Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina

Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina (ISNOV) je důmyslně promyšlený systém, který preferuje využití odpadů před jeho odstraněním, zabývá se komplexním posouzením integrovaného systému jako celku s respektováním hierarchie nakládání s odpady. Úkolem projektu ISNOV je návrh optimálního systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina, který bude v souladu s legislativou, ekonomicky, environmentálně a sociálně přijatelný.

ISNOV se v Kraji Vysočina řeší již od roku 2008, kdy byla zpracována „Variantní studie proveditelnosti POH kraje“ a je řešen vzájemnou spoluprací původců komunálních odpadů - měst, městysů a obcí Kraje Vysočina. Kraj Vysočina v této spolupráci má koordinační úlohu.

Tehdejší Rada Kraje Vysočina reagovala na potřebu stanovení postupných kroků, které by vedly k řešení nakládání s komunálním odpadem, především k omezení jeho skládkování a zvýšení jeho využití. Města s působností ORP a kraj se dohodly na přípravě projektu ISNOV a uzavřely 1. 6. 2010 smlouvu o spolupráci. Následně ke smlouvě přistoupilo dalších 46 obcí. Hlavním cílem spolupráce byl vznik takového integrovaného systému nakládání s odpady, který přinese dlouhodobou ekonomicky, environmentálně i sociálně únosnou stabilitu systému nakládání s odpadem v celém kraji.

Byla podepsána dohoda o spolupráci při řešení projektu „Integrovaný systém nakládání s odpady v Kraji Vysočina“ na období 2021 - 2024. Kraj Vysočina se Sdružením obcí Vysočiny bude spolupracovat na zjištění potřeb obcí v odpadovém hospodářství i na návrhu řešení včetně definování opatření a nutných investic s prioritou řešení směsného komunálního odpadu.

„Cílem projektu je především zajistit stabilní odpadové hospodářství pro obce a města v Kraji Vysočina, které bude splňovat zákonné požadavky především v oblasti recyklace a využití komunálních odpadů a bude ekonomicky přijatelné, řízené a kontrolované obcemi a také rozvinutí spolupráce obcí a měst v odpadovém hospodářství na většinovém území kraje s využitím SOV jako vhodného koordinátora celého systému a zajišťovatele některých služeb.

Čtěte také: Integrovaný plán pro klima a energetiku

První aktivity k naplňování spolupráce se zaměří na osvětu zástupců samospráv a pracovníků úřadů obcí k nové legislativě v odpadovém hospodářství, v období 10. - 25. března letošního roku mohou obce požádat o spolufinancování svých projektů na podporu technické infrastruktury odpadového hospodářství ve vyhlášeném programu Fondu Vysočiny s názvem Odpady 2021 a vybraným obcím bude doručen dotazník na zjištění potřeb v odpadovém hospodářství.

Cíle ISNOV

ISNOV komplexně řeší:

• Předcházení vzniku komunálních odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností.
• Vytváření integrované a přiměřené sítě zařízení k nakládání s komunálními odpady.
• Zvýšení využívání komunálních odpadů s upřednostněním materiálového využití, včetně řešení nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a přímého energetického využívání směsných komunálních odpadů.

Pro vymezení jednoznačné strategie nakládání s komunálními odpady, především pak s SKO v ISNOV, byly zpracovány odborné podklady pro řešení OH obcí v kraji včetně posouzení možnosti vybudování ZEVO (dokumenty).

Od podzimu 2014 převzalo roli realizátora ISNOV Sdružení obcí Vysočiny (dále také „SOV“). V rámci ISNOV byly zpracovány další dokumenty na podporu rozvoje odpadového hospodářství obcí. V roce 2016 vznikla studie překládacích stanic v Kraji Vysočina.

Analytická, návrhová a směrná část ISNOV

Analytická část mapuje stávající stav odpadového hospodářství v kraji. Návrhová část představuje výčet variantních řešení klíčového problému integrovaného systému, jímž je nakládání se směsným komunálním odpadem, včetně výstavby zařízení pro energetické využití odpadu v Kraji Vysočina. Směrná část řeší a kriteriálně posuzuje integrovaný systém jako celek a navrhuje optimální variantu Integrovaného systému nakládání s odpady v Kraji Vysočina.

Čtěte také: Spolchemie a znečištění: Výzvy ke zlepšení

Základem návrhové části je variantní řešení nejvíce problematické složky komunálních odpadů, tj. využití směsného komunálního odpadu a objemného odpadu. Uvedené možné alternativy byly předloženy řídícímu výboru ISNOV (složenému ze zástupců obcí a kraje), včetně porovnání jednotlivých variant zvoleným systémem kritérií. Řídící výbor hlasováním rozhodl pro pokračování prací na variantě 1-Výstavby zařízení na přímé energetické využívání v Kraji Vysočina o kapacitě 100- 150 kT. Tato vybraná varianta byla ve směrné části rozpracována v celém rozsahu a obě navržené lokality zvolené pro výstavbu energetické jednotky byly porovnávány systémem přesně stanovených kritérií.

Budoucnost nakládání s komunálním odpadem

Dokument obsahuje doporučení, jak řešit budoucnost odpadů vyprodukovaných na území regionu. Producentem neboli původcem komunálních odpadů, který je zodpovědný za řešení budoucnosti nakládání s komunálním odpadem, jsou právě města a obce, která na projektu spolupracují a rozhodují o jeho realizaci.

Prognóza vývoje produkce komunálního odpadu není příznivá. „Vývoj produkce komunálních odpadů má mnoho neznámých, na základě zkušeností z let minulých lze předpokládat, že produkce odpadů bude mírně narůstat. Zatím co v roce 2010 vyprodukoval region Vysočiny přes 222 tisíc tun komunálního odpadu, v roce 2020 to bude podle propočtu odborníků přes 278 tisíc tun, což je o cca 25 % více.

Pro 704 obcí Kraje Vysočina je nalezení vhodného způsobu budoucího nakládání s komunálním odpadem klíčové, především s ohledem na nákladově efektivní a dlouhodobě udržitelná řešení otázek odpadového hospodářství. Zároveň tak podpoří i plnění cílů a závazků stanovených Českou republikou a Evropskou unií. Pokud se nepodaří vyřešit problematiku nakládání s odpady, hrozí rychlé naplnění kapacity skládek, což v důsledku znamená hledání nových kapacit.

Opatření k naplnění jednotlivých součástí integrovaného systému nakládání s odpady je celá řada. ZÁKLADEM všeho je udržet a posilovat aktivní účast obcí i občanů v systému předcházení a třídění odpadů cílenou environmentální osvětou a dostatečnou hustotou, kapacitou i efektivitou využívání sběrné sítě. Plánované zvýšení kapacity zařízení typu dotřiďovacích linek, bioplynových stanic a kompostáren spolu s organizací logistiky využití těchto zařízení podpoří materiálové využívání odpadů. Vytřídění biologicky rozložitelného odpadu je důležitou součástí systému, která přímo vede ke snížení množství směsného komunálního odpadu.

Čtěte také: Praktické řešení do koupelny

V současné době je na území Kraje Vysočina 11 skládek, jejichž kapacita při současné frekvenci a množství zavážení je odhadována na necelých deset let. Do roku 2020 by mělo být podle dokumentace odkloněno od skládkování cca 110 000 tun zbytkového odpadu, které definují požadavek na kapacitu ZEVO. S přihlédnutím k mírné rostoucí produkci odpadů dokumentace navrhuje stanovit kapacitu ZEVO s rezervou na 150 000 tun ročně.

„Posuzovaná kritéria hodnocení lokalit byla např. soulad umístění s územním plánem, dopravní obslužnost území vč. napojení na železnici, vlastnictví pozemků, zasíťování pozemků, napojení CZT vč. kapacit k odběru tepla a nebo vzdálenost k vodnímu zdroji, dostupnost odpadů, možnost vedení elektrického proudu. Mezi kritéria rozhodování patřila i ochrana ovzduší, neboť např. v případě lokality Žďár nad Sázavou byl při plném nahrazení spalování uhlí ve stávajícím zdroji došlo významnému poklesu emisí. V případě lokalit Jihlava není ukazatel příliš významný, neboť zde je primárním palivem zemní plyn s nízkou emisí populantů,“ vysvětluje Zbyněk Bouda.

ZEVO vychází jako nejvýhodnější řešení pro využití zbytkového směsného komunálního odpadu. Toto zařízení vyrábí z odpadu energii ve formě elektřiny a tepla. Elektrická energie bude dodávána do veřejné sítě, teplo bude využito v lokální teplárenské síti společnosti Jihlavské kotelny, což se projeví zejména stabilizací ceny tepla v lokalitě.

V případě realizace ZEVO je harmonogram procesu výstavby navržen do roku 2016. Celková výše investice na výstavbu ZEVO o kapacitě 150 000 t odpadu je zhruba tři miliardy korun v závislosti na zvolené technologii čistění spalin a celkové připravenosti daného území. Způsob financování je mnohovariantní - např. financování z veřejných rozpočtů měst (které jsou původci odpadů) se zapojením EU fondů. Není však jisté, jak bude vypadat budoucí dotační politika EU. Dalším zdrojem financí je možná změna domácí legislativy, která by změnila rozdělení poplatku za skládkování, který by povinně směřoval zpět do odpadového hospodářství. Další možností je model PPP.

Veškerá opatření a budoucí závěry budou přijímány s ohledem na environmentální hledisko, které ovšem nebude na úkor ekonomiky a následné sociální únosnosti pro obyvatele kraje.

Strategické cíle v odpadovém hospodářství

• 1.1 Komplexní informační podpora zintenzivnění osvěty občanů.
• 1.2 Předcházet vzniku odpadů a snižovat měrnou produkci komunálních odpadů
• 1.3 Minimalizovat nepříznivé účinky vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí.
• 1.4 Maximálně využívat odpady jako náhrady primárních zdrojů a přechod na oběhové hospodářství
• 2.1 Podporovat zavedený tříděný sběr minimálně pro odpady z papíru, plastu, skla a kovů
• 2.2 Zvýšit úroveň kvality odděleně sbíraných složek KO - papíru, skla, plastu a kovů za účelem jejich dalšího využití - intenzifikace sběru obalových odpadů.
• 3.1 Směsný komunální odpad zejména energeticky využívat v zařízeních k tomu určených v souladu s platnou legislativou.
• 4.1 Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů vyprodukovaných v roce 1995.
• 5.1 Zvýšit do roku 2020 nejméně na 70 % hmotnosti míru přípravy k opětovnému použití a míru recyklace stavebních a demoličních odpadů a jiných druhů jejich materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou materiály nahrazeny v souladu s platnou legislativou stavebním a demoličním odpadem kategorie ostatní s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených v Katalogu odpadů pod katalogovým číslem 17 05 04 (zemina a kamení).
• 6.1 Podporovat snižování měrné produkce nebezpečných odpadů při zajištění maximálního třídění nebezpečných složek komunálního odpadu.
• 7.1 Podpořit zvýšení celkové recyklace obalů na úroveň 70 % do roku 2020.
• 8.1 Podpořit dosažení vysoké úrovně tříděného sběru odpadních EEZ.
• 9.1 Ve spolupráci s kolektivními systémy zvýšit úroveň tříděného sběru odpadních přenosných baterií a akumulátorů.
• 10.1 Podpořit zvýšení úrovně tříděného sběru odpadních pneumatik

tags: #integrovaný #systém #nakládání #s #odpady #kraj

Oblíbené příspěvky:

• Hravé aktivity v přírodě
• Houby v městském prostředí
• Skladka Batlov: Stav a Likvidace
• Likvidace nebezpečného odpadu
• Skládky v lesích a devastace