Investice do ekologie v českých teplárnách: Projekty a modernizace

České teplárny mají napilno. Do roku 2030 musejí vyměnit uhelné zdroje tepla za ekologičtější.

Většina z nich počítá s plynovými kotli.

V Česku je v současné době 110 velkých a 550 malých soustav centrálního zásobování teplem, na které je napojeno asi 1,7 milionu domácností, tedy zhruba čtyři miliony lidí.

Pětapadesát procent těchto tepláren stále vyrábí teplo z uhlí.

„To se bude muset změnit. Důvod je zřejmý. Stát plánuje do roku 2033 konec uhlí v Česku.

Čtěte také: Ohrožené čínské investice

„Některé teplárny přestaví na částečné využívání biomasy a energeticky využitelném odpadu.

Ale právě to se příliš nezamlouvá ekologům.

Argumentují tím, že plyn má být jen přechodové palivo a někdy v roce 2050 má být i v teplárenství nahrazen obnovitelnými zdroji, jako jsou třeba biometan, biomasa, tepelná čerpadla a podobně.

„Fosilní plyn odvádí pozornost a peníze od přechodu plynárenství na udržitelné a obnovitelné zdroje.

Zdůraznila také geopolitické hledisko a situaci kdy až devadesát procent zemního plynu se do Evropy dováží ze třetích zemí.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje v Německu: Investiční přehled

Šedesát procent z toho plynu přitom pocházelo z Ruska.

Už nyní se ovšem do plynové infrastruktury a nových fosilních zdrojů investují značné peníze.

„Hrozí nám lock-in.

To znamená, že když bude infrastruktura připravená, společnosti a státy ji budou chtít využívat co nejdéle.

Uzavřeme se v technologii, která bude neúměrně dlouho produkovat emise skleníkových plynů.

Čtěte také: Odpadové hospodářství v Polsku: Investice

Teplárny ale s přestavbu na jiné zdroje spěchají a má to ekonomický důvod.

Vysoké ceny emisních povolenek totiž zdražují výrobu tepla z uhlí.

„Hrozí, že cena tepla z uhlí bude dražší než z plynu.

Odborník si přitom nemyslí, že by bylo možné plynovou fázi přeskočit, jak navrhují ekologové.

„Vývoj nelze přeskakovat, přechod bude postupný.

Celá transformace má stát asi 250 miliard korun.

„V současné době je pro teplárenství připraveno asi 80 miliard korun.

Je to závislé na ceně emisní povolenky.

Modernizační projekty jsou v současné chvíli za nějakých 77 miliard.

Výzvy se budou spouštět na podzim.

Do plynu do roku 2030 dáme asi 50 miliard.

Představitelé tepláren počítají s tím, že později přejdou na bezemisní zdroje.

Velkou příležitost vidí například v bioplynu, v jehož produkci je Česko podle ředitele Hájka velmoc.

V současné době jej provozovatelé bioplynových stanic využívají pouze k výrobě elektřiny s 38procentní účinností.

Představitelé ministerstva životního prostředí počítají s tím, že se do roku 2030 mají emise skleníkových plynů v Česku snížit o 55 procent ve srovnání s rokem 1990.

„Zelená modernizace si vyžádá zásadní investice.

Mnohem šetrněji k životnímu prostředí budou vyrábět teplo dva nové kotle K2 a K3 na provozu Špitálka Tepláren Brno.

Nahradí pár kotlů z padesátých let.

Výrobní parametry nových kotlů splňují nejpřísnější emisní limity.

„Celková investice činí zhruba 200 milionů korun.

Produkce emisí oxidů dusíku poklesne na provozu Špitálka, kde jsme už vloni vyměnili hořáky u největšího výrobního zařízení za ekologičtější, více než o třetinu,“ uvedl generální ředitel Tepláren Brno Ing.

Špitálka, od jejíhož spuštění letos uplyne devadesát let, je nejstarším provozem Tepláren Brno.

Její výrobní zařízení však postupně prochází výraznou modernizací, jejímž společným jmenovatelem v posledních letech je právě ekologie.

„V ´rodném listu´ K2 a K3 je napsáno datum 2020, jde tedy opravdu o nejšpičkovější technologii, jakou si lze představit.

Modernizace Špitálky, ale i dalších velkých zdrojů Tepláren Brno umožňuje v souvislosti s vrcholící přestavbou rozvodné sítě na horkovodní efektivnější výrobu tepla.

„Předimenzované technologie našich zdrojů byly přežitkem minulé doby.

Spotřeba tepla v posledních třiceti letech mírně klesá, nejen kvůli stále teplejším zimám, ale také například kvůli masivnímu zateplování domů.

Po nutných stavebních úpravách na Špitálce budou na podzim nové kotle (každý o přepravní váze 85 tun) do Brna dopraveny nákladními tahači z výrobního závodu Gunzenhausen v Německu.

Do kotelny budou umístěny pomocí mobilního jeřábu přes „střechu“.

Na Špitálce budou instalovány namísto původního čtvrtého kotle K27, který je již několik let mimo provoz a je nyní postupně demontován.

Teplárenské sdružení České republiky na 31. Dnech teplárenství a energetiky, které letos opět hostí Olomouc, ocenilo na společenském večeru 23. dubna tři Projekty roku a jeden Počin roku 2024.

Nejzajímavější teplárenské projekty byly vyhlášeny již po třiadvacáté.V českém teplárenství skončila první etapa transformace spojená s odchodem od uhlí do roku 2030.

Týkala se zejména menších a středních tepláren na úrovni okresních měst.

Miliardové investice v těchto zdrojích výrazné snížily emise skleníkových plynů.

K dalšímu snižování emisní zátěže přispívá i zvyšování účinnosti výroby a distribuce tepla a kombinované výroby elektřiny a tepla a rozvoj soustav zásobování teplem, kde s nově připojenými odběrateli zanikají neefektivní lokální zdroje tepla.

„Dělá mi radost, že se rok od roku kvalita přihlašovaných projektů v teplárenství zvyšuje a uspět v konkurenci je stále těžší.

tags: #teplárny #investice #do #ekologie #projekty

Oblíbené příspěvky:

• Udržitelná móda z recyklovaných látek
• Historie autobusového stanoviště v Karviné
• Eko farma - statistické údaje
• Vývoz odpadu: Průvodce pro firmy
• Likvidace aut Brandýs nad Labem