Emise železniční dopravy versus letecké

Cestování je nezbytnou součástí našich životů, ať už jde o dojíždění do práce, do školy, na výlety nebo dovolenou. Při výběru dopravního prostředku ovšem často nebereme ohled na jeho ekologické dopady. Pojďte se proto podívat na srovnání emisí a uhlíkové stopy - vlaku, autobusu, letadla a auta.

Emise a uhlíková stopa

Než se pustíme do porovnávání jednotlivých dopravních prostředků, je důležité si ujasnit několik pojmů. Emise jsou látky, které se uvolňují do ovzduší při spalování fosilních paliv. Mezi nejznámější patří oxid uhličitý (CO2), oxidy dusíku (NOx) a pevné částice (PM). Uhlíková stopa pak představuje celkové množství emisí CO2, které jsou výsledkem lidských aktivit, a to včetně cestování.

Množství uvolněných emisí má přímý vliv na kvalitu ovzduší a zdraví lidí, zvířat a stav přírody jako takové. Jak nejspíš víte, zvýšené koncentrace CO2 přispívají ke globálnímu oteplování a změně klimatu. Proto je klíčové emise sledovat a snažit se je snižovat nejen u dopravních aktivit.

Srovnání ekologického dopadu nejčastějších dopravních prostředků

Vlaky

Vlaky jsou v oblasti cestování, zvlášť toho dálkového, jednou z nejvíc šetrných možností. Podle studie Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) produkují vlaky přibližně 14 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, což je výrazně méně než u ostatních dopravních prostředků.

Jedním z důvodů nízkých emisí vlaků je jejich elektrifikace. Mnoho evropských zemí investuje do elektrických železnic, což znamená, že vlaky mohou být poháněny elektřinou z obnovitelných zdrojů. Například ve Švédsku je více než 75 % železniční sítě elektrifikováno a z velké části využívá energii z vodních elektráren.

Čtěte také: Vše o emisních normách

Dalším ekologickým aspektem je kapacita vlaků. Vlak může přepravit velký počet cestujících najednou, což snižuje emise na jednotlivé cestující. Moderní vlaky také využívají technologie, jako je rekuperace brzdné energie, která umožňuje vracet energii zpět do sítě a dále snižovat spotřebu energie.

Další příklady zvyšování efektivity vlakové dopravy zahrnují použití lehkých materiálů při stavbě vlakových souprav a zlepšení aerodynamiky, což snižuje spotřebu energie.

Autobusy

Autobusová doprava představuje další relativně ekologický způsob cestování, zejména pokud jde o městskou a příměstskou dopravu. Emise autobusů jsou vyšší než u vlaků, ale stále nižší než u osobních automobilů. Průměrné emise autobusu činí přibližně 68 gramů CO2 na kilometr a cestujícího.

Mnoho měst se snaží modernizovat své autobusové flotily a přecházet na ekologičtější technologie. Například Londýn plánuje do roku 2037 své autobusy kompletně elektrifikovat. Elektrické autobusy mají nulové emise výfukových plynů, což výrazně přispívá ke zlepšení kvality ovzduší ve městech.

Dalším trendem je využívání hybridních autobusů, které kombinují spalovací motor s elektrickým pohonem. Tyto autobusy jsou schopny snižovat spotřebu paliva a emise až o 30 % ve srovnání s autobusy s tradičními dieselovými motory. V některých městech jsou také testovány vodíkové autobusy, které emitují pouze vodní páru a mohou být velmi ekologickým řešením, pokud se vodík získává z obnovitelných zdrojů.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Hezkým příkladem udržitelné městské dopravy je díky svému zaměření na ekologické inovace například Ostrava. Dopravní podnik Ostrava (DPO) postupně zavádí elektrobusy i hybridní autobusy. V plánu byly dokonce i autobusy vodíkové, ale tendr se v roce 2024 odložil. Kromě modernizace vozového parku město investuje i do infrastruktury pro nabíjení a plnění těchto ekologických autobusů.

Letadla

Letecká doprava je z ekologického hlediska největší výzvou, protože produkují opravdu značné množství emisí, což z nich činí nejméně ekologický dopravní prostředek. Průměrné emise letadla dosahují přibližně 285 gramů CO2 na kilometr a cestujícího a i přes vysoké emise letecká doprava neustále roste. Letecké společnosti sice zavádějí novější, šetrnější modely letadel, ale i přes tento fakt je v provozu stále velké množství starší modelů.

Letecké společnosti a výrobci letadel se neustále snaží zlepšovat účinnost motorů, což vede k nižším emisím a snížení uhlíkové stopy. Například moderní letadla, jako je Airbus A320neo, mají oproti starším modelům, jako je Airbus A320ceo, výrazně lepší palivovou účinnost. A320neo využívá nové generace motorů a vylepšené aerodynamické vlastnosti, což umožňuje snížení spotřeby paliva až o 20 % ve srovnání s předchozím modelem. To vede ke snížení emisí CO2 na kilometr a cestujícího. Zatímco starší modely, jako je A320ceo, produkují přibližně 101 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, A320neo snižuje tuto hodnotu na přibližně 85 gramů CO2 na kilometr a cestujícího.

Dalším trendem je vývoj elektrických letadel. Například společnost Airbus plánuje do roku 2035 představit první komerční letadlo s nulovými emisemi. I když je projekt stále ve fázi vývoje, elektrická letadla mají potenciál výrazně snížit ekologický dopad letecké dopravy.

Auta

Automobilová doprava je nejrozšířenějším způsobem cestování, avšak její ekologické dopady jsou značné. Emise automobilů se liší podle typu pohonu. Benzinové a naftové automobily produkují přibližně 192 gramů CO2 na kilometr a cestujícího, zatímco hybridní vozy produkují asi 110 gramů CO2 na kilometr.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Elektromobily mají potenciál výrazně snížit emise, protože jejich provoz neprodukuje žádné výfukové plyny. Nicméně ekologický dopad elektrických aut závisí na zdroji energie, kterou se nabíjí. Pokud jde o elektřinu vyrobenou z fosilních paliv, je jejich uhlíková stopa stále značná. Naopak, pokud jde o elektřinu z obnovitelných zdrojů, mohou být elektrická auta velmi ekologická.

Další ekologickou výhodou elektrických aut je jejich energetická účinnost. Elektrické motory jsou výrazně účinnější než spalovací motory, což znamená, že pro stejný výkon spotřebují méně energie. Například Tesly a další moderní elektromobily mají dojezd na jedno nabití až 600 km, což z nich činí velmi atraktivní volbu pro dlouhé cesty.

Každopádně elektromobily jsou v současnosti velmi diskutovaným tématem, zejména v kontextu Evropské unie a jejího ambiciózního Green Dealu, který se zaměřuje na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Přestože elektrická vozidla nabízejí řadu ekologických výhod, jejich pořizovací cena je pro mnoho občanů České republiky stále vysoká. Mezi další nevýhody patří omezená síť nabíjecích stanic, delší doba nabíjení ve srovnání s tankováním benzínu nebo nafty a omezený dojezd, který může být problémem pro delší cesty. Na druhou stranu, elektromobily nabízejí nižší provozní náklady, tišší provoz a možnost využití různých státních dotací a pobídek na podporu ekologické dopravy.

Pozn. 1.: Důležité je ovšem také zvážit další faktory, jako je energetická náročnost výroby jednotlivých dopravních prostředků a jejich likvidace až doslouží.

Pozn. 2.: I přes čísla uvedená v tabulce mají letadla jako celek větší ekologický dopad než benzínová auta, zejména kvůli vysokým emisím na kratší vzdálenosti a při vzletu a přistání. Starší modely letadel, jako je Boeing 747-400, mají velmi vysoké emise CO2 na kilometr a cestujícího. Modernější letadla jako A320neo sice produkují méně emisí, ale stále jsou emise z letecké dopravy celkově vysoké kvůli frekvenci letů a spotřebě paliva. Benzínová auta mají naopak konstantní vysoké emise, ale jejich dopad se často rozděluje na kratší cesty s menší spotřebou na cestujícího.

Jak můžete vidět, volba, jakému dopravnímu prostředku dáme přednost, má velký vliv na naši uhlíkovou stopu. Pokud chceme cestovat s ohledem na životní prostředí, měli bychom ideálně upřednostnit vlak nebo autobus před letadlem a individuální automobilovou dopravou.

Často se tvrdí, že vlaky jsou nejekologičtější způsob přepravy. Jak to tedy je? U vysokorychlostní železnice velká část emisí připadá na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy převážnou část znečištění způsobuje provoz letadel. Studie, kterou provedla španělská státní společnost Ineco, se zaměřila na srovnání emisí mezi některými železničními a leteckými spoji ve Španělsku.

Podle odhadu Ineco u vysokorychlostních tratí tvoří 95 procent celkových emisí výstavba, čtyři procenta provoz vlaků a jedno procento údržba. Čím více se trať používá, tím rychleji se podaří počáteční emise amortizovat. U letišť je situace přesně opačná. Jen tři procenta emisí v životním cyklu připadá na fázi budování infrastruktury, zbytek pak na provoz a údržbu.

Dopad na životní prostředí tedy u železnice výrazně ovlivňuje vytíženost tratě a také terén, kudy vede. Emise při výstavbě totiž výrazně zvyšují některé inženýrské stavby, například tunely.

Odborníci dlouhodobě upozorňují, jak škodlivý vliv má zvýšená letecká doprava na vývoj klimatu. Přesto se létá čím dál víc a jak zjistila nová celoevropská studie organizace Greenpeace, linky nízkonákladových leteckých společností jsou v evropském měřítku 26krát levnější než spojení vlakové. Podle Greenpeace za tím stojí podléhání lobbingu leteckých společností a politická nečinnost, která umožňuje potlačovat železniční dopravu ve prospěch té letecké, třeba prostřednictvím daňových úlev.

Evropské letecké dopravě dominují nízkonákladové letecké společnosti. V podstatě za pár eur a hodin se dá cestovat napříč kontinentem, což je pohodlné, vede to k rozvoji turismu a podpoře ekonomik jednotlivých států, včetně oblastí, které dříve patřily k méně navštěvovaným.

Podle environmentalistů za to ale tvrdě zaplatíme klimatickými dopady a zhoršenou kvalitou ovzduší. Celkový počet emisí uvolněných z letecké dopravy za posledních 25 let tvoří téměř polovinu toho, co se z letadel do atmosféry uvolnilo v předchozích osmdesáti letech.

„Na letectví připadalo v roce 2023 přibližně 2,5 % celosvětových emisí CO2. Absolutní objem emisí ale výrazně narůstá. Od roku 2000 se uvolnilo 47 % celkových emisí CO2 z letecké dopravy zaznamenaných v letech 1940 až 2019,“ uvádí například poslední zpráva Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA), která hodnotí dopady letectví na životní prostředí za rok 2025.

Podle autorů zprávy jsou dopady letectví na klima, které se projevují například suchy, lesními požáry, vlnami veder nebo naopak nenadálými záplavami, důsledkem emisí CO2, emisí oxidů dusíku (NOX), suspendovaných částic (sazí), oxidů síry (SOX) a vodní páry, jakož i emisí vzniklých z kondenzačních stop a interakce aerosolu s oblaky.

Ty způsobují nejen klimatické škody, ale také vysoké znečištění ovzduší. Na to ve své nejnovější studii upozorňuje i organizace Greenpeace, která zkoumala v souvislosti s růstem provozu nízkonákladových leteckých společností politiku Evropské unie vůči jiným způsobům dopravy, konkrétně té železniční.

„Navzdory zhoršující se klimatické krizi upřednostňuje evropský daňový systém nadále nejvíce znečišťující způsob cestování,“ říká ke studii jeden z jejích autorů Herwig Schuster, který se v Greenpeace zabývá dopravou ve střední a východní Evropě.

„Je absurdní, že let z Barcelony do Londýna může stát pouhých 15 eur, zatímco vlak na stejné trase je až 26krát dražší,“ poukazuje Schuster na současnou situaci, která je podle něj nejmarkantnější v západní Evropě.

Zpráva, kterou organizace Greenpeace vydala koncem léta, porovnává ceny jízdenek na 142 trasách - včetně 109 přeshraničních a 33 vnitrostátních cest. „Analyzovali jsme jízdné pro devět různých termínů cestování ve třech časových rámcích (krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé) téměř ve všech evropských zemích,“ uvádí v tiskové zprávě Greenpeace.

Analýza se týkala pouze tras do 1500 kilometrů vzdušné vzdálenosti, po kterých lze rozumně cestovat po železnici i letecky. Vyplynulo z ní, že na 54 % přeshraničních tras bylo létání levnější alespoň šest z devíti dnů.

„Jízdné bylo kontrolováno po devět různých dnů pro každou trasu, v různých časových obdobích rezervace. Vlaky byly vždy nebo téměř vždy levnější pouze na 29 (39 %) přeshraničních trasách, mnoho z nich ve střední a východní Evropě - zejména v Pobaltí a Polsku,“ uvádí se ve zprávě.

Z ní v tomto ohledu vyšla celkem příznivě i Česká republika, kde studie zkoumala celkem devět přeshraničních tras. Vlak vyšel z Prahy levněji do Berlína, Košic, Záhřebu, Budapešti a Varšavy. Letecky je z Prahy naopak levnější dostat se do Milána nebo do Paříže.

„Česko má díky své centrální poloze rozumné železniční spojení do mnoha evropských zemí a měst. Všechny sousední země jsou snadno dostupné denními i nočními vlaky, například do Vídně jezdí z Prahy 11 přímých vlaků denně. I do Barcelony se lze dostat nočním vlakem, po kterém následují přípojné vlaky za méně než 24 hodin,“ píše se ve zprávě, která Česko společně s Nizozemskem zařadila na společné sedmé místo mezi všemi zahrnutými evropskými zeměmi díky vysokému podílu „zelených“ klasifikovaných tras.

Nejhůř z hodnocení Greenpeace v tomto ohledu vychází Francie, Španělsko a Spojené království, kde byly vlaky dražší než lety až na 95 % přeshraničních tras. Největší zmiňovaný rozdíl byl zaznamenán na trase mezi Barcelonou a Londýnem, kde byla cesta vlakem 26krát dražší než let. Dopady na životní prostředí jsou podle Greenpeace obrovské.

„Lety vypouštějí v průměru pětkrát více CO₂ na osobokilometr než vlaky - a ve srovnání se železnicemi využívajícími 100 % obnovitelné elektřiny může být jejich dopad až 80krát horší. Přesto uměle nízké ceny letenek stále tlačí cestující k létání,“ konstatuje zpráva.

Podle Greenpeace se sice podíl tras, kde jsou vlaky převážně levnější, zvýšil oproti roku 2023 o 14procentních bodů, především díky lepšímu železničnímu spojení a menšímu počtu ultralevných letových spojení přes uzly jako Londýn nebo Dublin, přesto ale ekologičtější vlaky nemůžou konkurovat silně dotované letecké dopravě.

„Nízkonákladové letecké společnosti jako Ryanair, Wizz Air, Vueling a easyJet dominují evropskému nebi s cenami letenek, které jsou často nižší, než letištní poplatky a poplatky za letenky,“ popisuje zpráva systém daňových úlev, které nízkonákladovým leteckým společnostem umožňují růst.

„Nízké ceny letenek nízkonákladových leteckých společností existují pouze z důvodu nezdaněných leteckých pohonných hmot. Mezinárodní letenky jsou také osvobozeny od DPH, zatímco železniční operátoři často platí plnou DPH, rostoucí náklady na energii a vysoké poplatky za přístup na trať,“ říká zpráva Greenpeace.

Organizace proto naléhá na Evropskou unii i národní vlády, aby reformovaly dopravní politiku ukončením dotací pro letectví, zavedením jednoduchého systému jízdenek na železnici a většími investicemi do veřejné železniční infrastruktury.

„Každá trasa, kde je letadlo levnější než vlak, je politickým selháním,“ říká k tomu Herwig Schuster, aktivista Greenpeace pro dopravou ve střední a východní Evropě. „Nemůžeme pokračovat v odměňování nejvíce znečišťující formy dopravy. Evropa musí učinit vlaky nejlevnější a nejjednodušší možností - ne poslední možností.“

Podle něj by mohlo pomoct třeba zavedení cenově dostupných „klimatických jízdenek“ tedy paušálních jízdenek platných ve vnitrostátní a přeshraniční veřejné dopravě. Železniční spojení se totiž stává „ekologické“ až s vytížením, jak poukázala jiná zpráva, která srovnávala dopady železniční a letecké dopravy na životní prostředí.

V létě ji vydala španělská státní společnosti Ineco. Podle ní jsou rychlovlaky výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo, ale až při vysokém vytížení tratě. Studie Ineco, která srovnávala emise mezi železničními a leteckými spoji ve Španělsku popsala, že u vysokorychlostních železnic připadá velká část emisí na výstavbu infrastruktury, zatímco u letecké dopravy ji převážnou způsobuje provoz letadel samotných.

„Cestovat ve vlaku je ekologičtější než letadlem, ale vybudování sítě letišť vytváří nižší dopad na životní prostředí a méně emisí než vybudování sítě vysokorychlostní železnice,“ uvedl šéf Ineco Sergio Vázquez s tím, že podle jejich zkoumání tvoří u vysokorychlostních tratí 95 procent celkových emisí výstavba, čtyři procenta provoz vlaků a jedno procento údržba.

Čím více se trať používá, tím rychleji se podaří počáteční emise amortizovat. U letišť je situace přesně opačná. Jen tři procenta emisí v životním cyklu připadají na fázi budování infrastruktury, zbytek pak na provoz a údržbu.

Podle studie Ineco vyžaduje snížení znečištění vytvářené dopravou zaměřit se na oblasti, které generují největší množství emisí. U vysokorychlostních tratí to je využití materiálů a postupů s nižšími emisemi skleníkových plynů, u letadel pak zavádění ekologičtějších paliv a motorů.

Jenže ani to není samospásné. Prestižní Massachusettský technologický institut (MIT) před několika lety zkoumal, jak „nové typy paliv nebo motorů“ omezí znečištění klimatu a přišel se zajímavým zjištěním. Zásah proti jednomu typu emisí z letecké dopravy totiž nutně nezaručí, že tím nenarostou emise jiné.

Moderní letadla například vypouštějí do ovzduší méně emisí oxidů dusíku, než ta starší. Přesto můžou přispívat ke změně klimatu víc, protože spotřebovávají víc paliva a ve svém výsledku vyprodukují větší množství emisí, které pak negativně působí na změny klimatu a kvality ovzduší.

tags: #emise #zeleznicni #doprava #versus #letecka

Oblíbené příspěvky:

• Služby čištění odpadů v ČR
• Vybavení do přírody
• Zdravotní rizika spojená s odpadem
• Vliv klimatu na účinek léčiv
• Příklady vyznání vin