Znečištění ovzduší každoročně zabíjí miliony lidí, zejména v největších městech světa. Přičemž obyvatelé největších světových měst, od Dillí přes Istanbul až po Los Angeles, patří mezi ty nejvíce zasažené. Ale může se to zlepšit! Loňská analýza zpravodajského portálu DW ale přináší překvapivě povzbudivé zprávy: v mnoha megaměstech se kvalita ovzduší pomalu zlepšuje.
Tato analýza se zaměřila na jeden klíčový ukazatel znečištění - PM 2.5, tedy jemné prachové částice tvořené různými druhy pevných částic a kapének o velikosti 2,5 mikrometru nebo menší, tedy mnohem menší než průměr lidského vlasu. Tento ukazatel se často používá jako měřítko celkové úrovně znečištění.
„Čím menší tyto částice jsou, tím hlouběji mohou proniknout do těla,“ vysvětluje Sophie Gumy z oddělení pro změnu klimatu, životní prostředí a zdraví při WHO. Částice PM 2.5 jsou tak malé, že mohou pronikat do plic a krevního oběhu, kde způsobují respirační potíže, srdeční choroby a rakovinu plic. Prachové částice ve městech pocházejí především z emisí automobilů a jiných dopravních prostředků.
Z 25 megaměst, pro která byla data dostupná, téměř všechna (21 měst) zaznamenala v inkriminovaném období zlepšení úrovně znečištění ovzduší. Jaké kroky k tomu podnikají?
Kvalita ovzduší na území celé České republiky je kontinuálně sledována v rámci automatického imisního monitoringu (AIM) stálými stanicemi, jejichž nejhustší síť provozuje Český hydrometeorologický ústav. Na letištní ploše je umístěná měřící stanice čistoty ovzduší od roku 2016. Ta má za úkol nepřetržitě vyhodnocovat kvalitu ovzduší a je instalována v blízkosti odbavovacích ploch, u trafostanice TS12. Je vybavena analyzátory, které měří polétavý prach PM10, PM2,5, NO (oxid dusnatý), O3 (ozón) a CO (oxid uhelnatý). Stanice, byla ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem rovněž zařazena do systému Automatického imisního monitoringu ČR. On-line data z měřicí stanice jsou k dispozici na webových stránkách ČHMÚ.
Čtěte také: Brněnská příroda: Kam na výlet?
Škodliviny, které se volně rozptylují v ovzduší, ovlivňují jeho kvalitu a tím i zdraví člověka jsou imise. Naopak emise, představují unikající látky přímo z bodového zdroje znečištění. To znamená, že imise jsou v podstatě emise volně rozptýlené v ovzduší. Imisní limit - hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku.
Znečišťující látky, které jsou sledovány a hodnoceny vzhledem k prokazatelně škodlivým účinkům na zdraví populace nebo na vegetaci a ekosystémy, mají stanoveny imisní limity. Při hodnocení kvality ovzduší jsou především porovnávány zjištěné úrovně koncentrací s příslušnými imisními limity, případně s přípustnými četnostmi překročení těchto limitů, což jsou úrovně koncentrací, které by podle platné legislativy neměly být překračovány.
Tab. I.1 Přehled imisních limitů (IL) vyhlášených pro ochranu zdraví lidí a povolený počet překročení limitní hodnoty, horních a dolních mezí pro posuzování podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, a vyhlášky č. 330/2012 Sb.
| Znečišťující látka | Imisní limit | Doba průměrování | Povolený počet překročení |
|---|---|---|---|
| PM10 | 50 µg∙m‑3 | 24 hodin | 35 |
| PM2,5 | 25 µg∙m‑3 | roční průměr | - |
| NO2 | 200 µg∙m‑3 | 1 hodina | 18 |
| SO2 | 350 µg∙m‑3 | 1 hodina | 24 |
| O3 | 120 µg∙m‑3 | max. denní 8hod. průměr | 25 |
| CO | 10 mg∙m‑3 | max. denní 8hod. průměr | - |
| Benzen | 5 µg∙m‑3 | roční průměr | - |
V roce 2020 vstoupil v souvislosti s právními předpisy EU v platnost přísnější imisní limit 20 µg∙m‑3 pro roční průměrnou koncentraci PM2,5. Hodnoty imisních limitů vycházejí z doporučených hodnot Světové zdravotnické organizace (WHO), kterou byly určeny na základě řady epidemiologických studií. V případě bezprahově působících látek jsou imisní limity odvozeny ze stanovených hodnot karcinogenního rizika.
V návaznosti na Zelenou dohodu pro Evropu dochází v současné době k revizi směrnic o kvalitě ovzduší.
Čtěte také: Potřebujete zlikvidovat auto v Novém Jičíně? Zvolte ekologickou cestu!
Aby města znečištění ovzduší účinně čelila, zavádějí různé strategie. V mnoha z nich hraje klíčovou roli doprava. Úspěšná opatření se zaměřují na menší počet aut, podporují chůzi a cyklistiku a rozšiřují veřejnou dopravu. Například Bangkok rozšiřuje své zatím stále omezené linky Skytrainu a metra, zatímco Dillí si stanovilo cíl elektrifikovat 80 % svého autobusového parku.
Zoe Chafe, technická vedoucí pro kvalitu ovzduší v síti C40, která pomáhá téměř stovce členských měst stát se ekologičtějšími, uvedla pro DW, že mnohá z nich zároveň experimentují se nízkoemisními zónami. Jsou to oblasti, kam mají přístup pouze některá nebo žádná auta, a ulice se často upravují tak, aby poskytovaly více prostoru chodcům a cyklistům. „Tohle je téma, které rezonuje napříč všemi regiony světa, a je to opravdu skvělé,“ řekla Chafe.
V oblasti dopravy je důležité začít kvalitním územním plánem. Obce by měly myslet na to, zda mají vhodně řešené objízdné trasy či systémy záchytného parkování. Pro větší obce nad 40 000 obyvatel je zde také možnost zpracovat Strategický plán udržitelné mobility, která umožňuje navrhnout dlouhodobé řešení pro dopravu v obci a zároveň je i podmínkou pro čerpání některých dotačních programů Ministerstva dopravy.
Dalším klíčovým faktorem, který je třeba řešit, je průmysl. Například akční plán Dillí proti znečištění ovzduší se zaměřuje také na snižování prašnosti ze stavebních prací a přechod na čistší paliva a účinnější technologie. Město však i nadále patří mezi nejvíce znečištěná místa na planetě, zejména během zimních měsíců. V roce 2024 se smogová situace zhoršila natolik, že úřady musely uzavřít školy. Přesto se Dillí podařilo mezi lety 2017 a 2022 snížit úroveň znečištění o 15 %. Jedním z hlavních faktorů by mohlo být odstavení uhelné elektrárny Badarpur v roce 2018. Odhaduje se, že jen v Dillí byla zodpovědná za asi 10 % znečištění ovzduší částicemi.
Pokud vaši obec trápí znečištění z energetických provozů, budete potřebovat komplexní řešení. Skvělým, i když málo používaným, nástrojem je územní energetická koncepce, ve které může obec zakotvit své hlavní priority v oblasti energetiky a vytápění pro následující roky. Územní energetická koncepce může například rozpracovat dlouhodobý plán přechodu od uhelných tepláren k udržitelnému vytápění. Koncepce schválená obcí musí být v souladu s koncepcí kraje a dále se využívá jako podklad například pro územní plán obce.
Čtěte také: Výlety do přírody v okolí Prachatic
Obec v samostatné působnosti zastupuje zájmy svých občanů a může tak činit i ve správních řízeních, kde se povolují významné zdroje znečištění. Účast ve správních řízeních spadá do kompetence rady obce, resp. starosty menších v obcích, kde rada není. Doporučujeme sledovat, jaké zdroje znečištění se v okolí vaší obce povolují - je dobré se řízení účastnit už proto, abyste o záměrech získali více informací a mohli zhodnotit, zda proti nim chcete brojit.
První důležitá příležitost pro účast obcí je v procesu posuzování procesů na životní prostředí (tzv. EIA). Tímto procesem prochází všechny větší projekty, u kterých lze očekávat vliv na životní prostředí, a také jejich významnější změny. Doporučujeme sledovat Informační systém EIA, kde jsou všechny záměry zveřejněny. Pokud může být vaše obec záměrem dotčena, máte právo se k němu vyjádřit do 30 dnů od zveřejnění.
Provoz velkých zdrojů znečištění je také regulován tzv. integrovaným povolením - to je povolení, které stanoví emisní limity a další podmínky provozu pro každý velký zdroj. Evidenci všech integrovaných povolení a jejich změn vede MŽP. Doporučujeme tuto evidenci sledovat, protože z ní můžete zjistit, jaké nové zdroje a změny povolení se ve vašem okolí chystají. Pokud se jedná o tzv. podstatnou změnu integrovaného povolení (tedy změnu, která může mít negativní vliv na životní prostředí), jako dotčená obec se můžete do 8 dnů od zveřejnění informací v systému přihlásit jako účastník řízení. To vám dává právo nahlížet do spisu, vyjadřovat se k žádosti, podat odvolání a případně i napadnout integrované povolení u soudu.
Tam, kde se odpad nesbírá a nelikviduje správně, lidé často spalují odpad na otevřeném ohni. To způsobuje toxický smog a přispívá ke znečištění ovzduší. To znamená, že regulace a infrastruktura pro odpadové hospodářství musí být součástí každého městského plánu proti znečištění ovzduší. I tam, kde zákony existují, může být pokrok pomalý. „Existují předpisy pro nakládání s pevnými odpady z roku 2016, ale stále nejsou zavedeny,“ řekla Bhavreen Kandhari DW. Zakladatelka aktivistické skupiny matek Warrior Moms bojuje za čistší ovzduší v celé Indii více než 20 let, podává petice vládě a soudům.
Pokud jsou opatření důsledně prováděna, jejich dopad může být významný. Čínská města v posledních letech drasticky snížila úroveň znečištění ovzduší. To je výsledek toho, čemu čínská vláda říká „válka proti znečištění ovzduší“, tedy soubor opatření zaměřených na všechny hlavní příčiny. Mezi ně patří i spotřeba energie na vytápění a výrobu elektřinu. Například Peking zavedl přísné limity emisí pro domácí kotle a nabídl dotace domácnostem, které přešly z uhelných kotlů na plyn nebo elektřinu. Jedna studie dospěla k závěru, že rekonstrukce těchto kotlů představovala 20 % snížení znečištění ovzduší v Pekingu.
tags: #jak #omezit #znečištění #ovzduší #v #okolí