Recyklace Odpadu a Vodní Hospodářství v Izraeli: Statistika a Výzvy

26.11.2025

Izrael se potýká s mnoha výzvami v oblasti odpadového hospodářství a zajištění dostatečných zdrojů pitné vody. Vzhledem ke geografickému umístění, aridnímu klimatu a rostoucí populaci je efektivní nakládání s odpady a vodou klíčové pro udržitelný rozvoj země.

Nedostatek Vody a Odsolovací Stanice

Izrael se v minulosti potýkal s nedostatkem pitné vody, především kvůli svému geografickému umístění a nedostatečnému počtu zdrojů kvalitní pitné vody. S předpokládaným nárůstem populace na 13 milionů (ze současných cca 9 milionů) do roku 2040 tak mohla být dostupnost pitné vody v Izraeli ohrožena. Předešlo se tomu budováním odsolovacích stanic, které pomáhají tento problém vyřešit. V zemi momentálně existuje 5 odsolovacích stanic o celkové zpracovatelské kapacitě cca 750 mil. m³ slané vody za rok. V současnosti jsou v procesu výstavby dvě další odsolovací stanice. Do roku 2030 by pak podle odhadů odsolovací stanice měly mít kapacitu zhruba 1100 mil. m³.

V zemi rovněž postupuje výstavba čistíren odpadních vod, což je nezbytné především pro rozvoj izraelského zemědělského sektoru. Pro účely zavlažování v zemědělství v současnosti Izrael opětovně používá téměř 90 % odpadních vod.

Nakládání s Odpady a Odpadové Hospodářství

Nakládání s odpady a odpadové hospodářství obecně představují pro Izrael jednu z ekologických priorit. Dle expertních odhadů v zemi ročně vznikne asi 11 mil. tun netříděného městského, komerčního a stavebního pevného odpadu, přičemž běžný obyvatel Izraele vyprodukuje 612 kg směsného odpadu ročně. Množství produkovaného odpadu v důsledku pandemie covidu-19 navíc ještě vzrostlo.

Téměř veškerý komunální odpad je skládkován, recyklováno je pouze okolo 20 % veškerého odpadu v Izraeli. V celé zemi je na 12 skládek, přičemž některé z nich neodpovídají hygienickým a sanitárním standardům, které byly zavedeny například v EU. Do komunálního odpadu se občas dostává i nebezpečný odpad, který pak dále kontaminuje životní prostředí v okolí.

Čtěte také: Environmentální výzvy a izraelská technologie

Možnosti pro České Dodavatele

Potenciál pro české dodavatele se naskýtá zejména při dodávkách zařízení na likvidaci a zpracování komunálního a průmyslového odpadu (stavební odpad, obnova kontaminovaných lokalit, nemocniční a toxický odpad, technologie na snižování podílu těžkých kovů v industriálním odpadu) a v oblasti monitoringu aktuální kvality čištěné vody a kvality ovzduší.

Doprava a Energetika

S růstem populace bude nezbytné zajistit i dostatek energetických zdrojů. Do roku 2030 má být 30 % izraelské elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. Energetika bude z pohledu obchodních příležitostí patřit mezi velmi perspektivní, zejména pokud jde o dodávky transformátorů či zařízení pro generování elektrické energie (turbíny, kotle, chladicí věže).

Odvětví energetiky patří v Izraeli mezi nejrychleji rostoucí. Především naleziště zemního plynu podél pobřeží na severu země znamenají převrat pro odvětví izraelské energetiky. V současnosti má Izrael mnohonásobně více zemního plynu, než dokáže sám spotřebovat. Izraelská vláda předpokládá, že do roku 2030 vzroste podíl zemního plynu na produkci elektrické energie na 80 %. Vládní plán také počítá s navýšením podílu obnovitelných zdrojů v energetickém mixu na 17 %.

Izrael také počítá s postupným přechodem na elektromobily a nákladní vozy na zemní plyn se zákazem dovozu benzinových aut od roku 2030. Nový izraelský energetický plán také počítá s celkovou investicí 504 miliard korun do obnovitelné energie, přičemž polovina z této částky by měla směřovat do obnovy a dostavby elektráren, skladovacích zařízení a rozvoje elektrické infrastruktury. Izrael chce energii i nadále získávat rovněž ze solárních panelů.

Chemický Průmysl

V chemickém průmyslu působí v Izraeli řada domácích společností. Jedná se však vesměs o zastaralejší podniky, které budou muset být v následujících deseti letech nákladně modernizovány, nebo dojde z ekologických důvodů k útlumu jejich výroby. Chemický průmysl je stále perspektivním odvětvím pro české producenty. Ačkoli v Izraeli existují silní výrobci, nedokážou z místní produkce pokrýt kompletní domácí poptávku, a to jak organických i anorganických chemikálií. Potenciál pro český export dále existuje i u umělých hnojiv, agrochemických látek, nátěrových hmot a čisticích prostředků. Některé mošavy (typ zemědělské osady v Izraeli) a kibucy poptávají i hnojiva pro rozvíjející se nové formy pěstování oliv či vinné révy.

Čtěte také: Jak Izrael šetří vodu: Technologie a inovace