Izraelská technologie recyklace skládek: Řešení environmentálních výzev

Izrael, jakožto 30. největší ekonomika na světě a 11. největší v Asii, se dlouhodobě potýká s výzvami v oblasti životního prostředí, zejména v nakládání s odpady a vodními zdroji. Tyto problémy jsou obzvláště palčivé v kontextu rostoucí populace a omezených přírodních zdrojů.

Nedostatek vody a odpadové hospodářství v Izraeli a Palestině

Zásobování vodou je v Palestině dlouhodobým problémem, který je zčásti způsoben nedořešenými vztahy s Izraelem. Ten kontroluje na základě dohod z Osla 80 % vodních zdrojů na Západním břehu (v praxi je tento poměr ještě vyšší). Dalším problémem je nakládání s dostupnými zdroji, včetně nedostatečného zpracování a využití odpadních vod. Situaci se zásobováním vodou dále komplikuje růst populace, ačkoli dlouhodobě mírně zpomaluje.

Země se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody, který je způsoben nejen malým počtem zdrojů, ale také jejich neefektivním či necitlivým využíváním. Úřady usilují o obnovu vodovodních a kanalizačních soustav s cílem zabránit ztrátám. Prioritou zůstává výstavba čistíren odpadních vod: na Západním břehu se doposud recykluje méně než 25 % odpadních vod.

Sektor zpracování pevných odpadů není příliš rozvinutý, téměř veškerý odpad končí na skládkách. V poslední době se ale s ohledem na environmentální rizika objevují snahy o změnu. Zpracování pevného odpadu je v Palestině rovněž zásadním problémem, k jehož řešení se místní samosprávy odhodlávají jen velmi pomalu a postupně. Na Západním břehu se vyprodukuje ročně více než 600 tis. tun pevného odpadu, z něhož jsou cca dvě třetiny sváženy na dvě oficiální skládky. Zbylá třetina je pak nelegálně spalována nebo končí na černých skládkách. Třídění a recyklace jsou zatím v počátcích. Problémem je nedostatek financí, kvůli čemuž se tyto snahy omezují především na osvětové kampaně, šanci na úspěch mají investice nebo spolupráce s lokálními firmami.

Samostatnou kapitolou je Gaza, kde probíhající konflikt způsobil značné škody na infrastruktuře i na životním prostředí jako takovém. V Gaze před současným konfliktem pokrývaly část spotřeby odsolovací stanice, zbytek pak vodovody z Izraele a studny, přičemž místní voda vzhledem ke znečištění nebyla pitná. Velká část této infrastruktury byla konfliktem poničena. Během konfliktu bylo poškozeno dle odhadů téměř 60 % stávající infrastruktury, kterou bude třeba po jeho skončení obnovit.

Čtěte také: Vodní hospodářství Izrael

Investice do vodního hospodářství

Vedle vládních zdrojů jsou investice do infrastruktury pokrývány z prostředků zahraničních donorů a rozvojových investic. Jedná se především o výstavbu velkokapacitních čistíren odpadních vod a opravy vodovodní infrastruktury, na Západním břehu zejména z důvodu opotřebování či nedostatečných kapacit. Palestinský vodní úřad v tomto kontextu představil na roky 2020 až 2025 celkem 20 projektů cílených na oblast zpracování odpadních vod v hodnotě více jak 360 mil. USD a dalších 30 projektů za více než 160 mil. USD se pak zaměřuje na zásobování vodou.

Z 96 mil. m³ odpadních vod vyprodukovaných každoročně na Západním břehu je pouze 11 mil. m³ zpracovaných. Zbylých téměř 90 % odpadních vod končí v údolních tocích, z nichž část následně prochází čištěním na izraelské straně hranice. Tato praxe palestinskou stranu stojí kolem 40 mil. EUR ročně, nadto se jedná o environmentální zátěž a nevyužitou příležitost, kdy by se tato voda mohla znovu využít například v zemědělství.

Konkrétními klíčovými investicemi v oblasti vodního hospodářství, které v současné doby probíhají nebo jsou plánovány, je čistička v Hebronu s plánovanou počáteční kapacitou 15 tis. m³ denně, která je dílem již v provozu a v plné verzi by měla sloužit až 250 tis. osob. Z evropských peněz jsou dále placené projekty čističek v Náblusu a v Tubásu. Projekty v Gaze byly se začátkem konfliktu pozastaveny, diskuze o poválečné obnově jsou zatím na začátku. Jedním z velkých projektů byla odsolovací stanice s kapacitou 55 mil. m³ ročně.

Řešení nedostatku vody v Izraeli

Již v současné době se Izrael potýká s nedostatkem pitné vody, především kvůli svému geografickému umístění a nedostačujícímu počtu zdrojů kvalitní pitné vody. S předpokládaným nárůstem populace na 13 mil. (ze současných cca 9 mil.) do roku 2040 pak dostupnost pitné vody může být v Izraeli ohrožena. Předejít tomu má budování odsolovacích stanic, které by měly pomoci tento problém vyřešit. V zemi momentálně existuje 5 odsolovacích stanic o celkové zpracovatelské kapacitě cca 750 mil. m³ slané vody za rok. V současnosti jsou v procesu výstavby dvě další odsolovací stanice. Do roku 2030 by pak podle odhadů odsolovací stanice měly mít kapacitu zhruba 1100 mil. m³.

V zemi rovněž postupuje výstavba čistíren odpadních vod, což je nezbytné především pro rozvoj izraelského zemědělského sektoru. Pro účely zavlažování v zemědělství v současnosti Izrael opětovně používá téměř 90 % odpadních vod.

Čtěte také: Jak Izrael šetří vodu: Technologie a inovace

Odpadové hospodářství v Izraeli

Nakládání s odpady a odpadové hospodářství obecně představují pro Izrael jednu z ekologických priorit. Dle expertních odhadů v zemi ročně vznikne asi 11 mil. tun netříděného městského, komerčního a stavebního pevného odpadu, přičemž běžný obyvatel Izraele vyprodukuje 612 kg směsného odpadu ročně. Množství produkovaného odpadu v důsledku pandemie covidu-19 navíc ještě vzrostlo.

Téměř veškerý komunální odpad je skládkován, recyklováno je pouze okolo 20 % veškerého odpadu v Izraeli. V celé zemi je na 12 skládek, přičemž některé z nich neodpovídají hygienickým a sanitárním standardům, které byly zavedeny například v EU. Do komunálního odpadu se občas dostává i nebezpečný odpad, který pak dále kontaminuje životní prostředí v okolí.

Potenciál pro české dodavatele se naskýtá zejména při dodávkách zařízení na likvidaci a zpracování komunálního a průmyslového odpadu (stavební odpad, obnova kontaminovaných lokalit, nemocniční a toxický odpad, technologie na snižování podílu těžkých kovů v industriálním odpadu) a v oblasti monitoringu aktuální kvality čištěné vody a kvality ovzduší.

Samostatnou kapitolou je zpracování kamenného odpadu z těžebního průmyslu, který je největším palestinským exportním odvětvím. Firmy působící v tomto oboru mají zájem o potenciální další využití tohoto dosud odpadního materiálu.

Obnova a rozvoj infrastruktury

S růstem populace bude nezbytné zajistit i dostatek energetických zdrojů. Do roku 2030 má být 30 % izraelské elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. Energetika bude z pohledu obchodních příležitostí patřit mezi velmi perspektivní, zejména pokud jde o dodávky transformátorů či zařízení pro generování elektrické energie (turbíny, kotle, chladicí věže).

Čtěte také: Ochrana ovzduší a čištění plynů

Nový izraelský energetický plán také počítá s celkovou investicí 504 miliard korun do obnovitelné energie, přičemž polovina z této částky by měla směřovat do obnovy a dostavby elektráren, skladovacích zařízení a rozvoje elektrické infrastruktury. Izrael chce energii i nadále získávat rovněž ze solárních panelů.

Příležitosti pro české firmy

Zapojení českých firem se nabízí zejména ve spolupráci se soukromým sektorem, který se na výstavbě infrastruktury podílí nebo ji bude po dokončení využívat. Příležitosti se kolaterálně rýsují v oblasti energetiky, konkrétně napojení vodní infrastruktury na obnovitelné zdroje energie, či na poli infrastruktury pro zavlažování.

České firmy mají příležitost podílet se i na dodávkách brzd pro kolejová vozidla, svrškového upevňovacího materiálu apod. Na dovozu Izrael závisí, i pokud jde o dodávky dopravních prostředků (například lokomotivy, vagony, tramvaje, vozy metra) a navazující komponenty (signalizační zařízení).

Pro české firmy se tak naskýtá možnost zahájit ještě užší spolupráci s izraelskými ICT podniky či exportovat své služby. České zbrojařské firmy mají příležitost s izraelskými subjekty navazovat strategická partnerství, jak při vývoji nových komplexních obranných systémů, tak ve výše zmiňovaném přístupu na třetí trhy, na nichž má jedna ze stran silnější postavení.

Ekonomické ukazatele Izraele

Níže uvedená tabulka shrnuje klíčové ekonomické ukazatele Izraele:

tags: #izraelská #technologie #recyklace #skládky

Oblíbené příspěvky:

• Karbonové usazeniny a emise
• Průvodce výběrem čističe odpadu Golem
• Současnost a budoucnost českého a moravského lesa
• Studie o ekonomii ŽP a ochraně ovzduší
• Básně o přírodě: Česká inspirace