Příroda a zajímavosti Libereckého kraje

31.03.2026

Liberecký kraj se nachází na severu České republiky a sousedí s Královéhradeckým, Středočeským a Ústeckým krajem. Dominují mu Krkonoše, Lužické a Jizerské hory. Kraj nabízí rozmanité přírodní krásy a historické památky, které stojí za to objevit.

Skalní útvary a bludiště

Skalní byt Skalákovna

Skalní byt Skalákovna je jedinečný a historicky cenný skalní útvar a obydlí, které se nachází v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj ve Středočeském kraji, u obce Lhotka u Mělníka. Představuje rozsáhlý systém dutin a komor v pískovcových skalách, které byly vytesány a upraveny člověkem, pravděpodobně již ve středověku, a sloužily jako obydlí, úkryt nebo skladiště.

Skalákovna je typickým příkladem fenoménu skalních obydlí rozšířeného v této oblasti. Komory a chodby byly rozšířeny a upraveny tak, aby poskytovaly ochranu před povětrnostními vlivy. Celá lokalita je chráněna jako kulturní památka a svědčí o tom, jak se lidé přizpůsobovali drsnému skalnímu prostředí.

Nejlepší přístup k Skalákovně je z obce Lhotka u Mělníka. Do obce se dostanete autem a parkování je možné na vyhrazených místech. Ke skalnímu bytu vede žlutá turistická značka, která vás z obce dovede do údolí. Cesta ke Skalákovně je nenáročná a vede lesní cestou. Lokalita je volně přístupná pro pěší turisty.

Okolí je bohaté na skalní útvary a historická místa. Nedaleko leží malebná obec Kokořín, které dominuje středověký hrad Kokořín. Celé Kokořínsko je propleteno turistickými stezkami vedoucími k dalším skalním útvarům, jako jsou například Pokličky nebo Harasovské jeskyně.

Čtěte také: Pohádková skála v Českém ráji

Skalní bludiště Chléviště

Zvláštní pojmenování Chléviště získalo toto skalní bludiště, nacházející se u obce Koběrovy (okres Jablonec nad Nisou), díky tomu, že zde byla během války ukrývána stáda s dobytkem. Je to lokalita, která je oblíbená mezi turisty. Leží totiž v přírodní rezervaci Maloskalsko, která je součástí Českého ráje. Známé je také nedaleké bludiště Kalich.

Z obce Besedice Vás sem zavede značená okružní turistická trasa. Najdete tu celkem pět vyhlídkových plošin, ze kterých se můžete kochat výhledem do okolí. Uvidíte i jeskyni U kalicha, ve které se v protireformační době ukrývali nekatolíci. Někteří z nich zde našli i místo svého posledního odpočinku. V nedalekém Hrobě českých bratří, což je sluj s oltářem, budete obdivovat vytesaný kalich i nápisy z Bible kralické.

Zavítat můžete i do sluje exulanta V. Sadovského, modlitebny Jednoty bratrské nebo jeskyně Matěje Krocínovského. Jistě Vás zaujmou i zvláštní skalní útvary - Hroch, Lední medvěd a Želva. Celá trasa z Besedic je nenáročná, hravě ji zvládnou i děti, které si navíc vychutnají cestu úzkými skalními uličkami.

Nejvyšším bodem na trase je Sokol (562 m n. m.), který je zároveň nejvyšším vrcholem Jičínské pahorkatiny. Dominuje mu obrovský pískovcový balvan. Pokud máte štěstí na počasí, dohlédnete z něj až na Jizerské hory. Výhledy do kraje si užijete i z vyhlídky s poetickým názvem Kde domov můj.

Jakmile dostatečně prozkoumáte skalní bludiště Chléviště, vydejte se na zříceninu hradu Zbirohy, do přírodní rezervace Klokočské skály nebo na zříceninu skalního hradu Vranov. A pro ty, kteří vyhledávají spíše muzea, bude ideální Železný brod, ve kterém se nacházejí hned dvě - muzeum Běliště a minimuzeum sklaněných betlémů.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Myší díra

Typickými útvary mnoha českých skalních měst, která najdete třeba v Prachovských nebo Adršpašských skalách, jsou dlouhé a úzké chodby, které byly vytvořeny působením povětrnostních vlivů a částečně i zvýšeným turistickým zájmem. Od svých objevitelů se jim dostalo různých pojmenování. Jedním z nejtypičtějších názvů je asi Myší díra, kterou najdete v přírodní rezervaci Hruboskalsko - nejrozsáhlejším skalním městě Českého ráje.

Myší díra je opravdu velmi úzká skalní rozsedlina, dlouhá 65 m. I když menším turistům nebude její zdolání způsobovat žádné potíže, ti větší z Vás si musí dát velký pozor. A máme pro Vás i jednu radu. Pokud trpíte klaustrofobií, procházku Myší dírou opravdu důkladně zvažte. Z výletu si totiž máte odvážet pěkné zážitky, na které budete dlouho vzpomínat. A ne se stresovat těsnou blízkostí skal a sníženou viditelností.

Začněte na parkovišti u zámku Hrubá Skála. Pokud máte dostatek času, doporučujeme navštívit i tento zámek, který vznikl přestavbou z hradu v 14. století pány z Valdštejna. Stojí na vysoké skále a z hradní věže uvidíte i hrad Trosky. Krásných vyhlídek si užijete i z nedaleké Mariánské vyhlídky.

Ze zámeckého parkoviště tedy poté můžete vyrazit po zelené značce směrem do Zámecké rokle. Právě součástí této trasy je atraktivní Myší díra. Cestu zvládnou i rodiny s dětmi. Není dlouhá a ani nijak zvlášť náročná. A zdatnější turisté potom pokračují dalšími turistickými trasami, kterými je celý Český ráj protkaný. K výše uvedeným oblíbeným turistickým cílům tedy můžete přidat další.

Ihned za Myší dírou se zelená trasa spojuje s modrou, po které můžete dojít do Dračích skal a také do Lázní Sedmihorky, což je startovní a zároveň cílová stanice Naučné stezky Hruboskalsko. Lázně Sedmihorky dostali svůj název podle pramene Sedmihorka, objeveného už v roce 1702. Lidé se tu léčili pomocí studené vody, cvičením, dietami i pohybem na čerstvém vzduchu. Lázně navštívila i řada známých osobností např. Jan Neruda nebo Eliška Krásnohorská.

Čtěte také: Životní prostředí Libereckého kraje

Pekařova brána

Pekařova brána je přírodní zajímavost, přesněji skalní útvar u obce Vyskeř v Českém ráji na Turnovsku. Nelze ji minout, prochází tudy silnice a značená cyklotrasa. Až zamíříte mezi Hrubou Skálu a Trosky, zastavte se. Na místě najdete i malé posezení. Brána je skutečně fotogenická záležitost, ale při focení si dejte pozor na provoz na silnici. Přeci jenom zde občas nějaké auto projede.

Jedná se o tunel ve skále Mnich, který byl v roce 1914 vysekán při stavbě silnice. Skála stála v cestě plánované silnice z Libošovic na Vyskeř. Brána je zároveň nejkratší tunel v České republice i v Evropě. Otvor má tvar gotického lomeného oblouku.

Skála Trniště

Skála Trniště je působivý, přibližně 15 metrů vysoký žulový skalní útvar, který se nachází v lesích Jizerských hor, nedaleko obce Janov nad Nisou v okrese Jablonec nad Nisou. Skalisko ležící v nadmořské výšce kolem 713 metrů nad mořem bylo zpřístupněno veřejnosti už na konci 19. století, kdy byly do skály vytesány schody a vyhlídková plošina zabezpečena zábradlím. V minulosti ji zdobil i mohutný kříž, který dotvářel její romantický ráz. Ačkoli dnes už výhled částečně omezují okolní, vzrostlé stromy, místo si stále zachovává svou jedinečnou atmosféru, která přitahuje milovníky turistiky a klidu.

Nejčastějším výchozím bodem pro výstup na Skálu Trniště je obec Janov nad Nisou. Ze středu obce se vydáte směrem na západ po žluté turistické značce, která vás po zhruba jednom kilometru stoupání přivede k odbočce na samotnou vyhlídku. Skála se nachází v blízkosti turistického rozcestníku a oblíbené Hašlerovy chaty. Přístupová cesta je dobře schůdná. V okolí vedou i další turistické a cyklistické trasy Jizerských hor, které spojují Trniště s rekreačními oblastmi Bedřichov a Královka.

Skála Trniště je opředena několika pověstmi - podle jedné je uvnitř ukrytý poklad, ke kterému se brána otevírá jen na Velký pátek. Jiná hovoří o zlém rytíři, který zde musel strašit v podobě výra. V blízkém okolí stojí za návštěvu Hašlerova chata, která slouží jako významný turistický uzel, a nedaleká rozhledna Královka, která nabízí nádherný panoramatický výhled na Jizerské hory, Krkonoše, Český ráj, Ještěd i Jablonec nad Nisou. Turisticky zajímavá je i Křížová cesta s přírodním oltářem nedaleko Janova nad Nisou, která je tichým poutním místem.

Skalní hřib u Jindřichova

Skalní hřib (nebo také lidově nazývaný Viklan) je jedinečný a geologický útvar nacházející se v Jizerských horách, nedaleko obce Jindřichov (část města Lučany nad Nisou) v okrese Jablonec nad Nisou. Tento výjimečný žulový úkaz leží v nadmořské výšce přibližně 640 m n. m.. V průběhu tisíciletí se vrchní část žulového bloku, díky působení mrazu a eroze (tzv. zvětrávání), oddělila od podloží, čímž vznikl charakteristický tvar připomínající hřib nebo obrovskou houbu s masivním kloboukem.

Skalní hřib patří k nejkrásnějším exemplářům svého druhu v Jizerských horách. Místní obyvatelé jej dlouho nazývali Viklan, ačkoliv se již v současnosti nehýbe, protože se v důsledku zvětrávání podloží přestal kolébat. Podle staré pověry platilo, že tomu, komu se podaří kámen rozhoupat to přiense štěstí a bohatství. Skalní útvar je od nejbližší lesní cesty vzdálen jen asi 30-40 metrů.

Skalní hřib u Jindřichova je velmi dobře dostupný díky husté síti turistických tras v Jizerských horách. Leží přímo u vyznačené turistické cesty, která spojuje oblíbené turistické body a trasy - například z rozhledny Bramberk směrem na Janov nad Nisou. Nejbližším výchozím bodem může být právě Jindřichov nebo Janov nad Nisou. Turisté, kteří sem dorazí, jej snadno naleznou - nachází se přibližně 300 metrů za jindřichovským sedlem. K přístupu je možné využít i okolní cyklotrasy, které protínají oblast. Díky své poloze a unikátnímu vzhledu je tento skalní hřib častým a oblíbeným cílem pěších výletů.

Rozhledny

Heřmanická rozhledna

Heřmanickou rozhlednu najdete severně od obce Heřmanice, v Libereckém kraji, v Severních Čechách. Za jejím zvláštním tvarem, připomínající okurku i mužské přirození, stojí tři architekti z Liberce. Ti nejprve vytvořili projekt a následně ho nabízeli obcím k realizaci. Dohodu nakonec uzavřeli v obci Heřmanice.

Podle původních plánů měla být Heřmanická rozhledna vybudována už v roce 2009. Kvůli nedostatku financí i letním povodním v roce 2010 se však výstavba posunula a turisté tak měli možnost pohlédnout do širého kraje z výšky až v září roku 2012. O dva roky později zařadil jeden zpravodajský internetový portál tuto rozhlednu do unikátů Libereckého kraje.

Heřmanická rozhledna je vybudována převážně z modřínového dřeva. Avšak použity byly i náletové bukové stromy a dokonce i houby z blízkého okolí. Její výška je 24 metrů a stojí na základě o průměru 5 metrů. Podle původního plánu měla být o jedno patro nižší, ovšem vzhledem k okolním dřevinám bylo třeba ji vyvýšit. Nahoru vedou hned dvě schodiště, což je praktické zejména při větším turistickém náporu. Jedním schodištěm stoupáte nahoru a druhým sestupujete dolů. Schodů je celkem 99. Z vyhlídkové plošiny se Vám naskytne rozhled na Jizerské hory, Lužické hory i na polskou uhelnou elektrárnu Turów.

Téměř až k Heřmanické rozhledně se dostanete pohodlně autem. Jižně od rozhledny je k dispozici malé parkoviště. A nachází se tu i turistický přístřešek a socha strážce, který nad rozhlednou bdí. I cyklisté mohou tuto rozhlednu zařadit do svých plánů. Patří k významným atrakcím na oblíbené cyklostezce, vedoucí z Dětřichova přes Heřmanice až do polské Bogatynie.

V okolí najdete i množství značených turistických tras, které Vás dovedou do všech směrů. Můžete tak poznat Jizerské hory křížem krážem. Doporučujeme i návštěvu krajského města Liberce, určitě nebudete litovat. Liberec nabízí zábavu pro všechny věkové kategorie, v každém ročním období. Oblíbenými turistickými cíli jsou např. vědecko-zábavní centrum iQLANDIA, nejstarší zoologická zahrada v České republice Zoo Liberec nebo nad městem se tyčící rozhledna Ještěd.

Poutní místa

Seibtova studánka

Seibtova studánka je nenápadný, ale historicky významný pramen, který se nachází v Jizerských horách, nedaleko obcí Horní Maxov a Josefův Důl v Libereckém kraji. Toto místo je známé především jako zakončení Poutní křížové cesty a v minulosti bylo vyhledávané pro údajné léčivé účinky své vody, díky čemuž se stalo regionálním poutním cílem. m. a jeho historie je úzce spojená s místním obyvatelem Antonem Seibtem. Ten si podle pověsti díky místní vodě a bahenním obkladům vyléčil své neduhy natolik, že místo nošení na nosítkách mohl odejít po vlastních. Z vděčnosti nechal Anton Seibt se svým bratrem postavit v roce 1840 Křížovou cestu, která k prameni vede z Horního Maxova. Studánka byla v minulosti v rámci obnovy poutní tradice rekonstruována ve spolupráci s místními spolky. I když je vydatnost pramene ovlivněna suchem, stále zůstává důležitým památným místem, které připomíná historii tohoto kraje.

Autem je možné přijet do obcí Horní Maxov nebo Josefův Důl, odkud je přístup ke studánce. Přímo k prameni nevede veřejná silnice, a proto je nutné zaparkovat v obci a pokračovat pěšky po turistickém značení. V obcích bývají k dispozici malá placená parkoviště nebo je možné využít omezené možnosti parkování na okrajích obcí. Veřejnou dopravou je oblast dostupná autobusem ze směru Jablonec nad Nisou nebo Liberec do zastávek Horní Maxov nebo Josefův Důl, odkud vedou přímo turistické stezky KČT.

Seibtova studánka je ideálním výchozím bodem pro pěší výlety v Jizerských horách. Kromě samotné Křížové cesty vedoucí z Horního Maxova je možné vydat se po modré turistické trase KČT k nedaleké rozhledně Slovanka, jedné z nejstarších železných rozhleden v Česku. Po turistické stezce (bez specifické barvy KČT) se lze dostat i k vrcholu Královka, na kterém stojí další známá rozhledna. V Josefově Dole je zase možné navštívit Vodní nádrž Josefův Důl, nejrozsáhlejší vodní dílo Jizerských hor.

Další tipy na výlety v Libereckém kraji

Hrady a zámky: Trosky, Bezděz, Valdštejn, Sychrov, Hrubá Skála, Frýdlant, Grabštejn, Kost
Příroda: Mumlavské vodopády, Riegrova stezka, Safírový potok, Sloní skály, Jizerské hory, Krkonoše
Města: Liberec, Jablonec nad Nisou, Železný Brod
Ostatní: Bozkovské dolomitové jeskyně, Křišťálové údolí, pivovary Svijany a Frýdlant, Ještěd