Jaderná elektrárna: Zločin proti klimatu nebo řešení pro Evropu?

Úsloví „hop, nebo trop“ vystihuje současnou situaci v energetice, kde se rozhoduje o budoucím směřování Evropy. Světová jaderná asociace (WNA), evropské sdružení jaderného průmyslu FORATOM i další významné evropské asociace a přední energetické společnosti se snažily přesvědčit Evropskou unii, že jaderná energie má v Evropě budoucnost jako stabilní a bezemisní zdroj elektřiny.

Cílem bylo vyrábět do roku 2050 čtvrtinu světové spotřeby elektřiny v jaderných elektrárnách. Dokonce všechny scénáře IPCC vyžadují více jaderné energie. Podíl jaderné energie roste ve všech čtyřech scénářích ve srovnání s rokem 2010. Scénář P3 zahrnuje nejpozoruhodnější nárůst (+ 501 %) jaderné výroby do roku 2050. To ukazuje, že pokud bude pokračovat současný trend, je nezbytné šestinásobné zvýšení výroby energie z jádra, pokud chceme dosáhnout našich cílů v oblasti klimatu.

Jinak vnímají úlohu jaderné energetiky zelení ultras, například česká pobočka Greenpeace sděluje: 10 důvodů, proč jádro není řešení klimatické krize a ohrožuje transformaci energetiky. Francouzští Zelení potom označili možnost využívání jádra „za horší než choleru“. V baště Zelených, Německu, sdělili: „My Zelení v Bundestagu chceme svět bez jaderné energie. Chceme, aby byly jaderné elektrárny v Evropě a ve světě okamžitě odstaveny, doba životnosti nebyla prodloužena a nebyly stavěny nové jaderné elektrárny. Požadujeme odpovědný přístup k jadernému odpadu.

Historie a vývoj jaderné energetiky

Civilní jaderná energetika vyrostla z programu atomových bomb ve 40. a 50. letech minulého století. Vojenské jaderné činnosti byly vždy utajovány, proto byl zvyk jaderné energetiky skrývat věci před veřejností vytvořen hned na začátku kvůli úzkému propojení s vojenskými zbraněmi. Jaderné zbraně a jaderná energie mají několik společných rysů. Podobné technologie, dovednosti, aspekty bezpečnosti a ochrany zdraví, regulační problémy a radiologický výzkum a vývoj.

Například proces obohacování uranu za účelem jeho přeměny na palivo pro jaderné elektrárny se také používá k výrobě jaderných zbraní. I proto se jaderné velmoci (USA, Francie, Velká Británie, SSSR) svého času snažily zabránit rozšiřování jaderných technologií ve světě.

Čtěte také: Budoucnost jaderné fúze

K výrobě elektřiny byl jaderný reaktor poprvé využit v roce 1951 ve výzkumném středisku EBR-I poblíž Arca (Idaho) v USA a rozsvítil 4 žárovky. Za první jadernou elektrárnu bývá označována elektrárna spuštěna v městě Obninsk v Sovětském svazu (1954). V roce 1956 následovalo otevření britské elektrárny v Calder Hall. Sice se jednalo o utajovanou vojenskou vojenskou výrobu plutonia, ale zároveň fungovala i komerčně. První skutečně komerční elektrárnou s jadernými reaktory se stala v roce 1957 americká Shippingport.

V roce 1990 připadalo na jaderné elektrárny 19 % světové produkce elektřiny, v některých státech (např. ve Francii) až 70 %. Jaderná elektřina je využívána teprve přes 60 let, avšak s jistotou můžeme říct, že řadu významných vylepšení má stále před sebou. Příkladem nám může být spalovací motor (1861), který se dodnes, po 160ti letech využívání, stále průběžně vylepšuje.

Jaderná energie a Zelená taxonomie EU

Jaderná energetika momentálně nemá v Evropské unii dobré postavení. Následně evropský parlament (28. Jinými slovy - jaderná energie byla rozhodnutím politického orgánu vyloučena z rodiny udržitelných energií, které budou štědře subvencovány z rozpočtu EU v rámci tzv. A nejedná se o maličkost - na základě práce provedené skupinou odborníků na vysoké úrovni EU pro udržitelné financování (HLEG) odhadl Evropský účetní dvůr, že náklady na energetickou transformaci v Evropě v letech 2021 až 2030 dosáhnou více než 1 bilionu EUR.

Zelená taxonomie je nejcitlivější částí plánu Evropské komise v oblasti udržitelného financování, jehož cílem je přesunout finanční toky směrem k dekarbonizaci ekonomiky EU. Tato stupidita pak byla posvěcena souhlasem dalších nejvyšších orgánů EU. Nezklamala ani ČR, zastoupená premiérem, která použila taktiku podle hesla: „EVROPO, NECH NÁM DUKOVANY A MY TI DÁME GREEN DEAL“. Posvěceno i podpisem ministra Brabce, který poslal místopředsedovi Evropské komise, zodpovědnému za Zelený úděl, Fransi Timmermansovi dopis (datovaný 19.

Prakticky nikdo z přítomných si neuvědomil, že tímto rozhodnutím se EU dobrovolně stala rukojmím Ruska.

Čtěte také: Životní prostředí a jaderné elektrárny

1. Zemní plyn z této země bude hrát zásadní roli při dekarbonizaci EU, viz Nord Stream I+II (110 mld. m3), prosazený proti vůli USA a demokratických sil triem Schröder-Merkelová-Putin. Je nezbytnou podmínkou pro vybalancování distribuční energetické sítě v důsledku fluktuací OZE, na něž EU vsadila.
2. Odřezáním jádra od veřejného financování v EU získají Rusové výrazný technologický náskok při vylepšování celého procesu výroby energií z uranu v nových reaktorech. Náskok, který lze využít jak mírově, tak i vojensky.

Problematiku jaderné energie na rozdíl od Bruselu vnímají Rusové odpovědně a uvážlivě. Proto přišli s programem „Průlom“, který umožní tzv. vyhořelé palivo opětovně využít a vytvořit uzavřený proces. Cituji: „Průlom do budoucnosti. Atomové horizonty. Zvláštní zpráva o projektu ROSATOM - Proryv. Jedním ze směrů rozvoje jaderné energetiky budoucnosti je uzavření palivového cyklu. Díky moderním rychlým neutronovým reaktorům plánujeme učinit proces výroby energie zcela jiným.

Základním úkolem všech demokratických parlamentů, EU nevyjímaje, není tvořit odbornou politiku, ale nepřipustit vznik diktatury - hnědé, rudé nebo zelené. Stávající vývoj je pravým opakem toho, jak by se postupovat mělo. Výsledkem je, jak uvedeno výše, předání skutečné moci putinovskému Rusku, ztráta energetické bezpečnosti Evropy, navyšování cen energií pro konečné spotřebitele a neodpovědný hazard se životním prostředím a kriticky ohroženou biodiverzitou. Konkrétně - hnědé uhlí 33 %, černé uhlí 25 %, ropa 18 %, biomasa 4.63 %, VE+FVE +hydro 0.08 % ,jádro 0.07 %.

Na rozdíl od všeobecného přesvědčení, jaderná energie zachránila statisíce životů vytlačováním fosilních paliv a EU se tomuto prokazatelně doložitelnému a pozitivnímu posunu zoufale brání. Také Švédsko usiluje o rozvoj technologie jaderných malých modulárních reaktorů ,které chce nasadit po r. 2030.

Argumenty proti jaderné energii a rizika

Jaderná energetika je sice nízkoemisní technologií, ale jsou s ní spojeny další dopady, které jsou v rozporu s kritériem „nezpůsobení podstatné újmu žádnému z environmentálních cílů“ a proto ji Evropská komise do taxonomie environmentálně udržitelných technologií až dosud nezařadila.

• Jaderné elektrárny vyžadují velmi velké množství vody pro svůj provoz, zejména chlazení.
• Těžba uranu způsobuje výrazné znečištění životního prostředí. Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) uvedl, že dopady těžby a zpracování uranu jsou srovnatelné s uhlím. Sanace uranových dolů v řadě zemí světa je stále nevyřešeným problémem. Těžba a upracování uranové rudy po sobě zanechaly škody velkého rozsahu i v České republice, která byla nucena na jejich sanace od roku 1989 vynaložit již více než 40 miliard korun a dalších 60 miliard ještě vydá.
• Navzdory desítkám let vývoje jaderného odvětví zůstává problematická otázka nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími vysoko radioaktivními odpady, které zůstanou nebezpečné pro biosféru po další statisíce let.

Jaderná energetika nepatří mezi technologie, které by mohly být zařazeny mezi environmentálně udržitelné, protože nesplňuje kritéria, které k tomu Evropská komise stanovila. Víra, že pro Česko není jiné cesty, než další rozvoj jaderné energetiky, při rozhodování obou komor Parlamentu převážila i v tak odborné věci, jako je zařazení nějaké technologie mezi udržitelné z hlediska životního prostředí.

Čtěte také: Dopady plovoucích jaderných elektráren

Obnovitelné zdroje versus jaderná energie

Rozsáhle propagované a subvencované obnovitelné zdroje energie nejsou vůči životnímu prostředí vůbec tak šetrné, za jaké je "zelené" organizace a vlády vydávají. Pokud by jimi měla být uspokojována větší část světové poptávky po energii, přivodilo by to přírodě obrovské škody.

Expanze obnovitelných zdrojů, které využívají trvale působících sil přírody jako slunce, větru, vody a růstu biomasy, by podle Ausubela vedla ke "znásilňování přírody", protože všechny tyto zdroje by při rozsáhlejší produkci vyžadovaly ohromné plochy přírodního území. Nároky obnovitelných zdrojů na prostor vyniknou zejména ve srovnání s tím, jak nepoměrně více energie dokáže na dané rozloze země vyrobit jaderná elektrárna.

Ausubel poměřuje jednotlivé technologie náročností na prostor a úsporami z rozsahu, a tato kritéria nemluví ve prospěch obnovitelných zdrojů. Každé zvýšení produkce obnovitelné energie totiž vyžaduje více půdy, a to dokonce ve zhoršujícím se poměru, protože území nejvhodnější pro energii z větru, slunce, vody i biomasy bývají využita nejdříve; na řadu pak přicházejí méně vhodné plochy, jejichž velikost se musí na jednotku výkonu zvětšovat.

Zcela "hrůzostrašná" je z hlediska zachování volné přírody podle Ausubela biomasa. Na to, co vyrobí na malém prostoru jediný jaderný reaktor, by v ideálním případě padla biomasa pěstovaná na nejméně 2500 čtverečních kilometrech prvotřídní zemědělské půdy. "Zvýšené využívání paliva z biomasy v jakékoli formě je zločin," píše Ausubel. "Každý automobil by potřeboval pastviště jeden až dva hektary," dodává. EU požaduje, aby do roku 2020 se biopaliva podílela na spotřebě pohonných hmot deseti procenty.

Vedle tradičního argumentu rizik jaderné energie například připomněl, že slunečními články mohou být osazovány střechy domů, takže nárok na volnou půdu tak nevzniká. Nedávná studie z Řecka však zjistila, že malé solární panely, kterými se osazují právě na střechy, poškozují životní prostředí více než fosilní zdroje, protože jejich výroba je velmi náročná na energii.

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v ČR loni vzrostl na 4,2 procenta z předloňských 3,8 procenta a jejich produkce vzrostla o 12 procent, vyplývá z vládních statistik. Pro většinu obnovitelných zdrojů platí, že k jejich produkci, provozu a likvidaci bývá zapotřebí více energie, než pro výrobu běžné energie, občas více, než za dobu své životnosti tyto zdroje vůbec vyprodukují. Proto také je jejich rozšiřování možné jen díky štědrým podporám.

Evropský systém obchodování s emisemi (ETS) a jeho dopady

Evropská unie zavádí ETS2 jako paralelní systém k ETS1. ETS1 i ETS2 jsou v podstatě cenné papíry, které slouží k obohacení určitých zahraničních investorů, dříve hlavně z Německa, USA a Číny. Nyní nejvíce peněz za ty, tzv. Celý systém ETS nemá pranic společného s ekologií a tzv. globálním oteplováním, já osobně ETS považuji za zločin proti ekologii, lidem a vlastně proti Evropě.

Až před českými volbami v roce 2025 se premiér Fiala začal od svého ETS2 distancovat a dokonce navrhoval odložení začátku účinnosti. ETS2 má zasáhnout zejména vytápění a dopravu. ETS2 je základem pro rozvinutí velké inflace. Podobné inflace, kterou se podařilo Fialově vládě v letech 2022-2023 vytvořit pomocí šíleně vysokých cen energií, kterou se pak marně snažila schovat pod různá hesla, jako např. Inflací připravila Fialova vláda české občany o 1/3 úspor a trvale zvýšila ceny všeho zboží, včetně základních potravin. Nová inflace způsobená ETS2 bude mít velmi těžké sociální dopady. A to by mohlo skončit i občanskými nepokoji.

Kritici tvrdí, že ETS1 deformuje trh a zvýhodňuje velké hráče, kteří si umí dovolit nákup povolenek i investice do modernizace. ETS, jako součást Green Dealu, ani nemůže fungovat spravedlivě, protože popírá přírodní a ekonomické zákony. Celý Green Deal a dekarbonizaci , tj. Obchod je obchod a pro úspěšnou marketingovou kampaň dekarbonizace se musela najít „vědecká“ záminka a symbol. Tou záminkou byl zvolen CO2 a byl vyhlášen nesmiřitelný třídní boj proti CO2.

Musíme vědět, že zatímco se jedna uhelná elektrárna v Evropě zlikviduje, v Číně, v Indii a jinde mimo Evropu se spustí několik desítek nových uhelných elektráren.

Závěr

Jaderná energie je komplexní téma s mnoha aspekty, které je třeba zvážit. Rozhodnutí o jejím využití v budoucnu bude mít zásadní dopad na energetickou bezpečnost, ekonomiku a životní prostředí Evropy.

tags: #jaderná #elektrárna #zločin #proti #klimatu #EU

Oblíbené příspěvky:

• Rozměry dětského WC
• Význam biologické rozmanitosti
• Cíle EV
• Černý drátěný koš: Průvodce výběrem
• Význam lesního ekosystému uhlí