Vliv jaderných elektráren na životní prostředí

01.12.2025

Provoz jaderné elektrárny, stejně jako jakákoli jiná lidská činnost, ovlivňuje okolní prostředí. Vlivy provozovaných jaderných elektráren jsou průběžně monitorovány a vyhodnocovány a nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by svědčily o významných negativních vlivech na jednotlivé složky životního prostředí. Vyhodnocován je rovněž zdravotní stav obyvatelstva v okolí obou našich elektráren.

Jaderné elektrárny jako významný nízkoemisní zdroj energie

Jaderné elektrárny jsou významným nízkoemisním zdrojem energie. Při posouzení celého životního cyklu elektrárny (výstavba, provoz, vyřazení z provozu a včetně výroby paliva) jsou emise CO2 a dalších skleníkových plynů z jaderných zdrojů srovnatelné s emisemi z obnovitelných zdrojů, nebo dokonce nižší. Totéž platí také pro emise oxidů síry (SOx) či oxidu dusíku (NOx).

Jaderné elektrárny jsou k okolnímu životnímu prostředí i v jiných aspektech velice šetrné: nevypouštějí žádné znečišťující látky nejen do vzduchu, ale ani do vody či do půdy, jejich provoz není příliš hlučný, veškeré radioaktivní odpady se skladují ve speciálních odolných kontejnerech a na bezpečném místě, které je pod mezinárodním dohledem. Okolí elektráren navíc neustále kontrolují, monitorují a vyhodnocují nejrůznější nezávislé organizace a odborníci. Data nasbíraná během desítek let provozu obou českých jaderných elektráren ukazují, že jejich provoz nemá na životní prostředí žádný negativní vliv.

Výhodou jaderné energie je také její koncentrovanost: z malého objemu paliva dokáže vyrobit obrovské množství energie. Jaderné elektrárny v roce 2021 představovaly 20 % celkového instalovaného výkonu všech elektráren v České republice, ale vyrobily 36 % veškeré elektřiny. Díky tomu jsou jaderné elektrárny rovněž nejefektivnější, co se týče vyrobené elektřiny na zabranou plochu. Platí i tehdy, když započítáme celý životní cyklus elektráren, tedy včetně těžby materiálů na výrobu komponent či paliva.

Na celkových provozních nákladech jaderné elektrárny se jaderné palivo podílí zhruba jednou třetinou, zatímco u uhelných elektráren tvoří cena uhlí přes 75 % nákladů a u plynu je to dokonce přes 85 %. Jaderné palivo lze navíc na rozdíl od uhlí a plynu skladovat až na několik let dopředu, čímž se elektrárny chrání před neočekávanými výpadky dodávek. Díky tomu, že má Česká republika v oblasti jádra dlouhou tradici, máme unikátní know-how od výzkumu přes výrobu komponent, úspěšný provoz až po vzdělávání v oboru a jaderný dohled. Do značné míry jsme tedy v provozu jaderných zařízení soběstační. Jaderné elektrárny tedy můžeme považovat za domácí zdroj, který zvyšuje nezávislost naší země na cizích dodavatelích.

Čtěte také: Budoucnost jaderné fúze

Proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA)

Celý proces posuzování vlivu na životní prostředí začal 20. července 2016, kdy bylo společností Elektrárna Dukovany II, a. s. podáno oznámení záměru na Ministerstvo životního prostředí ČR. Oznámení záměru slouží k zahájení zjišťovacího řízení, jehož cílem je upřesnění informací (obsah a rozsah) z hlediska životního prostředí, které je vhodné uvést v následující dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dále jen "dokumentace EIA").

V závěru zjišťovacího řízení vydaném 9. prosince 2016 upřesnilo Ministerstvo životního prostředí ČR v souladu s příslušnou právní úpravou informace, které bylo vhodné uvést do dokumentace EIA. Ministerstvo životního prostředí ČR tyto informace rozčlenilo do 70 bodů, ve kterých na základě doručených vyjádření a průběhu zjišťovacího řízení, stanovilo požadavky na 15 environmentální aspektů (např. technické řešení, bezpečnost, odpady, doprava, vliv na obyvatelstvo, ovzduší a klima, vodu, půdu, biotu, ale i kulturní památky). Jedná se celkem o desítky jednotlivých vyjádření nebo jejich vzorů (zejména od zahraniční veřejnosti) z České republiky, Slovenské republiky, Německa, Rakouska, Polska i Maďarska. Zároveň uvedlo, že je nutné v dokumentaci EIA zohlednit a vypořádat všechny relevantní požadavky a připomínky, které jsou uvedeny v doručených vyjádřeních.

Předložení dokončené dokumentace EIA na Ministerstvo životního prostředí ČR proběhlo 13. listopadu 2017, tedy po termínu nabytí účinnosti novely zákona EIA (z listopadu 2017) z důvodu jednoznačnosti postupů požadovaných touto novelou. Ministerstvo životního prostředí ČR zveřejnilo dokumentaci EIA 16. listopadu 2017 a rozeslalo k vyjádření dotčeným osobám. Ministerstvo životního prostředí ČR tak získalo připomínky od dotčených osob (např. SÚJB, MPO, MZd, krajských úřadů, atd.), dotčených územních samosprávných celků (obce a samosprávy krajů), veřejnosti, a to včetně zahraniční.

Veřejnost, dotčené orgány, územní samosprávné celky se mohly k dokumentaci EIA vyjádřit písemně do 30 dnů od zveřejnění informace o dokumentaci EIA na úředních deskách dotčených krajů, která byla zveřejněna 21. listopadu 2017. Ministerstvo životního prostředí ČR následně delegovalo dokumentaci EIA nestrannému zpracovateli posudku a rovněž dotčeným sousedním státům a v souladu s § 13 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a článkem č. 5 Espoo úmluvy nabídlo předběžné projednávání. Zájem o předběžné projednávání projevilo Německo a Rakousko. Polsko se společně s Maďarskem spokojilo pouze s písemnou formou konzultací v podobě odpovědí na vznesené připomínky a dotazy.

Samotné mezistátní konzultace s německými zástupci se pod vedením Ministerstva životního prostředí ČR uskutečnily 6. dubna 2018 v Praze v budově ministerstva. Hlavní náplní byla odborná diskuse a zodpovězení prezentovaných dotazů zúčastněných expertů. V obdobném formátu proběhly i následné mezistátní konzultace s Rakouskem, konané 10. a 11. V souvislosti se vztahem k veřejnosti proběhlo 3. května 2018 veřejné projednání v maďarské Budapešti, a to na základě požadavků maďarské legislativy. Rovněž ale proběhly tzv. veřejné diskuse (nikoliv projednání ve smyslu zákona) v Rakousku (Vídeň, 6. června 2018) a Německu (Mnichov, 13. června 2018). Samozřejmostí pak bylo veřejné projednání v ČR, zorganizované ze strany Ministerstva životního prostředí ČR 19.

Čtěte také: Dopady plovoucích jaderných elektráren

Zpracovatel posudku zpracoval svůj posudek na základě dokumentace EIA a k ní podaných vyjádření, spolu se zohledněním závěrů veřejného projednání a mezistátních konzultací k dokumentaci EIA. Zpracovatel posudku posuzovanou dokumentaci nesmí přepracovávat ani ji doplňovat. Ministerstvo životního prostředí ČR na základě dokumentace EIA, vyjádření k ní podaných, veřejného projednání a posudku vydalo dne 30. srpna 2019 souhlasné závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále jen „stanovisko“). Zároveň jej zaslalo oznamovateli, dotčeným orgánům a dotčeným územním samosprávným celkům a zveřejnilo jej spolu s posudkem.

Součástí vydaného stanoviska je řada podmínek pro omezení či eliminaci vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví, které musí být dodrženy ve fázích přípravy, výstavby a provozu záměru a také při následném monitorování a rozboru vlivů záměru na životní prostředí. Platnost stanoviska je 7 let ode dne jeho vydání.

Vliv jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí

Vliv jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí je nízký, nevýrazný a přijatelný. Uvádí to zpráva mezinárodní komise o posouzení vlivů elektrárny na životní prostředí. Dokument nejlépe hodnotí vliv na hydrologii, ovzduší a podnebí a nejméně příznivě na přírodu a krajinu.

"Havarijní plánování a připravenost je na vysoké úrovni, je plně založena na mezinárodních doporučeních a praxi a dává záruku jejího účinného uplatnění v případě vzniku havarijní situace," uvádí zpráva. Pevné radioaktivní odpady představují pro životní prostředí podle dokumentu minimální riziko. Stejně tak minimální riziko přináší nakládání s vyhořelým palivem.

Komise doporučila vyřešit "v přiměřeném časovém horizontu" ukládání vyhořelého jaderného paliva z tuzemských jaderných elektráren v hlubinném úložišti. Vliv elektrárny na půdu a horninové prostředí včetně seizmické bezpečnosti považuje zpráva za nevýrazný a přijatelný. Podle komise je ale nezbytné vytvořit centrum seizmického monitoringu, jehož posláním bude informovat veřejnost a stát o dopadech případných zemětřesení na elektrárnu a její okolí.

Čtěte také: Jaderná energie a emise

Za největší ohrožení hydrosféry v okolí elektrárny Temelín se pokládá kontaminace mělkých podzemních vod a následně místních povrchových vodotečí. Zpráva však uvádí, že vliv vypouštění odpadních vod na jakost vody ve Vltavě bude menší než připouští legislativa v ČR. Vliv na hydrosféru je nepatrný a přijatelný.

Energetická účinnost a dopady na životní prostředí

Cílem je zhodnotit vlivy jaderných elektráren při běžném provozu na životní prostředí v České republice a porovnat je s vlivy ostatních druhů elektráren jako jsou tepelné uhelné elektrárny, vodní elektrárny, solární elektrárny a větrné elektrárny. Vzhledem ke stále rostoucí spotřebě elektrické energie se jaderné elektrárny ukazují jako vhodné řešení. Díky svému instalovanému výkonu se jaderné elektrárny s energií získanou pomocí obnovitelných zdrojů nedají srovnávat.

Porovnávat vlivy na životní prostředí různých způsobů získávání elektrické energie je velmi složité. Jakýkoli zásah do přírody krajinu ovlivňuje. Velkou výhodou obnovitelných zdrojů je, že nevypouštějí žádné emise, ale jejich instalovaný výkon nepostačuje na rostoucí spotřebu elektrické energie. Naopak tepelné uhelné elektrárny mají dostatečný instalovaný výkon, ale produkují velké množství emisí do ovzduší včetně skleníkových plynů a výrazně tak ovlivňují životní prostředí.

Vlivy jaderných elektráren na životní prostředí nejsou tak zásadní, jak se někteří lidé domnívají. Naopak jaderná energetika přispívá ke snižování skleníkový plynů, hlavně oxidu uhličitého. Radioaktivní látky v menší míře unikají, ale jejich únik je velmi přísně kontrolovaný a monitorovaný. Lidské zdraví ani životní prostředí není ohroženo.

Vliv klimatických změn na provoz jaderných elektráren

Následky vln veder nepociťují jen lidé, ale projevují se i na provozu jaderných elektráren. Jen v posledních několika týdnech musely kvůli zvýšené teplotě vody, která reaktory ochlazuje, omezit provoz elektrárny ve Francii a ve Švýcarsku. V Česku stejná situace kvůli odlišné konstrukci elektráren nastat nemůže, avšak ani Temelín a Dukovany nejsou proti klimatické změně stoprocentně odolné a horko jejich výkon snižuje.

Většina jaderných reaktorů v Evropě byla postavená v 60. nebo 80. letech minulého století. V té době se nepočítalo s tím, že by teploty mohly vystoupat na takové hodnoty, kterých dosahují dnes. Při posledních vlnách veder na přelomu června a července dosáhly teploty v Evropě na hodnotu přesahující 40 stupňů Celsia.

Kvůli tomu stoupla teplota řek, včetně těch využívaných k chlazení jaderných reaktorů. Při chlazení se voda ještě víc ohřeje a následně je zpětně vypuštěna do přírody. Před pár týdny však teplota použité vody v několika provozech překročila bezpečností limity. Mnoho živočichů i rostlin žijících v řekách je navíc na teplotní výkyvy náchylných, mohlo by to proto vést k jejich úhynu. Kvůli tomu byly mimo provoz postaveny tři reaktory ve Francii a ve Švýcarsku. Další produkci omezily.

Stejný problém jako ve Francii a Švýcarsku u Temelína a Dukovan, českých jaderných elektráren, podle vedoucího útvaru jaderné komunikace Petra Šuleře nastat nemůže. Problém by podle Šuleře nemělo představovat ani případné sucho a nedostatek vody. „Například vodní nádrž Hněvkovice (zásobující Temelín, pozn. red.) byla vybudována tak, aby s výraznou rezervou poskytla dostatek vody pro čtyři výrobní bloky, dostavěny byly jen dva,“ popisuje.

Sklenář ale upozorňuje, že vysoké teploty přesto mají na provoz a výkon českých jaderných elektráren vliv - klesá například účinnost chlazení, což v důsledku vede ke sníženému výkonu elektráren. Ten je nižší i v porovnání s jadernými elektrárnami v západní Evropě, protože chladicí věže vyžadují více energie.

Přes možné problémy se Sklenář domnívá, že pokud budou dodržena všechna nezbytná opatření, tak české jaderné elektrárny i v době stále častěji a extrémněji se projevujících klimatických změn mohou představovat spolehlivý zdroj energie, který do značné míry může být nezávislý na počasí.