Každý obecní znak je nejen vizitkou, ale i „kronikou“ obce. Prostřednictvím užitých grafických prvků vypovídá o její minulosti, pamětihodnostech, tradicích či pověstech, stejně jako o hospodářských a kulturních aktivitách dřívějších obyvatel, nebo o podobě krajiny současné i minulé (zaniklé).
Pro analýzu formy a obsahu grafického symbolu byla jako analytická metoda zvolena obsahová analýza (Krippendorff 2004; Rose 2007; Dvořáková 2010). Obsahová analýza byla původně zaváděna v mnoha oborech pro analýzu textů (v lingvistice, sociologii, antropologii, politologii ad.). Její jednotlivé kroky však lze velmi dobře použít i v rámci analýzy obrazových materiálů (Rose 2007), jimiž jsou i zkoumané regionální grafické symboly (znaky obcí).
Ne všechny obce ale mají znak. Obecní znak mají tradičně města a městyse (dáno historickým právem měst vlastnit znak). Ostatní obce mohly začít „tvořit“ své komunální symboly až po roce 1990 (Šifta 2016). Mít komunální symbol povinností obcí není.
Při aplikaci obsahové analýzy je v prvním kroku zvolen typ zkoumaných materiálů, poté následuje jejich sběr. Ve druhém kroku je soubor znaků podroben analýze („čtení“, rozklíčování obsahu znaků) s výsledkem identifikace jednotlivých symbolů ve znaku (znak může obsahovat, a většinou obsahuje, více symbolů) a interpretace jejich významu. Ve třetím kroku je pak soubor identifikovaných symbolů rozřazen do předem stanovených kategorií (Buben 2003; Palát 2012).
Do analýzy jsou tak vybrány symboly v kategoriích: zemědělství, vodní toky a plochy, poloha obce (např. symbol polohy obce na návrší, v údolí apod.), krajinné a přírodní prvky (výskyt skalního útvaru, památného stromu apod.), lesnatost, symboly hospodářského charakteru. Do kategorie ostatní jsou zařazeny všechny ostatní kategorie symbolů znázorněných ve znacích obcí (historické, církevní, kulturní, administrativní).
Čtěte také: Ochrana přírody ve Žďáru
V dalším kroku jsou výsledky kvantifikovány (pomocí jednoduché popisné statistiky jsou analyzovány četnosti použití symbolů a porovnány rozdíly mezi jednotlivými kategoriemi). Následně jsou identifikovány prostorové vzorce ve využívání stejných či podobných symbolů ve znacích obcí v zájmovém území.
Zastoupení typů symbolů ve znacích obcí zájmového území je znázorněno formou kartodiagramu. Zemědělský ráz obcí reflektuje jen pět obecních znaků. Ve znacích obcí Brantice, Petrovice a Vysoká zemědělství symbolizuje figura radlice. Ve znaku Vysoké má stejnou funkci i zelená tinktura (barva).
Zelená znázorňuje zemědělský charakter lokality i v případě znaků obcí Široká Niva a Hošťálkovy (kde je ale i symbolem pro lesnatost okolní krajiny, k místním loukám v tomto znaku navíc odkazují i v něm zobrazené kvítky). Zelená barva ve znacích obcí Holčovice a Karlovice poukazuje na okolní lesy („zelená“ kategorie). Lesnatost krajiny značí i symboly listnatých stromů ve znacích obcí Bělá pod Pradědem, Slezské Rudoltice a Zlaté Hory.
V případě znaků Bělé pod Pradědem a Zlatých Hor je listnatý strom zároveň symbolem pro (s rozsáhlými lesními porosty v regionu související) tradiční hospodářskou činnost - dřevařství. Na dřevařskou tradici poukazují i klády, sekera a kůň ve znaku obce Holčovice a také sekery ve znaku Ludvíkova. Hospodářské symboly jsou v symbolice obcí vůbec nejčastějším prvkem.
Znaky často vypovídají i o historické tradici těžby barevných kovů, stříbra a zlata - ve znaku obce Andělská Hora je zobrazena štola, horník s kolečkem a hornická kladívka; hornická kladívka jsou i ve znaku Janova; znak Vrbna pod Pradědem obsahuje obrazy skály, štoly a horníka; a těžba zlata je znázorněna zobrazením horníka a skály i ve znaku Zlatých Hor. Znak obce Karlovice odkazuje na tradici zpracování železné rudy figurami kleští, kokily a kovadliny. Železářské kleště jsou i ve znaku Ludvíkova. Ve znaku Malé Morávky dělo a koule reprezentují místní historickou slévárnu, pro kterou byla obec v 17. století známá.
Čtěte také: Organon a aristotelská filosofie
I další prvky objevující se ve znacích obcí vypovídají o tom, jak vypadá zdejší krajina. Její hornatost a polohu obcí ve vyšších polohách nebo na úpatí místních vrcholů značí hory znázorněné ve znaku Andělské Hory, trojvrší ve znaku Bělé pod Pradědem a Janova, a pilovitá hlava znaku obce Holčovice.
K symbolům znázorňujícím polohu obce patří slunce a modrá tinktura ve znaku Světlé Hory, která poukazuje na místní zdravé horské klima. K horám patří specifická fauna. Znak Jeseníku zobrazuje medvěda, znak Vrbna pod Pradědem lišku. Ve znaku Třemešné je znázorněna volavka, která souvisí s krajinou na Osoblažsku.
Místní typické krajinné a přírodní prvky najdeme i ve znacích Krasova (strom a ptáci odkazují k přírodní rezervaci Krasovský kotel) a Města Albrechtice (figura topolu symbolizuje místní vzrostlé stromy tohoto druhu). Poměrně ojedinělými (alespoň v porovnání s jinými regiony, kde jsou velmi časté) jsou odkazy k vodním tokům.
Panda velká se stala symbolem ochrany přírody a jedním z nejpopulárnějších savců. Světový fond na ochranu přírody (World Wildlife Fund) má ve svém logu pandu velkou již od roku 1961.
Volně žijící živočichové inspirovali člověka od samého vzniku lidské kultury. Někteří z nich zosobňují sílu, eleganci nebo vznešenost, jiné lidé s různou intenzitou a z rozmanitých příčin lovili a loví. Nepřekvapí nás proto, že se některé zvířecí druhy dostaly do erbů šlechtických a panovnických rodů a do znaků měst a dalších obcí.
Čtěte také: Vybavení pro ochranu přírody
V 19. století, kdy nejen v Evropě vznikaly moderní státy, se živočichové začali objevovat i v jejich znacích. Další vlna zobrazování zvířat na státních symbolech přišla v 50. až 70. letech minulého století, tedy v době, kdy nezávislost vyhlásila hned celá řada kolonií, zejména v Africe a Tichomoří. Elegantní jeřáb královský se dostal do státního znaku a na vlajku africké Ugandy.
Stylizovaní živočichové zdobí nejen vlajky, ale také bankovky, mince, uniformy, vojenské objekty, nejrůznější památníky, budovy státní správy a samosprávy, školy všech stupňů, úřední hlavičkové papíry, razítka, pečetě, poštovní známky, reprezentační dresy a v některých zemích také širokou škálu suvenýrů.
Ochránci přírody předpokládali, že erbovní zvířata představují přímo ukázkový příklad vlajkových druhů, tedy charismatických živočichů, oblíbených mezi nejširší veřejností a pomáhajících získat její podporu pro péči o přírodní dědictví.
Neil Hammerschlag a Austin J. Gallagher zjistili, že v současnosti oficiálně používá 142 zemí celkem 231 zvířecích symbolů. Pro srovnání připomeňme, že dnes existuje v celém světě 196 nezávislých a všeobecně uznávaných států.
Přiřazení aktuálního stupně ohrožení k volně žijícím živočichům ze státních symbolů přineslo nečekané překvapení. Více než třetina z nich v současnosti čelí zvýšenému nebezpečí, že budou v blízké budoucnosti zcela vyhubeni. Přitom ze všech druhů obratlovců se na pokraji vymizení ocitlo „jen“ 18 % druhů.
Uvedený trend potvrzuje i zjištění, že pouze pětina živočichů, sloužících jako státní symboly, vykazuje ve volné přírodě zvyšování početnosti. Zatímco v Jižní Americe se všichni živočichové, reprezentující tamější státy, těší zákonné ochraně, v Evropě je to jen 7 % z nich. Nejlépe funguje ochrana zvířat ze státních symbolů v Austrálii a Oceánii.
Americké biology zajímaly i faktory, ohrožující volně žijící živočichy, kteří ztělesňují ideály určitého státu. Mnohé z nich lidé legálně loví nebo pytlačí ve velkém pro maso. Jiní, zejména dravci, šelmy a sloni, se nezřídka dostávají do střetu s místními obyvateli, jelikož jim působí majetkovou újmu. Nezanedbatelný počet zvířat - státních symbolů sužuje pokračující rozsáhlý úbytek vhodného prostředí, způsobovaný člověkem.
Hned ve čtyřech zemích, konkrétně v Maroku, Togu, Gambii a Sierra Leone, byl lev, jejich erbovní zvíře, zcela vyhuben. Naopak přesně opačný osud potkal velkého severoamerického dravce orla bělohlavého. Majestátní pták se dostal jak do státního znaku USA, tak následně i znaku a pečetě amerického prezidenta.
V dnešní moderní době můžete při nákupu zboží narazit na nepřeberné množství značek, symbolů nebo označení, až je pro laika velmi těžké se v tom vyznat. Proto existují ekologické symboly, které slouží k lepší orientaci zákazníka.
Ekoznačka, neboli ekologické značení, je symbol, který byl vyvinut pro lepší orientaci zákazníka. Slouží k označení produktů, které jsou ohleduplnější k životnímu prostředí. Certifikovány mohou být pouze ty výrobky, které splní stanovená kritéria a jsou tak šetrná k životnímu prostředí v průběhu celého svého životního cyklu (od výroby až po likvidaci).
V České republice máme oficiálně pouze dva typy ekoznaček - Ekologicky šetrný výrobek a Produkt ekologického zemědělství. Oba jsou schválené Ministerstvem životního prostředí.
Při výrobě ekologicky šetrných produktů se dodržují ty nejpřísnější normy na ochranu životního prostředí, kdy se kontroluje například spotřeba energie nebo emise vypouštěné do ovzduší. Dále je velmi důležité, z čeho je produkt vyroben, kolik materiálu a surovin je potřeba na jeho výrobu, jaký obal takový výrobek má a také jak se likviduje.
Výrobky s tímto symbolem nám dávají záruku toho, že při výrobě nebyly použity žádné pesticidy, herbicidy, chemické postřiky a hnojiva, geneticky modifikované organismy a aditivní látky, které mohou vylepšovat barvu, vůni a chuť. Všechny takové výrobky mají označení BIO.
Eurokvětinka je evropská ekologická značka, která platí pro celou EU. Tato značka zhodnocuje taktéž výrobní a životní cyklus produktů. Nevztahuje se na potraviny, léky a zbraně. Můžete ji však vidět například na elektrospotřebičích (lednice, myčky nádobí), barvách a lacích, textilu, pracích prostředcích apod.
Protože jsme ale součástí EU a spousta potravin se k nám dováží z jiných členských států, velice často se setkáte také se symbolem zeleného listu složeného z hvězdiček.
Módní průmysl patří k největším znečišťovatelům životního prostředí, a proto není divu, že se stále více a více řeší férová a udržitelná výroba ohleduplná k životnímu prostředí i lidem, kteří se na výrobě podílejí. Mezi nejznámější a nejpoužívanější jednoznačně patří certifikát od holandské organizace Fair Wear. Velmi podobným certifikátem jsou Soil Association a GOTS.
Tento certifikát mohou využívat produkty ze dřeva, které bylo vytěženo legálně, zcela v zásadách šetrného, ekologicky a sociálně odpovědného lesního hospodářství. V Česku mají tuto zahraniční certifikaci některé z lesů, například Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny.
Některé produkty, které nelze získávat odjinud než z rozvojových zemí, jako jsou například čaj nebo káva, nesou označení Fair trade.
Čistě českými certifikáty jsou CPK a CPK Bio. CPK je zkratka pro Certifikovanou přírodní kosmetiku a výrobky s tímto označením musí být vyrobeny pouze z přírodních surovin. Nesmí obsahovat synteticky získané parfémy, ropné látky, syntetické konzervační složky, syntetická barviva a vybrané tenzidy.
Pro mnoho z nás, nejen pro vegany, hraje velmi důležitou roli při výběru kosmetiky, zda-li nebyla testována na zvířatech. Jedním z nejvýznamnějších certifikátů tohoto charakteru je Vegan Society, který také přidává to, že při výrobě daného produktu nebyla použita žádná živočišná surovina nebo jiný produkt. Jedna z nejznámějších organizací na ochranu a boj za práva zvířat, PETA, vydává svůj certifikát Cruelty-free.
Mezi další certifikáty, které ale nejsou již tak známé, patří například Natrue a Ecocert. Certifikát Natrue garantuje, že produkty s tímto certifikátem budou obsahovat minimálně 75% přírodních látek. Bonusem pak je, že zohledňuje při svém vydávání ekologické balení a výrobu šetrnou k životnímu prostředí.
Amulety a magické ochranné symboly si lidé od pradávna vyráběli za účelem ochrany před zlem. Nejstarším symbolem jako takovým je kříž. Pentagram je jedním z nejsilnějších ochranitelských amuletů vůbec. Zároveň také představuje člověka s roztaženýma končetinami, což ho spojuje s celým vesmírem a všemi živly. Tento amulet chrání svého majitele proti jakékoliv negativní energii a před zlem.
Kříž je jedním z nejrozšířenějších a zároveň i nejstarších znaků v dějinách lidstva. Je to symbol náboženských tradic mnoha starověkých národů, ale především křesťanství, které převzalo kříž jako klíčový symbol víry - ukřižovaného Ježíše Krista.
Kříž vždy znamenal a dodnes pro věřící znamená hlavně ochranu. Jeho tajemná síla však působí na všechny, kdo symbol kříže nosí.
Křížů, které v sobě skrývají nějakou symboliku, je celá řada. Pojďme si představit alespoň některé z nich a jejich význam.
Na přelomu 60. a 70. let 20. století si stále více Američanů začalo uvědomovat, že prostředí, v němž žijí a budou žít, se v důsledku neustále sílícího tlaku lidské civilizace nevyvíjí zrovna dobře - a svůj názor začali dávat najevo.
V březnu 1973 byla ve Washingtonu vystavena k podpisu Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (CITES). Protože tehdy USA, které se staly jedním z iniciátorů sjednání uvedené normy mezinárodního práva, neměly žádný legislativní nástroj na její naplňování, urychlilo mezinárodní zasedání v jejich hlavním městě přijetí zcela nově koncipovaného zákona o ochraně flóry a fauny.
A skutečně: zákon o ohrožených druzích (Endangered Species Act, ESA) bývá americkými politology označován jako bipartisan. Uvedený výraz neznamená partyzánskou válku mezi dvěma znepřátelenými protivníky, ale postihuje fakt, že zákon podpořily současně obě hlavní politické strany, tedy demokraté i republikáni. Není divu, že návrh prošel Kongresem téměř jednomyslně a 28. prosince 1973 jej podepsal tehdejší prezident Richard Nixon, čímž vstoupil v platnost.
Pro ochranu planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů jsou ve Spojených státech od r. 1903 zřizována národní útočiště flóry a fauny (National Wildlife Refuges).
ESA se vztahuje na dvě kategorie cílových druhů flóry a fauny:
ESA není v tomto smyslu líbivou deklarací: zavádí totiž pojem kritický biotop.
Když se řekne ochrana přírody, většině lidí se vybaví pandy, tygři, sloni, lední medvědi nebo delfíni. Právě tyto charismatické druhy zvířat, tzv. vlajkové druhy, často slouží jako symboly v kampaních, které mají získat pozornost veřejnosti a podporu pro ochranu přírody.
Autoři článku, který právě vyšel v časopise Biological Conservation, přicházejí s novým a inkluzivním pojmem „vlajkový prvek“ (angl. flagship entity). „Vlajkovým prvkem může být samozřejmě zvíře, ale také les, korálový útes, slavný jedinec jako želvák Lonesome George, nebo i výjimečný přírodní jev - třeba hromadné rozkvétání rostlin, rojení jepic nebo migrace motýlů monarchů.
Studie zároveň nabízí praktický návod, jak vhodný vlajkový prvek vybrat s ohledem na cílovou skupinu i konkrétní cíl kampaně. „Chceme, aby ochranáři přemýšleli strategicky - podobně jako marketéři. Aby vycházeli z kulturních hodnot a preferencí publika a podle nich volili to, co u lidí skutečně rezonuje,“ říká spoluautor studie Diogo Veríssimo z Oxfordské univerzity.
tags: #ochranci #prirody #symbolika #znaku