Nejekologičtější Země Světa: Kde Se Daří Soužití s Přírodou?

Pojedete raději do země, kde lidé žijí v souladu s ekosystémem, nebo někam, kde přes smog nevidíte? Odpověď je většinou jasná. Nějaký ten nedostatek se vždy najde, ale je pravdou, že na některých místech se na šetrnost k matce Zemi opravdu přísně dbá.

Environmental Performance Index (EPI) a hodnocení států

Nejznámějším a asi momentálně nejlepším systémem vyhodnocování ohleduplnosti států je takzvaný EPI - Environmental Performance Index. Za tímto projektem stojí dvě americké univerzity, a to Yale a Columbia. Do měření se zapojují skoro všechny země světa a výsledky můžete sledovat co dva roky.

Jednotlivé státy jsou hodnoceny bodově na škále od 0 do 100, a to z pohledu několika indikátorů. Hlavními dvěma oddíly jsou:

• Zdraví životního prostředí (40% výsledku): Spadají sem podkategorie vliv na zdraví, kvalita ovzduší a hygienická opatření.
• Vitalita ekosystému (zbylých 60%): Zabývá se statistikami z oblasti agrikultury, kácení lesů, rybolovu, energií, vodních zdrojů a biodiverzity.

Švýcarsko - Nejekologičtější Země Světa

Pyšnit se označením nejekologičtější země světa, se může právě Švýcarsko. To se v roce 2018 umístilo na přední příčce světového žebříčku EPI s hodnocením 87,42. Jednou z hlavních příčin je zákonná ochrana přírodních a zemědělských pozemků před zástavbou. V mnoha zemích světa totiž zemědělská půda a příroda ustupuje rozvíjejícím se městům, ve Švýcarsku je však tento trend zákonem regulován.

Druhým velkým faktorem je také švýcarská “zelená ekonomika” přírodních zdrojů. Upřednostňuje se obnovitelná energie, občané jsou vedeni k recyklaci, která v zemi funguje ve velkém měřítku, čímž se snižuje produkce odpadu i poptávka po surovinách. Švýcarskou krajinu chrání zákony a země se snaží, aby poškozovala přírodu co nejméně. Díky tomu můžete obdivovat zachovalou krásu alpské přírody v té nejlepší kondici až dodnes.

Čtěte také: Aktuální data o znečištění ovzduší

Evropa a Obnovitelné Zdroje

Evropa v žebříčku nejekologičtějších zemí planety obsadila hned 16 nejvyšších pozic. Za Švýcarskem se umístila například Francie, Dánsko, Malta, Švédsko či Velká Británie. Environmentální ohleduplnosti napomáhá nejen zákon, ale také šíření povědomí mezi občany a pokrok, který umožňuje vyvíjet šetrnější technologie.

Čteme-li seznam seshora a přeskočíme-li na konec, platí většinou, že ekologická situace bývá horší v méně rozvinutých zemích. Nezapomínejme tedy, že věda a pokrok sice přinesly postupné ničení naší planety, ale právě ony nám také mohou pomoct je zastavit. Budoucnost je v obnovitelných zdrojích. Dánsko se například plánuje do roku 2055 úplně zbavit závislosti na fosilních palivech, která znečišťují vzduch.

Jihoameričtí Vítězové v Ochraně Lesů

V povětšinou ekonomicky zaostalé Latinské Americe, kterou trápí z hlediska ekologie hlavně znečištění a nekonečný proces kácení deštných pralesů, se najdou i státy, které se snaží přírodní dědictví střežit jako oko v hlavě. Jedná se tedy hlavně o Kostariku (67,85) a Kolumbii (65,22). Poměrně dobře si vede i Dominikánská republika (64,71), a překvapivě také politicky problematická Venezuela (63,89), jejíž území tvoří z 54% chráněné přírodní oblasti.

Kostarika prý je jednou z nejšťastnějších zemí. Tamější lidé si života užívají, a mají proč - místní krajina je rájem, na který mohou být po právu hrdí a který stojí za to uchovat. Proto tam všeobecně funguje snaha co nejvíce ochránit přírodu a zamezit znečištění vody i vzduchu. Kostarika, která aspiruje na titul první země světa bez uhlíkové stopy, se v roce umístila jako třicátá - spolu s Bulharskem, které má shodný počet bodů.

V různorodé Kolumbii stále přetrvávají některé environmentální problémy - znečištění půdy a vody, kácení deštných lesů… Byla ale zavedena přísnější opatření a země se začala vzpamatovávat. V letech 2006, 2008, 2010 a 2012 to dotáhla do světové top 30 ve statistice EPI, loni obsadila 42.

Čtěte také: Čína a kvalita ovzduší

Nejznečištěnější Státy Světa a Evropy

Pro srovnání se podívejme na opačný konec statistiky. Za loňský rok dosáhlo pěti nejhorších hodnocení Burundi, Bangladéš, Demokratická republika Kongo, Indie a Nepál. V Indii teče špinavá Ganga plná odpadu, v Bangladéši je zase znečištěná hlavně voda považovaná za pitnou, a to toxickými látkami a těžkými kovy (!) jako je olovo, arsen, rtuť a dokonce uran. Zatímco některé se vyskytují v půdě, jiné se do vody dostávají z průmyslových závodů. Burundi sužuje půdní eroze, kácení lesů a zmenšování přirozeného prostředí místním živočichům.

Ze zemí Evropy se nejhůře umístila Bosna a Hercegovina se 41,84 body - 23. nejhorší ze 180 hodnocených států. Tamější příroda na první pohled nevypadá zle, to naopak. Problémem je ale silné znečištění ovzduší a špatné hospodaření s odpadem, což velmi komplikuje místní politická situace a špatně organizovaná administrativa.

Je Česko Ekologické?

Česká republika si ve světovém měřítku nevede velmi zle. V roce 2006 dokonce byla podle EPI čtvrtou ekologicky nejohleduplnější zemí na světě a v roce 2014 pátou. Hodnocení z loňského roku ji umístilo na 33. místo, přičemž stojí na 24. místě v rámci Evropy. Česku patří výborné 18. místo.

V posledních letech můžeme kolem sebe pozorovat rostoucí trendy omezování plastového odpadu, otevírání bezobalových prodejen potravin, ekologičtější životní styl… Ohledy na přírodu mají určitě své významné místo v obecném povědomí. Na druhou stranu ale stále existuje spousta lenochů a ignorantů, kteří nám to všem kazí.

Obec Hostětín Jako Příklad Hodný Následování

Obec Hostětín na Uherskohradišťku se probojovala do finále celosvětové ekologické soutěže Energy Globe Award. Podruhé v historii měla Česká republika své zastoupení ve světovém finále ekologické soutěže Energy Globe. Českou část, kterou třináctým rokem pořádá společnost E.ON, v loňském roce vyhrála obec Hostětín se svým udržitelným přístupem a právě ta dostala nominaci na světové finále.

Čtěte také: Nejvíce zastoupený plyn v atmosféře

„Byl to právě celkový ekologický přístup obce Hostětín, který porotu zaujal a díky tomu získal nominaci mezi finálové projekty,“ uvedla Vladimíra Gláserová ze společnosti E.ON. Před pěti lety byl prvním a do této chvíle posledním nominovaným projektem ve světovém finále hotel a vinařství Galant v Mikulově se svým udržitelným přístupem k podnikání a výrobě vín.

Ve finále se o vítězství ucházelo 20 vybraných vítězů ze 187 národních kol soutěže v celkem pěti kategoriích Oheň, Voda, Země, Vzduch a Mládež, která sdružuje nápady mladých tvůrců. V každé kategorii se o vítězství ucházely čtyři nominované projekty. Hostětín bojoval v kategorii Vzduch.

Hostětín je příkladem obce, která dlouhodobě klade důraz na trvale udržitelný rozvoj s co největší šetrností k životnímu prostředí. Obec aktivně využívá místních zdrojů a obnovitelných energetických surovin. Přestože jde o malou obec v podhůří Bílých Karpat se zhruba 200 obyvateli, její ekologické a dobře fungující projekty slouží jako vzor pro další samosprávy. V Hostětíně ve Zlínském kraji už řadu let úspěšně funguje mnoho ekologických projektů. Obec využívá šetrné veřejné osvětlení, které je projektováno tak, aby svítilo jen na chodníky a komunikace. Moderní plně cloněné lampy s vysoce účinnými sodíkovými výbojkami tím omezují produkci škodlivého světelného smogu. Obec v maximální možné míře využívá také obnovitelné zdroje energie. Fungují zde tři fotovoltaické elektrárny, přičemž většina solárních panelů je umístěna na stávajících budovách - hlavně na střeše moštárny a několika rodinných domech. Součástí obce je i výtopna na dřevní štěpku. O čistění odpadních vod se stará kořenová čistička. „Ročně sem zavítá několik tisíc turistů, aby se seznámili s tím, jak se dá ekologie dělat na takovéto obecní úrovni. Neustále se dá něco zlepšovat. Nicméně jsme hrdí na náš výsledek a svým způsobem nás to zavazuje do budoucna.

Ekonomika a Životní Prostředí

Nejekologičtější a nejčistší ekonomikou světa je Island. Pravidelně zveřejňovaný Environmental Performance Index (EPI) hodnotí domácí ekonomiky dle 25 ukazatelů týkajících se životního prostředí, veřejného zdraví a ekosystému vitality. Z výsledků vyplývá, že nejvyspělejší země jsou nejekologičtější.

Performance Index pravidelně sestavují výzkumníci při amerických univerzitách Yale a Columbia. V indexu se odráží mnoho ukazatelů (např. kvalita vody a ovzduší, emise skleníkových plynů, vliv životního prostředí na zdraví obyvatel…).

Vždyť k dosažení hrubého domácího produktu ve výši 1000 euro potřebují země Skandinávie desetkrát méně energie než Bulharsko. Dalšími zeměmi, které umí energii využívat jsou Německo a Rakousko.

V přiložené tabulce vidíme, že na předních místech jsou buď země, které nemají své přírodní bohatství znečišťované přílišnou průmyslovou výrobou. Tyto země mají krásné přírodní bohatství, čistý vzduch, dostatek pitné vody. To je případ např. Kostariky, Kolumbie či Kuby. Většinou jsou však na předních místech ekonomicky nejvyspělejší země světa (např. Švýcarsko, země Skandinávie, Francie, Rakousko…). Ekonomiky těchto zemí jsou natolik bohaté, že ochrana životního prostředí je naprostou samozřejmostí, jak pro jednotlivce, tak společnosti.

Naopak velmi špatné hodnocení mají v současnosti nejvíce rostoucí ekonomiky světa (Čína a Indie). Číně patří až 121. místo a Indii až 123. místo. USA (61. místo) mají výrazně horší hodnocení než vyspělé evropské země. Především kvůli vysokým emisím skleníkových plynů a přílišné závislosti domácí ekonomiky na automobilové dopravě. Americká ekonomika je příliš závislá na tepelných elektrárnách, které nejvíce znečišťují životní prostředí. Hodnocení USA se však v posledních letech zlepšuje.

Nejvyšší hodnocení obdržela islandská ekonomika (93,5 bodu). Hlavními důvody jsou: dostatek čisté vody, mnoho chráněných přírodních oblastní, kvalitní národní zdravotní péče či skvěle získávaná energie z geotermálních zdrojů. Velmi vysoké hodnocení má Island i v nízké míře znečišťování ovzduší. Česku patří 22. místo (71,6 bodu). Na posledním místě je Sierra Leona (33,1 bodu).

Švýcarsko (2. místo) má výborné hodnocení v lesnictví, v kvalitě vody (tj. účinky na člověka) a v biologické rozmanitosti. Jako většina bohatých vyspělých zemích světa má nejnižší hodnocení v oblasti znečištění ovzduší.

Kostarika (3. místo) má velké přírodní bohatství - husté lesy, dostatek pitné čisté vody, hodně volně žijících zvířat. Pokud se bude Kostarika nadále starat o své přírodní bohatství, tak se může v době ekonomického rozmachu vyhnout jejímu znečištění.

Švédsko (4. místo) a Norsko (5. místo) se můžou pochlubit nejpřátelštější legislativou v oblasti životního prostředí. Dodržování tvrdých ekologických norem je, stejně jako v ostatních zemích Skandinávie, samozřejmostí.

Nejlidnatější zemí v první desítce je Francie. Kvalitní je jednak řízení ovzduší, vody a rybolovu, ale především metodika EPI indexu, který zvýhodňuje země se získáváním energie z jádra (na rozdíl od uhelných elektráren). Výhodou jaderných elektráren je, že při její výrobě nedochází k emisím velkého množství skleníkových plynů. Její výroba je rovněž nejlevnější. Ve Francii je šest desítek reaktorů, které zajišťují více než čtyři pětiny dodávek elektřiny.

Ekologické Metropole Světa

Nejrůznější žebříčky a srovnání jsou bezpochyby populární, a nevyhýbají se ani světovým metropolím. Zvlášť když přijde na zhodnocení jejich kvalit. Příkladem může být seznam deseti měst, které se pro své ekologické rysy staly inspirací zbytku světa:

1. Kodaň: Můžeme odpočítávat poslední léta do roku 2025, ale už teď je zřejmé, že Kodaň „to zvládne“. Stane se totiž prvním uhlíkově neutrálním městem na světě. A z této bilance je patrné, že prakticky každá činnost obyvatel města i zdejších podniků a firem je přísně korigována s ekologickými zásadami. Udržitelnost a soběstačnost při hospodaření s omezenými zdroji tu dosahuje současného civilizačního maxima.
2. Helsinky: Druhé místo na světovém žebříčku ekologických měst dosáhly Helsinky především díky dokonale zpracovanému masterplanningu veřejných prostranství. Hromadná doprava, vedení silnic a cest, alternativní modely dopravy i vedení energetických sítí, to vše tu podstoupilo rigorózní analýzu před vlastní realizací. A peníze za posudky odborníků se Finům skutečně vyplatily.
3. Curitiba: Možná je trochu problém nalézt toto město na mapě, ale pamatovat na něj musíme. Nikde jinde totiž není zatím dosaženo jejich výsledku: město se zbavuje 70 % produkovaných odpadů recyklací. A dál? Jeden milion vysázených stromů podél všech silnic a cest, a k tomu ještě jeden z nejpropracovanějších systémů hromadné dopravy.
4. Singapur: Ostrov, který je světem sám pro sebe. Nejzelenější město celé Asie je vlastně překvapivým výsledkem nahuštění velkého počtu osob na relativně malou plochu. Každý si tu totiž chce být obklopen zelení, a tak město vede v počtu zelených teras, střech i „zarostlých“ veřejných prostranství. Revoluční je tu systém ekologické MHD, a za zmínku stojí i velmi pokročilý systém třídění a sběru odpadů.
5. Portland: Dědictví alternativně smýšlejících hippies se odráží na městě, které je považováno za „epicentrum“ ekologických hnutí severu Ameriky. Podstatným rysem této metropole je maximální podpora městských úřadů všem hnutím, které se zabývají recyklací, tříděním odpadů, znovu-využitím materiálů, opravám.
6. Jihoafrická města: Jihoafrické trojměstí sice nestojí na špici, pokud jde o boj s kriminalitou, ale vedou si velmi dobře, pokud jde o vztah k ekologii. Cape Town a Johannesburg mají například největší plochu ozeleněných prostranství na celém africkém kontinentu. A Durban? Ten zatím představuje špičku v nakládání s komunálními odpady.
7. Reykjavík: Město se proslavilo svým bojem proti emisím oxidu uhličitého, stejně jako adaptací sídla na klimatické změny. I proto má v přepočtu na počet obyvatel nejnižší emise na světě.
8. Medellín: Před třiceti lety Columbia rozhodně nebyla „čistým“ městem. Změny a výzev se ale zdejší obyvatelé nebojí. Nástrojem nápravy stavu životního prostředí se tu stal rozsáhlý „Green program“, který město podporuje. Malé firmy i velké společnosti mají možnost zažádat si o expertní audit (energií, uhlíkových emisí, znečištění, hluku), a město pro něj dodá patřičné odborníky. Zaplatí také polovinu nákladů. A po vyhodnocení přispěje až 12 500 dolarů na projekty změn a oprav.
9. Bristol: Město, které se drží na špici v Evropě (jako držitel ceny European Green Capital), a má ambice zopakovat svůj dosažený úspěch i na globální úrovni. Jak toho dosáhnout? Podporou alternativních způsobů přepravy osob ve městě. Ať už rozvojem cyklostezek, nebo podporou elektromobility a zákazem fosilních paliv (do roku 2050, později se sem už s klasickým motorem nedostanete).
10. San Francisco: Působivá kombinace funkčního designu, moderních technologií, prvků energetické efektivity a především hlubokého zájmu samotných občanů, když přijde na otázky životního prostředí.

Masdar City - Město Budoucnosti?

V roce 2008 byla zahájena stavba Masdar City, které má být nejekologičtějším městem na světě. Podle prvních plánů mělo být město postaveno během osmi let a náklady byly vyčísleny na 22 miliard amerických dolarů. Letos je to právě osm let od zahájení výstavby, ale dokončení je stále v nedohlednu. Město nese název společnosti Masdar, která za projektem stojí. Jde o firmu, jenž sídlí v Abu Dhabi a investuje do obnovitelných zdrojů.

Zdrojem elektrické energie je 10MW solární elektrárna čítající bezmála 90 000 solárních panelů a další střešní instalace. Ve městě nenajdete vypínače světel ani tradiční kohoutky na vodu. Vše je řízeno senzory tak, aby byla spotřeba vody i elektřiny co nejmenší.

Zastavěná plocha Masdar City bude přibližně 4 kilometry čtvereční, celková plocha města je plánována na 6 kilometrů čtverečních. Masdar City se má stát živou laboratoří v oblasti udržitelných, nízkouhlíkových a ekologických měst. Po dokončení bude mít město 40 000 obyvatel a každý den tu bude pracovat nebo studovat až 50 000 lidí.

Emise Skleníkových Plynů: Srovnání Zemí

Česká republika vyprodukovala více než 12 tun CO2eq na osobu v roce 2015, zatímco světový průměr byl 6,5 tun CO2eq. Průměrný obyvatel České republiky tedy vypouští téměř dvojnásobné množství skleníkových plynů oproti celosvětovému průměru.

Asie produkuje více než polovinu globálních emisí, zároveň však představuje 60 % globální populace. Nejvyšší emise skleníkových plynů na obyvatele má Katar, 67 t CO2 ročně. Z větších států pak Austrálie, 28 t CO2 ročně.

Přepočet emisí skleníkových plynů na obyvatele umožňuje srovnání zemí z určitého pohledu, avšak nezohledňuje rozdíly v životní úrovni jednotlivých zemí. Například Norsko má mírně vyšší emise na osobu než Česká republika (průměrný Nor vyprodukuje necelých 14 t ročně, průměrný Čech 12 t CO2eq), zároveň však obyvatelé Norska mají dvojnásobnou životní úroveň oproti České republice. Oproti tomu obyvatelé Běloruska mají ještě vyšší průměrné emise (15,6 t), avšak téměř poloviční životní úroveň v porovnání s obyvateli České republiky.

tags: #nejekologičtější #země #světa

Oblíbené příspěvky:

• Rezervační platformy pro přírodu – srovnání
• O síle jarní přírody
• Vysvětlení potravního řetězce
• Solární nabíjení baterií
• Lidé a příroda