Moderní trendy a snižování emisí v zemědělství: Zkušenosti ZD Dolní Újezd

Plejáda problémů, s nimiž se dnes zemědělci potýkají, je čím dál početnější. Zatímco velcí zemědělci brázdí na traktorech česká města a hlasitě demonstrují své požadavky, hlasy ekologických zemědělců slyšet moc nejsou. Znamená to snad, že je nic netrápí?

Přehled největších oblastí vyplacených dotací

Největší část dotací vyplácených zemědělcům tvoří takzvaná platba na plochu (SAPS), na kterou má nárok každý, kdo obhospodařuje minimálně jeden hektar zemědělské půdy, celková částka pro žadatele je odvozena od rozlohy hospodářství. Na druhém místě je platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (greening), vlastně zhruba poloviční příplatek k SAPS.

Také další dva velké dotační tituly slouží k podpoře udržitelného hospodaření. Platby pro horské oblasti a jiné oblasti s omezeními (ANC-ANC) mají zejména přispět k zachování venkovské krajiny. Navazující agroenvironmentálně-klimatické opatření pak podporují pěstování ovoce nebo zeleniny postupy šetrnými k životnímu prostředí a opatření proti erozi a k podpoře biodiverzity. Pátou největší vyplácenou dotací je příspěvek na dojnice, který v roce 2022 činil zhruba 3500 za jedno zvíře.

Následující tabulka uvádí největší oblasti vyplacených dotací v miliardách korun:

Zjednodušení a změny v podmínkách pro rok 2024

Ekologickým zemědělcům má ubýt byrokracie a budou mít jednodušší podmínky při žádání o dotace a jejich získávání. Cílem materiálu předkládaného Ministerstvem zemědělství je podle úřadu zejména zpřesnění a zjednodušení podmínek, které se promítá ve snížení byrokratické zátěže jak pro žadatele o dotace, tak pro administraci.

Čtěte také: Zlepšení ovzduší Dolní Domaslavice

Nově už například nebudou muset prokazovat produkci na standardní orné půdě. Podle návrhu by například zemědělci, kteří pěstují více druhů zeleniny na malých plochách do šesti hektarů, už nemuseli dodržovat stanovené limity pro výsadbu plodin. Materiál mimo jiné umožňuje pastvu drůbeže v intenzivních sadech a snižuje sankce za to, když farmář nezaznamená a nevyhodnotí záznamy o meteorologických prvcích a možném výskytu škůdců.

Finanční podpora a statistiky

Celkem je pro ekologické zemědělství na roky 2023-2027 vyčleněna podpora přibližně 11,3 miliardy korun, z toho 7,4 miliardy z národních zdrojů a asi 3,9 miliardy ze zdrojů EU. Ročně podají zemědělci v rámci tohoto opatření 5,2 tisíce žádostí o dotaci na výměru 570 tisíc hektarů. Roční příspěvek na ekologické zemědělství je 1,9 miliardy korun.

V roce 2022 hospodařili farmáři ekologicky na 575 000 hektarech zemědělské půdy, což představovalo přibližně 16 procent celkové výměry. Předloni se podle Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) výměra půdy v ekologickém režimu zvýšila téměř o 20 000 hektarů.

Spolek pro inovace a udržitelné zemědělství (SIUZ)

Praktické zkušenosti se zaváděním a využitím technologií pro snižování spotřeby přípravků na ochranu rostlin, variabilní aplikace, ochranu půdy proti erozi, práce s organickou hmotou, emise a uhlíkové zemědělství nebo moderní trendy v živočišné výrobě, to byla hlavní témata, která na workshopu sdíleli členové Spolku pro inovace a udržitelné zemědělství. Odborně vysoce kvalitní program doplnila vystoupení zástupců zemědělských univerzit, výzkumu, Ministerstva zemědělství, ÚKZÚZ a poradců SIUZ. Spolek tak zahájil již 5. Tentokrát dvoudenní workshop se tradičně uskutečnil v areálu vzdělávacího centra Zemědělské ekologické a regionální agentury ZERA v Náměšti nad Oslavou. O své zkušenosti a výsledky pokusů z předešlé sezony se stihlo podělit jedenáct z aktuálních třiceti členů SIUZ. V rámci prezentací zazněly jak přínosy nových postupů, vize na zlepšení, tak i komplikace, limity, případně rizika, čemu je vhodné se vyhnout a kde si nové postupy vyžadují legislativní změny. Několikrát byla zmíněna potřeba propojení moderní praxe a výzkumu, a to jak z úst zemědělců, tak i výzkumníků. Sama praxe předbíhá výzkum, a proto řada členů SIUZ k realizaci svých vizí nebo získávání informací a výsledků využívá projektů Evropského inovačního partnerství. Workshop byl shrnutím uplynulé sezony a zároveň startem nových témat pro pracovní skupiny.

Snižování spotřeby přípravků v ZD Dolní Újezd

Z informací, které v úvodu své prezentace zmínil Ing. Josef Čejka, bylo patrné, že Česká republika patří k zemím s nejnižší spotřebou přípravků v Evropě. V podniku ZD Dolní Újezd, díky silné živočišné výrobě a širokému osevnímu postupu dosahují ještě nižší než průměrné spotřeby. Představil způsoby, jak lze díky moderním technologiím jít ještě dál. Jedná se o páskový postřik jen osetých řádků plodin s meziřádkovou vzdáleností 50 cm, tedy ozimou řepku, kukuřici, cukrovku a do budoucna i sóju nebo slunečnici.

Čtěte také: Nadměrný odpad Dolní Břežany

Význam páskové aplikace doplnil také Prof. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D. z ČZU, který kromě ekologických a ekonomických přínosů redukce spotřeby postřiků, vyzdvihl efekt udržení účinnosti a zabránění tvorby rezistence u přípravků na ochranu rostlin, kde došlo ke snížení povoleného množství účinné látky/ha. Zmínil i zkušenost z Německa, kde samy chemické společnosti motivují zemědělce k páskovým aplikacím, a to u přípravků, kde k restrikci došlo a chybí alternativní přípravek. Při plošné aplikaci již není zajištěna požadovaná účinnost, proto jsou nutné tank-mixy. V opačném případě hrozí, že část populace škodlivého organizmu přežije a postupně si vybuduje rezistenci. Páskovou aplikací v tomto případě nedojde ke snížení hektarové dávky, ale koncentrací pouze do pásku potřebného zásahu se zajistí dostatečná účinnost přípravku a možnost jeho dlouhodobějšího využití.

Využití robotů a dronů

Využití robotů pro ultra přesný postřik a redukci spotřeby přípravků představil agronom ZD Unčovice Jiří Turek. Postřikovač ARA pořídili v roce 2023 s cílem snižovat spotřebu a zvyšovat efekt herbicidních zásahů v cukrovce, kukuřici, případně sóji. Kamerový systém za jízdy vyhodnocuje stav zaplevelení a z řady trysek, které jsou ve vzdálenosti 4 cm od sebe, spouští pouze tu, která zasáhne nasnímaný plevel v ploše 4×6 cm. Úspory jsou až 70 % spotřeby přípravků. Pro úplnou automatizaci těchto zásahů si v roce 2024 zapůjčili od společnosti Leading Farmers autonomní robotický traktor. Zavádění každé inovace ale potřebuje spoustu času a nutností je též řešit nové situace, proto výkonost byla nízká. Toto téma bylo velmi zajímavé, a tak mu byl věnován velký prostor při odpolední diskuzi.

Zapojil se také Ing. Josef Svoboda, Ph.D., ředitel sekce vstupů ÚKZÚZ, který poznamenal, že současná legislativa páskovou aplikaci přípravků nezná. Doplnil, že požadavek o přeregistraci přípravků pro páskovou aplikaci musí podat chemické společnosti. Opačně, aby tuto registraci navrhl a následně vymáhal ÚKZÚZ, není možné. V diskuzi se také řešilo téma plošně diferencovaných nebo zonálních aplikací přípravků, které řada členů SIUZ prezentovala. Jednalo se o bodové aplikace herbicidů především proti vytrvalým plevelům, případně bodovou aplikaci insekticidů v ozimé řepce do zón s pomalejším vývojem rostlin, kde hrozí delší dobu poškození dřepčíkem.

Odborníci z Mendelovi univerzity, Doc. Ing. Vojtěch Lukas, Ph.D. a Ing. Petr Širůček, komentovali současné možnosti využití satelitních snímků pro přípravu podkladových map pro variabilní aplikace, kdy se využívá vegetačních indexů. Na základě nich jsou pak variabilně aplikována nejen hnojiva, ale také fungicidy nebo regulátory růstu. S využitím dalších indexů lze ze satelitních snímků identifikovat i zaplevelení, což potvrdily praktické zkušenosti zemědělců.

Téma aplikačních dronů otevřel Ing. Miroslav Florián, Ph.D. Členové SIUZ mají zkušenosti například s aplikací parazitických vosiček proti zavíječi kukuřičnému nebo u ekologického zemědělce, kde byl prováděn test podpory růstu rostlin kompostovým extraktem. Potenciál pro využití aplikačních dronů je především za mokra, kdy není možné do porostu jinak vstoupit. Během diskuze také padl návrh, zda by neměly mít aplikační drony vlastní kategorii. Díky nízké výšce letu a výrazné podpoře vzduchu je totiž riziko úletu minimální.

Čtěte také: Termíny svozu odpadu Dolní Lhota

Plošně diferencované vstupy a regenerativní hospodaření

Tématu plošně diferencovaných vstupů se věnoval Ing. Vítězslav Krček, Ph.D. z Agra Řisuty, kde se preciznímu zemědělství věnují již od roku 1994. Jejich podnik označil za průkopníka těchto technologií a připomněl, že hospodaří ve srážkovém stínu Krušných hor. Proto je u nich dlouhodobě limitujícím faktorem výnosu vodní deficit. Vzhledem k výrazné heterogenitě polí, na kterých hospodaří, rozlišují pro variabilní aplikace hnojiv výnosový potenciál půdních bloků, a až na něj navazují mapy relativního výnosového potenciálu. To znamená, že jsou půdní bloky rozděleny do různých výnosových úrovní, čemuž odpovídá odlišná maximální intenzita vstupů. Pro potřeby pěstování sbírají celou řadu dat, která slouží jako podklad pro hodnocení variability pozemků a tvorbu map relativního výnosového potenciálu.

V příspěvku věnovaném především cukrovce a půdoochranným technologiím zmínil Martin Janecký, hlavní agronom ZOD Zálší skutečnost, že i u nich postupně zkouší variabilní aplikace zavádět. Dlouhodobě již také mají rozdělené pozemky podle kvality a výnosového potenciálů, čemuž přizpůsobují vstupy a také osevní postup. Pro cukrovku vybírají nejlepší pozemky, pravidelně dosahují výnosů nad 90 t/ha, což je dáno i tím, že na některých blocích neosévají souvratě, které potřebný potenciál výnosu nemají.

Druhý den sdílení zkušeností zahájil předseda SIUZ Jindřich Šmöger prezentací pestré palety precizních postupů, které do sebe zapadají, a předchozí zvyšuje efekt následujícího. Vysvětloval to na příkladu ozimé řepky, která je zakládána na rozteč řádků 50 cm. Do meziřádku jsou vysety 2 řádky směsí pomocných vymrzajících plodin. V pásu pohybu postřikovače je založený 3 m široký ozeleněný kolejový řádek. Souvratě jsou zarovnané do pravidelných tvarů pozemku a osety úhorovou směsí. Tyto neprodukční plochy spolu s kolejovými řádky jsou připraveny pro splnění podmínek prémiové ekoplatby. Díky pomocným plodinám, jejich rychlému růstu a konkurenci vůči plevelům, je možné vynechat aplikaci herbicidu proti dvouděložným plevelům. Během podzimu je porost řepky ošetřovaný páskově jen nad osetými řádky, díky pomocným plodinám stačila jedna aplikace insekticidu před plným zapojením porostu a jedna aplikace regulátoru růstu. Pro monitoring porostu se využívá jak satelitních snímků, tak snímkování dronem, které slouží v případě potřeby jako podkladový materiál pro tvorbu mapy variability. Své zkušenosti s regenerativním hospodařením prezentovali také Rostislav Mátl z DVP Agro v Bratčicíc a Petr Chrenčík z Farmy Javorník.

Regulace emisí skleníkových plynů a uhlíkové zemědělství

Vedoucí Oddělení OZE (obnovitelné zdroje energie) a environmentálních strategií Ministerstva zemědělství Ing. Jiří Jungr, odprezentoval aktuální situaci evropských podmínek pro regulaci emisí skleníkových plynů a jejich dopadu na zemědělství v podobě povinnosti reportovat vlastní emise GHG (skleníkové plyny) z vyprodukovaných zemědělských komodit. Zmínil i očekávané příležitosti jako je výroba tzv. pokročilého biometanu či uhlíkové zemědělství. Prezentoval porovnání a výrazné rozdíly emisních hodnot různých minerálních hnojiv, které hrají podstatnou roli při výpočtu emisí skleníkových plynů.

Výsledky měření emisí CO2 podle technologiích zpracování půdy představil Ing. Pavel Růžek, CSc. z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu. Jak vyplynulo z výstupu prezentujících, ČR poněkud podcenila přípravnou fázi i samotnou možnost získávání informací, které často jako méně dostupné zemědělcům chybí. Toto téma je velmi rozsáhle a zasloužilo by si samostatný článek.

Vzhledem k širokému rozsahu témat a vysoké odbornosti programu workshopu nelze všechny informace shrnout do jednoho článku. Jak již bylo výše uvedeno, další články budou blíže popisovat jednotlivá témata i výstupy pracovních skupin. Sdílení informací je základ, jak se rychleji přiblížit udržitelnosti. SIUZ proto nabízí i certifikované, dostatečně podpořené poradenství.

tags: #zd #dolni #ujezd #mereni #emisi

Oblíbené příspěvky:

• Podmínky skladování bioodpadu
• Přírodní látky a jejich význam
• Rozdíly v odpadovém hospodářství
• Emisní normy Euro 7
• Chropyň a Valašské Meziříčí: recyklace