Jak ekologicky zlikvidovat čističku odpadních vod

Každé umytí rukou, spláchnutí toalety, praní prádla, mytí nádobí a další běžné každodenní činnosti přinášejí množství splaškové odpadní vody, kterou je potřeba zlikvidovat. Tento problém s likvidací odpadních vod dnes ale řeší čím dál více domácností raději pomocí domovních čistíren odpadních vod. A to je bezpochyby dobře, protože jde o řešení ekologické i ekonomické.

Vyčištěnou vodu je možné opětovně použít například k zalévání zahrady, nemusí tedy zbytečně mizet pryč. Prvním krokem je samozřejmě výběr té nejvhodnější čističky odpadní vody pro konkrétní domácnost. Základním kritériem je její kapacita, kterou je třeba volit podle počtu členů domácnosti, kdy se na jednoho trvale žijícího člena domácnosti počítá se 150 litry odpadních vod denně. Důležitý je také fakt, zda jde o trvale obývaný objekt nebo například rekreační chatu. Dalším kritériem jsou prostorové možnosti.

Kompaktními zařízeními, které splňují nejvyšší nároky na kvalitu a funkčnost, jsou čistírny od společnosti GONAP. Tato firma je certifikována dle systému kvality ISO 9001:2000 a aktivně spolupracuje s dalšími organizacemi na inovaci a vývoji nových produktů k ekologické likvidaci odpadních vod. Její celoplastové aktivační čističky odpadních vod patří mezi nejlepší technologie úpravy odpadní vody. Pracují automaticky a nejsou nijak náročné na údržbu. Jejich provoz je úsporný, spotřeba energie je minimální.

Péče o domovní čističku odpadních vod

Aby nám domovní čistička odpadních vod sloužila tak, jak má, je potřeba se o ni řádně starat. Pravidelnými kontrolami a údržbou ČOV můžeme předejít spoustě problémům. Kromě samotného vyčištění zařízení nás čeká i tzv. odkalování. V domovní čistírně odpadních vod probíhají mechanicko-biologické procesy, které mají za úkol zbavit vodu znečistění. Nejprve dochází k odstranění hrubých nečistot a následně se do práce pustí bakterie, které rozkládají organické látky. Na konci tohoto procesu vytéká z čističky voda, která je z 97 % očištěná.

Základním pravidlem pro správnou funkci zařízení je pravidelný přísun odpadních vod, v opačném případě se bakterie nebudou množit, jejich metabolické procesy se zpomalí, případně mohou zcela uhynout. Toto je jeden z důvodů, proč domácí čistírny nejsou až tak vhodné pro nepravidelně obývané objekty (např. chaty, chalupy) a vícekomorový septik vybavený filtrem a odtokem by byl vhodnější alternativou. Nečekejme s údržbou, až nám čistička přestane fungovat, raději provádějme pravidelné kontroly a věnujme jí dostatečnou péči. Alespoň 1× týdně vizuálně zkontrolujme stav ČOV. Podívejme se, jestli není zanesený sběrný koš a zda jsou stěny nad hladinou vody, přítokové, odtokové a propojovací potrubí čisté. Zaměřme se také na funkci a chod vzduchového dmychadla - toto je velmi důležité.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Odkalování domovní čističky

O rozklad organického odpadu se v naší čističce starají tzv. Domácí čistička odpadních vod potřebuje odkalení zhruba jednou až dvakrát ročně, nicméně četnost vyvážení čističky záleží na počtu členů domácnosti, množství vypouštěného odpadu apod. Jak poznáme, že nastal čas na vyvezení čističky? Je to jednoduché - nabereme zhruba jeden litr vody z aktivační (provzdušňovací) komory čističky. Vodu nenabíráme přímo u hladiny, ale nejlépe z metrové hloubky (resp. zhruba z poloviny hloubky nádrže), k tomu nám dobře poslouží tzv. fanka na delší násadě.

Nabranou vodu přelejeme do větší, průhledné nádoby (např. zavařovací sklenice, odříznuté PET láhve apod.) a necháme ji alespoň 30 minut odstát, tak aby došlo k sedimentaci odebraného kalu. Následně se podíváme, kolik kalu se na dně nádoby usadilo. Pokud kal tvoří více než 70 % odebraného objemu vody, je nejvyšší čas ho odčerpat z čističky. V případě, že kal bude tvořit více než 70 % objemu ČOV, bude z největší pravděpodobností ze zařízení vytékat a naše čistírna již nebude čistírnou ale spíše průtokovou žumpou.

Samotné odkalení může provést odborná firma, která obsah naší čističky odveze na městskou (obecní) čistírnu odpadních vod, případně jej přímo na místě zpracuje za použití mobilního kalolisu. Cena za tuto službu se liší region od regionu, ale obecně se pohybuje mezi 2000-5000 Kč a významně ji může prodražit doprava, vzdálenost od komunální čistírny atd.

Nakládání s kalem

Nejen cena za vyvážení čističky vede mnohé majitelé čovky k tomu, že přistupují k odstranění přebytečného kalu svépomocí. Pamatujme, že o čistění odpadní vody v čističce se stará právě aktivovaný kal, resp. bakterie a mikroorganismy v něm obsažené. Z tohoto důvodu je nutné, aby ho i po odkalení zůstalo v ČOV zhruba 10-20 % na celkový objem nádrže. V opačném případě bychom museli zařízení znovu „aktivovat“. Čistírnu můžeme mj. aktivovat pomocí tzv. startovacích bakterií nebo prostřednictvím kalu z obecní ČOV.

K úplnému vyčerpání obsahu čističky bychom přistoupili např. V případě nakládání s kalem z domácí ČOV se nacházíme momentálně v šedé zóně, nicméně je možné, že dojde v budoucnu k úpravě tohoto stavu. Zákon je velice striktní v případě nakládání s kaly komunálních čistíren odpadních vod, nároku na jejich hygienizaci atd. Vyhláška č. 437/2016 Sb. výrazně omezuje přímou aplikaci přebytečných kalů na zemědělskou půdu. Odčerpaný kal tak můžeme použít jako hnojivo okrasných rostlin. Nelze ho však doporučit jako hnojivou na ovoce a zeleninu, které jsou určeny ke konzumaci. Důvod je takový, že odčerpaný kal může i nadále obsahovat patogenní látky, jako jsou např.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Odčerpaný kal můžeme také přidat do kompostu. Někteří mají na své zahradě i kalovou jímku (obvykle se jedná o starý, nevyužívaný septik nebo žumpu) do které nadbytečný kal přečerpají. Někteří majitelé domovních čistíren používají pro nastartování systému tzv. Pokud se na hladině domovní čistírny objeví hustá hnědá pěna, často to souvisí s přemnožením vláknitých mikroorganismů v aktivovaném kalu. Vláknité mikroorganismy dokážou vytvářet stabilní pěnu, která se drží na hladině nádrže a může působit dojmem, že čistírna nepracuje správně. Po přidání startovacích bakterií nebo po přivedení aktivovaného kalu začne biologický proces v čistírně fungovat obvykle během několika dní.

Pokud domovní čistírna nefunguje správně, je vhodné zkontrolovat několik základních věcí - například provzdušňování, množství kalu v nádrži nebo používání agresivní chemie v domácnosti. Ano, čistírnu lze nastartovat pomocí aktivovaného kalu z jiné funkční čistírny. Tento postup ale nemusí být vždy ideální, protože kvalita kalu se může lišit. Odkalení domovní čistírny se obvykle provádí jednou až dvakrát ročně, podle typu zařízení a zatížení domácnosti.

Bezúdržbová domovní čistírna odpadních vod je stále ještě fata morgánou. Nicméně, na trhu se již objevují čistírny, která se samy průběžně odkalují do jutových pytlů, speciální košů apod., a ty se pak vysypou nebo celé umístí na kompost. I přesto je třeba domovní čističku pravidelně kontrolovat a starat se o ni. Provozně a časově méně náročným zařízením na zpracování odpadních vod tak může být pro mnoho domácností více komorový septik vybavený filtrem a odtokem. Odpověď na otázku, jak často vyvážet čističku, je taková, že zhruba jednou až dvakrát ročně. To, zda naše čistička potřebuje odkalit, zjistíme po provedení sedimentačního testu.

Biologické čištění odpadních vod

Biologické čištění odpadních vod je založené na stejných principech, jaké známe z přírody. Díky tomu je nejen velice účinné, ale také ekologické a ekonomické. Ostatně není náhodou, že biologické čištění odpadních vod využívají jak velké městské čistírny, tak domácí čističky.

Biologické čištění odpadních vod - jak už název napovídá - využívá k čištění vody biologické procesy, které známe z přírody. „Biologické“ se mu říká proto, že se k odstraňování odpadních látek a kontaminantů ve vodě používají živé mikroorganismy.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Jaké mikroorganismy čistí vodu?

Základním stavebním kamenem čištění jsou bezpochyby bakterie, které rozkládají organické látky (bílkoviny, cukry, tuky) pomocí biochemických procesů. Tyto procesy dělíme na tzv. aerobní (s přístupem kyslíku) a anaerobní (bez přístupu kyslíku).

Kromě bakterií se na čištění podílejí také houby, plísně, kvasinky, nitrifikační bakterie či vláknité mikroorganizmy. Z vyšších mikroorganismů se jedná o tzv. protozoa, jednobuněčné organismy, které pomáhají udržovat kvalitu čištěné vody tím, že konzumují bakterie a jiné drobné částice. Nelze opominout ani vířníky, hlístice a různé druhy prvoků.

Jak funguje biologické čištění odpadních vod

Biologické čištění odpadních vod je obvykle druhým stupněm čištění. V první fázi je totiž třeba z odpadní vody odstranit pevné částice, tuky a další znečištění, které je možné zachytit pomocí mechanických filtrů.

Biologické čištění, jež následuje po mechanické filtraci, dělíme na dva typy procesů: aerobní a anaerobní.

Aerobní procesy vyžadují kyslík. Proto je v této fázi voda obohacena kyslíkem (pomocí čerpadla), který pomáhá mikroorganismům konzumovat a rozkládat organické látky. V této části čištění dochází také k tzv. nitrifikaci - procesu, při němž amoniak oxiduje na nitrit a nitrát.

Následuje anoxické čištění odpadních vod. Odpadní (tzv. černá) voda se při něm udržuje v podmínkách s nízkým obsahem kyslíku. Jako zdroj kyslíku proto mikroorganismy využijí nitrit a nitrát, jež vznikly během aerobní fáze čištění. Během toho se tyto sloučeniny redukují zpět na dusík. Tomuto procesu se říká denitrifikace.

Jak naznačuje pojem „anaerobní“, v této fázi se odpadní voda čistí bez přístupu kyslíku. Odehrává se proces tzv. defosfatace, při němž mikroorganismy redukují fosfát na fosfan.

Poslední fází po aerobním, anoxickém a anaerobní čištění je sedimentace. K ní obvykle dochází ve speciální, tzv. sedimentační komoře. Aktivovaný kal zde klesne na dno nádrže, odkud se přečerpává na začátek čisticího procesu. Celý koloběh se následně opakuje.

Kam odchází vyčištěná voda?

Jakmile je biologické čištění odpadních vod hotové, je třeba přečištěnou vodu opět vypustit do přírodního koloběhu. U velkých čistíren se k tomu nejčastěji využívá blízká řeka. Právě proto se čistírny odpadních vod většinou staví v blízkosti vodních toků.

Voda z menších domovních čističek odpadních vod se může likvidovat jak vypuštěním do povrchových vod (blízká řeka, potok či rybník), tak vsakováním na pozemku.

Proč je biologické čištění odpadních vod důležité

Biologické čištění odpadních vod má hned několik výhod. Díky napodobení procesů, jež se odehrávají přirozeně v přírodě, při něm není potřeba používat chemikálie, které můžou potenciálně ohrozit životní prostředí. Naopak vedlejší produkty biologického čištění lze dále využít.

Přebytečný kal často putuje do kalového hospodářství, kde se dále zpracovává v kompostárnách, bioplynových stanicích nebo jako hnojivo v zemědělství - největší využití nacházejí dusík a fosfor, kal však slouží také jako zdroj energie. Pokud se likviduje ve spalovnách, popel lze využít k recyklaci fosforu nebo jako součást stavebního materiálu. Biologické čištění odpadních vod tak skvěle zapadá do principů moderní cirkulární ekonomiky.

Biologické čištění odpadních vod navíc vyžaduje menší spotřebu energie než chemické či fyzikální alternativy.

Alternativy biologického čištění

Chemické čištění odpadních vod vyžaduje k odstranění znečišťujících látek chemikálie. Mezi tyto chemikálie patří například flokulanty - látky, jež pomáhají shlukovat znečištění do větších částic, které lze pak snáze odstranit.

Fyzikální čištění využívá mechanické a fyzikální procesy. Sem patří sedimentace, flotace a filtrace. Fyzikální čištění se často používá jako první stupeň před čištěním biologickým a je účinné především k odstraňování pevných částic, olejů a tuků.

Výhody a nevýhody biologického čištění

Jak už jsme naznačili výše, existuje více způsobů, jak odpadní vody zbavit nečistot. Jak se mezi sebou liší a jaké jsou jejich hlavní výhody a nevýhody?

Budoucnost biologického čištění

Aktivační proces (základ biologického čištění) byl objeven v roce 1913, ovšem v České republice (tehdy v Československu) se začaly městské čistírny ve velkém instalovat až v průběhu 60. let 20. století. Do té doby bylo běžnou praxí dnes nemyslitelné - vypouštění odpadních vod do přírody bez jakéhokoliv čištění.

Biologické čištění odpadních vod se navíc neustále vyvíjí. Jedním z možných budoucích směrů je membránový reaktor s aerovaným biofilmem (zkráceně MABR), který rapidně snižuje energetickou náročnost biologického čištění. Výsledkem by mohla být až 90% úspora energie, a tím pádem mnohem menší ekologický dopad na planetu.

Na rozdíl od současného přístupu využívajícího aktivovaný kal funguje technologie MABR na principu pasivní aerace. To znamená, že kyslík se dostává do systému prostřednictvím difuze skrz membrány. Během tohoto procesu se na membránách tvoří aerobní nitrifikační biofilm, který zároveň umožňuje nitrifikaci i denitrifikaci. Tento mechanismus efektivně redukuje problém s nedostatkem uhlíku a přispívá k nízkému obsahu dusíku ve vypouštěné vodě.

Jak probíhá biologické čištění v domácích čističkách

Když dojde na biologické čištění v domácích čističkách odpadních vod, v zásadě se nabízejí dvě technologie:

• Klasické čištění pomocí oddělených komor
• SBR čištění v jednom reaktoru

Klasické mechanicko-biologické čištění odpadních vod

Základem biologického čištění je u klasických domovních čistíren odpadních vod cyklus odehrávající se postupně v několika komorách.

1. První komora (A) je tzv. usazovací a slouží k mechanickému odstranění nečistot prostřednictvím sedimentace a filtrace. Do následné - aerobní - části čištění se tak dostává voda bez plovoucích částic nebo sedimentů.
2. Následuje biologická část čištění za přístupu vzduchu v tzv. aktivační nádrži (B).
3. V poslední fázi se voda opět nechává usadit v dosazovací nádrži (E). Kal, který klesne ke dnu, se odčerpává zpět do aktivační nádrže. Vyčištěná voda může zamířit buď do retenční nádrže (pokud je určená k dalšímu využití, například k zálivce zahrady), nebo rovnou do přírodního koloběhu.

Moderní čištění na principu SBR

Nejmodernější čističky odpadních vod dnes využívají čištění pomocí technologie SBR (z anglického sequencing batch reactor). Principem je střídání jednotlivých procesů čištění v jediné komoře. To přináší jisté výhody: čističky na bázi SBR dokážou lépe reagovat na změny v průtoku odpadních vod (nepravidelný provoz, nárazově vyšší nátok) i na různé koncentrace znečišťujících látek.

Proč vsadit na biologické čistírny odpadních vod

Jak je vidět, domovní čistírny odpadních vod (často nazývané čističky nebo „ČOVky“) založené na biologickém čištění jsou spolehlivým zařízením, které dokáže nahradit kanalizační přípojku na místech, kde není možné ji zbudovat.

Technologie čištění i uživatelská přívětivost čističek se navíc neustále zlepšují. Mnohé domovní čističky disponují řídicí jednotkou, často dokonce i mobilní aplikací. Provoz domovní ČOV tak můžete bez potíží ovládat z mobilu kdykoliv je třeba. Výrobci se snaží usnadnit také nezbytné odkalování čističky, a to pomocí jutových košů nebo odvodňovacích boxů.

Ekologické čisticí prostředky pro domácnosti s ČOV

Čistá domácnost je základ pohodového domova. Ale co když máte čističku odpadních vod (ČOV)? V tom případě je potřeba myslet nejen na čistotu, ale i na to, aby vaše čisticí prostředky nezabíjely prospěšné bakterie v ČOV.

1. Bílý ocet: Nalij ocet do kvalitního rozprašovače a používej jako běžný čisticí prostředek.
2. Perkarbonát sodný: Perkarbonát je ekologické „bělidlo“, které se rozkládá na sodu a peroxid.
3. Kyselina citronová: Smíchej s vodou na pastu a nanes na znečištěné místo.
4. Jedlá soda: Nastříkej na postižené místo a nech působit.

Uklízet domácnost s čističkou odpadních vod neznamená dělat kompromisy. Naopak díky šetrným, ale účinným prostředkům jako je bílý ocet, kyselina citronová, perkarbonát sodný nebo jedlá soda, udržíš svůj domov čistý a voňavý, aniž bys narušil životně důležité procesy v ČOV.

Desinfekční přípravky a ČOV

Domácí čistička odpadních vod je v podstatě živý organismus. Potřebujeme miliardy užitečných bakterií, mikroorganismů, které se “živí” lidským organickým odpadem a rozkládají ho na neškodné látky. Desinfekční přípravky se mohou dostat až do čističky. A tam způsobit hotovou paseku. Jde o to jaké přípravky a v jakém množství používáme.

Jenže desinfekční přípravky mohou způsobovat inhibici, to znamená zpomalení, případně úplné zastavení, životních funkcí užitečných mikroorganismů. Už nejnižší použitá dávka těchto přípravků způsobila pokles rychlosti čištění o 30%. Avšak při použití dávky 0,05 ml, což odpovídá 300 ml přípravku v reálném životě, došlo k úplné inhibici mikroorganismů. A nejen to. Pravděpodobně došlo i k destrukci (!) buněk aktivovaného kalu.

Dopad použití desinfekčních přípravků na aktivovaný kal se odvíjí i od typu domovní čističky. Zejména pak na objemu primární usazovací části. Když se nám nechtěně “podaří” čističku vyhubit, nemusíme panikařit. Pak je nejlepší “nastartovat” biologický proces v čističce živým aktivovaným kalem. Například aktivovaným kalem z čističky od souseda. Určitě se rád podělí. Je třeba alespoň 30-50 litrů aktivovaného kalu.

Při používání desinfekčních přípravků, s obsahem chlornanu sodného, buďte velmi opatrní. Když už takové přípravky chcete, nebo musíte, používat, tak jen v malém množství, v malých koncentracích (max. Pokud na štítku se složením čisticího přípravku uvidíte položku chlornan sodný, raději od něj dejte ruce pryč.

Likvidace kalu z ČOV

Čištění odpadních vod je poměrně složitý proces, který se skládá z většího množství fází, během kterých se z vody odstraňují hrubé nečistoty, jemné nečistoty, tuky i organická znečištění. Právě poslední biologická fáze je nejsložitější, protože se voda čistí za pomoci mikroorganismů, neboli aktivovaným kalem. Tento kal odstraní většinu zbylých nečistot a formou sedimentace se usadí a následně je potřeba ho odvézt a zlikvidovat.

Kal není možné uložit na žádné skládce, existují tři základní možnosti jeho likvidace. Odstraňuje se aplikací na zemědělskou půdu a funguje tak jako hnojivo. Mimo zemědělskou půdu ho lze použít pro výrobu průmyslových kompostů a rekultivačních substrátů. Další možností je jeho termické zpracování.

Na základě laboratorního rozboru kaly vyhodnotíme a následně zvolíme vhodný způsob jejich likvidace.

Výběr domovní ČOV

Nejen u nových staveb se v posledních letech používají domovní ČOV. Jejich montáž není nijak složitá, ba dokonce více zákazníků volí variantu svépomocí. Právě z tohoto důvodu je velice důležitý výběr čistírny dle rozměrů a způsobu osazení do země. Nádrže mají i konkrétní doporučené hloubky, ve kterých by měly být ČOV umístěny.

Hloubka založení ČOV závisí na hloubce uložení přívodního potrubí, který bývá obvykle od 0,7 m do 1,2 m. Zároveň je to zásadní i pro umístění ČOV na pozemku v blízkosti stavby.

Existují dva typy ČOV odpadních vod:

tags: #jak #ekologicky #zlikvidovat #čističku #odpadních #vod

Oblíbené příspěvky:

• Co s živým vánočním stromkem po Vánocích?
• Materiály plastových košů
• Stav a ochrana velkých šelem
• Co dělat, když odpad stoupá nad sifon
• Kuchyně bez odpadu