Invazivní rostliny v české přírodě: Hrozba pro biodiverzitu

Na první pohled mohou působit nevinně nebo dokonce okouzlujícím dojmem. Přesto právě některé cizokrajné rostliny představují závažné ekologické riziko. Invazní neboli nepůvodní druhy rostlin a živočichů můžeme považovat za jakési nezvané hosty.

Jedná se o druhy, které se rozšířily mimo původní oblast svého výskytu, a to přičiněním člověka nebo k nám doputovaly samy především díky změně klimatu. Za „vetřelce“ jsou považovány především proto, že svou přítomností ohrožují stávající biodiverzitu původních ekosystémů v přírodě po celém světě.

Invazivní druhy nejsou jen problémem přírody, ale i nás samotných. Důležitá je i informovanost a odpovědnost. Při výběru rostlin do zahrady bychom neměli spoléhat pouze na vzhled nebo doporučení známých.

Dopady invazivních rostlin

Nepůvodní rostliny se v české krajině šíří čím dál rychleji. Některé zabírají místo původním druhům, jiné narušují půdní strukturu nebo způsobují zdravotní komplikace. Ale jakmile získají půdu pod nohama, jen těžko se jich zbavíme. Na první pohled působí nenápadně nebo dokonce krásně.

Invazivní druhy se množí vegetativně i semeny, rychle obsazují nové plochy a vytlačují původní rostlinstvo. Jejich odstranění je technicky a finančně náročné, často vyžaduje opakované zásahy chemickými prostředky nebo odbornou likvidaci.

Čtěte také: Ekologické Důsledky Invaze

Invazní nepůvodní rostliny představují vážnou hrozbu pro biologickou rozmanitost, stabilitu ekosystémů i naše zdraví. Jejich likvidace je náročná, nákladná a vyžaduje systematický přístup.

Tyto rostliny jsme si sem mnohdy původně pozvali pro jejich krásu. Nyní vytlačují tuzemské rostlinné druhy. Tyto rostliny nejsou zapojené do žádných ekologických vazeb v prostředí, kde se invazivně šíří.

Skutečně silně invazivní druhy rostlin dovedou poměrně rychle likvidovat ve volné přírodě původní rostlinné druhy. Dovedou se prosadit svým ohromným vzrůstem a až neuvěřitelnou schopností přežít. A nelikvidují jen původní druhy flóry, ale i fauny a mění tak biotopy. A i když se mnohým z nás tyto rostliny líbí, ve skutečnosti jsou náloží s pomalu tikajícími hodinami.

Řada živočišných i rostlinných druhů se díky globalizaci světem šíří jako lavina sama od sebe, jako je tomu v případě komára tygrovaného, který přenáší mnohé nemoci a do USA a Evropy se dostal v pneumatikách automobilů. Pak jsou ovšem druhy, které jsou natolik dominantní, že vytlačují původní rostliny. Jiné druhy jsme si přinesli dobrovolně a rádi, ať už pro jejich krásu nebo užitečnost.

Příklady invazivních rostlin v ČR

Invazních druhů na našem území se nevyskytuje málo, seznam těchto druhů aktualizuje Ministerstvo životního prostředí, pod které správa invazních druhů spadá. V současné době je zaznamenáno celkem 1 454 nepůvodních druhů rostlin a 595 druhů nepůvodních druhů živočichů na území ČR.

Mezi typické rostlinné zástupce nepůvodních druhů patří:

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

• Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
• Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera)
• Různé druhy křídlatek (Reynoutria spp.)
• Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)

Na evropském seznamu invazních druhů je aktuálně 88 druhů živočichů a rostlin, část z nich se vyskytuje také v české přírodě.

Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)

Bolševník velkolepý je silně jedovatý, protože obsahuje toxické šťávy s furanokumariny, které na kůži způsobují popáleniny a následně jizvy. Byla k nám přivezena z východního Ruska a Japonska na okrasu. Bolševník dorůstá až do výšky pěti metrů. Kvete od pozdního jara do poloviny léta.

Tato obří rostlina původem z Kavkazu se k nám dostala jako okrasný prvek do parků a zámeckých zahrad. Vytváří husté porosty, které dusí veškerou okolní vegetaci. Dnes je noční můrou mnoha správců krajiny.

Křídlatky (Reynoutria spp.)

Křídlatky jsou považovány za jedny z nejagresivnějších invazních rostlin, zkřížením s křídlatkou japonskou dokonce vznikla nová křídlatka česká. Má velmi negativní dopad na rozmanitost přírody, protože zastíní všechny ostatní druhy a značně vyčerpává půdu.

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera)

Netýkavka žláznatá patří spolu s bolševníkem a křídlatkou mezi nejagresivnější invazní druhy, přitom do Evropy byla původně také přivezena na okrasu. Plody netýkavky žláznaté mají vyvinutý mechanismus, jehož pomocí vystřelují zralá semena až do vzdálenosti několika metrů.

Čtěte také: Znečištění ovzduší: role rostlin

Tato okrasná květina z Himálaje je krásná, ale zrádná. Šíří se podél toků a vytlačuje původní luční a pobřežní rostliny. Její mělký kořenový systém nezpevňuje půdu, a tak dochází k větší erozi břehů.

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)

Trnovník akát se do Evropy dostal v 17. století ze Severní Ameriky a začal se rychle šířit, protože jeho kořeny vylučují látky likvidující konkureční rostliny v okolí. Akát je rychle rostoucí strom původem z Ameriky. V české krajině je ale vyloženě nevítaným hostem - do půdy uvolňuje toxické látky, které zamezují klíčení jiných rostlin. Výsledkem jsou monokulturní akátiny, chudé na druhy.

Mezi další invazivní rostliny patří například:

• Ambrozie peřenolistá (Ambrosia artemisiifolia)
• Pajasan žláznatý (Ailanthus altissima)
• Klejicha hedvábná (Asclepias syriaca)
• Javor jasanolistý (Acer negundo)
• Borovice vejmutovka (Pinus strobus)

Regulace invazivních rostlin

Všechny invazní druhy žijící v České republice podléhají monitoringu, zkoumání a kontrole, aby se preventivně zabránilo jejich přílišnému šíření. Důležité je, jak dlouho už tady jsou a jak se přizpůsobily podmínkám a soužití s ostatními organismy.

Podle Nařízení EP a Rady č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů musí členské státy zřídit pro značně rozšířené druhy z unijního seznamu tzv. regulační opatření, ve kterých jsou stanoveny postupy, jak minimalizovat dopad těchto druhů na biologickou rozmanitost, lidské zdraví a hospodářství. Priorita jednotlivých opatření by zde měla být stanovena na základě posouzení rizik a nákladové efektivity.

To, jak regulační opatření budou vypadat, je na uvážení jednotlivých členských států, nicméně je potřeba postupovat ve spolupráci s okolními státy. Postup regulace se tak může lišit v jednotlivých státech, kdy se bude zohledňovat rozdílný charakter výskytu a potenciálu šíření.

Regulační opatření by měla být specifická nejen na úrovni státu (v ČR nyní postupně vydávané tzv. zásady regulace), ale i na škále regionů či stanovišť (v ČR budou vydávány na úrovni krajů, CHKO a NP formou opatření obecné povahy).

Invazivní druhy, které se podle nařízení Evropské unie nesmí v Česku pěstovat, se stále objevují na soukromých zahradách. Pokud se jedná o druh, který je zařazen na seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na unijní zájmy, může za jeho pěstování hrozit pokuta až ve výši stovek tisíc korun.

Co můžeme dělat?

Nejjistější cestou je nákup rostlin u prověřených českých zahradnictví a pěstitelů, kteří mají přehled o aktuální legislativě a garantují, že žádné zakázané druhy nenabízí.

Do monitoringu výskytu invazních druhů se můžete zapojit i vy! Zdokumentováním a nahlášením invazního druhu přispějete k pochopení mechanismu šíření nepůvodních invazních druhů a jejich vlivu na společenstva, k ochraně biodiverzity, tvorbě legislativy a řešení vážných problémů spojených s invazními druhy.

Snaha obohatit svou zahradu o novou a „netradiční“ rostlinu od známého nebo souseda se může vymstít.

tags: #invazivni #rostliny #v #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Focení dospělých v přírodě: Praktické tipy
• Skládka Popovice – Libec u Jičína: Technická zpráva
• O hnutí Matky proti klimatu
• Farma Stupava a LUKROM: Analýza
• Ohrožené a vzácné druhy