Ekologické zemědělství v České republice: Statistiky a trendy

Ekologické zemědělství (EZ) v ČR se soustřeďuje hlavně v horských a podhorských oblastech, kde je 90 procent všech farem. Výměra ekologicky obhospodařovaných ploch i počet ekofarem každoročně narůstá. Tento trend zaznamenávají statistiky již více než dvacet let.

Zemědělské farmy motivuje k tomuto směru hospodaření půdně-klimatické podmínky, podpora státu nebo například bezproblémový odbyt produkce s předponou bio.

Aktuální stav a cíle ekologického zemědělství

Ministerstvo zemědělství (MZe) chce zvýšit plochy zemědělské půdy obhospodařované ekologicky na 22 % z dosavadních přibližně 15 %. Do roku 2027 by měli zemědělci v České republice hospodařit ekologicky na 22 % zemědělské půdy. V současnosti je to 15 %.

Vzrůst by měla i výměra orné půdy v ekologickém zemědělství a spotřeba biopotravin. Biopotraviny se mají podílet na celkové spotřebě potravin a nápojů 4 %, zatímco podle údajů z roku 2019 to bylo 1,52 %.

„Ekologické zemědělství a výroba biopotravin mají dlouhodobě vzrůstající trend. Chceme proto ekologické zemědělství co nejvíce podpořit. MZe bude nadále podporovat ekologické podniky i výrobu biopotravin, sdružování zemědělců, výrobců a obchodníků a usnadňovat farmám přístup na trh.

Čtěte také: České supermarkety a bio

Zásadní pro další rozvoj ekologického zemědělství v ČR je zaměřit se zejména na produkci mléka, produkci na orné půdě, pěstování ovoce, zeleniny a révy vinné. Akční plán navazuje na nový Evropský akční plán pro ekologickou produkci.

Statistiky ekologického zemědělství v ČR

Ke konci roku 2019 hospodařilo v České republice ekologicky 4690 farem na celkové výměře 556 tis. ha, což představuje 13,2% podíl na celkovém zemědělském půdním fondu podle ČÚZK, resp. Z celkového počtu 48,6 tisíc zemědělsky aktivních subjektů hospodaří v režimu EZ již téměř každá desátá farma (podle Zemědělského registru ČSÚ). Za posledních deset let vzrostl počet ekofarem 1,7 krát z původních 2689 farem a výměra půdy v EZ 1,4 krát z původních 398 tis.

Meziročně (2018/2019) vzrostla celková plocha v EZ o více než 18 tis. ha, tj. o 3,5 % a jedná se o nejvyšší absolutní nárůst od roku 2011. Během roku 2019 v EZ přibylo 9590 ha orné půdy (nárůst o 12 % na celkových 90 530 ha) a 8698 ha trvalých travních porostů (nárůst o 2 % na celkových 443 985 ha).

Podle ní se v roce 2021 ekologicky hospodařilo na 558.124 hektarech, což odpovídá 15,7 zemědělské půdy. Podíl orné půdy v režimu ekologického zemědělství se podle zprávy meziročně zvýšil o zhruba deset procent na 103.000 hektarů.

Ke konci roku 2021 hospodařilo ekologicky 4794 farem, meziročně o 2,8 procenta více. Podle zprávy je zastoupení EZ v jednotlivých krajích nerovnoměrné a největší obhospodařované plochy jsou jsou v pohraničních hornatých okresech Jihočeského, Plzeňského, Moravskoslezského, Karlovarského a Ústeckého kraje. V těchto pěti krajích se nachází téměř 60 procent ploch v EZ. Zpráva uvádí, že ČR patří k zemím s největší průměrnou velikostí zemědělských podniků jak v konvenčním, tak ekologickém zemědělství. Průměrná velikost ekofarem je 116 hektarů.

Čtěte také: Jak podporovat projekty

Stejně jako v předchozích letech se v roce 2021 na orné půdě v ekologickém zemědělství nejvíce pěstovaly obiloviny. Zemědělci je pěstovali na 43 procentech orné půdy, nejčastěji pšenici a oves. Na 43 procentech orné půdy se pěstovaly pícniny.

Na farmách v ekologickém režimu zemědělci chovali téměř 440.000 kusů zvířat. Nejvíce se chovalo skotu, přes 278.000 kusů. Farmáři měli přes 75.000 ovcí. Výrazně přibylo drůbeže, které se chovalo přes 32.000 kusů, meziročně to je o oproti roku 2020 nárůst o 31 procent. Nejvíce se na nárůstu podílel chov nosnic. Dlouhodobě 90 procent produkce masa v bio kvalitě, které je produktem ekologického zemědělství, tvoří hovězí maso. V roce 2021 to bylo 8918 tun, což je z celkové produkce hovězího v ČR 11 procent.

Zpráva uvádí, že v zemích střední a východní Evropy lidé za bio potraviny utrácí stále poměrně málo peněz, v ČR se podle posledních dat za rok 2020 útrata pohybuje kolem 22 eur za rok, což je podle aktuálního kurzu zhruba 530 Kč.

Ekologické zemědělství v Evropské unii

Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci v EU se stále zvětšuje. Rozšířila se ze 14,7 milionu hektarů v roce 2020 na 15,9 milionu ha v roce 2021, což odpovídá 9,9 % celkové využívané zemědělské plochy v EU.

Mezi roky 2012 až 2021 se plocha využívaná pro ekologické zemědělství zvětšila téměř ve všech zemích EU. V Portugalsku (+283 %) a Chorvatsku (+282 %) se tato plocha téměř zečtyřnásobila, což představuje nejprudší nárůst v rámci EU. Ekologickému zemědělství se dařilo také ve Francii (+169 %) a více než dvojnásobně se zvýšila ekologická výměra polí, sadů a vinic také v Maďarsku (+125 %) a Rumunsku (+101 %).

Čtěte také: Dávkování lignohumátu v ekologickém zemědělství

Nejvyšší podíl ploch ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy byl v Rakousku (26 % v roce 2020), Estonsku (23 % v roce 2021) a Švédsku (20 % v roce 2021).

Plocha využívaná pro ekologickou zemědělskou produkci v roce 2022 bezmála dosáhla 17 mil. hektarů. To podle údajů Eurostatu znamená, že více než desetina zemědělské půdy je obhospodařována ekologicky.

Eurostat mimo jiné upozorňuje, že mezi lety 2012 a 2022 se ekologicky obhospodařovaná zemědělská půda rozšířila o 79 %. Nejnovější údaje z června letošního roku tak potvrzují pokračování rychlého a prudkého rozšiřování ekologických ploch v EU. Navzdory tomuto růstu ale EU není na dobré cestě ke splnění svého cíle pro rok 2030.

Unijní strategie Farm to Fork si totiž klade za cíl, aby do roku 2030 bylo 25 % zemědělské půdy obhospodařováno tak, aby mohlo nést označení „ekologické“. Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) však ve zprávě pro rok 2023 uvedla, že k dosažení tohoto cíle by EU musela téměř zdvojnásobit současné tempo pokroku. Pokud bude současné tempo růstu pokračovat, dosáhne EU do roku 2030 pouze 15% podílu ekologického zemědělství, uvedla agentura EEA.

Podle zprávy Eurostatu vede evropský žebříček ekologického zemědělství Francie s 2,9 mil. hektarů, což představuje 17% na celkové rozloze půdy, na níž je v EU provozováno ekologické zemědělství. Následuje Španělsko (2,7 mil. hektarů), Itálie (2,3 mil hektarů) a Německo (1,6 mil hektarů). V roce 2022 právě na tyto čtyři země připadalo 56 % celkové ekologické plochy EU.

Zeměmi s nejvyšším podílem ekologicky obhospodařované plochy byly Rakousko (27 %), Estonsko (23 %) a Švédsko (20 %), následované Portugalskem, Itálií, Českem a Lotyšskem, přičemž v každé z nich se podíl ekologicky obhospodařované plochy pohyboval mezi 15 a 20 %. Naproti tomu Irsko, Bulharsko a Malta měly v roce 2022 méně než 5 % své půdy v ekologickém zemědělství. Polsko bylo jedinou zemí EU, která v uplynulém desetiletí zaznamenala pokles podílu ekologicky obhospodařované půdy.

Většina ekologické půdy v EU se využívá k pěstování plodin, jako jsou obiloviny, okopaniny, zelenina, trvalé travní porosty a trvalé kultury, jako jsou ovocné stromy, olivové háje a vinice. Růst zaznamenal také ekologický chov zvířat, a to i přes celkový pokles počtu hospodářských zvířat v EU.

Trendy ve spotřebě biopotravin

„Biopotraviny jsou produktem ekologického zemědělství, které je šetrné k přírodě a nepoužívá pesticidy a průmyslová hnojiva. Zvířata na ekofarmách jsou chovaná v nadstandardních podmínkách s volným výběhem. Ekologické zemědělství pomáhá zachovat biologickou rozmanitost, zejména ptactva a hmyzu. To jsou vše benefity biopotravin, ke kterým můžeme ještě přidat vysokou kvalitu a chuť bez konzervantů či syntetických barviv.

Trh s biopotravinami stále roste. Celkový obrat českých firem včetně vývozu dosáhl v roce 2022 přibližně 11,3 miliardy korun, což v porovnání s rokem 2021 znamená nárůst o přibližně 10,5 %. Celková spotřeba biopotravin (včetně dovozu) v ČR v roce 2022 činila 6,95 miliardy korun a zaznamenala meziroční nárůst o 13 %.

Dlouhodobě se u nás z biopotravin nejvíce prodává zboží z kategorie „Ostatní zpracované potraviny“ (36 %), přičemž téměř tři čtvrtiny této kategorie tvořily káva a čaj, hotové pokrmy, včetně dětské výživy a ostatní zpracované biopotraviny zahrnující zejména doplňky stravy.

„Biopotraviny patří v České republice mezi nejpřísněji kontrolované produkty. Nikdo nesmí označovat jako bio potravinu, která nemá platný certifikát a nesplňuje pravidla ekologické produkce.

Struktura plodin v ekologickém zemědělství

Ze statistik, které od roku 2007 z pověření MZe zpracovává ÚZEI, vyplývá, že hlavními plodinami na orné půdě v ekologickém zemědělství jsou téměř vyrovnaně obilniny a pícniny (42,7 % a 43,9 %). Z obilnin se nejvíce pěstuje pšenice a oves.

V rámci pícnin jsou zastoupeny v EZ převážně víceleté pícniny (téměř 90% podíl), využívané ke krmným účelům, zelenému hojení a odplevelování orné půdy. Nezbytnou součástí je zařazování luskovin na zeleno (leguminóz), jejichž předností je výživný a zúrodňující dopad na půdu díky poutání vzdušného dusíku kořenovou soustavou spolu s příznivým účinkem na půdní strukturu. V konvenčním zemědělství naopak dominují s 60% podílem pícniny jednoleté, především kukuřice na siláž.

V roce 2021 byly v EZ pěstovány obilniny na 42,3 tis. ha, pícniny na 43,5 tis. ha, luskoviny na zrno na 5,0 tis. ha (nejčastěji hrách a peluška) a technické plodiny na 5,7 tis. ha (zhruba 60 % ploch zabíraly olejniny, 40 % léčivé, aromatické a kořeninové rostliny). Pěstování okopanin a zeleniny zůstává trvale na nízké úrovni (428 ha, resp.

S nárůstem ploch orné půdy v EZ stoupá i samotná produkce ekofarem. U obilnin, hlavní skupiny plodin na orné půdě, vzrostla plocha za posledních deset let téměř dvojnásobně a produkce dokonce 2,3krát (ze 49 tis. tun na více než 112 tis. tun v roce 2021). Největší objem produkce dosahuje pšenice a oves.

Zhruba 75 % ekologicky pěstovaného obilí je prodáno, přičemž většina v biokvalitě, avšak podstatná část produkce směřuje dlouhodobě do zahraničí (33 %). Neprodaný objem obilí je využíván především jako krmivo, příp. osivo přímo na ekofarmách.

V roce 2021 obilniny v EZ tvořily 3,1 % jejich celkové osevní plochy a 1,4% podíl na celkové produkci obilí v ČR. Nejvyšší zastoupení v EZ má trvale oves a tritikále (19 %, resp. 11 % na celkové osevní ploše a 15 %, resp. Významné zastoupení v EZ mají luskoviny na zrno (12% podíl na jejich celkové osevní ploše a 8% podíl na celkové produkci v ČR), jsou nepostradatelnou plodinou v osevním postupu pro udržení kvality orné půdy a dále zdrojem bílkovin v krmení hospodářských zvířat.

Za posledních deset let vzrostla v EZ jejich plocha téměř trojnásobně a produkce dokonce 3,3krát (z 2 630 na 8 683 tun v roce 2021). Vysoký podíl ploch i produkce v EZ dosahují také léčivé, aromatické a kořeninové rostliny (LAKR).

Na plochách v ekologickém režimu bylo za rok 2021 vyprodukováno 112 347 tun obilovin, 8 683 tun luskovin na zrno, 4 259 tun okopanin, 3 448 tun olejnin, 603 tun LAKR a 1 394 tun zeleniny. Z trvalých kultur bylo sklizeno 5 731 tun ovoce, z toho 3 162 tun jablek, 1 137 tun švestek, okolo 370 tun hrušek a podobný objem třešní a višní, 280 tun meruněk a 3 278 tun produkce hroznů.

Z údajů ÚZEI o uplatnění bioprodukce vyplývá, že řada komodit nenachází zpracovatele na domácím trhu a je exportována. Z rostlinných komodit do zahraničí míří třetina produkce obilí (zejména špalda, oves, proso i pšenice), téměř polovina luskovin a olejnin, dvě třetiny produkce brambor, třetina zeleniny (zejména kořenové - mrkev, cibule), pětina ovoce (zejména jablka a bobuloviny, 25 % resp.

Z šetření dále vychází, že pouze 10 % ekofarem prodá veškerou svoji produkci s certifikátem. Čtvrtina ekofarem využívá konvenční i bio trhy a zhruba polovina ekofarem odbytuje dlouhodobě svoji produkci výhradně na konvenčním trhu. Stejně jako konvenční zemědělci se i ti ekologičtí potýkají s nejistým odbytem, navíc i s nejistotou získání cenové prémie.

Vzhledem k dalšímu nárůstu zájmu o EZ mezi zemědělci, motivovanému podporou MZe tzv. na straně nabídky, je potřeba, aby se Česká republika inspirovala v sousedních zemích a zajistila také adekvátní silnou poptávku po bioprodukci, tzv. podporu na straně poptávky.

Politická podpora rozvoje ekologického zemědělství přispívá současně k řešení problémů a naplnění cílů v dalších oblastech jako je ochrana klimatu; kvality půdy, vody, biodiverzity; dobrých životních podmínek zvířat; živobytí na venkově i veřejného zdraví. Těžko bychom hledali jinou oblast politiky, která může přispět k tolika prvkům zdraví lidí a planety. Ekologické zemědělství rozhodně není krátkodobým trendem.

tags: #ekologické #zemědělství #v #ČR #statistiky

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce readiness kódy emisí
• Globalizace a Vzdělávání
• Udržitelné bydlení
• Rozměry výsuvných košů
• Co je to Ekologická Nika?