Jak založit a udržovat kompost

Kompost je velmi kvalitním hnojivem, které si může doma na zahradě vytvořit každý. Vlastní kompost ocení zejména zahrádkáři, kteří mohou využít kompost na přihnojení květin, zeleniny i trávníku a dodat tak zeleni dostatečné živiny. Kompostováním se z bioodpadu stává materiál obsahující humus, který obsahuje organické a minerální látky a vodu. V článku se zaměříme na praktický návod, jak si rychle a jednoduše vytvořit kompost na zahradě. Cenné informace nám poskytl zahradní experimentátor pan Daniel, který se věnuje kutilství a zahradničení.

Výběr místa a kompostéru

Především budete samozřejmě potřebovat volné místo na trávníku (minimálně 1 × 1 m). Doporučujeme na vaší zahradě volit odlehlý prostor. Ideální místo pro kompostér je v polostínu, kde kompost drží optimální vlhkost. Místo pro kompost by mělo být chráněno před silným větrem či deštěm. Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.

Velikost kompostéru dle velikosti zahrady:

• Zahrady do 200 m²: Na menší zahradě si obvykle vystačíte s kompostérem s objemem 300-500 litrů.
• Zahrady od 200 do 500 m²: Na středně velké zahradě využijete kompostér s objemem 500-1000 litrů i více.
• Zahrady nad 500 m²: Na rozlehlejších zahradách sáhněte po kompostéru o objemu 1000 litrů a více.

Otevřený vs. Uzavřený kompostér

Otevřený kompost

Nevýhody:

1. Vydání počasí napospas: Otevřený kompost není chráněn před sluncem, deštěm ani větrem.
2. Zápach a hmyz na (celé) zahradě: otevřený kompost někdy nepříjemně zapáchá, na což si mohou stěžovat sousedé i obyvatelé vaší domácnosti.
3. Estetika: Kompost je praktický, ale ne zrovna vzhledný.

Uzavřený kompostér

Výhody:

Čtěte také: Vývoj přírody

1. Urychlení kompostování: V uzavřeném kompostéru získáte větší kontrolu nad teplotou a vlhkostí uvnitř.
2. Ochrana před škůdci a zápachem: Kompostér s víkem zajišťuje mnohem lepší ochranu před muškami a dalším poletujícím hmyzem.
3. Estetika: Uzavřené kompostéry působí na zahradě méně rušivě než navršená hromada kompostu.

Nevýhody:

1. Vyšší pořizovací náklady: Cena spolehlivého plastového nebo dřevěného kompostéru s víkem se pohybuje v řádech stovek až jednotek tisíců korun. Záleží na typu a velikosti kompostéru i množství materiálu.
2. Menší objem: Uzavřené kompostéry mají limitovaný objem. Při nákupu tak dobře promyslete, jaký materiál chcete v kompostéru ukládat.
3. Potřeba občasné údržby: Uzavřený kompostér vyžaduje občasnou kontrolu: po silné vichřici nebo bouři je lepší se ujistit, že konstrukce není poškozená.

Jak založit kompost krok za krokem

Ke kompostování se bude hodit kompostér, nebo ho jen navrstvi někam na hromadu, jak to dělaly naše babičky. Na začátek je dobré zmínit, že by hromada kompostu měla být min. 1 m vysoká i široká. Díky tomu se zvýší teplota a rozkladné procesy budou správně fungovat.

1. Nejprve si na vyhrazeném místě trávníku odkopejte drny tak, aby vám zůstala odkrytá hlína. Na odkrytou hlínu naházejte zpátky drny se zbytky hlíny a vytvořte malou hromádku pro budoucí kompost. „Pokud si chcete ulehčit práci a máte drny kam dát jinam, tak doporučuji místo drnů přidat pouze původní hlínu s žížalami. Bude se vám poté snadněji budoucí kompost promíchávat. Stejně tak slámu či jiné větší kusy můžete nasekat na menší.
2. Na spodek patří hrubý a vzdušný materiál, který zajistí provzdušnění. Ideální je jsou na to nalámané větve či dřevnaté stonky. Do spodní části kompostu umístěte nejprve „hnědý“ materiál - do výše patnácti až pětadvaceti centimetrů.
3. Dále vrstvěte materiál v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně. Při vrstvení materiálu se řiďte základním pravidlem: na jeden díl dusíkaté složky („zelený materiál“) připadají dva až tři díly uhlíkaté složky („hnědý“ materiál). Jako další přidejte vrstvu „zeleného“ materiálu o výšce šest až sedm centimetrů.
4. Nasbírejte nebo posekejte různé zelené rostliny jako např. trávu, plevele, kopřivy, kostival, listy od zeleniny atd.
5. Ve třetím kroku přidejte perlit, kartony, zbytky od novin, lógr, popel, kostní moučku, kamennou moučku, zvířecí bobky atd.
6. Nakonec celou hromadu pokryjte slámou / senem / starým listím. Pokropte celou hromadu konví s půdními bakteriemi a poté polijte melasou.
7. Průběžně přidávejte rostlinné zbytky (pokud nemáte, přidávejte trávu či plevel).

Udržování kompostu

Správně založený kompost se začne během týdne zahřívat. To je správně! Znamená to, že mikroorganismy pracují. Aby se kompost hned na začátku nastartoval, přimíchat můžeš i trošku chlévského hnoje. Nezapomeň přidat také trošku zeminy. Jednou za 2-3 dny odkryjte kompost a celou hromadu přeházejte pomocí vidlí tak, aby se jednotlivé složky více promíchaly.

• Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou. O tom, zda je kompost dostatečně vlhký, se přesvědčíte jednoduše: vezmete do dlaně asi 10centimetrovou vrstvu kompostu, sevřete jí v pěst a po chvíli stisk uvolněte. Pokud se materiál drolí nebo z něj vůbec nevytéká voda, kompost prolijte. Pokud vám voda skrze prsty crčí proudem, kompost je přemokřený.
• Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.

Kontrola vlhkosti: Vezmi trošku kompostu do ruky a zmáčkni ho, jak nejsilněji můžeš. Pokud se ti neobjeví mezi prsty voda - je to správně. Při otevření pěsti musí hmota zůstat u sebe a držet tvar. Pokud je kompost vlhký a nedrží, přehoď ho a přidej suchý materiál.

Kontrola teploty: Vyšší teplota v počátečních týdnech po založení kompostu je důkazem dobrého průběhu kompostování. Pokud se kompost nezahřívá, pak je pravděpodobně hodně suchý nebo nemá vyhovující složení.

Čtěte také: Návod na zapojení odpadu

Co kompostovat a co ne

Odumřelé části rostlin, posekanou trávu nebo zbytky z domácnosti dejte na kompost. Snížíte množství vyhozeného odpadu a získáte perfektní materiál pro záhony. Na kompost dáváme veškerý kuchyňský odpad, ale jen syrový, žádné vařené jídlo. A potom veškerý odpad ze zahrady, kromě napadených částí rostlin (např. plísní na rajčatech), aby nedocházelo k jeho opětovnému rozšíření po zahradě.

• Uhlíkatého materiálu (listí, piliny, dřevěné štěpky) by mělo být dvojnásobně více než toho dusíkatého (tráva, slupky a rostlinné zbytky).
• Takže pozor právě na posečenou trávu. Ta mnohokrát tvoří základ kompostu, ale pokud je jí hodně, tak způsobuje hnilobu (aneorobní proces).

Některé produkty ale do kompostu nepatří. Papír a textilie se nerozkládají.

Alternativní metody kompostování

Přijde vám domácí kompostování v bytě naprosto nereálné? Rychle vás vyvedeme z omylu!

• Vermikompostování - jedná se o speciální nádobu, kde organický odpad zpracovávají žížaly.
• Bokashi kompostování - uzavřený systém využívá fermentační proces. Díky anaerobnímu prostředí a speciálním mikroorganismům lze zpracovat i zbytky masa nebo mléčných výrobků.
• Minikompostér s aktivním uhlím - vhodný zejména pro začátečníky.

Doba zrání kompostu

• U tradičního zahradního kompostu můžete půdu využít například od 6 měsíců do 2 let.
• Kompostovací proces u vermikompostéru trvá cca 4-6 měsíců, u bokashi kompostéru cca měsíc.

Využití hotového kompostu

Úplně jednoduše - použijete ho prostě všude tam, kde je potřebná dobře vyživená a zdravá půda. Kompost můžeš osázet rostlinami, jako jsou tykve, cukety, okurky.

Čtěte také: Co obnáší ekologická likvidace auta?

tags: #jak #založit #a #udržovat #kompost

Oblíbené příspěvky:

• Návštěva třídírny odpadu
• Ekologické vložky
• Ekologická zátěž v České republice
• Environmentální výchova a mrkev
• Elektroauta a životní prostředí