Samosebou.cz Vám přináší informace ze světa třídění a recyklace odpadu. Díky přijmutí cookies víme, jaký obsah Vás zajímá a můžeme se tak na tato témata více zaměřit. Pro podrobnější informace o cookies a nastavení můžete zjistit na odkazu „Nastavení cookies“ (najdete jej v dolní části webové stránky Samosebou.cz).
Tyto soubory cookie jsou nutné pro základní funkce stránky, a jsou proto vždy povolené. Mezi ně patří soubory cookie, které stránce umožňují si vás zapamatovat při procházení stránky v rámci jedné relace nebo, pokud o to požádáte, mezi relacemi. Soubory cookie nám pomáhají vylepšovat funkce stránek sledováním využití této webové stránky. V některých případech soubory cookie zrychlují zpracování vašeho požadavku a umožňují nám zapamatovat si vaše vybrané předvolby na stránce. Díky souborům cookie sociálních médií se můžete připojit ke svým sociálním sítím a jejich prostřednictvím sdílet obsah z naší stránky. Reklamní soubory cookie (třetích stran) shromažďují informace pro lepší přizpůsobení reklamy vašim zájmům, a to na našich stránkách i mimo ně. V některých případech tyto soubory cookie zpracovávají vaše osobní údaje. Zásady ochrany osobních údajů a používání souborů cookie.
Tento souhlas potřebujeme k odeslání vašich dat, čímž zabezpečíme plynulý běh stránek, sběr dat za účelem vyhodnocování návštěvnosti a dalších statistik a přizpůsobení reklam. Přijetím souborů cookie nám umožníte nakládat s vašimi kontaktními údaji, mimo jiné za pomoci služeb společnosti Google.
Směrnice Rady EU 1999/31 ES ke skládkování odpadů, s níž je harmonizována česká legislativa, zavazuje své členy mj. i k výraznému omezování přijímání organického odpadu na skládky. Jedná se o prevenci negativního ovlivňování ozónové vrstvy vlivem tvorby skládkového plynu. Pro skládky odpadu v ČR je konečným cílem snížení množství biodegradabilní složky v odpadu na 35 % množství z roku 1995.
Jednou z cest snižování organického podílu v odpadu je jeho zpracování v bioplynových stanicích pro anaerobní zpracování organických odpadů (jednotky anaerobní digesce). V bioplynových stanicích lze zpracovávat vytříděné organické složky z komunálních odpadů, organický průmyslový odpad, kejdu ze zemědělství nebo pěstovanou biomasu pro energetické účely. Konečným produktem vsázky bioodpadu, případně i cíleně pěstované biomasy, je bioplyn a materiál blízký kompostu.
Čtěte také: Žádost o závazné stanovisko odpady
Tato biotechnologie plně splňuje požadavky EU na snižování emisí tzv. skleníkových plynů a umožňuje rozvoj obchodování s jejich úsporami. Provoz nezatěžuje okolí pachem a lze v něm použít všechny druhy bioodpadů s výjimkou dřevin, které dobu biodegradabilního cyklu neúnosně prodlužují. Oproti likvidaci organických odpadů spalováním nebo pyrolýzou tato technologie nevyžaduje předchozí úpravu sušením, a tím přináší výraznou úsporu energie.
Zatímco při spalování organických odpadů vzniká popel, v procesu anaerobní digesce je výsledným produktem kvalitní kompost. Tato technologie umožňuje zpracování bioodpadu nevhodného pro spalovny odpadu, jako je např. městská zeleň s nízkým obsahem sušiny. Jelikož v cíleně pěstované biomase přirozeně probíhá fotosyntéza, dochází tak ke snižování obsahu CO2 v atmosféře, a tím i ke snižování skleníkového efektu.
Produkce bioplynu snižuje spotřebu fosilních paliv, čímž přispívá k naplňování požadavku EU do roku 2012 nahradit 12 % fosilních paliv palivy z obnovitelných zdrojů. Rozvoj digesce umožní plnit požadavek EU uvést do klidu 10 % orné půdy, kdy na těchto plochách nahradí cíleně pěstovaná biomasa pěstování potravinových plodin.
Bioplyn z anaerobní digesce se skládá z 65-80 % obj. CH4 a 20-35 % obj. CO2 a z menšího množství N2, H2 a H2S, plyn je vlhkostí nasycen. Dále plyn může obsahovat stopová množství amoniaku, mastných kyselin a dalších složek. Výhřevnost generovaného plynu závisí na obsahu metanu, pohybuje se v rozmezí od 22,30 do 27,4 MJ/m3 (při výhřevnosti metanu 34,3 MJ/m3).
Jako výhodné se nabízí umístění bioplynových stanic na odplyňovaných skládkách odpadu se zařízením na využití bioplynu v návaznosti na vybudované plynové hospodářství. Generovaný bioplyn v bioplynových stanicích, upravený na kvalitu vyhovující jeho zpracování v plynových motorech (odvodnění a čištění), je společně se skládkovým plynem dodáván do kogeneračních jednotek, produkujících elektrickou energii a teplo.
Čtěte také: Ekologické zemědělství a zlepšující plodiny
Díky garantované výkupní ceně elektřiny i různých forem finanční podpory státu podíl skládek v ČR energeticky využívajících jímaný plyn výrazně vzrůstá. Z celkem patnácti odplyněných skládek v ČR je energeticky využíván plyn na deseti místech. Dá se očekávat, že počet skládek vhodných pro realizace výstavby bioplynových stanic pro zpracování bioodpadů vzroste. Z uvedených přehledů je patrné, že energetické využívání skládkového plynu po dlouhé době nezájmu nabralo příznivý obrat. Několik projektů pracuje již delší dobu.
Nová legislativa (zákon o odpadech) i technické normy (ČSN 83 8034 Skládky odpadu - Odplynění skládek) podporují v souladu s Evropskou unií energetické využívání bioplynu. Existuje i možnost financování těchto projektů.
Začátek roku 2026 přináší obcím další zátěž v podobě rostoucích nákladů na skládkování a stále přísnějších požadavků na odklon od skládek. Česká legislativa sice stanovuje konec skládkování využitelných komunálních odpadů až na rok 2030, ale už nyní obce naplno pociťují dopady postupného navyšování poplatků a tlaku na vyšší míru třídění. V mnoha regionech se meziroční náklady na skládkování zvýšily o desítky procent, což nutí samosprávy hledat efektivnější a udržitelnější způsoby nakládání s odpady.
Postupné zdražování skládkovacích poplatků má fungovat jako ekonomický stimul, který obce odkloní od skládek směrem k recyklaci a energetickému využití. V praxi se ale ukazuje, že startovní pozice obcí jsou velmi rozdílné. Zatímco některé samosprávy investovaly do modernizace systému třídění a infrastruktury už v předchozích letech, jiné narážejí na limity rozpočtů, nedostatek zpracovatelských kapacit nebo na to, že legislativa přidává nové povinnosti bez odpovídající podpory státu.
Jihlava i další obce zdůrazňují, že čekat na rok 2030 by bylo krátkozraké. Města proto už několik let investují do zlepšování systému třídění tak, aby byl pro obyvatele pohodlný a zároveň ekonomicky udržitelný. Součástí strategie je také předcházení vzniku odpadu - krok, který je sice na vrcholu hierarchie nakládání s odpady, ale paradoxně může snižovat množství tříděného odpadu a tím i oficiální statistiky. Česká legislativa tento paradox zatím příliš nereflektuje.
Čtěte také: Svoz odpadu v ČR
Vedle investic do infrastruktury města upravují i samotný systém svozu. Cílem je logistická efektivita a motivace obyvatel k lepšímu třídění. V Jihlavě se jako funkční nástroj ukázalo například zavedení čtrnáctidenního svozu směsného komunálního odpadu od rodinných domů, které vede k vyššímu odklonu využitelných složek. Podobná opatření dnes zavádí i další obce, často rozšiřující třídění až na 10-12 komodit, aby maximálně využily potenciál multikomoditního sběru.
Za jednu z největších výzev považují obce skutečnost, že jim přibývají zákonné povinnosti, aniž by byly doprovázeny systémovou podporou státu. Typickým příkladem je povinný sběr textilu. Obce, které měly funkční systém, v němž svozové firmy za umístění kontejnerů platily, se nyní dostaly do opačné situace - musí za vývoz platit samy, zatímco o vysbíraný materiál klesá zájem. Bez zajištěných odbytišť a zpracovatelských kapacit tak povinný sběr ztrácí smysl.
Třídění odpadu postrádá smysl ve chvíli, kdy vytříděná komodita nemá další využití. Zcela zásadní otázkou zůstává dostupnost zpracovatelských kapacit v České republice. Obce proto volají po podpoře vzniku plně automatizovaných třídicích linek, které umožní kvalitní dotřiďování odpadu z multikomoditního sběru a otevřou prostor pro flexibilnější a ekonomicky efektivnější systémy.
Konec skládkování odpadu se zřejmě posune o šest let na rok 2030, jak navrhla vláda. Sněmovní hospodářský výbor navrhoval skládkování ukončit o dva roky dříve než vláda, tedy v roce 2028. Výbor se postavil také za to, aby se zvýšila recyklace a opětovné využití komunálního odpadu postupně až na 65 procent v příštích sedmi letech.
Sněmovna ve vládní předloze patrně změní proces odvádění poplatku. Poplatek má dál vybírat a odvádět provozovatel skládky. V současném systému mohou obce účtovat paušálně obyvatelům za běžné popelnice na směsný komunální odpad nejvýše 1000 korun za rok. Nový maximální poplatek vládní předloha zvyšuje na 1200 korun. Průměrné výdaje obcí s odpady činily v roce 2017 asi 980 Kč na občana a rok. V Praze a Ústeckém kraji dosahovaly 1200 Kč za občana a rok.
Ministerstvo životního prostředí připravilo nový Plán odpadového hospodářství na období 2025-2035. Plán představuje zcela zásadní národní strategický dokument, který definuje budoucí směřování vývoje odpadového hospodářství ČR a formuluje dlouhodobou vizi a perspektivu pro naprosto klíčové období let 2025-2035, a to v kontextu nezbytnosti splnění závazných cílů vymezených v evropské a národní legislativě. Dokument předložený ministrem životního prostředí Petrem Hladíkem dnes schválila vláda.
Opatření v oblasti předcházení vzniku odpadů zahrnují například snižování množství obalového odpadu a jednorázových plastů, podporu opětovného použití výrobků nebo díky zavedení digitálních pasů lepší využití stavebních materiálů. Zmenšit plýtvání potravinami by měla pomoci pokračující podpora potravinových bank, případně možnost darovat potraviny ze školních jídelen či dalších stravovacích zařízení.
Ekonomická analýza POH ČR odhaduje, že v horizontu období let 2025-2035 budou potřebné investice do odpadového hospodářství, nezbytné ke splnění cílů POH ČR, dosahovat až cca 159 mld. Kč.
Detailní informace obsažené v novém Plánu odpadového hospodářství rovněž významně přispějí k zefektivnění připrav nového programového období 2028+.
Od ledna 2021 začnou platit nové zákony, týkající se také přímo obalů nebo výrobků s ukončenou životností. Zaměřují se především na minimalizaci skládkování a naopak zvýšení třídění a využití odpadů. Podle evropských nařízení musí Česko do roku 2025 recyklovat 55 % komunálního odpadu, v roce 2030 pak 60 % a o dalších pět let později 65 %. Parlamentem posvěcený balíček zákonů - Zákon o odpadech, Zákon o obalech, Zákon o výrobcích s ukončenou životností a tzv. Změnový zákon - k těmto cílům směřují.
Po roce 2030 už nebude možné skládkovat využitelné a recyklovatelné odpady. Tento termín se posouvá z původního roku 2024. “Obce i podnikatelské subjekty se díky tomu budou moci dostatečně připravit na nastavení aktivního přístupu v tom, jak odpady primárně třídit,” uvádí ministerstvo s tím, že to zároveň umožní vybudovat infrastrukturu pro třídění a recyklaci odpadů plus průmysl využívání druhotných surovin.
Recyklace je podle EKO-KOM způsob, jak získat druhotnou vstupní surovinu. „Aby byla konkurenceschopná, musí být dostatečně kvalitní a levnější než suroviny primární. Příjem z prodeje druhotné suroviny musí pokrýt náklady na její výrobu, včetně nákladů na odstranění nežádoucích materiálů a příměsí, tzv. výmětí,“ uvádí český provozovatel systému sběru a recyklace obalových odpadů. V momentě, kdy je tedy na výrobku uvedeno 100% recyklovatelný, znamená to ve většině případů pouze ideální případ a ne skutečnou praxi.
Vedle skládkování jsou problematické také odpady pohozené volně v přírodě. Aby se jim zamezilo, připravuje se také legislativa zaměřená na omezení jednorázových plastových výrobků - v roce 2021 začne platit v Evropské unii na základě Směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí (tzv.
Předloha má zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálního odpadu. Sněmovna v této souvislosti přijala pozměňovací návrh Jana Schillera (ANO), který umožní ukládat část odpadu na skládku za nynějších 500 korun za tunu. Příští rok by to bylo 200 kilogramů na obyvatele, váha by se postupně snižovala na 120 kilogramů v roce 2029.
tags: #omezeni #skladkovani #bioodpadu
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]