Efektivní nakládání s odpady: Příklady z obcí a měst v České republice

Města a obce se ze zákona starají o komunální odpady. Na základě nové legislativy ovšem bude nutné zamířit více pozornosti na nakládání se směsným komunálním odpadem a vytřídění všech jeho využitelných složek - a to zejména z důvodů navýšení skládkovacích poplatků.

Nové přístupy v odpadovém hospodářství

Obec Uhelná na Jesenicku zásadně proměňuje nakládání s odpady. Zavádí totiž technologickou novinku - evidenční systém odpadů. Ten, jak uvádějí zastupitelé obce, povede k efektivnějšímu nakládání s odpady a k výrazným úsporám.

Zástupci samosprávy v Uhelné si od nového systému slibují podstatné snížení množství netříděného odpadu. To se promítne do úspor financí jak za skládkovné, tak i za svoz.

V Uhelné jde konkrétně o evidenční systém ECONIT. Jeho hardwarová část představuje nástroj na sběr dat - tedy mobilní terminál, který načítá kódy, a ta softwarová zase pracuje s daty. Systém je přizpůsobený přesně potřebám obce.

Díky systému ECONIT tak bude tento pytlový svoz detailně evidován. Zavedení evidenčního systému navazuje na dřívější proměny odpadového hospodářství v obci. Tou zásadní bylo spuštění pytlového svozu tříděného odpadu. Ten se sbírá dům od domu.

Čtěte také: Krásy přírody očima Poláka

„Zavedení chytrého evidenčního systému nám dá přehled o tom, jak občané nakládají s odpadem. Kromě úspor a přehledu nad odpady, zjednoduší evidenční systém administrativu spojenou s odpadovým hospodářstvím.

V celostátní soutěži o nejlepší realizovaný projekt v odpadovém hospodářství na úrovni územní samosprávy - Komunální projekt roku 2019 uspěla obec Lipová-lázně. Systém obci přinese výrazné úspory v odpadovém hospodářství a zároveň ji připraví na zavedení nové odpadové legislativy.

Díky systému, který sleduje pomocí QR kódu parametry odpadu, mají mít zastupitelé dokonalý přehled o odpadovém hospodářství obce.

A jak vlastně funguje systém ECONIT? Jeho hardwarová část představuje nástroj na sběr dat - tedy mobilní terminál, který načítá kódy, a ta softwarová zase pracuje s daty. Systém je přizpůsobený přesně potřebám obce. „Kromě úspor a přehledu nad odpady, zjednodušuje evidenční systém i administrativu spojenou s odpadovým hospodářstvím.

„Systém adresné evidence je použitelný v každé obci. Je variabilní a je možné evidovat veškeré odpady, které v obci vznikají. Přesná evidence umožní upravit systém tak, aby byl optimální a ekonomicky výhodný,“ uvádí Jan Prejda - ředitel organizace Obecní služby Lipová-lázně, který projekt do soutěže přihlásil a vysvětluje: „Občané byli informováni o zavedení systému a dostávají informace o zavádění a načítání kódů.

Čtěte také: Studie o básnické struktuře

Legislativní rámec a jeho dopady

Nové znění zákona upravuje zejména pravidla pro předcházení vzniku odpadu a pro nakládání s ním, práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářství a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství (OH).

Mimo to zákon ukládá odstraňovat uložením na skládku v roce 2035 a v letech následujících nejvýše 10 % z celkové hmotnosti komunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky. Zákon rovněž obcím a městům ukládá povinnost přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejich území při činnosti občanů a nepodnikajících fyzických osob - a samozřejmě i jasně určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadu, minimálně tedy nebezpečného odpadu, papíru, plastu, skla, kovu, bioodpadu a jedlých olejů a tuků, s účinností od 1. ledna 2025.

Obce a města budou dále povinny informovat veřejnost jednou ročně o systému a výsledcích OH, včetně nákladů. Množství takto uloženého odpadu je rovněž omezeno, a to 190 kg na obyvatele v roce 2022 a už jen 120 kg na obyvatele v roce 2029. Při dosažení tohoto množství zůstává obcím poplatek 500 Kč/t.

Zásadním legislativním mezníkem je zákaz skládkování využitelných odpadů od roku 2030. To znamená, že směsný komunální odpad již nebude skládkován a bude jej třeba nějak využít. Pokud budeme schopni do tohoto roku tento odpad plně vytřídit i se složkou BRKO, pak dodržíme legislativní podmínky.

Je nutné počítat, že celý proces maximalizace třídění bude finančně náročnější, momentálně ale nelze stanovit o kolik. Města a obce nejsou povinny řešit stavební odpad, jelikož se nejedná o odpad komunální.

Čtěte také: Vlastnosti malých pytlů na odpad

Specifika nakládání s bioodpadem

V současné době lze říci, že se obce a města soustředí především na snížení směsného komunálního odpadu a ostatních komunálních odpadů, které stále končí na skládkách. Mezi tyto kroky lze zařadit zejména zavedení sběru tříděného odpadu dům od domu, rozšiřování sběrných dvorů, ale také vytváření center REUSE na podporu předcházení vzniku odpadů (tj.

Pokud se vrátíme ke zmíněnému kuchyňskému odpadu a jeho dalšímu využití, nabízí se celá řada možností jak každou slupku využít na maximum, vždy samozřejmě v závislosti na koncových zařízeních, kde město či obec kuchyňský odpad zpracovává. bioplynové stanice: výsledným produktem je energie a teplo, které se navrací např.

Živočišný odpad už více než rok třídí obyvatelé Rudolfova na Českobudějovicku. Pořád jsou na jihu Čech jediní. Třídění většího počtu složek přitom může obcím ušetřit statisíce korun za skládkování.

„Celá naše rodina třídí. Jsou na to takové speciální pytlíky, naplníme jeden týdně. Je to velice dobrá věc, já si myslím, že je to třeba,“ říká paní Hana z Rudolfova na Českobudějovicku, která se zapojila do třídění biologického odpadu hned na sklonku loňského jara.

Spokojený je po více než roční zkušenosti rudolfovský starosta Vít Kavalír z ODS. Podle něj berou místní obyvatelé třídění živočišného odpadu vážně. „Já mám pocit, že odezva je pozitivní. Sváží se poměrně dost odpadu, máme přes třicet tun ročně. A odložit třicet tun z odpadu, který jde na skládku, a udělat z něj hnojivo, to je velká věc na Rudolfov,“ zdůrazňuje.

Radní města přitom dlouho váhali, jestli se do projektu zapojit. Před spuštěním svozů proto začali s informativní kampaní. „Navštívili jsme všechny domácnosti, které mají ty kompostovatelné pytlíky. Lidé od nás dostali brožuru, agentura je proškolila, měli přesné informace,“ popisuje starosta.

Pro obce je třídění živočišných zbytků možností, jak ušetřit za skládkování odpadu. Pro letošní rok ministerstvo životního prostředí stanovilo limit 160 kilogramů na osobu na rok. Za čtyři roky to ale bude už jen 120 kilogramů.

Za každou tunu nad limit obce letos zaplatí 1500 korun. „Tyto poplatky se postupně zvyšují, v roce 2029 to bude už 1850 korun. Odpady mohou být hodně drahou záležitostí, pokud město neaplikuje konkrétní prostředky, kterými by obyvatelé mohli vyseparovat jednotlivé složky,“ uvádí jihočeský manažer poradenské společnosti JRK Petr Damián.

V Rudolfově se objem směsného komunálního odpadu za poslední rok snížil o 31 kilogramů na osobu. Podle Petra Damiána je to důsledek nového třídění kuchyňských zbytků. „Právě bioodpad je v černých nádobách na směsný odpad zastoupen zhruba třiceti procenty, to není málo. A zároveň je nejtěžší. I z tohoto důvodu má smysl řešit živočišný odpad,“ připomíná.

Vedení Rudolfova proto plánuje na září rozsáhlou analýzu obsahu černých popelnic na směsný odpad. „Vysypeme je někde na předem určené místo a máme firmu, která nám bude analyzovat, kolik se tam nachází věcí, které by se ještě daly vytřídit,“ potvrzuje starosta Vít Kavalír.

Přístup města Lanškroun k odpadovému hospodářství

Hned začátek jednání vyplnila prezentace firmy JRK, která by měla pro město analyzovat a navrhovat opatření v oblasti nakládání s odpady. Ing. Andrea Poláková představila to, jakým způsobem může společnost JRK pomoci Lanškrounu v naplňování nové přísnější legislativy v oblasti odpadového hospodářství.

V principu jde především o předcházení vzniku odpadů a maximální možné třídění. Za základní věc, kterou každé město potřebuje znát, považuje přehled o odpadech. Řešení problematiky odpadů se nelze podle ní vyhnout a aktuálně ho řeší všechna města.

„Legislativa se zpřísňuje, a tak principiálně platí, že nejlepší je ten odpad, který nevznikne. Cíle jsou jasné, do roku 2025 musíme zvládnout minimální množství třídění na úrovni 60%. Růst cen za skládkování má totiž vzrůst z 500 Kč/t na 1800 Kč/t“, říká Ing. Dále zmínila, že úspora dnes už znamená, že výdaje spojené s odpady nerostou.

Ve vztahu k občanům zdůraznila tři klíčové body. Lidé musí mít nástroje k tomu, aby mohli naplňovat cíle odpadového hospodářství, musí tomu rozumět a musí se do toho aktivně zapojit.

Analýza odpadů v Lanškrouně ukázala, že vytřídit lze ještě cca 72% směsného odpadu. Nejčastěji jde o bioodpad. Míra třídění v Lanškrouně je aktuálně 48%. To znamená, že Lanškroun je mírně cca 8% nad republikovým průměrem.

Na odpady doplácí Lanškroun částkou 3,6 mil Kč/rok. Za tříděný odpad se mu vrací od Eko-komu cca 1,6 mil Kč. Tato částka se může významně zvyšovat díky rostoucím cenám tříděných komodit, jako je třeba papír a kovy. Komunálního odpadu na obyvatele máme v Lanškrouně 211 kg/rok. Náklady na 1 občana = 1134 Kč.

V budoucnu tyto náklady z několika důvodů porostou, především díky enormnímu růstu cen za skládkování a sankcím spojeným s neplněním limitů. Časem se limit pro tolerované skládkování sníží na max.

JRK má s městem připravit partnerství a harmonogram spolupráce s jasnými cíli. Nejbližším cílem bude přesná evidence odpadů, počet nádob, co v nich je atd. S analýzou se seznámí zastupitelstvo a začnou se podle ní nastavovat parametry dalších kroků.

Při telefonickém rozhovoru s paní Polákovou jsem se ptal na možnost zavedení motivačního systému třídění, který by zvýhodnil rodiny, které poctivě třídí odpady. Taková možnost tu je, ale paní Poláková ji nedoporučuje a není její příznivec. Myslí si, že je už ze zákona daná povinnost občanů třídit a za důležitější považuje informovanost občanů o důležitosti separace a jejich přirozené zapojení do systému.

Doporučení pro obce a města

Každá obec/město má vytvořený vlastní specifický systém nakládání s odpady, který je formován po mnoho let ve vztahu k lokálním podmínkám a individuálním potřebám. Aby tedy bylo možné systém správně nastavit, měla by každá obec/město své odpadové hospodářství zmapovat, zanalyzovat, vyhodnotit a následně efektivně optimalizovat.

Lze ovšem říci, že efektivní řešení je to, které je nejvýhodnější. Je tedy nutné si vyhodnotit, která řešení jsou ta správná na základě několika záchytných bodů. Celé řešení musí vycházet z legislativy, tedy dle toho, co stanovuje zákon.

Následně je vhodné hledat možnosti využití odpadů, které se nabízí za výhodných finančních podmínek. Dále je stěžejní výsledný efekt, který dané řešení přinese. Mezi možnými řešeními se nabízí například zavedení sběru odpadů dům od domu, třídění kuchyňského odpadu přímo v domácnostech či nastavení jasného a skutečně motivačního systému pro občany.

Soutěž pro studenty na téma odpady

Sdružení Arnika organizuje soutěž pro pražské středoškoláky a starší žáky základních škol na téma odpady, podpora třídění a recyklace, kompostování, ekologicky šetrné výrobky a šetrná spotřeba. Do soutěže se zapojilo přes 380 žáků, studentů a pedagogů, jsou rozděleni do 55 družstev.

Projekt se skládá ze tří částí, v každém kole mají soutěžící za úkol zodpovědět 10 otázek. Otázky jsou zveřejněny na internetu, odpovědi studenti vyplňují do připraveného formuláře a odesílají pouze elektronickou cestou. Výsledky prvního kola jsou zveřejněny níže. Sešlo se celkem 41 odpovědí.

Projekt finančně podpořil Magistrát hl. m.

Otázky to byly, jak se ukázalo, poměrně těžké, přesto si řada z Vás s nimi poradila velmi dobře. Často jste chybovali v otázce č. 1. Do řady časopisů a internetových stránek s tématem odpadů nepatří časopis Arnikum. Je zaměřen šířeji než jen na odpady. Ani takový EnwiWeb není zaměřen pouze na odpady, to je pravda (vyskytoval se však v odpovědi a, b i c). Otázka to byla možná trochu záludná, přiznávám.

1. Který z následujících tématických časopisů nebo která internetová stránka logicky nepatří do uvedené řady (ve které řadě se vyskytuje)?
2. Jak předcházet vzniku odpadu? Jaké je správné pořadí uvedených postupů?
   1. 1. Méně materiálu, 2. Opakované použití výrobku, 3.
   2. 1. Opakované použití výrobku, 2. Recyklace odpadu, 3.
   3. 1. Recyklace odpadu, 2. Méně materiálu, 3.
3. Kde ve světě se začíná prosazovat tzv.
1. V průmyslově vyspělých zemích Evropy, např. Německu, Rakousku a Švýcarsku. Jde o značení obalů, které říká, že výrobce obalů zaplatil servisní poplatek do národního systému za zpětný odběr obalu k recyklaci na území dotyčného státu - pokud jsou ovšem odhozeny do zvláštních kontejnerů nebo odevzdány do sběrných dvorů.
2. V evropských severských zemích, např. Švédsku, Norsku a Dánsku.
3. Ve státě Nový Zéland, v některých městech a obcích (např. Canberra v Austrálii, okres Del Norte v Kalifornii v USA), v některých firmách (např. Xerox - Rochester, New York v USA).
4. V roce 1999 byla v Evropské Unii přijata Směrnice EU 99/31 o skládkách odpadů ukládající členským zemím povinnost snížit množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRO - např.
5. Víte, kolik bylo v Praze v roce 2003 z celkového množství komunálního odpadu (KO) vytříděno (papír, sklo, plasty, kovy, bioodpad atp.), kolik ho skončilo ve spalovně a kolik odpadu bylo uloženo na skládku?
6. V roce 2003 bylo na území hl. m.
   1. asi 11 500 tun, tj.
   2. asi 17 350 tun tj.
   3. asi 23 140 tun, tj.
7. V roce 2003 bylo na území hl. m.
   1. asi 6 040 tun, tj.
   2. asi 11 720 tun, tj.
   3. asi 17 570 tun, tj.
8. V roce 2003 bylo na území hl. m.
   1. asi 4 390 tun, tj.
   2. asi 7 440 tun, tj.
   3. asi 10 250 tun, tj.
9. V roce 2003 bylo na území hl. m.
   1. asi 799 tun, tj.
   2. asi 1 960 tun, tj.
   3. asi 2 840 tun, tj.

tags: #andrea #polakova #odpadky #informace

Oblíbené příspěvky:

• Jak rozpoznat a chránit stromy ohrožené prosycháním?
• Odvoz odpadu v České republice: limity
• Návod na připojení myčky a pračky
• Třídění plastů: Vyberte si žlutý koš
• Královéhradecký kraj a produkce CO2