Jak mráz pomáhá přírodě: Od lesů po zahrady

Mírné zimy posledních let nás mohou ukolébat, ale počasí je vrtkavé a spoléhat se na mírnou zimu je pošetilé. Mráz je ničitel i pomocník a k zimě rozhodně patří. Jak tedy mrazivé počasí ovlivňuje přírodu kolem nás?

Mráz a zahrada

Pokud trvá mrazivé počasí déle, je zásadní rozdíl mezi tím, zda je zahrada pokryta sněhovou pokrývkou, nebo je sucho. Pokud teploty klesnou dlouhodoběji hluboko pod bod mrazu, představuje to pro zahradu mnohá rizika. Krátkodobě velmi nízké teploty nejsou tak nebezpečné jako dlouhodobější mrazy.

Pokud je pak opravdu velký mráz náhlý a v nejméně vhodné době, například kdy již rostliny začínají rašit, může to v dané sezóně představovat nejen nulovou úrodu, ale také nevratné poškození některých rostlin včetně dřevin.

Mráz (mrazivé počasí) je stav, kdy teploty klesnou pod 0 °C (32 °F, 273,15 K), tedy pod bod mrazu. Za těchto teplot voda mění své skupenství z kapalného na pevné, čili tuhne, zamrzá. A právě to způsobuje zásadní změny. Dešťové srážky jsou za mrazivého počasí nahrazeny sněhovými a voda se při doteku s pevnými a promrzlými povrchy mění v led (rostou ledové krystaly).

Mnohé organismy přitom mráz vyloženě nesnášejí, většina mikroorganismů jej však v určité míře snese, jiné jsou mu přímo přizpůsobeny (psychrofily, kryofyty). Mráz má schopnost zastavovat či alespoň zpomalovat rozkladné (a vůbec biologické) procesy. Nakonec tohoto faktu využíváme při zamrazování potravin či různých látek obsahujících vodu a mnohé rostliny se na tuto dobu připraví puštěním (opadem) svého listí, které by je v zimě připravilo o drahocennou vodu.

Čtěte také: Úbytek sněhu a příroda ČR

Formy mrazů a jejich vliv na vegetaci

Pokud je ovzduší vyloženě suché a ani nesněží, vyskytují se takzvané holomrazy, což je pro zahrady skutečná pohroma. A čím nižší teploty, tím hůř. Za holomrazů, pokud je v ovzduší vlhkost, se tvoří známá jinovatka, což jsou krystalky ledu (kondenzované vody), které mají pro rostliny i určitou ochrannou funkci.

Nebezpečné jsou pro vegetaci i takzvané přízemní mrazíky, při kterých poklesne teplota povrchu půdy pod bod mrazu. Při delším trvání přízemních mrazíků pak mráz proniká až hluboko do půdy a poškozuje kořeny mnoha rostlin (mrazové kotliny).

Rostlinám v zahradě též nevyhovuje opakované střídání počasí a čím prudší je, tím hůře. V takovém případě je mráz prudce nahrazen silnou oblevou a zase naopak. Voda pak zamrzá v buněčných šťávách rostlin, při zamrzání nabývá na objemu a dělá s rostlinami to samé, co s vodou nasáklými stavebními materiály a povrchy. Trhá je, tedy v případě rostlin trhá buněčné stěny.

Sníh jako ochrana před mrazem

Vynikajícím tepelným izolantem je pro případ mrazů sníh. Obzvláště měkký a křehký sníh tvoří dokonalý půdní kryt, který chrání kořeny a krčky rostlin, cibule cibulovin, hlízy apod. Teplota půdy pod sněhovou pokrývkou neklesá pod bod mrazu, i když je teplota okolního vzduchu o řád nižší. Vynikající vlastnosti pak má i tající sníh, zásobuje totiž rostliny vláhou, která jim předtím chyběla.

Právě kvůli mrazu je třeba zahradu zazimovávat, choulostivější rostliny chránit přistýlkou kompostu, mulče a jiných materiálů, zakrývat rostliny chvojím, netkanou bílou textilií, jutou, slámou, listím a dalšími materiály. Zahradu je však třeba kontrolovat i v zimě, byť byla dobře zazimována. A pokud je to třeba, musíme konkrétním rostlinám pomoci.

Čtěte také: Ochrana přírody v České republice

Mrazivé počasí a škůdci

Zajímavé je to s mrazem v souvislosti se škůdci, i přes veškerá nebezpečí mrazu nám totiž příroda nabízí určitou kompenzaci. Obzvláště nízké teploty půdy eliminují výskyt některých škůdců v nadcházející sezóně, tedy těch, kteří přezimují právě v půdě.

Mráz navíc pomáhá při kultivaci půd a proto se provádí podzimní orba na polích a v zahradách rytí a zapravování hnojiva. Zmrzlá voda nabývá v načechrané půdě plné hroud na objemu, hroudy roztahuje a trhá. A právě tato schopnost mrazu je cenná obzvláště v půdách jílovitých a nebo jinak obtížně obdělávatelných.

Volba mrazuvzdorných druhů

S ochranou rostlin před mrazem vlastně začínáme již jejich samotným výběrem. Tedy výběrem mrazuvzdorných druhů, které přečkají výkyvy zimního počasí i bez větších nároků na ochranu. Pokud si necháte zahradu naplánovat a realizovat zahradnickou firmou, měla by též respektovat vaše znalosti, časové možnosti a schopnosti zahradu zazimovávat a udržovat.

7 tipů, jak ochránit zahradu před mrazem

Mráz na zahradě dokáže během jediné noci zničit měsíce vaší práce. Než začne přituhovat, vyzkoušejte chytré triky, díky kterým zůstanou vaše rostliny zdravé, půda teplá a záhony v bezpečí:

1. Mulč jako kabát: Přikryjte půdu vrstvou mulče (listím, kůrou nebo slámou) vysokou 5-10 cm. Mulč udrží kořeny teplé, zadrží vlhkost a potlačí růst plevele. Mulč navíc dodá půdě živiny.
2. Neviditelný štít proti mrazu: Překryjte citlivé rostliny bílou netkanou textilií, jutou nebo chvojím. Rostliny ochráníte před mrazem a navíc dodáte zahradě rustikální kouzlo. V kombinaci s kompostem získají rostliny i živiny.
3. Mrazuvzdorné rostliny: Investice do takových odolných rostlin se rozhodně vyplatí, protože vám takové rostliny nebudou dělat radost nejen letos, ale i mnoho dalších let.
4. Zahradu přeneste do tepla: Rostliny, které nemají rády mráz, přesuňte do garáže, zimní zahrady nebo vyhřívaného skleníku. Pokud to není možné, obalte je netkanou textilií či jutou.
5. Lahve a svíčky jako topení: Mezi rostliny umístěte láhve s teplou vodou nebo malé svíčky na nehořlavé podložce. Ve sklenících to ochrání rostliny během chladných nocí. Pozor: svíčku vždy přiklopte hliněným květináčem a mějte ji mimo dosah větví a dbejte na všechna další bezpečnostní pravidla.
6. Zalévejte chytře: Pár dní před očekávaným mrazem dobře zalijte suchou půdu dešťovou vodou. Vlhká půda se pak ochladí mnohem pomaleji. Pomáhá to rostlinám přežít mráz. Vyhněte se však přemokření a nikdy nezalévejte, když je teplota pod nulou.
7. Stříhejte až po mrazech: Stříhejte jen lehce do tvaru a staré větve, a to až po posledních mrazících dnech. Nepříliš vhodné stříhání může poškodit rostliny a přivodit zmrzlé záhony.

Mráz a les

Stromy jsou ve vegetačním klidu, les je nehybný a tichý. Právě tato zdánlivá nečinnost ale skrývá zvýšené riziko. Kombinace mrazu, sněhu a větru zatěžuje koruny stromů. Těžký mokrý sníh nebo námraza mohou způsobit lámání větví či pád celých stromů, často bez varování. Pro lesníky to znamená náročné období. Práce v mrazu je fyzicky náročná a zároveň riziková.

Čtěte také: Přírodní tradice

Jak mráz prožívají lesní zvířata

Zima je pro volně žijící zvířata obdobím úspor. Zvěř omezuje pohyb na minimum, aby neplýtvala energií. Sníh jí ztěžuje přístup k potravě a hluboká sněhová pokrývka spolu s nízkými teplotami mohou být pro slabší kusy fatální. Právě v těchto dnech je důležité nechat zvěř v klidu. Časté vyrušování lidmi nebo psy ji nutí k pohybu, který ji stojí cenné zásoby energie.

Sníh a jeho význam pro les

Jeho pokrývka je důležitá z několika důvodů. Funguje jako pomyslná ‚duchna‘, tepelná a vlhkostní izolace, která v půdě pod sněhem udržuje přijatelné mikroklima prospěšné, až nezbytné pro řadu organismů zůstávajících aktivní i přes zimu. Jde také o nenahraditelný typ srážek, který saturuje půdu vodou v době, kdy si ji nemohou vzít rostliny. Sytí nižší vrstvy půdy i podzemní zdroje vody, zejména když taje postupně.

Listí jako ochrana pro faunu

Tepelnou ochranu může jistým druhům dát padlé listí. Listí se na zemi objeví díky taktice stromů, jíž se vyrovnávají s přišedší zimou. Jdou donaha! Než se obnaží, má slovo hra barev coby důsledek rozkladu zeleného barviva v listech a toho, že jeho součásti (organické látky jako cukry, aminokyseliny) se volně stahují z listů do kořene. Zůstanou jen barviva zajišťující ohnivé koruny stromů.

Pozdní jarní mrazy a jejich dopad na lesy

Léto je na dosah, i tak rtuť teploměru občas klesne pod nulu. V Evropě a Asii jsou podobné situace rok od roku častější. Jediný pozdní mrazík přitom dokáže nedozírně poškodit lesy mírného pásma a tajgy. Zatímco stromy ve východní části Severní Ameriky pozdní jarní mráz nerozhodí, listnáče v Evropě a Asii může téměř zdevastovat.

Vzhledem k těmto vrozeným strategiím odolnosti dřevin vědci v nové studii odhadují, že se bude poškození mrazem zvyšovat u 35 procent evropské a 26 procent asijské populace lesů mírného pásu.

Teploty pod nulou na konci jara přitom patří mezi nejkritičtější extrémní události pro lesy mírného pásma a tajgy. V roce 2017 tak podle něj jediný propad teploty pod nulu ke konci jara přinesl Evropě ztráty přesahující tři miliardy eur, z toho bylo pouze osmnáct procent pojištěno.

Bezpečnost v zimním lese

Zasněžený les láká k procházkám, ale skrývá rizika. Sníh může nečekaně padat z korun stromů, lámat větve nebo uvolnit celé suché části stromů. Pod sněhem navíc často není vidět terén - kameny, kořeny ani nerovnosti. Zamrzlé vody nejsou samozřejmost. Na led vstupujte pouze tehdy, jste-li si jeho tloušťkou a kvalitou skutečně jisti.

Jak můžeme přírodě v zimě pomoci

Pomoc přírodě má v zimě své místo, ale musí být citlivá. Krmení ptáků na zahradách a balkonech je smysluplné - ideálně slunečnicí, lojovými koulemi bez sítěk nebo směsmi určenými pro ptactvo. Důležité je udržovat krmítka čistá. V lese platí jednoduché pravidlo: méně je více. Nerušit zvěř, nepohybovat se mimo cesty a nepřikrmovat zvířata nevhodnou potravou.

tags: #jak #mraz #pomáhá #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Výběr ideálního koše
• Rozšíření ekologické daně v ČR
• Znečištění ovzduší v ČR: Aktuální přehled
• Zbavte se zápachu z koše
• Drtiče odpadu: Úklid zahrady