Ekologický Dopad Jednoho Letu: Co Skrývá Cesta V Oblacích?

Letecká doprava se stala nedílnou součástí moderního života, umožňující rychlé a pohodlné cestování po celém světě. Nicméně, tento komfort má svou cenu, a to v podobě významného dopadu na životní prostředí. Letecká přeprava má také významný vliv na to, co dýcháme.

Emise CO2 a Skleníkový Efekt

Většina, tj. asi 80 %, emisí CO2 pochází z letů, jejichž délka překračuje 1500 km. V přepočtu na jednoho cestujícího tento dopravní prostředek vypustí do atmosféry oxid uhličitý v mnohem větších množstvích než třeba vlak. Kondenzační stopy mají bohužel negativní dopad na životní prostředí, protože významně přispívají ke skleníkovému efektu. Charakteristickou stopou přítomnosti letadel na obloze jsou pruhy bílé barvy. Tento jev je známý jako kondenzační mraky, které vznikají za specifických podmínek prostředí.

Německá vědkyně Urlike Burkhardová z Institutu fyziky atmosféry vypočítala, že v roce 2050, při čtyřnásobném nárůstu předpokládaného leteckého provozu, bude skleníkový efekt způsobený kondenzačními stopami 160 miliwattů na metr čtvereční, zatímco dnes je to 50 miliwattů. Závěry jsou jednoduché, letecká doprava má vliv na skleníkový efekt a emise oxidu uhličitého a tento vliv se bude s nárůstem letecké dopravy zvyšovat.

Srovnání Emisí CO2 u Různých Druhů Dopravy

Podle dat evropské agentury pro životní prostředí vyprodukuje nové auto 120 gramů CO2 na ujetý kilometr. Například když poletíte s Ryanairem, tak na osobu na uletěný kilometr produkujete 69 gramů CO2. Nejméně planetě škodí nízkonákladové lety. Je to způsobeno hlavně tím, že tyto společnosti do letadla nacpou více pasažérů, kteří vezou méně zavazadel. A tím přispívají mimoděk k nižší exhalaci oxidu uhličitého. Nízkonákladové aerolinie navíc šetří peníze především na spotřebě leteckého benzínu, která je ovlivněna zatížením i technickým stavem stroje.

Jeví se to jako malichernost, ale méně vytížená letadla luxusních přepravních společností mají leckdy i vyšší než dvojnásobnou produkci emisí na hlavu. Pokud cestujete elektrickým vlakem ve Skandinávii, kde se většina elektřiny vyrábí z obnovitelných zdrojů, zátěž CO2 se pohybuje v jednotkách gramů na osobu a kilometr. Vlaky tažené obyčejnou dieselovou lokomotivou mají ale produkci emisí řádově vyšší a dosahuje 90 gramů CO2 na ujetý kilometr. Pokud nechcete, aby planeta shořela, o trajektu ani neuvažujte.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

V roce 2018 vypustily různé druhy dopravy v Evropské unii do ovzduší až 25 % všech skleníkových plynů. Tyto emise pocházejí převážně ze 72 % ze silniční dopravy, ale 13 % emisí plynů pochází z letecké dopravy. Podle zprávy TERM o dopravě a životním prostředí 2020 by se ekologové měli při výběru vhodné dopravy rozhodnout pro železnici. Jedná se o posouzení hodnoty železniční a letecké dopravy v souvislosti s úsilím o realizaci Zelené dohody EU.

V porovnání se silniční nebo železniční dopravou je letecká doprava rychlejší a pro cestující pohodlnější. Na druhou stranu Země se letadlem dostanete za poměrně krátkou dobu. Nemělo by se však zapomínat, že letecká doprava není k životnímu prostředí lhostejná.

Oxid Dusíku, Oxid Uhličitý a Kondenzáty

Letadla nejvíc škodí produkcí oxidu dusíku, oxidu uhličitého a kondenzáty. Ty můžeme podle Žárského pozorovat na obloze třeba když letí gripen - jde o kondenzovanou vodu v podobě sněhových krystalků. Výsledky studie z MIT ukazují, že zmíněné tři látky jsou odpovědné za 97 % všech klimatických škod i znečištění ovzduší.

„Umělé mraky ovlivňují atmosféru,“ dodává biolog Žárský. Vědci se prý shodují, že pokud bude chtít lidstvo s klimatem něco udělat, problematice letecké dopravy se věnovat musí.

Alternativní Řešení a Technologický Pokrok

Autoři výzkumu dávají výrobcům motorů konkrétní návod ekologického postupu. „Analýza říká, že by se opravdu vyplatilo snížit v průběhu letu teplotu spalování v motorech. O malé procento by se zvýšily klimatické dopady - množství oxidu uhličitého - ale snížily by se výrazněji oxidy dusíku,” cituje ze studie Miroslav Šuta. Variantou, kterou lidstvo zkouší jsou biopaliva. Letectvo Spojených států dokonce výzkum financuje.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Šuta upozorňuje, že pokračují také zkoušky elektroletadel a existuje i možnost emise z dopravy alespoň částečně vyvažovat ekologičtějším životním stylem. Ve výsledku tak prý pomůžeme svému zdraví i klimatu.„Když se rodina rozhodne letět do Ameriky nebo Afriky na dovolenou, může to vyvážit třeba tím, že investuje do lepšího zateplení svého domu, nebo omezí konzumaci některých typů masa, třeba místo hovězího konzumuje drůbeží.”

Globální Emise a Podíl České Republiky

V roce 2016 se emise CO2 vypuštěné do ovzduší v celé Evropské unii mírně snížily. Oproti loňskému roku se emise snížily o 0,7 % a na celkově vypouštěných spalinách jsme se podíleli 3 procenty. Největším „travičem“ je ze všech světových zemí Čína. Ta dle výpočtů Mezinárodní energetické agentury zodpovídá za více než 28 procent světové produkce CO2.

Dopad Letecké Dopravy a Opatření EU

Za pomoci letadel se denně přepravuje okolo 9,5 miliónu lidí. Celkový nárůst letů z nebo do Evropy ale také růst tzv. Tyto stále stoupající čísla však mají také negativní dopad, konkrétně na klima, životní prostředí a lidské zdraví, což je způsobeno mj. zvyšováním hlukové zátěže.

V sektoru letecké dopravy se díky rostoucím číslům očekává nárůst emisí skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší, mezi které patří například oxid uhličitý (CO2) a oxidy dusíku. Jeden cestující během krátkého letu (do 463 km) po Evropě vyprodukuje celkem 257 g CO2 na jeden kilometr. Evropská komise předložila k veřejné konzultaci návrh, dle kterého budou prozatím vyňaty mezinárodní lety mezi Evropským hospodářským prostorem (EHP - EU plus Norsko, Island a Lichtenštejnsko), a sice v prvních dvou letech.

Úsilí o omezení dopadu letectví na klima se dosud soustředilo především na emise CO2. V roce 2012 EU zařadila leteckou dopravu do svého systému obchodování s emisemi (EU ETS), který stanovuje limity emisí CO2 a určuje cenu za každou tunu vypuštěného CO2.Emise jiné než CO2 (které jsou viditelné okem - typicky jde o dlouhé čáry za letadly nazývané contrails) - však mohou mít rovněž významný dopad na oteplování a Unie se proto rozhodla regulovat i tyto emise.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Globální zpoplatnění leteckých emisí by měl vyřešit mezinárodní systém vyvažování (offsetting) uhlíkových emisí zvaný Corsia (Carbon Offsetting Scheme for International Aviation), který začal fungovat v roce 2021.

Snižovat emise skleníkových plynů z dopravy má smysl z několika důvodů. Za prvé, je to jeden z největších zdrojů sektorových emisí vůbec. A za třetí, konkrétně v Evropě je sektor dopravy jediný, kde se emise zatím téměř nesnižují.

Srovnání Železniční a Letecké Dopravy

Rychlovlaky jsou výrazně ekologičtějším dopravním prostředkem než letadlo při vysokém vytížení tratě. Uvádí to studie španělské státní společnosti Ineco, o které informoval deník El País. Podle odhadu Ineco u vysokorychlostních tratí tvoří 95 procent celkových emisí výstavba, čtyři procenta provoz vlaků a jedno procento údržba. Čím více se trať používá, tím rychleji se podaří počáteční emise amortizovat.

U letišť je situace přesně opačná. Jen tři procenta emisí v životním cyklu připadají na fázi budování infrastruktury, zbytek pak na provoz a údržbu.

Studie společnosti přináší také srovnání emisí mezi některými vnitrostátními vysokorychlostními tratěmi a leteckými spoji na střední vzdálenost. V případě trati z Madridu do Sevilly, která funguje od začátku 90. let, průměrná emise na cestujícího ve vlaku je zhruba poloviční ve srovnání s letadlem - a to díky délce provozu trati i její velké vytíženosti. U spojení z Madridu do Barcelony, kde trať začala plně fungovat v roce 2008 a zároveň snížila letecký provoz mezi oběma městy, je průměrná emise na cestujícího ve vlaku stále o deset procent vyšší než u letadla.

Uhlíková Stopa a Její Měření

Uhlíková stopa udává množství emisí CO2 vyprodukovaných během jednotlivých lidských aktivit. V dopravě je přímá stopa dána spotřebou paliv na ujetý kilometr. Jeden cestující během krátkého letu (do 463 km) po Evropě vyprodukuje celkem 257 g CO2 na jeden kilometr. Podle jedné německé studie je ekologická stopa, zanechaná jedním cestujícím v důsledku dálkového letu, stejná jako znečištění, které způsobí motorista za 2 měsíce.

V případě letu Praha-Bergamo (Milán), je produkce CO2 za zpáteční let cca 145 kg na jednoho cestujícího. Za předpokladu, že v letadle cestuje 150 cestujících, je produkce CO2 za zpáteční let celkem 21 750kg. Pokud bychom 150 cestujících vypravili do Bergama automobilem, potřebovali bychom zhruba 40 automobilů (4 cestující na 1 auto). Automobil jedoucí na benzín s průměrnou spotřebou 7 litrů na 100 km vyprodukuje během cesty 152 kg CO2, což v případě 40 automobilů představuje 6 000kg CO2, tedy 12 000kg CO2 s cestou zpět.

Alternativní Paliva a Technologická Zlepšení

Velká pozornost je tak upřena k tzv. alternativním či udržitelným palivům (SAF). Evropský parlament (EP) loni přijal vyjednávací stanovisko k návrhu nařízení, jehož cílem je snížit uhlíkové emise v letecké dopravě prostřednictvím zvyšování role náhražek za fosilní paliva. Takzvaná udržitelná paliva by podle EP měla k roku 2050 tvořit 85 procent dodávek na unijních letištích.

Další cestou ke snížení emisí skleníkových plynů - podle agentury AFP jde o snížení až o 34 procent - jsou technologická zlepšení. Největším znečišťovatelem v letecké dopravě jsou soukromá letadla, která jsou v přepočtu na jednoho cestujícího pětkrát až čtrnáctkrát více znečišťující než komerční lety a padesátkrát více než vlaky, vyplývá ze studie neziskové organizace Transport & Environment’s (T&E).

Tabulka: Srovnání emisí CO2 u různých druhů dopravy

tags: #ekologický #dopad #jednoho #letu

Oblíbené příspěvky:

• Zpráva Greenpeace
• Typy a využití měřicích přístrojů v důlním prostředí
• Sierra Nevada a ohrožené druhy
• Slepování odpadního potrubí: Průvodce
• dítě přírody