Jaderná Energie: Srovnání Emisí s Ostatními Zdroji v České Republice

Česká republika, jako tradiční průmyslová země, disponuje robustní elektrizační soustavou. Vzhledem k tomu, že drtivá většina odborníků se shoduje na tom, že nárůst CO2 a dalších skleníkových plynů způsobuje klimatické změny, zavázala se Česká republika k postupnému omezení těchto emisí.

Jedním z největších znečišťovatelů je energetika založená na spalování fosilních paliv. Rozhodující součástí elektrizační soustavy ČR jsou uhelné výrobny, které představují více než polovinu výroby elektřiny. Nicméně, Česká republika bude muset spalování uhlí ukončit.

Současný instalovaný výkon hnědouhelných elektráren je asi 10 800 MWe (53 %), přičemž se předpokládá pokles do roku 2035 na cca 6 400 MWe (31,5 %) a do roku 2040 na cca 2 600 MWe (12,7 %). Využití uhelných zdrojů tedy bude velmi významně klesat a jejich podíl na výrobě elektrické energie k roku 2040 je ve státní energetické koncepci cílen na 11 až 21 %.

Kolem roku 2040 lze ovšem rovněž předpokládat i postupné odstavování stávajících bloků jaderné elektrárny Dukovany, což bude představovat další snížení instalovaného výkonu v České republice o 2 040 MWe, celkem se tedy jedná o deficit až 12 040 MWe. Navíc instalovaný výkon uhelných bloků vlastněných Skupinou ČEZ se již dle stávajících současných předpokladů do roku 2040 sníží ze současných 6 200 MWe na zhruba 700 MWe.

Státní energetická koncepce zohledňuje potenciál dostupnosti ostatních zdrojů elektrické energie a dalších nástrojů energetické politiky, tedy rostoucí význam obnovitelných zdrojů a zvyšující se význam energetických úspor. Obnovitelné zdroje mají a budou mít v transformaci energetiky významnou roli.

Čtěte také: Budoucnost jaderné fúze

Z výše uvedených důvodů je evidentní, že jaderná energetika zůstane stěžejním pilířem českého energetického mixu i ve 21. století. Jaderné zdroje poskytují stabilní výkon, což je důležité pro řízení přenosové soustavy, a zaručují spolehlivost dodávek elektrické energie i v době, kdy jiné zdroje nemohou dodávat elektřinu.

Ekonomika provozu jaderných elektráren je celosvětově charakterizovaná vysokými vstupními náklady, avšak velmi nízkými provozními náklady během provozu. Vstupní náklady, provozní náklady, náklady na vyřazení z provozu, ale i šedesátiletá plánovaná projektová životnost a další vstupují do ekonomického hodnocení LCOE ("Levelized Cost of Electricity" - Strukturovaná cena elektřiny).

Jaderné elektrárny jsou celosvětově, ale především v ČR konkurenceschopné ostatním zdrojům. Tak lze zajistit za určitých podmínek relativně levnou elektřinu pro koncového spotřebitele. Proto má jaderná energetika významný pozitivní vliv na ekonomiku celého státu.

Česká republika se jako člen Evropské unie zavázala přispět k naplnění uhlíkové neutrality do roku 2050, kterou v roce 2019 vyhlásila Evropská komise jako hlavní strategii pro rozvoj ochrany životního prostředí v Evropské unii, pro omezení následků klimatických změn. Při provozu jaderných elektráren dochází k emisi jen k velmi omezenému množství skleníkových plynů (CO2 a metanu) ve srovnání s provozy jiných energetických zařízení.

Ve světě je stále častější názor, že uhlíkové neutrality, nebude možné dosáhnout bez rozsáhlého využití jaderných technologií v energetice. Světová jaderná asociace (World Nuclear Association) uvádí pro jadernou energii hodnoty emisí skleníkových plynů ekvivalentu CO2 v rozmezí 2 - 130 t/GWh, přičemž pro studie provedené po roce 2000 se rozptyl zmenší na 1,8 - 48 t/GWh.

Čtěte také: Životní prostředí a jaderné elektrárny

Problematika nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem je v České republice řešena následovně. Středně a nízko aktivní radioaktivní odpady, které vznikají při provozu jaderných elektráren, jsou komprimovány a ukládány na několik desítek let do Úložiště radioaktivního odpadu v Dukovanech, o které se stará stát. Vyhořelé jaderné palivo je ovšem považováno za surovinu, kterou lze vzhledem k nevyužitému potenciálu dále možné využít.

Jaderná energetika je moderní technický obor přinášející velký intelektuální potenciál. Provoz jaderných elektráren vyžaduje vzdělaný a po všech stránkách dobře vyškolený personál, jehož know-how bezesporu patří k cenným a nenahraditelným hodnotám. Je příležitostí pro uplatnění absolventů vysokých technických škol i perspektivou pro mladé vědce.

Jako obor vyžadující všeobecnou podporu řady souvisejících oborů je jaderná energetika zárukou rozvoje ekonomiky země a zvyšování konkurenceschopnosti. Samotná výstavba bude mít pozitivní hospodářské důsledky pro české podniky nejen v oblasti vyspělých moderních technologií (očekávané zakázky za desítky miliard korun).

Zejména pro mnoho středních a malých regionálních firem z celé České republiky, stejně jako pro podnikatele a živnostníky z regionu znamená výstavba nových zdrojů významnou příležitost pro své uplatnění a poskytování profesí a služeb. Díky modernizaci infrastruktury v obcích v okolí elektráren i předpokládanému rozvoji bydlení a dopravních komunikací v krajích přinese výstavba a následný provoz další pracovní a obchodní příležitosti i ve službách.

Výstavba nových jaderných zdrojů představuje další potencionální zdroj finanční pomoci při zvelebování obcí a podpoře kulturních, společenských a sportovních aktivit, stejně jako podporu školství zvyšující vzdělanost v regionech. Všechny tyto aktivity budou navazovat na stávající podporu regionů prostřednictvím stávajících elektráren. Očekávat lze i rozvoj cestovního ruchu (technická turistika).

Čtěte také: Dopady plovoucích jaderných elektráren

Studie EDF potvrzuje velmi nízkou uhlíkovou náročnost jaderné energetiky

Každá kilowatthodina (kWh) elektřiny vyrobená v reaktorech společnosti EDF ve Francii vypouští ekvivalent méně než 4 gramů oxidu uhličitého (CO2). Vyplývá to z analýzy životního cyklu (LCA), kterou společnost zveřejnila. Analýza ukazuje, že většina těchto emisí vzniká v počátečních fázích životního cyklu elektrárny.

Studie zveřejněná 16. června byla provedena na flotile provozovaných jaderných elektráren a podle standardizované metodiky. "Studie je integrovaná a vztahuje se kromě vlivu na změny klimatu také k devíti dalším kritériím dopadu na životní prostředí, aby bylo možné posoudit nejen přechody mezi jednotlivými fázemi životního cyklu, ale také mezi jednotlivými kritérii," uvedla společnost EDF.

"Metodika LCA je standardizovaná, její aplikace je velmi striktní a vyžaduje shromáždění značného množství údajů, o které byla jednotlivá odvětví požádána. Tato studie byla kriticky posouzena panelem nezávislých odborníků, jejichž komplementarita splňovala požadavky norem ISO 14044 a ISO/TS14071," uvedla EDF.

Tito odborníci se domnívají, "že poskytnuté výsledky adekvátním způsobem a věrohodně odpovídají deklarovaným cílům a že byly stanoveny v souladu s uvedenými normami".

Rozsah studie zahrnuje údaje z jaderných elektráren společnosti EDF za rok 2019:

• 34 reaktorů o výkonu 900 MW, z nichž 22 využívá palivo MOX
• 20 reaktorů o výkonu 1300 MW
• 4 reaktory o výkonu 1450 MW

Zohledňuje tedy produkci dvou bloků JE Fessenheim, které byly odstaveny v roce 2020. Studie nezohledňuje přenos elektřiny.

Uhlíkovou stopu jaderných elektráren ovlivňuje délka provozu

Analýza zjistila, že výroba elektřiny v těchto jaderných blocích produkuje průměrně 3,7 g ekvivalentu CO2 na kWh. Na předcházející fáze životního cyklu připadá 57 % těchto emisí, zatímco „provozní“ fáze představuje 28 %. Stavební práce zastupují 16 %, přičemž nejvíce se na nich podílí cement (6 %), nelegovaná ocel (3 %) a armovací ocel (2 %). Vyřazování z provozu představuje pouze 3% okrajový podíl ekvivalentu CO2.

Studie „citlivosti“ ukazují, že 60letá provozní doba reaktoru snižuje uhlíkovou stopu o 8 % (tedy 3,4 g CO2/kWh) ve srovnání se 40letou provozní dobou. Dopad 10% změny roční výroby elektřiny ve srovnání s rokem 2019 činí 0,1 g CO2/kWh, uvedla společnost EDF. Společnost dospěla k závěru, že celková „citlivost“ definuje rozmezí 2,9-4,6 g produkce ekv. CO2/kWh.

EDF uvádí, že výsledek analýzy LCA "potvrzuje nízkouhlíkovou povahu tohoto energetického zdroje. Studie má rovněž identifikovat nejúčinnější opatření ke zlepšení vlivu na životního prostředí a je součástí environmentálního řízení. Jejím cílem je lépe pochopit přínos jednotlivých kroků."

Velmi nízké emise ve srovnání s ostatními zdroji

Společnost poznamenala, že referenčním údajem pro jadernou energii na mezinárodní úrovni je údaj Mezivládního panelu pro změnu klimatu: 12 g CO2 ekv/kWh. Ve Francii odhaduje Agentura pro životní prostředí a energetický management (Ademe) ve své databázi emise jedné jaderné kWh na 6 g CO2.

Pro srovnání, emise z plynových elektráren odhaduje Ademe na 418 g CO2 na kWh a emise z uhelných elektráren na 1058 g CO2 na kWh. Co se týče obnovitelných zdrojů energie, ve Francii se v případě větrné energie pohybují kolem 10 g na kWh a v případě fotovoltaické solární energie kolem 30 g na kWh.

Přehled výroby elektřiny podle zdrojů, souvisejících emisí CO2eq a spotřeby elektřiny podle sektorů. Převzato z webu projektu Fakta o klimatu, kde lze nalézt také zdrojová data a poznámky k použité metodice.

Na začátku roku 2018 se skupina EDF zavázala snížit své přímé emise CO2 (bez analýzy životního cyklu výrobních zařízení a paliva) do roku 2030 o 40 % oproti roku 2017, přičemž cílem je snížit je z 51 milionů tun na 30 milionů tun do roku 2030. V únoru 2020 přijala EDF závazek dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

Společnost EDF uvedla, že elektřina, kterou vyrábí ve Francii, je z více než 97 % bez emisí CO2 díky jaderné energii a obnovitelným zdrojům energie. Má 56 reaktorů v provozu a jeden ve výstavbě.

Výroba jaderných elektráren ve Francii za květen 2022 činila 20,5 TWh, což je o 7 TWh méně než v květnu 2021. Od začátku roku činila kumulativní výroba 133,9 TWh, což je meziročně o 20,1 TWh méně v důsledku nižší disponibility jaderných bloků. Příčinou byly odstávky způsobené diagnostikou indikací zátěžové koroze.

Stát svou energetickou koncepci nepřehodnotí, důraz klade na jaderné zdroje

Stát nepřehodnotí svou energetickou koncepci, kterou chce v budoucnu postavit na jaderné energetice. Její podíl na výrobě elektřiny by v budoucnu měl naopak vzrůst ze současných asi 36 procent na více než polovinu. Zelené zdroje totiž i přes současný masivní rozvoj nebudou stačit v budoucnu pro pokrytí energetických potřeb Česka. Na dotaz ČTK to uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

Ekologické organizace v minulých dnech vyzvaly českou vládu ke změně přístupu při tvorbě energetické politiky. Stát by se podle nich měl soustředit na inovace a vytvoření kapacit pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE). Hodinové využití obnovitelných zdrojů je podle něj ve srovnání s jadernými zdroji až šestkrát nižší. Hlavní úlohu tak v budoucnu bude mít jaderná energetika, jejíž význam navíc chce stát dál posilovat.

Státní energetická koncepce do budoucna počítá s podílem jádra na výrobě elektřiny v rozmezí od 48 až do 56 procent. Stát tak nyní připravuje stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, který by měl být hotový v roce 2036. Ministerstvo však nechce zůstat jen u toho, v současnosti proto pracuje na podkladech pro rozhodnutí o přípravě dalších nových bloků v Dukovanech i Temelíně.

MPO v současné době připravuje nové teze Státní energetické koncepce. Vláda před rokem ve svém programovém prohlášení uvedla, že budoucnost české energetiky vidí v kombinaci jaderné energie a decentralizovaných obnovitelných zdrojů. Jedním z hlavních cílů vlády v energetice byla obnova fotovoltaiky.

Tabulka: Emise ekvivalentu oxidu uhličitého na výrobu 1 kWh

*počítáno pro osvit zhruba 1 700 kWh/m2, což odpovídá hodnotám v jižní Evropě.

tags: #jaderná #energie #emise #srovnání #s #ostatními

Oblíbené příspěvky:

• Výskyt vodních želv
• Testy a recenze biom kompostérů
• Odpadkové koše z betonu Dobříš
• Jaroměř třídí odpad efektivněji
• Prozkoumejte profil Grety Thunbergové