Jádro versus Obnovitelné Zdroje: Porovnání

10.03.2026

V Evropě i dalších státech světa se na začátku 21. století začíná měnit poměr mezi jednotlivými zdroji, které slouží k výrobě elektřiny (tzv. mix výroby elektřiny). V souvislosti s klimatickými cíli pro snižování emisí skleníkových plynů však obecně dochází k útlumu výroby z fosilních paliv (především z uhlí) a více či méně se zvyšuje zastoupení obnovitelných zdrojů - hlavně větrných a solárních.

Energetický Mix v Různých Zemích

Česko má stále více než polovinu elektřiny z fosilních paliv, Slovensko z jaderné energie. Podívejme se, jak vypadá situace v jiných zemích:

Austrálie: Nejdůležitějším zdrojem je uhlí, které dodává více než polovinu potřebné elektřiny. Podíl uhlí v celkovém mixu postupně klesá, stále však jde o klíčový zdroj. Dalším důležitým zdrojem je zemní plyn. V posledních letech dochází ke značnému nárůstu produkce solární a větrné elektřiny.
Belgie: Dodnes vyrábí zhruba polovinu své elektřiny v jaderných elektrárnách - v současnosti má 6 aktivních reaktorů.
Brazílie: Nejdůležitějším zdrojem elektřiny jsou vodní elektrárny. Důležitým zdrojem je též biomasa převážně z vedlejších produktů ze zpracování cukrové třtiny. V posledních letech dochází k výraznému nárůstu výroby z obnovitelných zdrojů, především větru.
Bulharsko: Je stále do velké míry závislé na elektřině z uhlí (phase-out je plánován na rok 2038). Dalším významným zdrojem je jádro - země má dva reaktory a má plány postavit další čtyři.
Česko: Hlavním zdrojem elektřiny je stále uhlí, které se má přestat používat v roce 2033. Dalším významným zdrojem elektřiny jsou čtyři bloky v jaderné elektráně Dukovany a dva bloky v Temelíně. V posledních letech byl vidět nárůst produkce elektřiny ze zemního plynu, který tvoří třetí největší zdroj.
Čína: Hlavním zdrojem, na který se Čína spoléhá, je jednoznačně uhlí. Významným zdrojem elektřiny jsou vodní elektrárny. Čína zároveň disponuje 84 % světových výrobních kapacit k produkci solárních panelů a je v této oblasti jednoznačným lídrem.
Dánsko: Má nejvyšší podíl větrné energie ze všech zemí na světě - větrné elektrárny dodávají téměř polovinu elektřiny.
Estonsko: Má jednu z největších uhlíkových intenzit výroby elektřiny ze zemí EU. Většina elektřiny totiž pochází z ropných břidlic, které se zde těží. Estonsko má vysoký poměr využití biomasy ze dřeva.
Evropská unie: Nejvýznamnějším zdrojem elektřiny v EU je dosud jaderná energie s téměř čtvrtinovým podílem. Tyto zdroje jsou postupně nahrazovány zdroji obnovitelnými, jež dnes dodávají o něco více než třetinu elektřiny v EU (nejrychleji roste produkce z větrných elektráren).
Finsko: Největší část finské elektřiny produkuje pět jaderných reaktorů. Díky rozsáhlým lesům je ve Finsku dalším významným zdrojem energie biomasa.
Francie: Má ze všech zemí největší podíl jaderné energie - téměř 70 % elektřiny pochází z tohoto zdroje.
Chorvatsko: Nejdůležitějším zdrojem elektřiny jsou pro Chorvatsko vodní elektrárny, které tvoří téměř polovinu produkce. Země dále spoluvlastní jadernou elektrárnu Krško ve Slovinsku, z níž odebírá elektřinu.
Indie: Téměř tři čtvrtiny produkce elektřiny pocházejí z uhlí a očekává se, že závislost na uhlí bude pokračovat i do budoucna. Indie má ambiciózní plány na instalaci obnovitelných zdrojů a plánuje ztrojnásobit kapacitu jaderných elektráren.
Irsko: Vyvíjelo v minulosti značnou aktivitu v oblasti větrné energie, proto je dnes téměř třetina spotřeby země pokryta tímto zdrojem.
Itálie: Je výrazně závislá na výrobě elektřiny z plynu, který dováží převážně z Ruska a Alžírska. V roce 1987 proběhlo referendum, v němž se italští občané vyslovili proti jádru, což vedlo k odstavení již postavených jaderných elektráren.
Japonsko: Je největším dovozcem zkapalněného zemního plynu na světě. Jaderný sektor v zemi prochází od havárie v elektrárně Fukušima v roce 2011 turbulentními změnami.
Keňa: V této zemi jsou v mixu výroby elektřiny významně zastoupeny nízkouhlíkové zdroje. Největším zdrojem, s více než 40% podílem, je pro Keňu geotermální energie.
Kypr: Spoléhá při produkci elektřiny převážně na spalování těžkých topných olejů. V posledních letech se zde více využívá solární energie.
Litva: Dříve získávala až 83 % elektřiny ze dvou jaderných reaktorů v elektrárně Ignalina, v letech 2004 a 2009 však byly reaktory uzavřeny. Hlavními zdroji jsou nyní zemní plyn a vítr.
Lotyšsko: Nejvíce lotyšské elektřiny pochází z vodních elektráren, zejména tří největších na řece Daugava. Dalším významným zdrojem je zemní plyn.
Lucembursko: Bylo ještě okolo roku 2012 z téměř 90 % závislé na zemním plynu. Od jeho využívání však v průběhu let do velké míry odstoupilo.
Maďarsko: Klíčovým zdrojem elektřiny pro Maďarsko je jaderná elektrárna Paks se svými čtyřmi reaktory, která je v současné době rozšiřovaná o další dva reaktory. Dalším významným zdrojem je zemní plyn.
Malta: Je převážně závislá na zemním plynu, který začala ve velkém využívat v roce 2016 namísto produkce elektřiny z ropy.
Maroko: Hlavním zdrojem elektřiny v Maroku je uhlí, jehož spotřeba v posledních letech stoupá. Dalšími zdroji elektřiny jsou zemní plyn a topné oleje.
Německo: Se svou politikou Energiewende se staví do pozice jednoho z hlavních lídrů přechodu na obnovitelné zdroje energie a chce být první velkou průmyslovou ekonomikou, která provede udržitelnou energetickou tranzici. I kvůli probíhajícímu odstupu od jaderné energie Německo stále ve velkém spoléhá na využívání fosilních paliv, zejména uhlí a plynu.
Nizozemsko: Je největším producentem zemního plynu v EU. Vzhledem ke své geografické lokalitě se jako nejperspektivnější zdroj do budoucna jeví větrné elektrárny.
Norsko: Má elektřinu převážně z vodních elektráren, které pokrývají přes 90 % spotřeby země.
Polsko: Je nadále silně závislé na uhlí a najdeme zde i největší uhelnou elektrárnu v EU (poblíž města Bełchatów). Polská vláda společně s odbory podepsala dohodu, ve které přislíbila podporovat těžbu uhlí až do roku 2049.
Portugalsko: Téměř třetina domácí produkce elektřiny je ze zemního plynu. V Portualsku ale zároveň výrazně přibývá obnovitelných zdrojů, zejména vítr má již více než čtvrtinový podíl. Portugalsko poměrně rychle odstoupilo od uhlí a ke konci roku 2021 uzavřelo svou poslední uhelnou elektrárnu (několik let před původně plánovaným datem).
Rakousko: Ve velkém využívá vodní elektrárny, které díky geografickým podmínkám Alp pokryjí téměř 60 % potřebné elektřiny.
Rumunsko: Je druhým největším producentem zemního plynu v EU. Země má dva jaderné reaktory, které byly zprovozněny v letech 1993 a 2007.
Řecko: Nejvíce řecké elektřiny dnes pochází ze zemního plynu, který postupně nahrazoval uhlí. V současné době je uhelný phase-out plánován na rok 2028, ovšem Řecko aktuálně staví novou uhelnou elektrárnu Ptolemaida V.
Slovensko: Nejvíce elektřiny se na Slovensku vyrábí v jaderných elektrárnách.

Preference České Veřejnosti

Česká republika se dlouhodobě řadí mezi země s nejmenším podílem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii - v roce 2024 byla třetí od konce před Maltou a Lucemburskem. Jedním z důvodů pomalého rozvoje obnovitelných zdrojů je obtížné prosazování podpůrných schémat typu garantovaných výkupních cen elektřiny, které jsou pro investory do obnovitelných zdrojů nezbytné. Stejný typ garance ovšem potřebují i jaderné elektrárny, jejichž rozvoj má v České republice širokou politickou podporu.

Vědci se v ní pokusili ukázat, v čem a proč má vlastně klasický obyvatel České republiky problém s jádrem a proč preferuje obnovitelné zdroje. Češi věří, že jaderné energetice a otázkám, které jsou s jejími pozitivy i riziky spojené, dobře rozumí, ale současně si myslí, že informace, které k tomuto tématu dostávají, jsou zkrátka nedostatečné.

Podle výsledků Special Eurobarometeru z roku 2010 se 71 % české veřejnosti necítí být dobře informováno o bezpečnosti jaderných elektráren. Mírně převažuje názor, že informace nabízené médii o nebezpečích a výhodách různých energetických zdrojů obecně a jaderné energie obzvláště nejsou dostatečné pro to, aby si lidé mohli vytvořit vlastní názor o těchto záležitostech.

Čtěte také: Jaderná energie v Česku

Určitou znalost informací o této problematice mezi českou veřejností potvrzuje v rámci stejného průzkumu výsledek znalostního testu, podle kterého se Češi s průměrem 66 % správných odpovědí zařadili na třetí místo v rámci Evropské unie hned za Belgičany a Finy. To potvrzuje teorie, že Češi a Moravané „svému jádru rozumí” a jejich rozhodnutí a postoje mají docela racionální základ. A o to vážněji by se měly brát jejich názory na jádro.

Zajímavé je, že když se postojům české veřejnosti vůči jádru věnovaly různé agentury, docházely zatím k velmi odlišným výsledkům:

Podle Factum Invenio (2011) považuje 82 % české veřejnosti jaderné elektrárny za nebezpečné.
Provoz jaderných elektráren označilo 50 % české veřejnosti podle Centra pro výzkum veřejného mínění (2016) za velmi nebo dosti závažný globální problém.
Podle další studie považuje potenciální rizika jaderné energetiky v České republice za závažný problém 50 % Čechů, zatímco pouze 21 % je za závažný problém nepovažuje.
Celkem 32 % české veřejnosti pociťuje podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (2017) velké nebo střední obavy z využívání jaderné energie na našem území.
Výsledky Special Eurobarometeru ukazují, že 54 % Čechů nepovažuje jaderné elektrárny v České republice za nebezpečí pro sebe nebo svoji rodinu, za nebezpečí je naopak považuje 45 %.

Je pravděpodobné, že Češi velmi rychle mění svůj názor, ale současně je patrné, že existuje silná skupina obyvatel, které se jádro nelíbí a odmítá ho.

Podle výsledků průzkumu Factum Invenio, který vznikl po havárii ve Fukušimě, to vypadá, že podle 61 % Čechů je naše závislost na jaderné energii příliš vysoká.

O to větší je kontrast s tím, jak bezpečné vidí Češi obnovitelné zdroje: obnovitelné zdroje hodnotí podle Factum Invenio většina české veřejnosti také jako nejbezpečnější a nejlevnější ze všech zdrojů energie.

Čtěte také: Nuclear power: A renewable resource?

Nákladová Efektivita a Rychlost Realizace

Vědecký tým ve svém výzkumu zdůrazňuje převahu obnovitelných zdrojů energie z hlediska nákladové efektivity a rychlosti realizace. Studie uvádí příklady, jako je zpožděný projekt Flammanville ve Francii a elektrárna Olkiluoto ve Finsku, u nichž došlo k výraznému navýšení rozpočtu. Výzkumníci identifikovali faktory, které přispívají k finanční volatilitě jaderných projektů. Například zvýšené riziko selhání vede k vyšším úrokovým sazbám, což činí ziskovost jaderných projektů závislou na podmínkách financování.

Studie dále zkoumá spolehlivost jaderného parku, zejména s ohledem na snižující se dostupnost francouzských elektráren. Výzkumníci tvrdí, že náběh jaderných elektráren je pomalý, což je činí nevhodnými pro záložní technologie v energetických systémech silně závislých na větrné a solární energii.

Srovnání Průzkumů STEM a SC&C

Aliance pro energetickou nezávislost minulý týden zveřejnila výsledky průzkumu veřejného mínění zaměřeného na podporu obnovitelných zdrojů energie, kterou si zadala u společnosti SC&C. ČEZ reagoval zveřejněním výsledků průzkumu zaměřeného na podporu jaderné energetiky zadaného u společnosti STEM.

Výsledky uvedených průzkumů je obtížné srovnávat, protože jejich celkové zaměření je různé. Zatímco průzkum STEM je zaměřen primárně na jadernou energetiku, průzkum SC&C se zaměřuje primárně na obnovitelné zdroje energie. V obou průzkumech však byly položeny otázky zjišťující názory na jadernou energetiku.

Průzkum STEM nabízel odpovědi „rozhodně ano“, „spíše ano“, „spíše ne“ a „rozhodně ne“, vynechává tedy neutrální odpověď. Průzkum SC&C nabízel možnosti „více“, „stejně“ a „méně“.

Čtěte také: Klimatická krize a dekarbonizace

Pro odběratele je mnohem relevantnějším údajem cena elektřiny včetně plateb za distribuci, která se u nejběžnější sazby D02d v současnosti blíží 5 Kč/kWh. Cena elektřiny z fotovoltaických elektráren instalovaných v roce 2012 se pohybuje v rozmezí zhruba 2 až 6 Kč/kWh v závislosti na podílu vlastních prostředků, velikosti instalace a dalších parametrech.

Na závěr: průzkum STEM v podstatě dlouhodobě vyhodnocuje úspěšnost mediální kampaně ČEZ zaměřené na zlepšování obrazu jaderné energetiky a později na podporu výstavby nových jaderných reaktorů. Průzkum SC&C je liší širším tematickým záběrem, víceméně však rovněž vyhodnocuje dopady mediálních kampaní, protože „názory“ naprosté většiny respondentů v podobných průzkumech jsou v podstatě tvořeny PR agenturami prostřednictvím masových médií.

Zábor Půdy a Výkonová Hustota

Environmentální vlivy jako je zábor půdy jsou dalším důležitým faktorem. Přeměna přírodních ploch betonem a ocelí totiž není vůbec nic udržitelného. Jaderné elektrárny by oproti tomu zabraly jen zhruba 28 km². Jenže jiné odborné studie (např. by bylo potřeba solárů na nějakých 245 km², takže jsme stále 4,5krát v deficitu. Střešní solární panely by si vyžádaly 1194 km² střech. To je zábor místa, kam by se Praha vešla 7,5krát.

Jaderné elektrárny mají vyšší výkonovou hustotou (density factor) přepočtený na zabranou plochu (km²). Například větrné elektrárny mají 2,4 MW/km², ale vítr pokulhává na slabých 9 MW/km².

Roční Využití Zdrojů

Zajímavým ukazatelem je rovněž tzv. ročního využití zdrojů. Jaderné elektrárny v průměru tedy generují téměř 90 % své teoretické maximální kapacity.

Instalovaný Výkon a Produkce Obnovitelných Zdrojů

Instalovaný výkon i produkce obnovitelných zdrojů stabilně roste na evropské i globální úrovni. V Evropské unii dosáhl v roce 2024 podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny 47 %, v globálním měřítku již překonávají výrobu elektřiny z uhlí.

Tatiana Mindeková z think-tanku Ember, doplnila:„V první polovině roku 2025 vyrobily obnovitelné zdroje poprvé v historii více elektřiny než uhlí na celosvětové úrovni. V Evropě je tento přechod ještě výraznější: solární energie loni překonala uhlí jako zdroj elektřiny v EU a v červnu 2025 se vůbec poprvé stala největším zdrojem elektřiny v celé Unii. Tento rekord dokazuje, že přechod na čisté zdroje už není vizí budoucnosti, ale realitou dneška. V posledních pěti letech rostla solární energie ve střední a východní Evropě rychleji než průměr EU, což potvrzuje obrovský potenciál regionu. Česká republika však zatím zaostává.

Karel Polanecký, energetický expert Hnutí DUHA, říká:„V sousedních zemích vidíme, že při nastavení stabilního prostředí lze obnovitelné zdroje stavět levně a profitovat z nízké ceny elektřiny.

Marta Anczewska z Instytutu Reform, uvedla:„Větrné elektrárny na pevnině jsou pro Polsko optimálním obnovitelným zdrojem energie. Mají nejnižší náklady ze zdrojů na výrobu elektřiny, vytvářejí přidanou hodnotu pro polskou ekonomiku a lze je dobře integrovat do elektrizační soustavy. Dosud jsme postavili 10 GW instalovaného výkonu pevninských větrných elektráren, což umožnilo dosáhnout výrobu 24,5 TWh, tedy 14,5 % polské elektřiny.

Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:“Polsko může být naším vzorem v rozvoji obnovitelných zdrojů. Český průmysl však musí mít jistotu, že nová vláda bude vypisovat aukce na podporu větrných elektráren a bude veřejnosti jasně komunikovat jejich význam. Je také nutné pokračovat ve zrychlování a zjeodnušování povolovacích procesů a také rychle vymezit dostatek akceleračních oblastí.