávají stále častější extrémní projevy počasí, jako jsou intenzivní deště a vlny veder.
Odborníci doporučují diverzifikaci, aby se rizika plošně rozložila. To znamená například používat ještě pestřejší střídání plodin, budovat nové segmenty podnikání, jako je agrolesnictví nebo agrivoltaika , ale také pokračovat v rozvoji prodejních kanálů. Zemědělci mohou přizpůsobit své pěstitelské postupy měnícím se podmínkám. To může mít podobu úpravy harmonogramu setí a sklizně, ale také používání odrůd odolnějších vůči suchu.
Pěstováním širšího spektra plodin se mohou zemědělci lépe přizpůsobit měnícím se klimatickým podmínkám. To znamená pěstování různých odrůd a druhů plodin, aby se snížilo riziko neúrody.
„Je důležité klást důraz na pěstování plodin zlepšujících půdu, jako jsou jetelotrávy, luskoviny a meziplodiny, aby se zabránilo zvýšené degradaci humusu v důsledku vyšších teplot. V Německu se stále častěji pěstuje kromě sóji také quinoa. Zvláštností sóji není jen její odolnost vůči suchu; jako luskovina vytváří symbiózu s bakteriemi a získává dusík ze vzduchu. Pěstování quinoy lze také snadno začlenit do systému střídání plodin na poli.
S ohledem na budoucnost má ekologické zemědělství výhodnou pozici: „Klimatická krize zvýrazňuje silné stránky ekologického zemědělství. Důležitým krokem je v této souvislosti cíl německé vlády rozšířit do roku 2030 ekologické zemědělství na 30 % obhospodařované plochy. V rámci tohoto systému bude při šlechtění rostlin stále důležitější odolnost a tolerance vůči suchu. Ekologické zemědělství budoucnosti bude jistě také ve větší míře pracovat s technickými inovacemi.
Podíl zemědělské půdy EU využívané k ekologickému zemědělství se v období 2012-2020 zvýšil o více než 50 %, přičemž roční nárůst činil 5,7 %. V roce 2020 bylo 9,1 % zemědělské plochy EU obhospodařováno ekologicky. V průměru, i když se v jednotlivých členských státech značně liší, jsou ekologické zemědělské podniky větší než konvenční zemědělské podniky a provozují je mladší manažeři zemědělských podniků. V reakci na růst produkce se maloobchodní prodej ekologických produktů v EU mezi lety 2015 a 2020 zdvojnásobil.
Na cestě k uhlíkové neutralitě, které má být v Německu dosaženo do roku 2045, zaujímá razantní snížení zplodin uhlíku a v důsledku toho tvorby skleníkových plynů klíčovou pozici. Proto vznikají specializované firmy jako například společnost Carboneer, která se zabývá zpracováním studií na řešení uhlíkové neutrality. Podle jedné z nich mohou náklady na skladování uhlíkových imisí dosáhnout až 285 eur za tunu.
Německo stále více uvažuje o podpoře přeměny uhelných elektráren na spalování biomasy. Cílem je zajištění dostatku výkonu pro náhradu jaderných a uhelných zdrojů. Výhodou přestavby na biomasu je, že v tomto případě jde formálně o zdroj bez emisí a nemusí tak pořizovat emisní povolenky. Inspirace pro tuto konverzi je přebírána právě z Velké Británie, Dánska a Holandska.
Studii o možnostech v Německu připravila společnost Enervis, která odhaduje možnost přebudovat na spalování biomasy 4 GWe výkonu. Stejně jako Velká Británie by Německo potřebné pelety nebo dřevo muselo dovážet ze zámoří.
tags: #inovace #v #ekologickém #zemědělství #Německo