Intenzita emisí: Co to je a proč je důležitá

Emisní intenzita ekonomiky je ukazatel, který uvádí, kolik emisí CO2eq vypustí daná země pro vytvoření jednoho dolaru HDP. Vyjadřuje se v g CO2eq/$ HDP PPP.

Rozklíčování jednotky emisní intenzity

Pojďme onu jednotku rozklíčovat:

• g CO2eq značí gramy ekvivalentu oxidu uhličitého. Zahrnuje tedy všechny skleníkové plyny, které daná země vypustí, a vypočte, kolik oxidu uhličitého samotného by mělo na skleníkový efekt stejný vliv.
• Toto číslo následně vydělí $ HDP PPP - velikostí hrubého domácího produktu (HDP) podle parity kupní síly (PPP) v dolarech.
• Vyjádření HDP podle PPP nám umožňuje porovnávat mezi sebou státy s rozdílnou cenovou hladinou.

Globální trendy a srovnání

Je pozitivní, že emisní intenzita ekonomiky se celosvětově snižuje, během období 1990-2022 klesla skoro o polovinu z 630 g na 335 g. Například Spojené státy vytvoří při produkci jednoho dolaru HDP 250 g emisí, celosvětový průměr ale výrazně navyšuje Čína se svými 470 gramy. Evropská unie produkuje pouze 140 g emisí na dolar HDP, i když i v rámci Evropy najdeme velké rozdíly.

Faktory ovlivňující emisní intenzitu

Tento ukazatel souvisí hlavně se strukturou ekonomiky dané země, přičemž velmi výrazně se v něm projevuje způsob výroby elektřiny. Česko se 40 % elektřiny z uhlí tak logicky nemůže dosahovat nejmenších čísel, zatímco třeba Francie s dominantním jádrem má jednu z nejnižších emisních intenzit.

Energetika a změny

Energetika v současnosti prochází největšími změnami za posledních několik desítek let. Důraz na životní prostředí, regulatorní změny, technologický pokrok i přání samotných zákazníků směřují energetiku k decentralizovaným a k přírodě šetrným zdrojům i postupům.

Čtěte také: Souvislosti intenzity uhlíkových emisí

Závazky Skupiny ČEZ

V roce 2021 představenstvo ČEZ, a. s., schválilo závazek dosažení klimatické neutrality začleněním strategie udržitelnosti - VIZE 2030 do firemní strategie Skupiny ČEZ. Emise skleníkových plynů jsou v rámci hodnocení dvojí významnosti vyhodnoceny jako významný dopad vyžadující řešení v rámci obchodního modelu.

Tranziční plán Skupiny ČEZ

Současná obchodní koncepce Skupiny ČEZ a VIZE 2030 respektují trend dekarbonizace. Skupina ČEZ konsoliduje své hlavní obchodní aktivity a prosazuje ambice v oblasti udržitelnosti. Základním strategickým pilířem je přeměna výrobního portfolia na nízkoemisní a dosažení klimatické neutrality do roku 2040.

Cíle redukce emisí skleníkových plynů pro Skupinu ČEZ jsou uvedeny ve formě intenzity emisí skleníkových plynů, zahrnující GHG emise rozsahů Scope 1 a 2, v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého vztažených na megawatthodinu vyrobené elektrické energie a tepla (dále jen Emisní intenzita). VIZE 2030 vychází z výpočtu Emisní intenzity v t CO2e/MWh.

Nejsilnějšími nástroji dekarbonizace do roku 2030 (dekarbonizačními pákami) ve Skupině ČEZ jsou odchod od spalování uhlí (plánovaný pokles Emisní intenzity o přibližně 65 %) a instalace nových bezemisních zdrojů, případně přechodných zdrojů na zemní plyn (plánovaný pokles Emisní intenzity o zhruba 35 %).

Od roku 2019 snížila Skupina ČEZ svůj instalovaný výkon o 2 446 MW uhlí spalujících zdrojů (220 MW Ledvice II, 440 MW Prunéřov I, 200 MW Dětmarovice, 79 MW Vítkovice, 1 000 MW Počerady, 500 MW Mělník III a 7 MW Teplárna ve Dvoře Králové).

Čtěte také: Intenzita Emise Znečišťujících Látek

Dalšími nástroji dekarbonizace jsou energetické využití odpadů, technologické zvyšování účinnosti stávajících elektráren nebo výměna automobilové flotily se spalovacími motory na elektromobily.

Dekarbonizační cíle

Skupina ČEZ plně podporuje závazek Pařížské dohody OSN o změně klimatu z roku 2015 související s omezením globálního oteplování na úroveň „well below 2 °C“ oproti předindustriálnímu období a úsilím o omezení nárůstu nejvýše o 1,5 °C.

Skupina ČEZ se zavazuje snížit Emisní intenzitu uváděnou v tunách CO2e/MWh o více než 50 % do roku 2030 oproti referenčnímu roku 2019 a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2040. Oproti referenčnímu roku 2019, kdy bylo vykázáno 0,38 t CO2e/MWh, se jedná o snížení pod 0,16 t CO2e/MWh v roce 2030.

Pro krátkodobé cíle Skupiny ČEZ platí závazek snížit Emisní intenzitu (v t CO2e/MWh v součtu Scope 1 a 2) o 83 % do roku 2033 oproti roku 2019. Skupina ČEZ se rovněž zavazuje snížit ve stejném období o 58,8 % absolutní hodnotu emisí skleníkových plynů Scope 3 z využití prodávaných produktů (kategorie 11).

Pro dlouhodobé cíle Skupiny ČEZ platí závazek snížit Emisní intenzitu o 97,3 % do roku 2040 oproti roku 2019.

Čtěte také: Intenzita tepelného ostrova měst

Skupina ČEZ se připravuje na postupné ukončování a související uzavírání nebo transformaci svých uhelných výrobních závodů, které budou mít řadu sociálních dopadů. Veřejně se zavazuje poskytnout přeřazení na jiné pozice, rekvalifikaci, přeškolení nebo kompenzace všem zaměstnancům, kterých se dotkne odklon od uhlí.

Významnou změnou v rámci dekarbonizace je také odprodej dvou polských uhelných elektráren. K uzavření celé transakce a prodeji společností došlo k 6. 2. 2025.

Částky provozních a kapitálových výdajů potřebné k pokračování v realizaci dekarbonizačních opatření a zahájení dalších akcí jsou v souladu s investičním plánem Skupiny ČEZ.

Emise skleníkových plynů

Skupina ČEZ vykazuje své emise skleníkových plynů podle metodiky Greenhouse Gas Protocol: Corporate Accounting and Reporting Standard a 2006 IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories (dále jen GHG Protocol). Emise jsou rozděleny do skupin: Scope 1, Scope 2 a Scope 3.

• Scope 1, představující přímé emise spojené s činností Skupiny ČEZ.
• Scope 2, zahrnující nepřímé emise spojené s nákupem elektřiny, tepla, technologické páry nebo chladu pro vlastní spotřebu.
• Scope 3, do níž jsou zahrnuty nepřímé emise nevyprodukované Skupinou ČEZ, ale jejími smluvními partnery.

V roce 2021 byly stanoveny cíle strategie udržitelnosti a v souvislosti se zachováním sledování trendů byl rok 2019 stanoven jako referenční rok (tzv. base year) vykazování sledovaných údajů.

Skupina ČEZ vykonává provozní řízení pouze u svých plně konsolidovaných dceřiných společností. Jejich emise skleníkových plynů jsou zařazeny do výpočtu přímých a nepřímých emisí.

Emise skleníkových plynů jsou ve Skupině ČEZ měřeny (měření emisí CO2, CH4 a N2O) nebo stanovovány bilančním výpočtem. Jiné skleníkové plyny, než je samotný plyn CO2, jsou na ekvivalentní množství CO2 přepočteny s využitím koeficientů GWP (potenciál globálního oteplování).

Scope 1 - Přímé emise

Přímé emise skleníkových plynů (Scope 1) pocházejí ze spalování fosilních paliv pro výrobu elektřiny a tepla (CO2, CH4 a N2O) a záložních zdrojů energie (diesel generátorů), z pohonných hmot pro pracovní stroje a vozidla vlastněná nebo provozovaná Skupinou ČEZ (CO2), z fugitivních emisí při těžbě uhlí (CH4), ze skládky odpadů (CH4) a při přepravě zemního plynu (CH4), ze spalování biomasy (CH4 a N2O) a malá množství emisí z úniků plynů HFC, PFC a SF6 z chladicích a klimatizačních zařízení a z elektrických spínacích zařízení.

Emise skleníkových plynů Scope 1 jsou v současné době pro energetický sektor nejvýznamnější. Jejich význam se nicméně v budoucnu bude snižovat s přechodem na nízkoemisní a bezemisní zdroje energie.

Scope 2 - Nepřímé emise z nakoupené energie

V rámci kategorie nepřímých emisí Scope 2 jsou vykazovány nepřímé emise z nakoupené a zároveň spotřebované energie dle metod location-based a market-based ve státech, ve kterých nelze spotřebu energie pokrýt vlastní výrobou.

Scope 3 - Ostatní nepřímé emise

Ostatní nepřímé emise (Scope 3) představují nepřímé emise skleníkových plynů v dodavatelsko-odběratelském řetězci (upstream a downstream emise), které vznikají v důsledku činnosti Skupiny ČEZ, ale nejsou zahrnuty do Scope 1 a Scope 2.

GHG Protocol rozděluje tyto nepřímé emise skleníkových plynů do patnácti kategorií. V roce 2023 proběhl přezkum všech patnácti kategorií, z nichž byly jako významné identifikovány ty, které se podílejí na celkových emisích Scope 3 alespoň jedním procentem. Dlouhodobě jsou bez ohledu na tento limit vykazovány emise z nakoupeného zboží a služeb.

Emisní intenzita v roce 2024

V roce 2024 bylo dosaženo hodnoty Emisní intenzity na úrovni roku 2023 při celkovém snížení výroby elektřiny a tepla oproti roku 2023. Snížení Emisní intenzity bylo na úrovni 1 %.

Skupina ČEZ nově zveřejňuje ukazatel Intenzita emisí skleníkových plynů na čisté výnosy požadovaný ESRS. Ukazatel je definován podílem Celkových emisí skleníkových plynů v tunách CO2e a účetní hodnoty čistých výnosů dle IFRS. Čisté výnosy Skupiny ČEZ se rovnají hodnotě položky Provozní výnosy celkem uvedené v Konsolidovaném výkazu zisku a ztráty k 31. 12.

Spotřeba energie a snižování energetické náročnosti

Nejvýznamnější položkou celkové spotřeby energie je energie chemicky vázaná v palivech spotřebovaná k výrobě elektrické energie, teplárenského tepla, chladu a technologické páry.

Interní cena uhlíku

Skupina ČEZ provozuje významné spalovací zdroje spadající do Evropského systému pro obchodování s emisemi (EU ETS), který je nástrojem politiky EU v oblasti klimatu, jehož cílem je snížit a omezit produkci emisí skleníkových plynů.

V rámci tohoto systému obchodování s emisními povolenkami Skupina ČEZ nakupuje povolenky EUA a každoročně je vypořádává s EU registrem v objemu vyprodukovaných emisí CO2. Skupina ČEZ aplikuje cenu emisní povolenky a forwardovou cenu EUA (EEX) v rámci podnikatelského plánu při plánování provozu i investičních akcí souvisejících s produkcí emisí skleníkových plynů, tedy z pohledu interní ceny uhlíku aplikuje při byznysových rozhodnutích „stínovou cenu“, která je aplikací ceny emisní povolenky a forwardové ceny EUA (EEX).

Cena povolenek je provozním nákladem na provoz každého energetického zdroje a změna ceny tohoto nákladu ovlivňuje investiční rozhodnutí i každoroční plány provozu stávajících lokalit.

Emisní intenzita skleníkových plynů v EU

Intenzita emisí skleníkových plynů udává množství emisí (měřeno v ekvivalentech CO2) na jednotku hrubé přidané hodnoty (měřeno v eurech) v dané ekonomice.

Intenzita emisí skleníkových plynů se v roce 2023 oproti roku 2013 snížila o 32 %. Snížení emisní intenzity znamená méně emisí při stejném množství ekonomické přidané hodnoty.

Největší snížení intenzity emisí bylo zaznamenáno v Estonsku (-61 %), Irsku (-50 %) a ve Slovinsku (-41 %).

Emisní faktor elektřiny

Jednotkovým emisím oxidu uhličitého z různých zdrojů se říká emisní faktor. Uvádí množství uhlíku, respektive oxidu uhličitého připadající na jednotku energie ve spalovaném palivu. Udává se v jednotkách t CO2/MWh.

V České republice je oficiální emisní faktor elektřiny asi 0,43 tCO2/MWh. Znamená to, že v průměru se při výrobě 1 megawatthodiny elektřiny v ČR se uvolní 0,43 tuny CO2, aneb 430 kg CO2. Emisní faktor je vážený průměr ze všech elektráren, kdy se uvažuje procentuální podíl jednotlivých zdrojů, tedy třeba uhelní elektrárny, jaderné, vodní.

Emisní faktor uhelné elektrárny je asi 0,36 t CO2 ekv./MWh. Pro hlavní obnovitelné zdroje, tedy větrnou elektrárnu, fotovoltaickou i vodní elektrárnu se uvádí nula. Obnovitelné zdroje se tudíž podle tohoto dokumentu považují za tzv. bezuhlíkové. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) sjednotil hodnoty ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2 ekv.) na jednotku energie u nejrozšířenějších typů elektráren.

Zdaleka nejhorším producentem emisí je uhelná elektrárna, následuje elektrárna na zemní plyn. Nízkouhlíkové zdroje jsou solární, větrné a jaderné elektrárny.

Emise na osobu a HDP

Hrubý domácí produkt (HDP) na osobu je určitým měřítkem životní úrovně obyvatel (ačkoli samozřejmě neúplným měřítkem) a přímo úměrně souvisí s průměrným příjmem. Součin těchto dvou veličin přímo dává množství uvolněných skleníkových plynů na osobu.

Světový průměr emisní intenzity ekonomik je 439 gramů CO2eq na dolar vyprodukovaného HDP, průměrné světové HDP na osobu 14 851 dolarů.

Hyperboly ukazují hladiny ročních emisí skleníkových plynů na osobu a postupně se zvyšují směrem k pravému hornímu rohu. Nejnižší emise na osobu mají Etiopie, Nigérie a další africké státy (přibližně 2 t CO2eq na osobu ročně), srovnáním s y-ovou osou je zřejmé, že se jedná o chudé státy s velmi nízkým HDP na osobu.

Chudší státy často vykazují vyšší emise na HDP než bohatší státy, příčinou je struktura ekonomické produkce. V bohatších státech v ekonomice převažuje sektor služeb, který je emisně méně náročný než odvětví výrazněji zastoupená v chudších ekonomikách - zemědělství, průmysl a stavebnictví.

Pro snižování emisí na osobu je nutný posun směrem doleva nebo dolů, z pohledu životní úrovně je samozřejmě přijatelnější směřování doleva. Většina evropských států a některé asijské ukazují, že je možné mít relativně nižší emise na osobu a zároveň vysokou životní úroveň.

Například obyvatelé Německa, Kanady a Austrálie mají srovnatelnou životní úroveň, avšak průměrný Němec produkuje přibližně polovinu emisí v porovnání s průměrným Kanaďanem a ještě nižší podíl oproti průměrnému obyvateli Austrálie.

Přijetí mitigačních opatření je nezbytným krokem ke snížení emisí a k žádoucímu posunu států v grafu.

Velmi nízké emise na jednotku HDP mají například Švýcarsko, Singapur, Hongkong a Švédsko (méně než 150 gramů na dolar HDP).

Zdroje dat

Zdrojem emisních dat je databáze EDGAR (Emission Database for Global Atmospheric Research, Emisní databáze pro globální výzkum atmosféry) provozovaná Společných výzkumným střediskem Evropské komise. Zdrojem ekonomických dat je Světová banka, HDP je přepočteno podle parity kupní síly, aby nedocházelo ke zkreslení způsobenému odlišnými cenami produktů v různých zemích.

Emise a hluk

Emise je množství škodliviny vystupující ze zdroje znečištění (např. Exhaláty, úlety znečišťujících látek unikajících nebo vypouštěných z nějakého zdroje znečištění do vzduchu. Imise je množství škodliviny za jednotku času, které se již dostalo do styku s pracovním prostředím. Hodnoty emise hluku jsou hladina emisního akustického tlaku na stanovišti obsluhy a hladina akustického výkonu. Intenzita hluku vyzařovaná jedním zdrojem, může být uvedena na štítku stroje nebo v technických parametrech. Imise hluku na pracovním místě, charakterizuje všechny zvuky, které jsou ( bez ohledu na to, zda je pracovník přítomen či nikoliv) ve stanoveném časovém intervalu T v měřicím bodě (pracovní místo obsluhy stroje) v konkrétní situaci.

tags: #intenzita #emisí #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Statistiky ekologického zemědělství
• Charakteristika a význam sklepních ekosystémů
• Kontejnery na odpad Jičín
• Kam se zrcadlem?
• Využití elektrické kytary v přírodě