Výkon obnovitelných zdrojů energie v České republice

Česká republika se jako člen Evropské unie zavázala přispět k naplnění uhlíkové neutrality do roku 2050, kterou v roce 2019 vyhlásila Evropská komise jako hlavní strategii pro rozvoj ochrany životního prostředí v Evropské unii, pro omezení následků klimatických změn.

Evropská unie má dlouhodobě za cíl přejít v co největší míře na obnovitelné zdroje energie (OZE). Česko ale v produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů dlouhodobě zaostává a podle analýz vyrábí nejméně obnovitelné elektřiny v rámci EU, přibližně 13 % ročně.

Podle nejnovějších analýz představoval rok 2024 pro evropskou energetiku zlom. Podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů poprvé dosáhl 47 % celkové výroby v EU. Jádro se na produkci elektřiny podílelo téměř 24 %, plyn 15 % a uhlí necelými 10 %.

Současný stav energetiky v ČR

Rozhodující součást elektrizační soustavy ČR, s více než polovičním podílem na výrobě elektřiny, stále představují uhelné výrobny, přitom Česká republika bude muset ukončit spalování uhlí při výrobě elektřiny.

Česko čeká energetická výzva. Plánované odstavení uhelných elektráren může bez náhradních zdrojů ohrozit stabilitu dodávek elektřiny. Uhlí nyní pokrývá 40 % čisté výroby, a jeho úbytek povede k nutnosti dovozu. Bez náhrady v podobě obnovitelných zdrojů či jádra budeme závislí na importu, a to i přes to, že spotřeba elektřiny v Česku v roce 2024 opět klesla až na 58 TWh.

Čtěte také: Analýza emisí a přepravního výkonu

V roce 2024 zaznamenalo Česko rekordně nízkou výrobu elektřiny: podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vyrobilo Česko 74 TWh elektřiny, což je nejméně od roku 2000, kdy byla do provozu uvedena jaderná elektrárna Temelín.

Ministerstvo životního prostředí aktuálně pracuje na seznamu akceleračních oblastí, tzv. go-to zón, předem vybraných lokalit, ve kterých by bylo možné budovat turbíny či solární panely rychleji a ve zjednodušeném režimu.

Zejména pro mnoho středních a malých regionálních firem z celé České republiky, stejně jako pro podnikatele a živnostníky z regionu znamená výstavba nových zdrojů významnou příležitost pro své uplatnění a poskytování profesí a služeb.

Výroba elektřiny v roce 2025

Celková výroba elektřiny v ČR v roce 2025 poprvé od roku 2021 vzrostla, a to o 2,6 TWh na 71,4 TWh. Růst výroby táhly jaderné elektrárny, jejichž netto výroba vzrostla meziročně o 2,2 TWh na 30,3 TWh.

České uhelné elektrárny vyrobily loni stejně jako v roce 2024 necelých 24 TWh elektrické energie. To je o téměř 10 TWh méně než v krizovém roce 2022, od kdy klesla výroba uhelných elektráren o 28 %.

Čtěte také: Výkon v zemědělství a klima

Celková výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů dosáhla v roce 2025 přibližně 12,1 TWh, což odpovídalo zhruba 17 % celkové výroby elektřiny v České republice.

Tempo růstu solárních elektráren začíná narážet na své limity a sektor čelí novým, zejména ekonomickým, výzvám. Solární zdroje přesto zůstávají nejrychleji rostoucím druhem zdrojů v České republice a získávají si stále významnější roli v pokrývání domácí spotřeby elektřiny.

Výroba elektřiny z větrných elektráren klesla kvůli nepříznivým povětrnostním podmínkám meziročně o 13 %, a výroba tak byla nejnižší od roku 2018. Rok 2025 přesto znamenal pro českou větrnou energetiku určitý obrat k lepšímu. Legislativní změny (akcelerační zóny, vyšší limity, komunitní energie) a rozsáhlé plány investorů vytvářejí podmínky pro rychlejší rozvoj v následujících letech.

Klíčové ukazatele roku 2025

• Celková výroba elektřiny: 71,4 TWh (+3,8 %)
• Výroba jaderných elektráren: 30,3 TWh (+8,0 %)
• Výroba solárních elektráren: 4,71 TWh (+20,4 %)
• Podíl OZE na výrobě: 17 % (+0,05 %)
• Přeshraniční bilance: 7,56 TWh (+18 %)
• Čistá spotřeba elektřiny: 59,3 TWh (+2,3 %)
• Obchodní složka ceny elektřiny: 2942 Kč/MWh (-8 %)
• Nulové či záporné ceny: 375 hodin (+17,6 %)

Potenciál a vývoj obnovitelných zdrojů

Podle středního scénáře využití tuzemských obnovitelných zdrojů energie udržitelným způsobem může Česko v roce 2030 spotřebovávat nejméně 21,5 TWh elektřiny z OZE. Tedy skoro tolik elektřiny, kolik jí v současnosti spotřebováváme z uhlí, zhruba 80 %.

Potenciál střešních a fasádních fotovoltaických instalací určených pro pokrytí místní spotřeby, které lze v Česku do roku 2050 namontovat poté, co budou vyloučeny technicky nevhodné plochy, činí zhruba 25 000 megawattů (MW), spočítala studie, připravená Komorou OZE pro MPO.

Čtěte také: Vývoj solární energie

Pro rok 2030 Komora OZE pracuje se dvěma rozvojovými scénáři: v tom optimističtějším očekává zhruba 8 900 MW nových fotovoltaik, v tom opatrnějším, tzv. středním scénáři, zhruba polovinu, tedy 4 400 nových MW. Celkový instalovaný výkon fotovoltaických elektráren v ČR je dnes necelých 2 100 MWp.

Tuzemské větrné elektrárny mohou v roce 2040 reálně pokrýt 31 % dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací.

Vyplývá to ze studie připravené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR pro ČSVE a Komoru OZE. Větrné elektrárny by mohly pokrýt i celou spotřebu elektřiny ČR, a to po zohlednění reálných větrných podmínek i hlavních objektivních omezení, jako je například vyloučení výstavby ve zvláště chráněných územích (z hlediska ochrany přírody a krajiny) či respektování přísných hlukových limitů, které vylučují výstavbu v osídlených územích a jejich blízkosti.

Předpokládáme postupnou transformaci (modernizaci) části bioplynových stanic na biometanové stanice. Budou vznikat nové biometanové stanice. Část současné výroby elektřiny z bioplynu tak bude utlumena a bioplyn bude upravován na biometan, který může být využíván úplně stejně jako zemní plyn.

Flexibilita a akumulace

Flexibilita a akumulace je základním předpokladem právě pro rozvoj obnovitelných zdrojů. Česko jako poslední v EU váhá s přijetím zákona, který by legislativně ukotvil využití bateriových úložišť.

Novelu energetického zákona tzv. LEX OZE III, poslanci přijali s dlouhým zpožděním začátkem března a čeká nyní na podpis prezidenta. „LEX OZE III umožní mimo jiné právě i rozvoj velkokapacitních bateriových úložišť, která v Česku zatím chybí a bez kterých se transformace energetiky a začlenění většího počtu obnovitelných zdrojů do sítě neobejde,“ popisuje Kateřina Novotná.

Jaderná energetika jako součást energetického mixu

Z výše uvedených důvodů je evidentní, že jaderná energetiku zůstane stěžejním pilířem českého energetického mixu i ve 21. Jaderné zdroje poskytují stabilní výkon, což je důležité pro řízení přenosové soustavy, a zaručují spolehlivost dodávek elektrické energie i v době, kdy jiné zdroje nemohou dodávat elektřinu.

V Dukovanech mají do roku 2039 vyrůst dva nové jaderné bloky. Mluví se také o tzv. malých modulárních reaktorech jejichž výhodou je jednodušší výstavba. Spuštění prvních projektů malých modulárních reaktorů mimo Rusko a Čínu se podle mezinárodní energetické agentury očekává kolem roku 2030.

Podle únorového průzkumu Eurobarometr uvedlo více než 29 % Čechů, že věří ve velmi pozitivní vliv jádra pro další technologický a energetický vývoj v zemi. Spíše pozitivní přístup v průzkumu vyjádřilo dalších 48 % dotázaných.

Proměnlivost obnovitelných zdrojů

Výroba elektřiny ze slunce a větru je v čase velmi proměnlivá, a to jak v průběhu dne, tak během roku. Podrobná analýza dat ukazuje, že solární a větrné elektrárny jsou většinou spolehlivé zdroje energie a že i v nejméně příznivých obdobích jí vyrobí nemalé množství.

V ročním součtu se v Česku ze slunce v každém roce vyrobí přibližně ±10 % elektřiny oproti dlouhodobému průměru. V polovině roků (mezi 25. až 75. percentilem) je rozsah dokonce jen ±3 %.

Slunce dominuje v létě, ale v zimě je jen doplňkovým zdrojem. V půlroce od dubna do září se v Česku vyrobí téměř 70 % z celé roční výroby fotovoltaiky. Vítr je naopak převažujícím zdrojem v zimě.

Z fotovoltaiky se v zimních měsících vyrobí o 40-80 % méně oproti průměru, v létě je to o 20-70 % více. U větru je proměnlivost obecně vyšší. Nejširší je rozsah výroby z větru v zimních měsících.

Řešení proměnlivosti

Propojení elektrizačních soustav států napříč Evropou pomocí interkonektorů. Tato propojení dokážou přenášet elektřinu z oblastí přebytků tam, kde je elektřiny momentálně nedostatek - ať už se jedná o nadvýrobu z OZE nebo využití dostupných kapacit akumulace nebo záložních zdrojů v sousedních státech.

Akumulace elektřiny (tedy zejména baterie, přečerpávací vodní elektrárny nebo akumulační vodní nádrže) pomáhá s vyrovnáváním spotřeby a výroby v řádu hodin až dnů.

Akumulace tepla a chladu v systémech zásobování teplem, v domácnostech i průmyslu. V období nadbytku lze velké přebytky elektřiny z větru či fotovoltaiky použít pro ohřev vody v obřích zásobnících (pomocí elektrokotlů nebo tepelných čerpadel) a ukládat tak energii pro zásobování teplem v obdobích s nižší obnovitelnou výrobou.

Záložní zdroje elektřiny. Jedná se o elektrárny, teplárny nebo třeba spalovací motory, které lze rychle nastartovat a regulovat jejich výkon podle aktuální potřeby. V praxi se může jednat o elektrárny na biometan, vodíkové turbíny nebo fosilní zdroje, jež však v porovnání s dneškem budou mnohem méně využívané a budou plnit jen podpůrnou funkci.

Srovnání s Evropou

Téměř všechny státy Evropské unie mají vyšší podíl slunce a větru na výrobě elektřiny než Česko. Průměr zemí EU je 29 % (data za rok 2024), zatímco v Česku se ze slunce a větru vyrobí pouze 6,4 % elektřiny. Největší podíl mají Dánsko (69 %), Portugalsko (46 %), Nizozemsko (45 %), Řecko (43 %), Španělsko (43 %) a Německo (43 %).

Česko zaostává i v podílu větrné energie na celkové výrobě elektřiny z větru. Průměr celé Evropy činí 20 procent, v EU je to přes 19 procent. V ČR je to dlouhodobě kolem jednoho procenta.

„V sousedních zemích vidíme, že při nastavení stabilního prostředí lze obnovitelné zdroje stavět levně a profitovat z nízké ceny elektřiny.", říká Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká: „Polsko může být naším vzorem v rozvoji obnovitelných zdrojů. Český průmysl však musí mít jistotu, že nová vláda bude vypisovat aukce na podporu větrných elektráren a bude veřejnosti jasně komunikovat jejich význam. Je také nutné pokračovat ve zrychlování a zjeodnušování povolovacích procesů a také rychle vymezit dostatek akceleračních oblastí.

Závěr

Energetická transformace v České republice je komplexní proces, který vyžaduje kombinaci různých zdrojů energie, technologický rozvoj, legislativní změny a mezinárodní spolupráci. Využití obnovitelných zdrojů energie má klíčový význam pro dosažení uhlíkové neutrality a zajištění energetické bezpečnosti země.

tags: #výkon #obnovitelných #zdrojů #energie #v #české

Oblíbené příspěvky:

• Projekty Obnovitelných zdrojů v ČR
• Komplexní analýza vlivu uhlí a plynu na životní prostředí
• Ochrana Přírody v ČR - Symbolika
• České ekologické maso
• Plechové krabičky a ekologie