V dnešní době je stále důležitější zaměřovat se na ekologické chování a minimalizovat dopad na životní prostředí. Jedním z klíčových aspektů je správné nakládání s odpady, včetně dokumentů a elektrozařízení.
Zpětný odběr elektrozařízení je v Česku upraven zákonem o odpadech a vyhláškou. V přípravě je však zcela nový zákon o výrobcích s ukončenou životností, který by měl v budoucnu řešit oblast nakládání s použitými výrobky.
Zpětný odběr se opírá o kolektivní systémy. Například systém ASEKOL založili významní dovozci a výrobci elektrozařízení. Ti totiž mají od roku 2005 povinnost zajistit a financovat zpětný odběr, oddělený sběr a ekologické zpracování použitých spotřebičů od občanů i firem. A zajištění zpětného odběru právě přes kolektivní systémy je nejefektivnějším řešením jak z pohledu správy sběrné sítě, tak ekologické recyklace.
V rámci rozsahu, kvality poskytovaných služeb a efektivity ekologického zpracování je ASEKOL jasnou jedničkou. ASEKOL si totiž dlouhodobě udržuje pozici inovátora. Neustále se snažíme přicházet s novými nápady, jak lidi motivovat, aby třídili více, a navíc se nám to daří. Za deset let fungování odevzdali lidé ASEKOLU k ekologické recyklaci téměř 140 tisíc tun vysloužilého elektrozařízení.
Naší filozofií je recyklaci lidem co nejvíce usnadnit. Pokud se někdo chce chovat ekologicky, mělo by to pro něj být jednoduché a příjemné. Vezměte si třeba červené kontejnery na vysloužilé elektrozařízení. S jejich instalací jsme přišli jako první v celé Evropě. Rozumíme tomu, že se lidem nechce do sběrného dvora kvůli kalkulačce, telefonu nebo fénu, i tomu, že jim vadí doma schraňovat staré či rozbité spotřebiče, než se jim vyplatí s tou krabicí plnou věcí do sběru odjet.
Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu
Speciální nádoby proto dnes stojí vedle dalších barevných kontejnerů určených pro třídění plastu, papíru nebo skla, kam jsou již občané zvyklí odpad odnášet. Cestou do práce tak můžou vzít jak sešlápnuté lahve, tak vysloužilou žehličku, a obojí jednoduše vyhodit.
Z našich statistik vyplývá, že červené kontejnery výrazně přispěly k recyklaci právě drobných spotřebičů, u nichž je největší riziko, že je lidé hodí do běžné popelnice na směsný odpad. Zatímco v roce 2009 vrátili lidé zhruba 3700 tun drobného elektra, loni to bylo již přes 5500 tun, tedy téměř o 50 % více. Takže to funguje.
Unikátnost odběru vysloužilého elektra v ČR spočívá právě v rozsáhlosti sběrné sítě, jež nemá v Evropě obdoby. Jen ASEKOL poskytuje téměř 17 000 sběrných míst.
To se samozřejmě liší spotřebič od spotřebiče, u některých se míra recyklace pohybuje kolem 50 %, u jiných je mnohem vyšší. Z mobilních telefonů umíme recyklovat až 90 % materiálu. Zužitkuje se plast, železo, měď, ale i řada drahých kovů. Například plasty jsou dále využívány zejména v automobilovém průmyslu. Nákladově a technologicky nejnáročnější na ekologické zpracování jsou televize a lednice, které v odevzdaných elektrozařízeních výrazně převažují.
Samozřejmě, hlavní je pro nás ochrana životního prostředí. Dodržujeme ty nejpřísnější evropské standardy. Například mobilní telefony obsahují toxické olovo a arsen. Pokud skončí mobil na skládce, dostanou se do půdy, nebo dokonce do vody. Přitom je tak jednoduché ho vyhodit například do červeného kontejneru.
Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?
Snažíme se pomáhat ve třech hlavních oblastech. První z nich je spolupráce s chráněnými dílnami. Jsem pyšný na to, že ASEKOL je největším poskytovatelem práce pro osoby se zdravotním postižením v rámci celého sektoru českého odpadového hospodářství. V sedmi chráněných dílnách poskytujeme práci 150 lidem. Druhým pilířem je pomoc dětským domovům, nemocnicím nebo azylovým domům. Pořádáme celostátní kampaně zaměřené na výběr nepoužívaných funkčních telefonů a počítačů Věnuj mobil a Věnuj počítač, které po repasi následně věnujeme dětem v dětských domovech. A konečně třetím pilířem je Fond ASEKOL, jehož prostřednictvím již sedm let obcím a krajům pomáháme zlepšovat podmínky zpětného odběru elektroodpadu.
Modré kontejnery nám zkrátka přirostly k srdci. Vyhazovat do nich můžeme veškerý kancelářský papír, stejně jako sešity, letáky, noviny a časopisy. Nově je možné třídit také obaly na vajíčka a další výrobky z už mnohokrát recyklovaného materiálu. Třídit je možné také knihy bez pevných desek.
Nic, co je mastné nebo jinak zašpiněné, například od barev. Nevyhazujeme sem ani papírové potřeby včetně dětských plen, papírových kapesníčků a toaletního papíru.
Obsah kontejnerů se sváží na třídicí linky, denně se na nich roztřídí přes 657 tun papírového odpadu z celé republiky. V papírnách se všechen papír mísí v takzvaném rozmělňovači s vodou a postupně míchá, až se z něj vytvoří kaše. Vyčištěná směs se pak nanese na papírenské síto a lisuje a suší, protože na začátku tvoří většinu jejího objemu voda.
Obvykle se uvádí, že papír je možné recyklovat pětkrát až sedmkrát. Po posledním cyklu už je původně pevné celulózové vlákno tak krátké a poničené, že se nedokáže vázat se zbytkem směsi a vytvořit pevnou strukturu. To se ale nikdy nestane. Do rozvláčňovače se dostane pokaždé jiná směs nových i starých papírů, z níž je možné pokaždé určitou část použít. Například papírová hmota z deseti vytříděných časopisů vystačí na výrobu jednoho kartonového obalu na televizi a celkově je výroba recyklovaného papíru skutečně výrazně úspornější než nového materiálu přímo z dřevěných vláken.
Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu
Je méně energeticky náročná, až o polovinu, a tvoří se při ní pětkrát méně odpadních vod. recyklovaného papíru se dnes běžně vyrábí většina papíru, s nímž se setkáváme. Téměř výhradně se na něj tisknou noviny a sešity, stejně jako toaletní papír, děti na něj kreslí a používáme ho i při práci.
Ačkoli hodně papíru vytřídíme, recykluje se ho v dnešní době jen asi polovina. Navíc bychom ani takové množství recyklovaného papíru, kolik by se vyrobit teoreticky dalo, nezužitkovali.
Rozhodně bychom ale neměli použitý papír pálit, jen bychom přispívali ke znečištění ovzduší. Lepší je začít papírem skutečně šetřit. Tisknout jen nutné dokumenty, nakupovat raději bez obalů, pytlíky používat vícekrát, na nákup chodit s látkovou taškou.
Během vánočních svátků se v ulicích Opavy a městských částí objeví nové popelnice s oranžovým víkem. Využíváte při smažení olej nebo tuk? A pokaždé po použití přemýšlíte, jak jej správně zlikvidovat? Zcela špatné je jeho vylití do dřezu či toalety. Nejlepší a nejekologičtější cesta je tento jedlý tuk schraňovat do PET lahví, které jste v Opavě mohli následně zdarma odevzdat ve sběrném dvoře. Nově však bude ve slezské metropoli a jejích městských částech rozmístěno 35 popelnic, do kterým můžete tento odpad vyhazovat.
„Mám radost, že se nám tyto popelnice podařilo pro občany města pořídit. Věřím, že tímto krokem podpoříme jejich třídění a ekologické myšlení,“ uvedl náměstek Michal Jedlička, který má pod sebou oblast životního prostředí.
Postup pro třídění je velmi jednoduchý. Doma si olej, tuk z pánvičky či fritovacího hrnce sléváte do PET lahve. Poté lahev celou vyhodíte do černé popelnice s oranžovým víkem a jasným označením, že se jedná o nádoby na použitý potravinářský olej.
S edukací začínáme již na mateřských a základních školách. Neopomíjíme ale ani středoškoláky. V rámci projektu Recyklohraní, do kterého se již zapojilo téměř 3300 škol, učíme děti hravou formou o problémech životního prostředí a nutnosti recyklace. V průběhu školního roku vyhlašujeme zajímavé úkoly s environmentální tematikou, děti se mohou zapojit do nejrůznějších sběrových akci a pedagogové ke své práci mohou využívat učební materiál.
| Rok | Množství (tuny) |
|---|---|
| 2009 | 3700 |
| Poslední rok | 5500 |
tags: #jak #ekologicky #schranovat #dokumenty