Proč se lidé zajímají o ekologii?

Zájem o ekologii a ochranu životního prostředí je v současné době stále aktuálnější téma. Ukazuje se, že čím dál víc mladých lidí vnímá nějaké své poslání a má nějaký záměr. Namísto touhy po kariéře nebo určité práci.

Osobní motivace a vlivy

Vaši lásku k přírodě podnítil váš otec, když vás jako malého chlapce přivedl k pozorování ptáků. Mnoho lidí láska ke zvířatům začíná u domácího mazlíčka, ta se pak změní na lásku k divokým zvířatům a potom se stává láskou k biotopům, což znamená, že chtějí udržovat funkční ekosystémy, protože vidí, že jsou propojené.

Dal vám také knihu o ptačích společenstvech od Martina Codyho, která vám ukázala, že matematiku a ekologii lze užitečně propojit. Kromě Codyho knihy jsem četl také práci Roberta MacArthura, nejslavnějšího ekologa všech dob, který nejprve vystudoval matematiku, a fyzika Roberta Maye. On a MacArthur začali používat matematiku, aby pochopili, jak svět funguje.

Role vzdělávání a informovanosti

Hodně jde o zvyšování povědomí a říkání pravdy lidem u moci. Mnoho akademiků a akademiček v demokratických zemích zapomíná, že jsou jedni z mála lidí ve společnosti, kteří mohou říkat, co chtějí, beze strachu z trestu. Proto si myslím, že je jejich maximální zapojení do veřejné debaty o tématech, na která jsou experty, neocenitelné. Je to naše odpovědnost. Ačkoli ne každý věří vědě a univerzitám, myslím, že jsou jejich zástupci stále vnímáni důvěryhodněji.

Domnívám se, že čím více lidí se zapojí do poznávání a zkoumání svého ekosystému, třeba počítáním hmyzu, ptáků a savců kolem nich, tím více je to vede k obavám, že tyto zmizí. V ten moment se začnou přesouvat od naturalisty k aktivistovi.

Čtěte také: Jak řešit nedostatek vody?

Data nyní ukazují, že duševní zdraví lidí enormně zlepšuje slyšet ptačí zpěv, být v zeleni, dívat se na vodu. Čím více o nich vědí, tím více budou bojovat za obranu svých ekosystémů, ať už posíláním peněz, nebo nátlakem na vládu. Také můžete ovlivnit firmy, ve kterých pracujete, aby spotřebovávaly méně papíru, energie a vody.

Globální problémy a lokální dopady

Většina Austrálie však nikdy pokrytá ledem nebyla, takže když lidé ničí ekosystémy tady, dělají něco, co je téměř nevratné, protože obnova australského biotopu může trvat desítky tisíc let. Když to srovnám se změnou klimatu, která se -⁠ a vím, že tohle je konfrontační vyjádření -⁠ pravděpodobně nějak vyřeší během příštích dvou set, možná i padesáti let, tak evoluci bude obnovení rozmanitosti po vyhubení poloviny druhů na planetě trvat výrazněji déle, dva miliony let. To mě velmi znepokojovalo.

Za posledních deset nebo dvacet let došlo k masivnímu zlepšení vědecké komunikace. V Austrálii jsme měli velmi vlivného environmentálního vědce Petera Cullena, který vymyslel termín „zprostředkovatel znalostí“. Zprostředkovatel znalostí je vědecký komunikátor, který sedí s vědci a poté vypracovává všechny různé způsoby, jak lze jejich vědu použít k ovlivnění politik a řízení.

Legislativa a politická opatření

Díky Brigalowské deklaraci jsme tak před patnácti lety snížili ničení biotopů v Queenslandu z milionu hektarů ročně na padesát tisíc hektarů za rok. To zachránilo asi pět milionů hektarů přirozeného prostředí, což je asi pět miliard stromů a sto milionů ptáků.

V novém projektu DTRIP4H budeme vytvářet takzvané digitální dvojče, což je modelový obraz Brna, který by měl mimo jiné pomoci efektivněji zacílit politiky na zlepšení ovzduší. Dlouhodobá vize RECETOXu je, že chceme z Brna udělat tzv. Living lab, a tento projekt je jeden z podstatných kroků. Potřebujeme mít poměrně velké množství vstupních dat, abychom mohli udělat opravdu kvalitní modely.

Čtěte také: Více o znečištění ovzduší

Od září roku 2024 byly plošně zakázány kotle 1. a 2. emisní třídy (ty nejstarší), tady řešíme kvalitu technologie. Tím je případný postih jednodušší, není třeba přistihnout lidi při tom, jak spalují něco, co by neměli, protože za používání starých kotlů hrozí lidem pokuta až 50 tisíc.

Individuální role a aktivismus

Publikuji videa pro lidi, které zajímají globálnější témata ochrany přírody, a vždy nabízím řešení i pohled na to, co s tím můžeme udělat jako jednotlivci. Teď se hodně věnuji zahradničení - jdu krok za krokem úplně od začátku, i pro ty, kdo nikdy nezahradničili. Ukazuji, jak to dělat ekologicky, aby z toho měli užitek jak lidé, tak příroda.

Za mě určitě právě pěstování - ať už jen doma v paneláku za oknem nějaké bylinky nebo květiny, nebo na zahradě ve větším. Důležité je přilákat hmyz, hlavně opylovače, a dále například vytvořit pítka pro ptáky a další živočichy. Tam, kde to není nutné, můžeme méně sekat trávník, aby se tam udržel život.

Věda a ochrana přírody

Vždycky jsem se ptal, jak může matematika vyřešit problémy, které jsou důležité pro ochranu přírody, což vás okamžitě vede k problémům optimalizace, ekonomiky a alokace. Například, jak zachránit nejvíce druhů s fixním rozpočtem nebo jak vybudovat adekvátní systém chráněných území za co nejméně.

Vypracovali jsme celou řadu přístupů a matematických nástrojů, abychom co nejlépe alokovali finanční prostředky a zaměřili je na určité druhy, protože u nich existuje vysoká pravděpodobnost úspěchu. Je to nákladově efektivní a důležité.

Čtěte také: Knihy a životní prostředí

Často také říkám, že k vyřešení problému už další data nepotřebujeme, máme jich dost. Ale pokud tímhle způsobem utratíte všechny peníze vyčleněné na ochranu přírody, jen se víc naučíte a nikdy nebudete jednat. Pokud utratíte všechny své peníze na ochranu přírody jen jednáním, nakonec uděláte chyby. Takže musí existovat rovnováha mezi tím víc vědět a víc jednat.

Konference a pokrok

Myslím, že konference jsou způsobem sdílení informací tváří v tvář. Za svůj život jsem byl na asi 150 konferencích. To je pět ročně, takže je to vážně spousta konferencí. A dobré na nich je, že posloucháte mnoho věcí, které byste normálně neposlouchali, potkáváte spoustu lidí, které byste normálně nepotkali.

Zjistil jsem každopádně, že mnoho z mých nejlepších nápadů pochází z konferencí, konverzací v baru a poslechu rozhovorů jiných lidí. Myslím, že všechna ta lidská interakce je velmi důležitá.

Překážky a kontroverze

No, pořád existují lidé, kterým se představa použití matematiky a ekonomie k zachování biodiverzity nelíbí. Považují to za konfrontační, protože když mluvíte o optimalizaci a druzích, lidé se často obávají triáže, tedy přidělení prostředků pouze některým druhům a ponechání ostatních k vyhynutí.

Austrálie má ale dva tisíce endemických druhů, kterým hrozí vyhynutí. To je mnohem víc než v celé Evropě, přitom naše ekonomika je ve srovnání s evropskou mrňavá, takže nakonec všechny druhy zachránit nemůžeme. Ve většině ostatních zemí je situace ještě horší.

Jednou jste řekl, že vás mnoho lidí nemá rádo, protože máte sklon zastávat nepopulární názory, například že peníze ve vědě nejsou vždy využívány efektivně. Všiml jsem si, že spousta biologů věnujících se ochraně přírody jsou ve skutečnosti ekologové, kteří například studují genetiku vzácné rostliny žijící ve čtyřech bažinách v České republice. Řekněte mi, jak to změní politiku a řízení toho místa? Mnohokrát to ani oni nedokážou vysvětlit. Pokud neexistuje žádný způsob, kterým by jejich výzkum ovlivnil dané místo, pak to není věda o ochraně přírody.

Prošli jsme procesem, řekli jsme si, že je nejlepší je zastřelit. Způsobí to méně utrpení, je to nákladově efektivní a přinese to výsledek. Většinu lidí v Jižní Austrálii jsme přesvědčili, že je to rozumný krok, ale čím dál se zpráva dostala, tím těžší bylo komplikované lidské interakce s divokou zvěří vysvětlit. Japonci, Američané a Evropané byli pobouření.

Udržitelný cestovní ruch vs. Realita

O problematiku ekologicky udržitelného cestování se v ČR zajímají čtyři procenta lidí. Podle Petříkové mimo jiné potvrdil dřívější zjištění, že ucelenější představu o ekologické udržitelnosti má asi čtvrtina lidí, a to hlavně ve věku mezi 20 a 44 roky.

"Zatímco většina Čechů doma třídí, neplýtvá potravinami, minimalizuje odpad, šetří zdroji, tak na výjezdu (do zahraničí) to dělá jen o něco víc než půlka," uvedla Petříková. K tomu, že při cestování usilují o snížení negativních dopadů na životní prostředí, se hlásí pětina Čechů. Nejčastěji jde podle Petříkové o vysokoškoláky, lidi z Prahy a s dobrou životní úrovní.

Při výběru dopravy a ubytování pro ně ale má ohled na životní prostředí nejnižší prioritu. Pro většinu je nejdůležitější cena. Nejčastěji si lidé pod tímto pojmem představují ekologicky nenáročné cestování šetrné k přírodě, kdy člověk využívá veřejné dopravy bez letadel.

Česká specifika a skeptický pohled

Češi jsou časově omezeni. Těžko můžou jet na kole třeba do Turecka, pokud si nemohou dovolit jen na cestu vyčlenit dva týdny. Samozřejmě i umístění destinace k rekreaci hraje svoji roli. Asi se nedostanu autostopem na Kubu a lodní doprava není zase tak ekologická, přičemž je mnohem pomalejší než obligátní letadlo.

První věc je určitý historický vývoj stavu životního prostředí u nás. Víte, že do listopadu jsme na tom byli ve srovnání s Evropou absolutně špatně. A potom se podařilo ty základní parametry téměř zázračně vylepšit. A to vedlo k určitému sebeuspokojení a pocitu, že je vlastně vše v pořádku a jsme na tom podobně jako je zbytek Evropy.

Třetí věcí je paradox, že jsme uprostřed Evropy a jsme chráněni před nejhoršími dopady klimatické změny. Navíc jsme my Češi velmi zodpovědní a šikovní, takže nám velmi dobře funguje energetika a vůbec nepociťujeme třeba výpadky elektřiny, blackouty a podobně.

tags: #proč #se #lidé #zajímají #o #ekologii

Oblíbené příspěvky:

• Australská Bluey a odolnost dětí
• Definice a význam ekologické stability
• Průvodce výběrem elektrické spirály na čištění odpadu
• Hliníkový odpad Čáslav
• Příklady nakládání s odpady z českých měst