Invazivní druhy a vliv ostrova odpadků

Invazivní druhy jsou často velkým nebezpečím pro původní evropské rostliny a zvířata, neboť mohou narušit lokální flóru a faunu a způsobit značné škody na přírodě i na zdraví lidí. Do Evropy se dostaly náhodně, nebo je sem záměrně dovezli lidé, třeba k využití v zemědělství.

V Česku nyní žije takřka dva tisíce nepůvodních živočišných a rostlinných druhů, typickým a nevítaným zástupcem je třeba bolševník. Řadíme se tak mezi 27 států EU na čtvrtou pozici. Vyplývá to z údajů, které byly zveřejněny v listu Le Soir. Více invazivních druhů, mají prý jen ve Francii (2291), v Belgii (2563) a v Británii (3065).

Celkové ekonomické škody v Evropě způsobené invazivními rostlinnými a živočišnými druhy odhadují experti zhruba na 12 miliard eur (308 miliard korun) ročně. Přesné ekologické a ekonomické dopady existence nepůvodních druhů se ale vzhledem k současným znalostem dají měřit či odhadovat jen nesnadno, píše dále Le Soir.

"Přesný vliv stále neznáme u 90 procent z 10 tisíc cizích živočišných a rostlinných druhů, které jsou v Evropě přítomny většinou méně než 200 let," dodává deník. Přesto článek obsahuje určité odhady škod. Například v Británii se jen škody na úrodě kvůli nejrůznějších druhům invazivního hmyzu a pavouků odhadují na 2,8 miliardy eur ročně (72 miliard korun).

To však prý ještě není nic proti tomu, jaké výše dosahují odhady škod ve Spojených státech. Tam podle amerického ministerstva vnitra jde o 123 miliard dolarů ročně (2,2 bilionu korun).

Čtěte také: Přehled druhů křemene

Ne všechny z více než 10 tisíc nepůvodních druhů v Evropě působí potíže. Za "problémové" lze podle unijního projektu DAISIE označit tak 10 až 15 procent z nich.

V Česku například v květnu ochránci přírody varovali, že exotické lípy zabíjejí stovky chráněných čmeláků. Exotické druhy a kultivary lip, které radnice stále častěji vysazují ve velkých městech, protože snášejí i silně znečištěné ovzduší, mají velmi vonný nektar, který láká čmeláky. Ti ale při jeho získávání vydávají více energie, než jí přijímají, proto hynou hlady.

Koloběh živin začíná právě u fytoplanktonu. Velká studie publikovaná v roce 2015, se snažila zjistit, kolik plastů skončí každý rok v oceánech. Dopátrat se ke správným výsledkům nebylo vůbec jednoduché, bylo třeba dát dohromady velký tým vědců z různých oblastí. Studie zjistila, že ročně skončí v mořích okolo 8 milionů tun plastů. S růstem populace a zvyšující se spotřebou plastů se tento počet do roku 2025 zdvojnásobí.

V roce 2018 vyšla v časopise Nature studie s vědeckými údaji, které dokazují, že takzvaný „plastový ostrov“, složený z plastového odpadu včetně plastových tašek, v Tichém oceánu roste naprosto neuvěřitelně. Postupem času se na plastový odpad přichytávají řasy a různí živočichové. Po nějaké době se na předmět zachytí tolik živočichů, že ztěžkne a klesá ke dnu.

V roce 2017 se na pobřeží Norska objevil vorvaň, který nakonec zemřel. Během pitvy vytáhli 30 plastových tašek z jeho žaludku.

Čtěte také: Ohrožené děti a znečištění ovzduší

Zcela zregenerované území kolem řeky Lučiny nabídne městský obvod Ostrava-Radvanice v závěru příštího roku. Chystá se totiž komplexní revitalizace prostoru a jeho proměna na místo k odpočinku a trávení volného času. Práce by měly začít v září letošního roku a revitalizace území bude hotova za rok. Projektovou dokumentaci vypracovaly zkušené architektky, krajinářky Magda Cigánková Fialová a Petra Lindovská. Zhotovitelem bude společnost Ostravské městské lesy a zeleň.

„Projekt obsahuje úpravu okolí řeky a břehů Lučiny tak, aby vznikla přírodní promenáda. I navržená zeleň je inspirována původními druhy dřevin a bylin. Vhodná, přírodě blízká opatření, přispějí ke zlepšení biodiverzity, omezí výskyt invazivních dřevin, posílí odolnost lokality v návaznosti na změny klimatu a současně zpřístupní lidem část území s břehy řeky Lučiny. Prostor doplní i mlatová stezka z přírodních materiálů se vsakem kopírující cyklotrasu. V březích přibydou pobytové schody k odpočinku a výhledům na řeku. Scházet nebudou herní a relaxační prvky z veskrze přírodních materiálů. Významným elementem bude umělý vodní prvek - solná komora /solanková gradovna/, plnící podobnou funkci jako solná jeskyně. Benefitem solankové gradovny je znamenité mikroklima, podobající se klimatu u moře. Minerály ve vzduchu přispívají k obnově a regeneraci sliznice horních cest dýchacích,“ vysvětluje Aleš Boháč, starosta městského obvodu Ostrava Radvanice a Bartovice.

Proměněno bude území v délce 791 metrů kolem řeky Lučiny, v dolním úseku toku v zastavěné části obce Radvanic, detailněji jde o východní břeh řeky ze severu od ulice Hvězdná po ulici Fryštátská. Plánovaná revitalizace lokality významně ovlivní klima. Zvýší se ponechání srážek v území, čímž se ochladí okolí. Původní nálety, invazivní křídlatku, nahradí krajinné trávníky, stromy, keře, jenž podpoří zachycení a následný odpar dešťové vody, což opět přispěje ke zlepšení mikroklimatu. Krajinná zeleň v okolí řek má značný vliv na ochlazení městského prostředí, přispívá ke snížení tepelného ostrova města. Vegetace zadržuje vodu, snižuje podíl znečišťujících látek i skleníkových plynů v ovzduší, snižuje teplotní extrémy a poskytuje útočiště mnohým druhům flóry i fauny, podporuje zachování městské či příměstské biodiverzity.

„Pěšiny, odpočívadla, terasy, mola jakožto součást promenády kolem řeky jsou navrženy z propustných materiálů a propustným podložím, umožňujícím retenci dešťové vody. Zbylé chodníky jsou plánovány z hrubozrnného mlatu. Ten v okolí řeky pozitivně ovlivňuje mikroklima, zadržuje vodu, zvyšuje tak půdní vlhkost a snižuje povrchový odtok. Neopomenutelným přínosem pro biodiverzitu je plánovaná zeleň, kvetoucí záhony, stromy i keře, zadržující srážkové vody, snižující povrchový odtok a zlepšující klima v místě, snižující teplotu, zvyšující vlhkost, zachycující prach i nečistoty ovzduší. Rostliny produkují kyslík, stromy poskytují stín, kvetoucí záhony skýtají zázemí opylovačům. V území budou vybudovány také neprůtočné tůně, doplněné o vlhkomilné byliny, i dešťový záhon,“ dodává Aleš Boháč, náměstek primátora pro životní prostředí a starosta městského obvodu Ostrava Radvanice a Bartovice.

Území bude oproštěno od stromů ve špatném zdravotním stavu a odpadu, odstraněny budou invazivní druhy rostlin, zejména křídlatka a akátiny. V lokalitě budou provedeny terénní úpravy, vybudovány terasy. Na březích jsou navržena mola i kamenná schodiště k vodní hladině. Místo bude doplněno o městský mobiliář, lavičky, stoly, lehátka, odpadkové koše a rozličné herní prvky pro děti. Pamatováno je na prvky k podpoře biodiverzity. V lokalitě budou místěny plazníky, broučkoviště i budky pro ptáky a netopýry. Návštěvníky budou informovat o místní fauně a flóře informační tabule.

Čtěte také: Třídění odpadu z koupelny

„Lokalita dnes chudá na rostlinné druhy, kde nyní převládají invazivní rostliny, bude po regeneraci vylepšena o traviny, záhony trvalek, nové keřové i stromové patro. V území budou založeny luční a krajinné trávníky v celkové výměře takřka 13 tisíc m² k lepší retenci vody a sloužící hmyzu. Vysazeno bude přes 10 tisíc rostlin. Na výsadbu čeká 49 listnatých stromů, přes 1700 keřů, víc jak sedm tisíc trvalek a skoro pět tisíc cibulovin. Opomenuty nejsou ani mokřadní rostliny. K výsadbě jsou navrženy třešně, javory, habry, duby, jilmy, olše, topoly a břízy. Keře jsou zastoupeny např. kalinami, růžemi, ostružiníkem, bezem, zimolezem brslenem, svídou či řešetlákem. Mezi trvalkami najdeme mátu, pomněnky, kakost, prvosenky, plicník či hrachor, zvonek i mateřídoušku nebo řebříček. Pamatováno je na kapradiny i traviny, příkladmo kapraď samec, metlici, ostřici či sítinu.

Více než čtyřiadvacetihodinové řádění hurikánu Dorian, který v neděli 1. září 2019 zasáhl v nejvyšším pátém stupni Bahamské ostrovy a souostroví Abaco, za sebou nezanechalo „pouze“ tisíce zničených domů a desítky lidských obětí, ale ohrozilo i samotnou existenci bahamského poddruhu amazoňana kubánského (Amazona leucocephala bahamensis). Podle americké mutace zpravodajského webu Forbes.com mohl Dorian vymazat ze zemského povrchu hned tři endemické ptačí druhy, mezi něž patří i tento amazoňan. Hurikán zasáhl Bahamy rychlostí 295 km/h a přímo nad ostrovy se na celý den zastavil.

Rozsáhlé požáry, které již třetím týdnem sužují Amazonii, zásadně ohrožují divoké populace pralesních druhů papoušků. Požáry udeřily v tu nejnevhodnější dobu, kdy probíhá hnízdní sezóna a amazoňané, aratingy, arové a další druhy papoušků se starají o mláďata v dutinách stromů, jež se zároveň stávají pastí, v níž nevzletní ptáci uhoří. Na území států, které se dělí o Amazonii, vzplálo od začátku roku již přes 74 tisíc požárů, což je o 85 procent více než v loňském roce.

Zdecimované populace papoušků v jejich přirozeném prostředí by mohli zachránit ptáci stejného druhu, kteří žijí v nepůvodních lokalitách jako ptáci vypuštění z umělých chovů, kteří vytvořili umělé populace coby invazní druhy. Navrhují to ekologové Luke Gibson z Hongkongské univerzity a Ding Li Yong z australské národní univerzity v Canberře, jejichž studii zveřejnil vědecký online magazín Frontiers in Ecology and the Environment.

Užívání vod obecně představuje antropogenní faktor, jenž ovlivňuje stav vod, a to jak v množství, tak v kvalitě těchto vod. Účelem plánu oblasti povodí je identifikovat tyto vlivy (užívání vod), posoudit jejich významnost na stav vod a rizikovost, a pokud dobrého stavu vod není dosaženo, navrhnout vhodná opatření k eliminaci nepříznivých vlivů tak, aby se docílilo rovnováhy mezi environmentálními požadavky a přínosy, které užívání vod umožňuje. Užívání vod je hodnoceno zvlášť pro vody povrchové a zvlášť pro vody podzemní.

Povrchovými vodami jsou podle dikce zákona o vodách vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu. Povrchové vody jsou využívány k různým účelům jejich využití, také jako k odvedení odpadních vod, které jsou vypouštěny z obcí, měst, průmyslových podniků a jiných objektů a zařízení, a které tím mohou nepříznivě ovlivnit jejich jakost. Vypouštění odpadních vod do vod povrchových - řek a potoků - formou bodových zdrojů znečištění, tj. soustředěné vypouštění vod (z městských a obecních čistíren odpadních vod, z průmyslových závodů apod.), představuje významný vliv na kvalitu vody. Podle původu odpadních vod lze je rozdělit na vypouštění komunální, průmyslové (potravinářství a ostatní), z energetiky, ze zemědělství a na vypouštění ostatní.

Za bodové zdroje znečištění jsou pro zpracování Plánu oblasti povodí Odry považována vypouštění vod, která jsou sledována a zahrnuta do vodohospodářské bilance, tzn. Problematika významných bodových zdrojů znečištění byla zpracována dle podkladů, které má k dispozici státní podnik Povodí Odry ve svých databázích. Jedná se o evidenci uživatelů vod za roky 2002 až 2006, přičemž rok 2006 byl brán jako referenční. V roce 2006 bylo v oblasti povodí Odry sledováno celkem 471 vypouštění vod do vod povrchových.

U vypouštění vod z komunálních zdrojů znečištění - pokud počet ekvivalentních obyvatel (EO) je větší než 2 000, případně jsou to i menší zdroje, které ale nedostatečně, či vůbec nesplňují požadavky Nařízení vlády (NV) č. 61/2003 Sb.(o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění NV č. u vypouštění odpadních vod z průmyslových zdrojů znečištění (resp.

Podle výše uvedených kriterií bylo oblasti povodí Odry určeno 37 významných vypouštění vod z komunálních zdrojů, což jsou čistírny odpadních vod (ČOV), které čistí odpadní vody splaškového charakteru z měst a obcí. Největším producentem ze sféry komunálních vod v oblasti povodí byla v roce 2006 Ústřední čistírna odpadních vod (ÚČOV) města Ostravy (40,1 mil. m3 včetně odlehčení), ČOV Frýdek - Místek (9,5 mil. m3) a ČOV Opava (6,1 mil. ČR zpracovala strategii implementace směrnice 91/271/EHS (včetně financování) a zde je jako priorita řešení zdrojů nad 2000 EO a těch pod 2000 EO, které mají kanalizaci nezakončenou ČOV. Nad rámec těchto zdrojů byly v plánu identifikovány rizikové obce s méně než 2000 EO. Těch je 49 a v kapitole C.4.6 je uveden jejich seznam s přiřazením vodnímu útvaru.

U vypouštění vod z průmyslových zdrojů znečištění potravinářského průmyslu byl identifikován jeden zdroj jako významný, a to Cukrovar Opava - Vávrovice (0,1 mil. m3 vypouštěných vod). V oblasti povodí Odry bylo určeno 42 významných vypouštění z průmyslových zdrojů znečištění. Jde o technologické odpadní vody, které mají na rozdíl od splaškových vod rozmanitý charakter a složení, lišící se podle druhu průmyslové výroby. Největšími zdroji jsou Arcelor Mittal Ostrava a.s. (16,4 mil. m3, hutní výroba), Biocel Paskov a.s. (10,2 mil. m3, dřevozpracující průmysl) a Energetika Třinec a.s. (9,2 mil. m3, hutnictví a energetika). V tabulce TB 1.1c jsou významná vypouštění rozlišena také podle kritéria, zda podléhají procesu IPPC (integrovaná prevence a omezování znečištění).

Celkem bylo v oblasti povodí identifikováno 12 významných vypouštění odpadních vod s tepelnou zátěží. Vyšší hustota osídlení v oblasti povodí Odry se projevuje i vyšším podílem vypouštěných komunálních vod, které představují pro povrchové vody dominantní zdroj v bilanci organického znečištění a znečištění dusíkem a fosforem a tvoří téměř 60 % celkového množství vypouštěných odpadních vod do vod povrchových. Průmyslové odpadní vody se vyznačují převážně anorganickým znečištěním, tepelnou zátěží a škálou potenciálních nebezpečných chemických látek podle jednotlivých výrobních postupů. V mezidobí od roku 2006 do roku 2009, než bylo vyhotoveno konečné znění plánu, bylo vcelku dosaženo prognózovaného stavu (stagnace) u vypouštění jde-li o zásobovaní vodou obyvatelstva, mnohem razantnější pokles, než se čekalo, se ale projevil u zásobování průmyslu.

Plošným znečištěním se rozumí znečištění, které se do vod povrchových dostává především splachem z okolní zemědělsky obdělávané půdy, případně aplikací rozstřikem, atmosférickou depozicí a v neposlední řadě i přísunem znečištění z rozptýlených zdrojů splaškových vod (volné kanalizační výusti v obcích, zasakování nečištěných splaškových vod do horninového prostředí). Plošným znečištěním dochází ke kontaminaci vod zejména dusíkem, fosforem a pesticidy. Kromě znečištění z bodových zdrojů je plošné znečištění jedním z nejvýznamnějších vlivů, který určuje výslednou jakost vod a tím i stav vodních útvarů. Problematika plošného znečištění je úzce spjata s plošnou vodní erozí. Ta má za následek nejen snižování orniční vrstvy půd, ale i zhoršování jejich fyzikálních a chemických vlastností a zhoršení vodního režimu. Smyvem půdy se dostávají do vodních toků spolu se zemitými částicemi i živiny, které pak vytvářejí potravní bázi různých nežádoucích mikroorganismů, např. sinic.

Nejvýznamnějším zdrojem plošného znečištění je znečištění ze zemědělského hospodaření (dusík, fosfor a pesticidy) následované vstupy atmosférickou depozicí (dusík). Pro plošné znečištění dusíkem bylo použito kombinovaného hodnocení, založeného na kvantifikaci jeho bilančního přebytku, který vstupuje do půdy v dílčím povodí vodního útvaru a vyhodnocení podílu plochy tzv. zranitelných oblastí (vymezených podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. Bilanční přebytek dusíku byl vypočítán jako rozdíl mezi celkovými vstupy dusíku ze zemědělských zdrojů a atmosférické depozice a výstupy danými denitrifikací a spotřebou dusíku rostlinami na zemědělských a lesních půdách.

Jako zdrojová data o vstupech a výstupech dusíku na zemědělské půdě byly použity údaje Českého statistického úřadu za rok 1999. Výpočet bilančního přebytku akceptoval (pomocí geografických vrstev využití území CORINE Land Cover, verze 2000) odlišnost orné půdy od ostatních zemědělských ploch, jakož i odlišnost lesních a nelesních oblastí. Hodnota bilančního přebytku dusíku byla přepočítána na plochu dílčího povodí vodního útvaru a vyjádřena jako specifická zátěž v kg.ha-1 za rok. Pro určení podílu plochy zranitelných oblastí v ploše dílčích povodí vodních útvarů bylo použito revidované vymezení zranitelných oblastí z roku 2007 (podle Nařízení vlády č. 219/2007 Sb.) a výpočet podílu byl proveden geografickou analýzou.

Plošné znečištění vod fosforem bylo hodnoceno jako celkový vstup fosforu, který se dostává do vodního útvaru erozním smyvem. Vstup fosforu byl kvantifikován na základě průměrné roční ztráty půdy a se zohledněním procesu obohacení erozního sedimentu fosforem během transportu. Výsledná hodnota fosforu v kg.ha-1 za rok představuje množství celkového fosforu, které vstupuje do vodotečí nebo nádrží v ploše dílčího povodí vodního útvaru. Plošné znečištění povrchových vod pesticidy nebylo vzhledem k dramatickým změnám při povolování a aplikaci pesticidů v posledních pěti letech hodnoceno na základě údajů o aplikaci skupin látek nebo jednotlivých látek do půd, ale bylo použito alternativní vyhodnocení, spočívající v určení podílu intenzivně využívaných zemědělských půd v dílčích povodích vodních útvarů. Procento zastoupení intenzivně využívaných zemědělských půd pro jednotlivé vodní útvary je uvedeno v tabulce TB 1.1g.

Významným nástrojem pro výše uvedené hodnocení znečišťujících látek nebo jejich skupin bylo vyhodnocení údajů o využívání území v dílčích povodích vodních útvarů povrchových vod pomocí postupů vyvinutých v rámci projektu CORINE Land Cover s členěním do tzv. generalizovaných tříd, uvedených v tabulce B.1.2.

Odtoky z urbanizovaného území nesoustředěné - jedná se o všechny případy, kdy se dešťová voda stékající po povrchu urbanizovaného území (zastavěné a zpevněné plochy tvořící ucelený celek bez souvislých přerušení, které by způsobovaly vsakování a filtraci odtékající vody) dostává do vodního toku (jako povrchový nebo podpovrchový odtok). Opuštěné průmyslové komplexy - jedná se o zátěže potenciálně ovlivňující jakost podzemních i povrchových vod postupným uvolňováním látek výluhy z kontaminované zeminy nebo skládkovaných látek (odpadů). Spektrum látek, které mohou vyvolat antropogenní vliv na povrchové a podzemní vody s dopadem zvýšených koncentrací látek ve vodách, je neomezené. Není možné proto přesně vymezit indikační ukazatele vztažené k tomuto typu vlivu. Vliv dopravní infrastruktury na jakost vod nebyl doposud systematicky zkoumán, ale nepředpokládá se významné ovlivnění. Podle znalosti hustoty silniční i železniční sítě lze předpokládat, že tento vliv bude lokální, a to zejména v místech uzlů dálniční sítě. Zde dochází k soustředěnému odvádění splachů a dešťových vod a jejich zaústění do recipientu, které může jakost vody sezónně ovlivňovat.

Míra významnosti jednotlivých zdrojů znečištění a jejich dopadů na útvary povrchových vod hraje klíčovou úlohu při návrhu opatření vedoucích ke zlepšení stavu nevyhovujících útvarů. Správná identifikace hlavní příčiny znečištění umožňuje efektivní návrh opatření k jeho eliminaci. Znečištění útvarů povrchových vod dusíkem a fosforem můžeme rozdělit mezi bodové a plošné zdroje. U plošných zdrojů byla pro dusík využita data jeho bilančního přebytku v kg za rok přepočtená na 1 ha plochy vodního útvaru (dále zatížení). Vstup fosforu byl uvažován prostřednictvím erozního smyvu v kg/ha za rok - viz. kapitola B.1.1.2. Vzhledem k tomu, že u zatížení dusíkem jde o vstup pouze do půdy a nejde o přímý vstup do povrchových vod, bylo dále ve všech vodních útvarech toto zatížení jednotně sníženo na 15%.

U bodových zdrojů znečištění byla využita data ročních látkových odnosů agregovaných na útvar povrchových vod a přepočtených dle plochy na zatížení v kg/ha za rok. V každém útvaru povrchových vod byl pro vnos dusíku a fosforu z bodového a z plošného znečištění vyčíslen zvlášť procentuální podíl na celkovém vnosu z obou těchto zdrojů. Z hlediska vnosů dusíku bylo identifikováno 5 útvarů povrchových vod, kde převládal bodový zdroj znečištění a 96 útvarů povrchových vod s převládajícím plošným zdrojem znečištění. Z hlediska vnosů fosforu bylo identifikováno 8 útvarů povrchových vod, kde převládal bodový zdroj znečištění a 88 útvarů povrchových vod s převládajícím plošným zdrojem znečištění.

K ovlivnění jakosti povrchových vod bodovými zdroji znečištění přistupuje i znečištění pocházející z plošných zdrojů, které přispívá k dalšímu zatížení povrchových vod zejména co se týče obsahu dusíku, fosforu a pesticidů. Nejvýznamnější je přitom vstup těchto látek ze zemědělského hospodaření a z atmosférické depozice.

Odběry povrchové vody patří k antropogenním vlivům na hydrologický režim vod a na přirozené množství vody v tocích a jeho časové rozdělení. U odběrů není podstatná jen absolutní velikost odebíraného množství, ale také poměr odebrané vody k zůstatku vody ve vodním toku. Odběry povrchových vod patří mezi hlavní druhy užívání vod, které rozhodujícím způsobem ovlivňují vodohospodářskou bilanci.

V Plánu oblasti povodí Odry jsou hodnoceny odběry sledované a zahrnuté do vodohospodářské bilance, v níž se počítá s užíváním vod přesahujícím limit 6 000 m3 v kalendářním roce nebo 500 m3 v kalendářním měsíci. U odběrů povrchové vody, které tyto limity přesahují, je v oblasti povodí Odry celkově evidováno 106 uživatelů. Celkové odběry povrchové vody sledovaných subjektů dosáhly v roce 2006 v povodí Odry 177,3 mil.m3 a jejich bližší rozdělení je obsahem tab. B.1.3.

Významné odběry povrchové vody byly určeny dle podkladů, které má k dispozici státní podnik Povodí Odry ve svých databázích. Hlavním podkladem byla databáze evidence uživatelů vod za roky 2002 až 2006, přičemž rok 2006 byl brán jako referenční. Významné odběry byly hodnoceny dle skutečného (případně vodoprávním úřadem povoleného) odebíraného množství. K největším odběrům povrchových vod s vodárenským využitím patří odběry Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava, a.s. Odběry s jiným než vodárenským využitím byly realizovány v největším objemu podnikem Arcelor Mittal Ostrava a.s. (22,9 mil. m3), důlními podniky v Ostravsko - karvinské pánvi (OKD a.s., 17,5 mil. m3), Třineckými železárnami (Energetika Třinec a.s., 11,4 mil. m3) a a.s. Biocel Paskov (11,2 mil.

V mezidobí od roku 2006 do roku 2009, než bylo vyhotoveno konečné znění plánu, bylo vcelku dosaženo prognózovaného stavu (stagnace) u vypouštění jde-li o odpadní vody od obyvatelstva, mnohem razantnější pokles, než se čekalo, se ale projevil u odpadů z průmyslu, kde souvisí se snížením odběrů vody pro průmysl.. K vodárenským nádržím dle vyhlášky č. Účelem všech uvedených nádrží jsou především odběry vod pro úpravu na vodu pitnou pro zásobení obyvatel regionu a pro zásobení provozní vodou průmyslových subjektů ostravské aglomerace. Kriteriem pro určení významné akumulace vody jako významného vlivu je celkový akumulovaný objem větší jak 1 000 000 m3.Na základě tohoto kriteria významnosti bylo vytříděno sedm významných nádrží, které jsou uvedeny a blíže popsány v tabulce TB 1.1j. Jedná se o nádrže Slezská Harta, Kružberk, Šance, Morávka, Olešná, Žermanice a Těrlicko.

Akumulace povrchových vod - údolní nádrže - nejsou co do počtu v oblasti povodí Odry tak četné, stěžejní je ale jejich význam v dodávce surové vody na úpravu na vodu pitnou k zásobení obyvatel, a v dodávce provozní vody pro průmyslové subjekty. Mimo to nádrže plní i f...

tags: #invazivní #druhy #vliv #ostrova #odpadků

Oblíbené příspěvky:

• Příklady ekologických chyb
• 50 Našich Stromů od Mindok
• Ochrana Přírody v ČR - Symbolika
• Sběrný dvůr Bílovec – provozní doba a pravidla
• Požár jako obecné nebezpečí