Jak správně krmit ptáky v přírodě

Cílenému krmení ptáků se lidé věnují odnepaměti. Krmení volně žijících opeřenců je o dost mladší fenomén, první záznamy o úmyslném podstrojování dotěrnému ptactvu pocházejí z počátku 19. století, později se díky masivnímu přesunu lidí, ale s nimi i ptáků do měst za průmyslovou prací, resp. za zdrojem obživy rozšířilo až téměř do formy všelidového hnutí.

Základní otázka zní: Je vůbec zapotřebí a žádoucí volně žijící ptactvo krmit? Odborné pohledy se různí - od krmit (a to nejen v zimě, ale celoročně) až po nekrmit nikdy, ani v těch nejtužších mrazech.

Proč krmit ptáky?

Premisa pro tento pohled je jednoduše logická: člověk v poměrně krátké době mění přirozené prostředí, v němž byli ptáci po dlouhá období zvyklí žít a hledat si potravu. Obecný úbytek ptáků je statisticky zdokumentovaný fakt. Ptáci dokáží vypátrat a poté sezobat (energeticky zužitkovat) vše pro ně poživatelné, co jinak „leží ladem“ nebo létá kolem - od semen po hmyz.

Ptáci proto z tohoto pohledu potřebují, nebo přinejmenším „ocení“ lidské dokrmování nejen v době, kdy kvůli sněhové pokrývce a mrazům nemají možnost vyhledávat v půdě semena ani hmyz, ale prakticky celoročně.

Proč nekrmit ptáky?

Argumentů je mnoho. To však na druhou stranu vůbec neznamená, že je to argument „mimo mísu“. Krmení může vést k populační explozi některých druhů na úkor jiných, méně průbojných. Krmítka jsou totiž jen dalším umělým lidským prvkem - malým bodem s koncentrovanou hojností potravy, na který by ptáci v přírodě jen těžko někde narazili.

Čtěte také: Krmení hmyzem: Bezpečnost a rizika

Riziko krmítek coby uměle vytvořených meeting pointů spočívá daleko častěji v tom, že si zde ptáci předávají různé nakažlivé nemoci, ať již blízkým stykem tělo na tělo, k němuž v přírodě často nedochází, nebo přímo servírovanou potravou, kterou kontaminují nejčastěji svými exkrementy, ale nákazu mohou přenášet i slinami - nejčastěji trichomonózu, salmonelózu či ptačí neštovice.

V neposlední řadě jde i o to, že dobře krmení ptáci lenivějí - podle některých studií dokonce natolik, že určité druhy rezignují na svůj tažný způsob života a zůstávají na jednom místě. Jenže vydatné přikrmování vede v době námluv a páření i k tomu, že se ptáci některých druhů místo této bohulibé aktivity věnují raději luxování krmítek, jiní mají naopak mláďata dříve než obvykle, každopádně to opět vede k vychýlení rovnováhy.

Jak správně krmit ptáky

• Raději více menších krmítek než jeden velký krmelec.
• Pravidelné čištění krmítka - ideálně každý týden omýt horkou vodou a kartáčem, jednou za čas dezinfikovat (např. octovou vodou).
• Krmení s přestávkami - pravidelně jen v mrazech a při souvislejší sněhové pokrývce, při celoročním přikrmování „dělat pauzy“ - tzn. jakmile je krmítko vyzobáno, doplnit zase až po pár dnech.
• Nic plesnivého či hnijícího, žádné zbytky (gastroodpad).
• Měnit potravu dle sezóny - v zimě více tuků.

Návody a doporučení ohledně ideální ptačí stravy najdete na stránkách České společnosti ornitologické.

Pokud chcete mít jistotu, že jen pro svůj dobrý pocit ptákům spíš neškodíte, než pomáháte, zkuste třeba vedle krmení přispět na projekty, které volně žijícímu ptactvu vytvářejí přirozené podmínky k životu, jako třeba Josefovské louky. Nebo si tam domluvit dobrovolnickou brigádu.

Čím krmit sýkorky?

Všechny druhy sýkorek žijících u nás se živí podobnou potravou. Na jaře a v létě se živí hlavně hmyzem a jinými drobnými živočichy např. housenkami, různými larvami nebo třeba pavouky. Také jimi krmí svá mláďata.

Čtěte také: Zázraky přírody

Určitě do něj nepatří pečivo (jde jen o prázdné kalorie bez výživných látek), slané nebo kořeněné potraviny a různé zbytky z kuchyně (třeba uvařené těstoviny, rýže apod.).

Lojové koule jsou pro ptáky výborným zdrojem energie, ale nikdy je nenechávejte v plastové síťce! Drobní ptáci, jako sýkorky nebo brhlíci, se do ní mohou zachytit drápky a při pokusu o odlet si často zlomí nebo vykloubí nohu.

Kdy začít a kdy přestat krmit ptáky?

Doporučuje se začít přikrmovat ptáky od prvních mrazů cca do konce března (hodně záleží také na počasí). Zimní přikrmování může ptákům velmi pomoci.

Jak vyrobit krmítko a tukovou směs?

Domácí tukovou směs si můžete vyrobit s dětmi doma sami. Stačí smíchat rozpuštěný lůj (jde sehnat v řeznictví) nebo kokosový tuk se semínky a nechat ztuhnout v kelímku. Pokud nemáte krmítko, podívejte se na návod, jak si vyrobit krmítko pro ptáky z PET lahve.

Čím krmit vodní ptactvo?

Vodní ptactvo se NEDOPORUČUJE krmit pečivem, které je ve větším množství škodlivé. Pečivo nemá vysokou výživovou hodnotu (neobsahuje dostatečné množství vitamínů, minerálů a důležitých stopových prvků).

Čtěte také: Jak vyrobit a umístit budku

Pokud chcete vodní ptáky krmit, pak volte obilí (pšenice, oves nebo ječmen), dále kukuřici ideálně drcenou nebo rozmraženou, nesolená slunečnicová semínka či listovou zeleninu. A je třeba myslet na to, že i vhodné krmení se může zkazit a nemá smysl ho dávat někam, kde je ho již dostatek a ptáci o další potravu nejeví zájem.

Jak krmit ekologicky?

Lojovou kouli tedy před servírováním ze síťky vybalte a vložte ji do kovové klícky, kterou lze využívat opakovaně po dlouhá léta. K tomu, abyste s plasty zbytečně neplýtvali, si lojovou kouli můžete vyrobit i doma. Vůbec tou nejlepší variantou, jak volně žijícím opeřencům dostatek potravy i v zimním období, je totiž výsadba vhodných stromů, které ptáci využívají jako otevřený zimní bufet. Jaké stromy jsou pro výsadbu ideální? Z těch nejznámějších jde například o růži šípkovou, jalovec nebo třešeň ptačí, hodí se ale i například kdoulovec, růže svraskalá či obyčejná slunečnice. Dobrou službu také ptákům prokážeme, pokud ponecháme pár nesklizených jablek na jabloni.

Krmení exotických ptáků

Výživa exotů v zajetí úzce souvisí s jejich přirozeným životním prostředím a stravováním ve volné přírodě. Většina běžně chovaných exotů se živí především semeny a ve větší či menší míře vyžadují ovoce, zeleninu a zelené krmivo. Ať už zvolíte jakéhokoliv drobného exota nebo papouška, jako základní krmivo vám dobře poslouží kvalitní krmné směsi. Ty jsou přizpůsobeny specifickým nutričním potřebám jednotlivých druhů nebo skupin podobných druhů ptáků. Navíc jsou obohaceny o nezbytné vitamíny, minerály a další potřebné živiny a látky (např. aminokyseliny) důležité pro dlouhodobé udržení zdraví a kondice.

Alternativou ke krmným směsím jsou extrudovaná (granulovaná) krmiva pro exotické ptáky. Jejich velikou výhodou je, že pták při každém zobnutí přijímá vyváženou komplexní stravu. Navíc omezují plýtvání krmivem a znemožňují přebírání krmiva, kdy si pták vybere jen oblíbenější semínka a krmná dávka se stává nevyváženou. Pro správné trávení je nezbytné ptákům poskytnout grit, který by měli mít neustále k dispozici. Napomáhá nejen dobrému rozmělnění potravy v žaludku, ale také doplňuje minerální látky, především vápník. Jako doplněk stravy je vhodné i pro nechovné ptáky zařadit přibližně jednou týdně vaječnou směs, která je bohatým zdrojem bílkovin.

tags: #jak #správně #krmit #ptáky #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Liberální Ekologická Strana
• Návod na montáž keramické sprchové vaničky
• Kontejnery na tříděný odpad
• Kontaktujte sekretariát
• Co se nedaní ekologickou daní?